| Hledání v článcích |
|---|
|
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Redakce |
|---|
 |
| Připomínky pište do | |
|---|---|
|
| Tento časopis běží na |
|---|
 |
| WebArchiv - archiv českého webu |
|---|
|
Počet zobrazených článků: 50 (z celkem 109 nalezených)
Známa neznáma – rod Genlisea po troch rokoch pestovania
(Ondřej Štefko, rostliny, 20.10.2006)
Svojím príspevkom chcem nadviazať na články o rode Genlisea z brožury č.8. Póvodně mal byť uverejněný spolu s nimi, avšak kvóli zhode róznych nepriaznivých okolností a celkovej zaneprázdněnosti som ho do uzávěrky tohoto čísla nestihol ukončiť, za čo sa chcem touto cestou ospravedliniť redakcii aj čitatelom. Najprv k výsevom. Doteraz som vysial celkom osem druhov tohto rodu, niektoré viackrát a z róznych zdrójov.
(Ondřej Štefko, rostliny, 20.10.2006)
Svojím príspevkom chcem nadviazať na články o rode Genlisea z brožury č.8. Póvodně mal byť uverejněný spolu s nimi, avšak kvóli zhode róznych nepriaznivých okolností a celkovej zaneprázdněnosti som ho do uzávěrky tohoto čísla nestihol ukončiť, za čo sa chcem touto cestou ospravedliniť redakcii aj čitatelom. Najprv k výsevom. Doteraz som vysial celkom osem druhov tohto rodu, niektoré viackrát a z róznych zdrójov.
Tučnice z mexického pohoří Sierra Madre Oriental
(S. E. Lampard, rostliny, 18.10.2006)
Východní řetězec vysokých hor Sierra Madre Oriental se bez přerušení táhne na vzdálenost více než 800 mil od Mexico City na sever k Monterrey poblíž hranice s USA. Protože toto pohoří dosahuje výšky přes 12 000 stop a prostírá se do šířky až 100 mil, zdá se bez konce. Z jeho celkové délky, která se prostírá stovkami mil rozmanitých zeměpisných šířek a teplotních zón, v kombinaci s velkou nadmořskou výškou a blízkostí Mexického zálivu, který vytváří vlhkem obtížené větry, vyplývá široké spektrum klimatických podmínek, jež podporují spletitou škálu vegetačních typů. V nedávných letech bylo objeveno jakési "pásmo" odolných pionýrských mexických tučnic, které rostou v celém rozsahu tohoto úctu budícího horského řetězce. Četné populace rostou roztroušeně na severních skalních stěnách, často poblíž horského hřebene. Ve srovnání s intenzivním vysušujícím slunečním žárem na jižních úbočích jsou zde denní teploty ve stínu nejméně o 10° C nižší.
(S. E. Lampard, rostliny, 18.10.2006)
Východní řetězec vysokých hor Sierra Madre Oriental se bez přerušení táhne na vzdálenost více než 800 mil od Mexico City na sever k Monterrey poblíž hranice s USA. Protože toto pohoří dosahuje výšky přes 12 000 stop a prostírá se do šířky až 100 mil, zdá se bez konce. Z jeho celkové délky, která se prostírá stovkami mil rozmanitých zeměpisných šířek a teplotních zón, v kombinaci s velkou nadmořskou výškou a blízkostí Mexického zálivu, který vytváří vlhkem obtížené větry, vyplývá široké spektrum klimatických podmínek, jež podporují spletitou škálu vegetačních typů. V nedávných letech bylo objeveno jakési "pásmo" odolných pionýrských mexických tučnic, které rostou v celém rozsahu tohoto úctu budícího horského řetězce. Četné populace rostou roztroušeně na severních skalních stěnách, často poblíž horského hřebene. Ve srovnání s intenzivním vysušujícím slunečním žárem na jižních úbočích jsou zde denní teploty ve stínu nejméně o 10° C nižší.
Dvě zajímavé tučnice z Mexika: Pinguicula acuminata a P. macrophylla
(Lloyd Wix, rostliny, 12.10.2006)
Vzrůstající zájem o pěstování a studium rodu tučnice (Pinguicula ) v posledních letech vyvrcholil založením společnosti International Pinguicula Study Group (DPSG - Mezinárodní společnost pěstitelů rostlin rodu tučnice). Přestože tyto rostliny nejsou těmi "nejděsivějšími" z MR, květy jejich rodu patří jistě mezi nejkrásnější. V nedávných letech se rostoucí zájem o tento rod podpořil dovozem mnoha nových druhů ke kultivaci. Patří mezi ně dva druhy tučníc - Pinguicula acuminata a P. macrophylla, které, nejsou-li v květu, jsou si, i když nejsou blízce příbuzné, vzájemně pozoruhodně podobné. V některých kruzích se považují za rostliny nesnadno, ne-li vůbec, pěstovatelné. Tato pověst (kterou považuji za nepodloženou) může některé pěstitele odrazovat, což je škoda, protože oba druhy jsou velice atraktivní a zajímavé. I když je pravdou, že jejich pěstování vyžaduje určitou péči (zvláště během zimních měsíců), odměna v podobě krásných květů a nápadného olistění za to stojí. Cílem článku je popsat obě tyto báječné tučnice a komentovat mé zkušenosti s jejich pěstováním v několika málo uplynulých letech. Doufám, že příspěvek bude povzbuzením pro další pěstitele, aby se o pěstování obou druhů pokusili.
(Lloyd Wix, rostliny, 12.10.2006)
Vzrůstající zájem o pěstování a studium rodu tučnice (
Jak pěstuji bublinatku Utricularia alpina
(Miroslav Macák, rostliny, 08.10.2006)
Bublinatka Utricularia alpina pochází z tropických deštných lesů Střední Ameriky, severní části Jižní Ameriky a Antil, kde roste ve výškách 800 - 1 800 m nad mořem, a to buď epifytně nebo terestricky v mechu na skalách, popř. na větvích stromů. Tvoří růžice kopinatých asimilačních prýtů dlouhých většinou 12 - 15 cm a širokých 2,5 - 4 cm. Když uschnou, oddělují se ve formě jakýchsi "kolének" a odpadají. V horní části podzemních silných a větvených prýtů vytváří bělavé hlízky s obsahem vody pro přežití období sucha. Lapací měchýřky jsou velké do 1 mm. Květenství dlouhý až 30 cm nesou většinou 1 - 4 bílé květy se žlutou skvrnou. Jsou dvoupyské se srpovitě zahnutou ostruhou, velké 3 - 5 cm. Srdčité kališní lístky jsou zprvu zelené, po otevření květu zbělají. Na květních stvolech vyrůstají v části do prvního květu po jednom dva listeny. Dále pak v úžlabí každé květní stopky po třech.
(Miroslav Macák, rostliny, 08.10.2006)
Bublinatka Utricularia alpina pochází z tropických deštných lesů Střední Ameriky, severní části Jižní Ameriky a Antil, kde roste ve výškách 800 - 1 800 m nad mořem, a to buď epifytně nebo terestricky v mechu na skalách, popř. na větvích stromů. Tvoří růžice kopinatých asimilačních prýtů dlouhých většinou 12 - 15 cm a širokých 2,5 - 4 cm. Když uschnou, oddělují se ve formě jakýchsi "kolének" a odpadají. V horní části podzemních silných a větvených prýtů vytváří bělavé hlízky s obsahem vody pro přežití období sucha. Lapací měchýřky jsou velké do 1 mm. Květenství dlouhý až 30 cm nesou většinou 1 - 4 bílé květy se žlutou skvrnou. Jsou dvoupyské se srpovitě zahnutou ostruhou, velké 3 - 5 cm. Srdčité kališní lístky jsou zprvu zelené, po otevření květu zbělají. Na květních stvolech vyrůstají v části do prvního květu po jednom dva listeny. Dále pak v úžlabí každé květní stopky po třech.
Růst rostlin a faktory růstu
(Pavel Brzeska, rostliny, 05.10.2006)
Růstem rostliny rozumíme nezvratné přibývání hmoty rostliny spojené s dělením buněk, jejich zvětšováním (zvláště prodlužováním) i diferenciací. Podle toho se běžně rozeznávají tři růstové fáze buňky:
- embryonální
- prodlužovací
- diferenciační.
(Pavel Brzeska, rostliny, 05.10.2006)
Růstem rostliny rozumíme nezvratné přibývání hmoty rostliny spojené s dělením buněk, jejich zvětšováním (zvláště prodlužováním) i diferenciací. Podle toho se běžně rozeznávají tři růstové fáze buňky:
- embryonální
- prodlužovací
- diferenciační.
Pinguicula emarginata
(Petr Toufar, rostliny, 03.10.2006)
Nikdy jsem nebýval velkým obdivovatelem mexických tučnic a ještě před rokem jsem je měl ve sbírce velmi omezeně, spíše jako doplněk. Potom mi však přišla zásilka od mého přítele Honzy Holuba. Kromě jiných, dopředu domluvených položek, obsahovala velké množství různě velkých a různě navzájem srostlých a pokroucených rostlinek Pinguicula emarginata. Nepochybně pocházely z jeho tkáňové kultury a vzpomněl jsem si při této příležitosti na článek "Poznámky k mikropropagaci rostlin" - H. Kneislová a J. Holub, jež vyšel v TRIFIDovi ve dvou pokračováních v roce 1997.
(Petr Toufar, rostliny, 03.10.2006)
Nikdy jsem nebýval velkým obdivovatelem mexických tučnic a ještě před rokem jsem je měl ve sbírce velmi omezeně, spíše jako doplněk. Potom mi však přišla zásilka od mého přítele Honzy Holuba. Kromě jiných, dopředu domluvených položek, obsahovala velké množství různě velkých a různě navzájem srostlých a pokroucených rostlinek Pinguicula emarginata. Nepochybně pocházely z jeho tkáňové kultury a vzpomněl jsem si při této příležitosti na článek "Poznámky k mikropropagaci rostlin" - H. Kneislová a J. Holub, jež vyšel v TRIFIDovi ve dvou pokračováních v roce 1997.
Moje zkušenosti s rosnolistem lusitanským (Drosophyllum lusitanicum)
(Jan Flísek, rostliny, 27.09.2006)
(Jan Flísek, rostliny, 27.09.2006)
O rosnolistech už byla napsána spousta článků. I přesto jsem se rozhodl, že o této rostlině taky něco napíši. V tomto příspěvku bych Vás chtěl seznámit s mými zkušenostmi s pěstováním této překrásné a vděčné rostliny.
V prosinci roku 1993 jsem získal od jedné australské firmy dvě semena rosnolistu. S jejich výsevem jsem žádné zkušenosti neměl a tak jsem sáhl po literatuře. Po ruce byla všem dobře známá kniha dr. M. Studničky. Dočetl jsem se v ní o použití 4 % roztoku kyseliny sírové. Vše jsem udělal podle návodu. Do měsíce ale obě semena zplesnivěla. I přes tenhle neúspěch jsem se nevzdával.
Trpasličí rosnatky D. sewelliae a D. scorpioides
(Tomáš Mareš, rostliny, 25.09.2006)
V zimě jsem si v semenné bance Darwiniany objednal gemmy vzácnějších trpasličích rosnatek Drosera sewelliae a D. scorpioides. Po jejich obdržení (prosinec '95) jsem oba druhy vysel ihned do směsi perlitu a rašelmy (1:1) v plastových květináčích. Květináče jsem umístil do vitríny kvůli zachování vyšší vzdušné vlhkosti. Od každého z obou druhů jsem získal 10 gemm. Už po čtrnácti dnech bylo patrné jejich rašení. V těchto podmínkách jsem gemmy ponechal až do úplného dotvoření vlastních rostlin. Z deseti gemm D. sewelliae se vytvořilo 8 rostlin a u D. scorpioides 7. V únoru 1996 jsem rostliny přepíchal do květináče o průměru 10 x 10 cm pro každý druh. Navíc, u D. scorpioides jsem rostlinky zasadil o něco hlouběji za což se mi v krátké době odměnily celkovým robustnějším vzhledem.
(Tomáš Mareš, rostliny, 25.09.2006)
V zimě jsem si v semenné bance Darwiniany objednal gemmy vzácnějších trpasličích rosnatek Drosera sewelliae a D. scorpioides. Po jejich obdržení (prosinec '95) jsem oba druhy vysel ihned do směsi perlitu a rašelmy (1:1) v plastových květináčích. Květináče jsem umístil do vitríny kvůli zachování vyšší vzdušné vlhkosti. Od každého z obou druhů jsem získal 10 gemm. Už po čtrnácti dnech bylo patrné jejich rašení. V těchto podmínkách jsem gemmy ponechal až do úplného dotvoření vlastních rostlin. Z deseti gemm D. sewelliae se vytvořilo 8 rostlin a u D. scorpioides 7. V únoru 1996 jsem rostliny přepíchal do květináče o průměru 10 x 10 cm pro každý druh. Navíc, u D. scorpioides jsem rostlinky zasadil o něco hlouběji za což se mi v krátké době odměnily celkovým robustnějším vzhledem.
Pěstování rosnatky D. villosa v amatérských podmínkách
(Tomáš Mareš, rostliny, 23.09.2006)
Loňského léta jsem obdržel několik rostlinek tohoto jihoamerického druhu rosnatky, které byly ve stádiu semenáčků, Druh, o kterém píši, u nás ještě tolik rozšířen není, a proto bych se chtěl s ostatními pěstiteli rozdělit o své zkušenosti s jeho pěstováním. Semenáčky jsem vysadil do osvědčeného substrátu pro jiné běžnější druhy rosnatek - do směsi písku a rašeliny v poměru 1:1.
(Tomáš Mareš, rostliny, 23.09.2006)
Loňského léta jsem obdržel několik rostlinek tohoto jihoamerického druhu rosnatky, které byly ve stádiu semenáčků, Druh, o kterém píši, u nás ještě tolik rozšířen není, a proto bych se chtěl s ostatními pěstiteli rozdělit o své zkušenosti s jeho pěstováním. Semenáčky jsem vysadil do osvědčeného substrátu pro jiné běžnější druhy rosnatek - do směsi písku a rašeliny v poměru 1:1.
Pěstování Heliamfor
(Jan Stěnička, rostliny, 09.08.2006)
Když jsem před třemi lety získal první heliamforu, měl jsem o pěstování těchto rostlin jen kusé informace, které navíc nebyly nikterak povzbudivé. Časem se však ukázalo, že jejich kultivace nebude až tak obtížná.
(Jan Stěnička, rostliny, 09.08.2006)
Když jsem před třemi lety získal první heliamforu, měl jsem o pěstování těchto rostlin jen kusé informace, které navíc nebyly nikterak povzbudivé. Časem se však ukázalo, že jejich kultivace nebude až tak obtížná.
Jak snadno pěstovat ... mexické tučnice
(Marek Svítek, rostliny, 31.07.2006)
Ptáte se, proč zrovna mexické tučnice? Když jsem začínal s pěstováním masožravých rostlin, nedělal jsem příliš rozdíly mezi jednotlivými rody. Bláhově jsem se domníval, že s trochou snahy zvládnu napodobit prakticky jakékoli prostředí. Postupem času jsem byl z tohoto mylného přesvědčení pochopitelně vyveden. Hlavním problémem se nakonec stal nedostatek času, který jsem svým rostlinám mohl věnovat. Navíc pěstuji i jiné zajímavé rostliny a velké vitríny či akvária zabíraly spoustu místa. To vše mě postupně přivedlo k hledání druhu, který by nebyl příliš náročný na pěstování v běžných podmínkách bytu s ústředním vytápěním. Druhu, který snese výkyvy pěstebních podmínek, snáší přemokření a dokonce eventuální přísušek. A nevyžaduje speciální pěstební zařízení. Nejlépe když bude prosperovat přímo na okenním parapetu a v zimě rostlinám nebude vadit suchý a teplý vzduch od ústředního topení a také nedostatek světla. A samozřejmě se bude jednat o masožravou rostlinu.
(Marek Svítek, rostliny, 31.07.2006)
Ptáte se, proč zrovna mexické tučnice? Když jsem začínal s pěstováním masožravých rostlin, nedělal jsem příliš rozdíly mezi jednotlivými rody. Bláhově jsem se domníval, že s trochou snahy zvládnu napodobit prakticky jakékoli prostředí. Postupem času jsem byl z tohoto mylného přesvědčení pochopitelně vyveden. Hlavním problémem se nakonec stal nedostatek času, který jsem svým rostlinám mohl věnovat. Navíc pěstuji i jiné zajímavé rostliny a velké vitríny či akvária zabíraly spoustu místa. To vše mě postupně přivedlo k hledání druhu, který by nebyl příliš náročný na pěstování v běžných podmínkách bytu s ústředním vytápěním. Druhu, který snese výkyvy pěstebních podmínek, snáší přemokření a dokonce eventuální přísušek. A nevyžaduje speciální pěstební zařízení. Nejlépe když bude prosperovat přímo na okenním parapetu a v zimě rostlinám nebude vadit suchý a teplý vzduch od ústředního topení a také nedostatek světla. A samozřejmě se bude jednat o masožravou rostlinu.
Trpasličí rosnatka Drosera barbigera Planchon, 1848
(Václav Lenk, rostliny, 28.07.2006)
Pro portrét trpasličí rosnatky jsem vybral druh Drosera barbigera, protože po EEE 2005 jsem zjistil, že tento druh trpasličí rosnatky vzbudil v řadách pěstitelů nemalý zájem. Druh je známý také pod synonymem Drosera drummondii.
(Václav Lenk, rostliny, 28.07.2006)
Pro portrét trpasličí rosnatky jsem vybral druh Drosera barbigera, protože po EEE 2005 jsem zjistil, že tento druh trpasličí rosnatky vzbudil v řadách pěstitelů nemalý zájem. Druh je známý také pod synonymem Drosera drummondii.
Rosnolist lusitánský - Drosophyllum lusitanicum
(Zdeněk aksamit, rostliny, 31.05.2006)
(Zdeněk aksamit, rostliny, 31.05.2006)
Před časem jsem napsal něco o zimování masožravek. Bylo to v Trifidu č. 2/2004. Teď plním svůj slib z tohoto čísla a pokračuji pěstováním a zimováním rosnolistu.
Tento článek vznikal již v létě 2005 a prošel několika úpravami až do této podoby. Zato mohu s jistotou psát o jiném postupu pěstování než p. Rajsner v Trifidu č. 3/2005. A vy máte možnost porovnat naše rozdílné metody, popřípadě je využít ve svůj prospěch.
Jak na hlíznaté poklady z Austrálie?
(Martin Klásek, rostliny, 10.05.2006)
Před cca 2 měsíci jsme se spolu s Vaškem Kubínem rozhodli pořídit několik druhů hlíznatých rosnatek. V našem výběru převažovaly druhy vytvářející přízemní růžici. Nejsnadnější cesta, jak k těmto velmi zajímavým exemplářům přijít je objednat je prostřednictvím faxu přímo z Austrálie od Allena Lowrieho.
(Martin Klásek, rostliny, 10.05.2006)
Před cca 2 měsíci jsme se spolu s Vaškem Kubínem rozhodli pořídit několik druhů hlíznatých rosnatek. V našem výběru převažovaly druhy vytvářející přízemní růžici. Nejsnadnější cesta, jak k těmto velmi zajímavým exemplářům přijít je objednat je prostřednictvím faxu přímo z Austrálie od Allena Lowrieho.
Nepenthes - jak se také dají pěstovat láčkovky
(Radek Kastner, rostliny, 02.05.2006)
Masožravé rostliny nepěstuji příliš dlouho. Pouze necelé tři roky. Je pravda, že za tuto dobu se počet mých rostlin zmnohonásobil a ne všechny mi zůstaly do dnešních dnů. Také proto, že jsem je často, ať už vědomky nebo nevědomky, podroboval různým pokusům. Co mi však bylo od počátku jasné, že nikdy nechci začít s pěstováním Nepenthes - láčkovek. Měl jsem k tomu dva důvody - z mého pohledu příliš náročné podmínky pro pěstování a nutnost mít dostatek prostoru pro pěstování.
(Radek Kastner, rostliny, 02.05.2006)
Masožravé rostliny nepěstuji příliš dlouho. Pouze necelé tři roky. Je pravda, že za tuto dobu se počet mých rostlin zmnohonásobil a ne všechny mi zůstaly do dnešních dnů. Také proto, že jsem je často, ať už vědomky nebo nevědomky, podroboval různým pokusům. Co mi však bylo od počátku jasné, že nikdy nechci začít s pěstováním Nepenthes - láčkovek. Měl jsem k tomu dva důvody - z mého pohledu příliš náročné podmínky pro pěstování a nutnost mít dostatek prostoru pro pěstování.
Bambus
(Kateřina Braunová, rostliny, 29.04.2006)
Výskyt: Většina bambusů pochází z teplejších oblastí, zejména tropů a subtropů a jen velmi málo z nich má domov v mírném podnebném pásmu. V našem středoevropském povědomí se představa bambusů pojí převážně s Asií. Bambusy rostou i v tropické Americe a Africe. Koncem dvacátého století se začaly uměle vysazovat i v Evropě. Bambusy rostou i ve značných nadmořských výškách - např. v Jižní Americe až ve výšce 4700 m nad mořem.
(Kateřina Braunová, rostliny, 29.04.2006)
Výskyt: Většina bambusů pochází z teplejších oblastí, zejména tropů a subtropů a jen velmi málo z nich má domov v mírném podnebném pásmu. V našem středoevropském povědomí se představa bambusů pojí převážně s Asií. Bambusy rostou i v tropické Americe a Africe. Koncem dvacátého století se začaly uměle vysazovat i v Evropě. Bambusy rostou i ve značných nadmořských výškách - např. v Jižní Americe až ve výšce 4700 m nad mořem.
Zprávy z "Malé Roraimy" a z ostatních fytonik na zahradě i doma
Díl V. - Jak mi poprvé kvetla orchidea
(Zdeněk Žáček, rostliny, 28.04.2006)
Díl V. - Jak mi poprvé kvetla orchidea
(Zdeněk Žáček, rostliny, 28.04.2006)
Kromě všemožných zástupců masožravých rostlin se mi sbírka zvolna zaplňuje také rostlinami z čeledi vstavačovitých (Orchidaceae). Jde převážně o hybridní formy, u nichž je pravděpodobnost ujímání v domácích podmínkách přece jenom vyšší než u čistých druhů. Většinu z nich jsem dostal darem k svátku, k narozeninám či k Vánocům, ale vlastním i několik rostlin, jež mi nezištně věnovali spřátelení pěstitelé.
Jak snadno pěstovat ... láčkovice (Cephalotus)
(Lubomír Daněk, rostliny, 22.04.2006)
Láčkovice řadím mezi nejkrásnější masožravé rostliny. Svým vzhledem připomínají láčkovky. Na rozdíl od nich jsou však i v dospělosti velmi malé. Tato vlastnost je velmi vítaná zejména u pěstitelů, kteří musí celou svoji sbírku masožravek umístit na jeden či dva okenní parapety. Láčkovice považuji za rostliny, které lze pěstovat celkem bez problémů. Některé pěstitele však zklamou, špatně jim rostou a někdy i uhynou. Vzhledem k tomu, že tento druh úspěšně pěstuji již sedmnáct let, byl jsem požádán abych se o své zkušenosti s kultivací podělil se čtenáři časopisu Trifid.
(Lubomír Daněk, rostliny, 22.04.2006)
Láčkovice řadím mezi nejkrásnější masožravé rostliny. Svým vzhledem připomínají láčkovky. Na rozdíl od nich jsou však i v dospělosti velmi malé. Tato vlastnost je velmi vítaná zejména u pěstitelů, kteří musí celou svoji sbírku masožravek umístit na jeden či dva okenní parapety. Láčkovice považuji za rostliny, které lze pěstovat celkem bez problémů. Některé pěstitele však zklamou, špatně jim rostou a někdy i uhynou. Vzhledem k tomu, že tento druh úspěšně pěstuji již sedmnáct let, byl jsem požádán abych se o své zkušenosti s kultivací podělil se čtenáři časopisu Trifid.
Smutnice (Sciara)
(Patrik Hudec & Martin Spousta, rostliny, 21.04.2006)
První Trifid letošního roku s sebou přináší nové prvky, z nichž některé byly avizovány dopředu již loni a především vyžádány ze strany samotné členské základy. Takovouto novinkou (a doufám vítanou) by měla být i rubrika s výstižným názvem "Škůdci a nemoci", jež si klade za cíl seznámit čtenáře i s tou "odvrácenější" stranou pěstování MR a která by rozhodně neměla být v žádném případě podceňována. Snad každý z nás se již dříve či později s nějakým nepřátelským útokem na svou sbírku setkal a mnohdy právě včasná a dobře míněná rada byla tím jediným rozhodujícím faktorem pro záchranu. Společně s Martinem Spoustou se pokusíme postupně v každém čísle T přinést jedno téma, které by mělo obsahovat charakteristiku neduhu, jak se proti němu účinně bránit běžně dostupnými prostředky, příp. mu rovnou předcházet, a třeba i užitečné zkušenosti a praktické rady od ostatních kolegů.
(Patrik Hudec & Martin Spousta, rostliny, 21.04.2006)
První Trifid letošního roku s sebou přináší nové prvky, z nichž některé byly avizovány dopředu již loni a především vyžádány ze strany samotné členské základy. Takovouto novinkou (a doufám vítanou) by měla být i rubrika s výstižným názvem "Škůdci a nemoci", jež si klade za cíl seznámit čtenáře i s tou "odvrácenější" stranou pěstování MR a která by rozhodně neměla být v žádném případě podceňována. Snad každý z nás se již dříve či později s nějakým nepřátelským útokem na svou sbírku setkal a mnohdy právě včasná a dobře míněná rada byla tím jediným rozhodujícím faktorem pro záchranu. Společně s Martinem Spoustou se pokusíme postupně v každém čísle T přinést jedno téma, které by mělo obsahovat charakteristiku neduhu, jak se proti němu účinně bránit běžně dostupnými prostředky, příp. mu rovnou předcházet, a třeba i užitečné zkušenosti a praktické rady od ostatních kolegů.
Brocchinia reducta Baker
(Richard Pichl, rostliny, 20.04.2006)
Brocchinia reducta patří spolu s Catopsis berteroniana mezi masožravé zástupce čeledi Bromeliacae (broméliovité), u kterých byla masožravost prokázána na základě pokusů. Kromě těchto dvou se předpokládá masožravost (dosud neprokázaná) ještě u druhů Brocchinia hechtioides a Brocchinia tatei.
(Richard Pichl, rostliny, 20.04.2006)
Brocchinia reducta patří spolu s Catopsis berteroniana mezi masožravé zástupce čeledi Bromeliacae (broméliovité), u kterých byla masožravost prokázána na základě pokusů. Kromě těchto dvou se předpokládá masožravost (dosud neprokázaná) ještě u druhů Brocchinia hechtioides a Brocchinia tatei.
Pinguicula esseriana B. Kirchner
(Marek Svítek, rostliny, 13.04.2006)
(Marek Svítek, rostliny, 13.04.2006)
Pinguicula esseriana B. Kirchner
Synonyma: P. lanii (A.D.Bell)
Tato tučnice byla popsána B. Kirchnerem roku 1981. Pinguicula esseriana pochází z mexického státu San Luis Potosi, kde se vyskytuje v blízkosti známého kaktusářského naleziště El Huizache. P. esseriana se nachází v nadmořské výšce 1 500 m v pohoří Sierra Salamanca. Roste na mechem pokrytých vlhkých stěnách, dává přednost osluněným stanovištím.
Jak jsem vypěstovala avokádo
(Jana Eisenkolbová, rostliny, 24.02.2006)
Jednou jsem si koupila v obchodě plod avokáda, snědla ho, ale bylo mi líto vyhodit tu hezky kulatou pecku v něm. Rozhodla jsem se, že ji zkusím zasadit. Na internetu jsem si našla nějaký laický návod na pěstování avokáda, ale zkusila jsem to raději po svém.
(Jana Eisenkolbová, rostliny, 24.02.2006)
Jednou jsem si koupila v obchodě plod avokáda, snědla ho, ale bylo mi líto vyhodit tu hezky kulatou pecku v něm. Rozhodla jsem se, že ji zkusím zasadit. Na internetu jsem si našla nějaký laický návod na pěstování avokáda, ale zkusila jsem to raději po svém.
Láčkovice australská (5) - Cephalotus follicularis
(Radek Kastner, rostliny, 22.02.2006)
(The Albany Pitcher Plant / Western Australian Pitcher Plant)
Myslel jsem si, že si dám delší dobu od psaní pokoj a nechám prostor dalším autorům a jejich námětům, ale poté, co jsem dal dohromady kratičký seriál o Queenslandských rosnatkách, jsem se rozhodl, že napíšu jako závěr ještě kratičký článek o láčkovici australské. Hlavním důvodem je nejenom to, že je to zajímavá, krásná a tajemná rostlina, ale i to že jsem v úvodu ke pralesním stínomilným rosnatkám používal srovnávací klimatická data severovýchodní Austrálie (Queensland) a data jihozápadní Austrálie (obr .1), právě z okolí města Albany - viz také jeden z anglických názvů této rostliny Albany Pitcher Plant. Myslím tedy, že by bylo zajímavé doplnit tedy i údaje o této rostlině.
(Radek Kastner, rostliny, 22.02.2006)
(The Albany Pitcher Plant / Western Australian Pitcher Plant)
Myslel jsem si, že si dám delší dobu od psaní pokoj a nechám prostor dalším autorům a jejich námětům, ale poté, co jsem dal dohromady kratičký seriál o Queenslandských rosnatkách, jsem se rozhodl, že napíšu jako závěr ještě kratičký článek o láčkovici australské. Hlavním důvodem je nejenom to, že je to zajímavá, krásná a tajemná rostlina, ale i to že jsem v úvodu ke pralesním stínomilným rosnatkám používal srovnávací klimatická data severovýchodní Austrálie (Queensland) a data jihozápadní Austrálie (obr .1), právě z okolí města Albany - viz také jeden z anglických názvů této rostliny Albany Pitcher Plant. Myslím tedy, že by bylo zajímavé doplnit tedy i údaje o této rostlině.
Queenslandské rosnatky (4) - Drosera schizandra - The Notched Sundew
(Radek Kastner, rostliny, 15.02.2006)
(STUPŇOVITÁ ROSNATKA - z angličtiny) - podle stupňovitě vyrůstajících listů
Drosera schizandra byla objevena v roce 1891 na hoře Mount Bartle Frere St.Johnsonem (obr.1, 2). V roce 1892 rostlinu chybně popsal F. Muell (objevitel Drosera adelae) jako Drosera adelae var. latior. Teprve v roce 1906 byla rostlina popsána jako samostatný druh Drosera schizandra a to Friedrichem Ludwigem Emilem Dielsem, německým botanikem.
(Radek Kastner, rostliny, 15.02.2006)
(STUPŇOVITÁ ROSNATKA - z angličtiny) - podle stupňovitě vyrůstajících listů
Drosera schizandra byla objevena v roce 1891 na hoře Mount Bartle Frere St.Johnsonem (obr.1, 2). V roce 1892 rostlinu chybně popsal F. Muell (objevitel Drosera adelae) jako Drosera adelae var. latior. Teprve v roce 1906 byla rostlina popsána jako samostatný druh Drosera schizandra a to Friedrichem Ludwigem Emilem Dielsem, německým botanikem.
Queenslandské rosnatky (3) - Drosera prolifera (The Hen and Chicken Sundew)
(Radek Kastner, rostliny, 08.02.2006)
(ROSNATKA "KVOČNA S KUŘATY" - z angličtiny, podle mladých rostlinek vyrůstajících na koncích květních stvolů)
Drosera prolifera byla objevena v roce 1932 australským botanikem Leonardem Johnem Brassem (1900-1971) a poprvé popsána v roce 1940 C. T. Whitem. Rostlina bývá v anglicky mluvících zemích nazývána také "Hen & Chicken Sundew" (Kvočna s kuřaty/Rosnatka kvočna a kuřata). Tato rostlina je blízce příbuzná s Drosera adelae a Drosera schizandra a patří do stejné skupiny Queenslandských rosnatek (pralesní stínomilné rosnatky) - správný botanický název této sekce rosnatek je Prolifera.
(Radek Kastner, rostliny, 08.02.2006)
(ROSNATKA "KVOČNA S KUŘATY" - z angličtiny, podle mladých rostlinek vyrůstajících na koncích květních stvolů)
Drosera prolifera byla objevena v roce 1932 australským botanikem Leonardem Johnem Brassem (1900-1971) a poprvé popsána v roce 1940 C. T. Whitem. Rostlina bývá v anglicky mluvících zemích nazývána také "Hen & Chicken Sundew" (Kvočna s kuřaty/Rosnatka kvočna a kuřata). Tato rostlina je blízce příbuzná s Drosera adelae a Drosera schizandra a patří do stejné skupiny Queenslandských rosnatek (pralesní stínomilné rosnatky) - správný botanický název této sekce rosnatek je Prolifera.
Nesmrtelná mucholapka
(Kateřina Braunová, rostliny, 05.02.2006)
Na výstavě masožravých rostlin EEE 2005 jsem si koupila mucholapku podivnou. Mám ji tedy od září 2005 a už dvakrát jsem o ni málem přišla.
(Kateřina Braunová, rostliny, 05.02.2006)
Na výstavě masožravých rostlin EEE 2005 jsem si koupila mucholapku podivnou. Mám ji tedy od září 2005 a už dvakrát jsem o ni málem přišla.
Queenslandské rosnatky (2) - Drosera adelae - The Lance Leaf Sundew
(Radek Kastner, rostliny, 01.02.2006)
(KOPINATÁ/KOPINOLISTÁ ROSNATKA - z angličiny , podle kopinatého tvaru listů, jinak Rosnatka adélina - podle ženského jména)
Poprvé byla Drosera adelae popsána roku 1864 F. Muellem = J. H. von Müller, 1825-1896, německým přírodovědcem a botanikem, který však vyvíjel své vědecké aktivity právě v Austrálii.
(Radek Kastner, rostliny, 01.02.2006)
(KOPINATÁ/KOPINOLISTÁ ROSNATKA - z angličiny , podle kopinatého tvaru listů, jinak Rosnatka adélina - podle ženského jména)
Poprvé byla Drosera adelae popsána roku 1864 F. Muellem = J. H. von Müller, 1825-1896, německým přírodovědcem a botanikem, který však vyvíjel své vědecké aktivity právě v Austrálii.
Queenslandské rosnatky (1) - Úvod (klimatické podmínky Austrálie a Queenslandu)
(Radek Kastner, rostliny, 26.01.2006)
Vzhledem k tomu, že je teď při pěstování masožravých rostlin relativně klidné období a také vzhledem k tomu, že se mi neplánovaně naskytlo něco volného času, rozhodl jsem se, že se pokusím dát dohromady několik informací o mých oblíbených tropických stínomilných rosnatkách, které jsou ve světě nazývány Queenslandskými rosnatkami a převážně v Austrálii potom "3 sestrami z Queenslandu".
(Radek Kastner, rostliny, 26.01.2006)
Vzhledem k tomu, že je teď při pěstování masožravých rostlin relativně klidné období a také vzhledem k tomu, že se mi neplánovaně naskytlo něco volného času, rozhodl jsem se, že se pokusím dát dohromady několik informací o mých oblíbených tropických stínomilných rosnatkách, které jsou ve světě nazývány Queenslandskými rosnatkami a převážně v Austrálii potom "3 sestrami z Queenslandu".
Deset let hybridizace špirlic
(Miroslav Srba, rostliny, 05.01.2006)
Přelom roku bývá dobou kdy někteří z nás bilancují a pokud zrovna nemáme tu potřebu, jsme hodnoceními uplynulého roku zavaleni v práci, v novinách, v televizi až je to skoro protivné. I já bych chtěl tímto článkem zhodnotit svoji práci, ale ne za poslední rok, ale za posledních 10 let, kdy se úspěšně věnuji křížení špirlic (Sarracenia).
(Miroslav Srba, rostliny, 05.01.2006)
Přelom roku bývá dobou kdy někteří z nás bilancují a pokud zrovna nemáme tu potřebu, jsme hodnoceními uplynulého roku zavaleni v práci, v novinách, v televizi až je to skoro protivné. I já bych chtěl tímto článkem zhodnotit svoji práci, ale ne za poslední rok, ale za posledních 10 let, kdy se úspěšně věnuji křížení špirlic (Sarracenia).
Jak jsem zlikvidovala mšice na láčkovici
(Kateřina Braunová, rostliny, 31.12.2005)
Koncem října při obvyklé kontrole mých rostlinek jsem zjistila že mé láčkovici začínají žloutnout listy. Začala jsem jí více rosit, ale listy žloutly dál. Podrobila jsem tedy rostlinku podrobnějšímu zkoumání a všimla si mšic, které byly důkladně schované ve středu rostlinky.
(Kateřina Braunová, rostliny, 31.12.2005)
Koncem října při obvyklé kontrole mých rostlinek jsem zjistila že mé láčkovici začínají žloutnout listy. Začala jsem jí více rosit, ale listy žloutly dál. Podrobila jsem tedy rostlinku podrobnějšímu zkoumání a všimla si mšic, které byly důkladně schované ve středu rostlinky.
Jak jsme opylovali špirlice
(Kateřina Králová, rostliny, 29.12.2005)
Přibližně v polovině listopadu jsem zjistila, že mi u mé Sarracenia flava var. ornata × psittacina vyráží poupě. Jako obvykle jsem se obrátila na Mirka Srbu (zkoušeli jsme ji opylovat i na jaře, ovšem bez úspěchu), jestli se mu také nějaká sára nechystá kvést.
(Kateřina Králová, rostliny, 29.12.2005)
Přibližně v polovině listopadu jsem zjistila, že mi u mé Sarracenia flava var. ornata × psittacina vyráží poupě. Jako obvykle jsem se obrátila na Mirka Srbu (zkoušeli jsme ji opylovat i na jaře, ovšem bez úspěchu), jestli se mu také nějaká sára nechystá kvést.
Gemmy
(Jan Novák, rostliny, 06.12.2005)
Rád bych se v následujících řádcích podělil o své zkušenosti s gemmy trpasličích rosnatek.
(Jan Novák, rostliny, 06.12.2005)
Rád bych se v následujících řádcích podělil o své zkušenosti s gemmy trpasličích rosnatek.
Kvetla viktorie královská - a já byl u toho!
(Michal Rubeš, rostliny, 20.10.2005)
Na letošní výstavě masožravek v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty UK v Praze Na Slupy jsem byl dvakrát svědkem kvetení viktorie královské. První květ jsem zaznamenal až když byl plně rozvinutý. Ale protože vedle bylo veliké poupě, každý den jsem ho sledoval a to jsem již nepropásl. Fotil jsem ho každou hodinu a zaznamenal tak jeho vývoj.
(Michal Rubeš, rostliny, 20.10.2005)
Na letošní výstavě masožravek v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty UK v Praze Na Slupy jsem byl dvakrát svědkem kvetení viktorie královské. První květ jsem zaznamenal až když byl plně rozvinutý. Ale protože vedle bylo veliké poupě, každý den jsem ho sledoval a to jsem již nepropásl. Fotil jsem ho každou hodinu a zaznamenal tak jeho vývoj.
Sarracenia leucophylla - jak jí pěstuji v panelovém bytě
(Kateřina Braunová, rostliny, 13.10.2005)
Sarracenii mám jen jednu. Pěstuji ji teprve rok, a je velice zajímavé pozorovat její reakce na změny prostředí.
(Kateřina Braunová, rostliny, 13.10.2005)
Sarracenii mám jen jednu. Pěstuji ji teprve rok, a je velice zajímavé pozorovat její reakce na změny prostředí.
Nemasožravá lovkyně motýlů - Araujia sericofera
(Hana Hošková, rostliny, 30.08.2005)
Araujia sericofera patří ke skutečným botanickým zvláštnostem. Její rozmnožování je totiž závislé na lovu motýlů.
(Hana Hošková, rostliny, 30.08.2005)
Araujia sericofera patří ke skutečným botanickým zvláštnostem. Její rozmnožování je totiž závislé na lovu motýlů.
Darlingtonia californica versus Cantharis
(Michal Kouba, rostliny, 02.06.2005)
Vzhledem k tomu, že se k prohlídce a kontrole části našich chovanců dostanu jednou týdně, může dojít k tomu, že některé nežádoucí projevy nemohu řešit okamžitě, ale minimálně s týdenní prodlevou. Takto jsem zaznamenal problém s Darlingtonií. .
(Michal Kouba, rostliny, 02.06.2005)
Vzhledem k tomu, že se k prohlídce a kontrole části našich chovanců dostanu jednou týdně, může dojít k tomu, že některé nežádoucí projevy nemohu řešit okamžitě, ale minimálně s týdenní prodlevou. Takto jsem zaznamenal problém s Darlingtonií. .
Jak zachránit špirlice s oddenkem napadeným hnilobou
(Miroslav Srba, rostliny, 08.04.2005)
Uhnití oddenku je jednou z nejčastějších příčin úhynu špirlic (Sarracenia). Zpravidla se nejedná se o častý problém, ale snad o to je zákeřnější. Z ničeho nic začne rostlina bez zjevných příčin chřadnout a během několika dní již není co zachraňovat. Takový případ znají všichni, včetně zkušených pěstitelů špirlic. Že se jedná o aktuální a ožehavé téma jsme se přesvědčili v poslední době na fóru několikrát.
(Miroslav Srba, rostliny, 08.04.2005)
Uhnití oddenku je jednou z nejčastějších příčin úhynu špirlic (Sarracenia). Zpravidla se nejedná se o častý problém, ale snad o to je zákeřnější. Z ničeho nic začne rostlina bez zjevných příčin chřadnout a během několika dní již není co zachraňovat. Takový případ znají všichni, včetně zkušených pěstitelů špirlic. Že se jedná o aktuální a ožehavé téma jsme se přesvědčili v poslední době na fóru několikrát.
Pěstování D. prolifera
(Václav Kubín, rostliny, 26.01.2005)
Rád bych se podělil o své zkušenosti a zkušenosti Martina Kláska získané při pěstování D. prolifera, tedy rosnatky odnožující. Celé naše pozorování bylo zaměřeno na několikrát probírané netvoření semen z jejich tmavočervených květů. .
(Václav Kubín, rostliny, 26.01.2005)
Rád bych se podělil o své zkušenosti a zkušenosti Martina Kláska získané při pěstování D. prolifera, tedy rosnatky odnožující. Celé naše pozorování bylo zaměřeno na několikrát probírané netvoření semen z jejich tmavočervených květů. .
Několik postřehů při pěstování tučnic
(Jan Novák, rostliny, 08.11.2004)
Hned v úvodu chci předeslat, že uvedená pozorování nechci zobecňovat a je celkem možné, že u jiných pěstitelů v jiných podmínkách může býti všechno úplně jinak. Berte je prosím spíše jako zajímavost či námět.
(Jan Novák, rostliny, 08.11.2004)
Hned v úvodu chci předeslat, že uvedená pozorování nechci zobecňovat a je celkem možné, že u jiných pěstitelů v jiných podmínkách může býti všechno úplně jinak. Berte je prosím spíše jako zajímavost či námět.
O mé masožravce
(Robert Goldmann, rostliny, 12.10.2004)
Na dovolené ve východních Čechách jsme koncem července s rodinou zavítali i do ZOO a Safari ve Dvoře Králové. Tam jsme u stánku "TBSG" zahlédli MR. Do té doby jsem vůbec netušil, že by takové rostliny mohly žít a existovat i v našich podmínkách. (Jsem navíc zastánce názoru, že jediná vhodná "květina" do kuchyně je kysané zelí ...).
(Robert Goldmann, rostliny, 12.10.2004)
Na dovolené ve východních Čechách jsme koncem července s rodinou zavítali i do ZOO a Safari ve Dvoře Králové. Tam jsme u stánku "TBSG" zahlédli MR. Do té doby jsem vůbec netušil, že by takové rostliny mohly žít a existovat i v našich podmínkách. (Jsem navíc zastánce názoru, že jediná vhodná "květina" do kuchyně je kysané zelí ...).
Drosera madagascariensis?
(Jan Novák, rostliny, 23.07.2004)
Opravdu máte ve sbírce D. madagascariensis? Pokud máte nějaké pochybnosti, pak právě pro Vás jsou následující řádky.
(Jan Novák, rostliny, 23.07.2004)
Opravdu máte ve sbírce D. madagascariensis? Pokud máte nějaké pochybnosti, pak právě pro Vás jsou následující řádky.
Osvětlování rostlin
(Miloš Šula, rostliny, 08.06.2004)
Chcete pěstovat rostliny pod umělým osvětlením ale nevyznáte se v záplavě zářivek, výbojek?.
(Miloš Šula, rostliny, 08.06.2004)
Chcete pěstovat rostliny pod umělým osvětlením ale nevyznáte se v záplavě zářivek, výbojek?.
Zkušenosti s pěstováním D. falconeri
(Petr Janda, rostliny, 07.06.2004)
(Petr Janda, rostliny, 07.06.2004)
Před časem jsem objevil ve fóru zajímavý příspěvek o pěstování D. petiolaris. Poprosil jsem autora o drobná doplnění a o fotografie a s jeho souhlasem ho předkládám čtenářům.
Michal Rubeš
.
Moje tučnice
(Jan Novák, rostliny, 12.04.2004)
Masožravé rostliny rudu Pinguicula představují velice různorodou skupinu masožravek.
(Jan Novák, rostliny, 12.04.2004)
Masožravé rostliny rudu Pinguicula představují velice různorodou skupinu masožravek.
Jarní výsevy 2004
(Rostislav Kracík, rostliny, 08.03.2004)
V letošním roce jsem se rozhodl pro rozšíření své sbírky masožravých rostlin. Chci se pokusit o generativní způsob namnožení několika zajímavých druhů MR. Ze semenné banky Darwiniany jsem objednal několik druhů rosnatek (D. burmanni, D. ericksoniae, D. macrantha, D. venusta, D. stenopetala), bublinatek (U. arenaria, U. calycifida), tučnic (P. agnata, P. cyclosecta, P. lusitanica, P. vulgaris) a byblid (B. liniflora, B. filifolia).
(Rostislav Kracík, rostliny, 08.03.2004)
V letošním roce jsem se rozhodl pro rozšíření své sbírky masožravých rostlin. Chci se pokusit o generativní způsob namnožení několika zajímavých druhů MR. Ze semenné banky Darwiniany jsem objednal několik druhů rosnatek (D. burmanni, D. ericksoniae, D. macrantha, D. venusta, D. stenopetala), bublinatek (U. arenaria, U. calycifida), tučnic (P. agnata, P. cyclosecta, P. lusitanica, P. vulgaris) a byblid (B. liniflora, B. filifolia).
Australské pralesní rosnatky
(Pavel Doško, rostliny, 23.02.2004)
Tato malá skupina masožravých rostlin, vyskytujících se na několika málo lokalitách v severovýchodní Austrálii je zastoupena pouze třemi příbuznými druhy: Drosera adelae, D.prolifera a D. schizandra; rosnatky adélina, odnožující a pralesní.
(Pavel Doško, rostliny, 23.02.2004)
Tato malá skupina masožravých rostlin, vyskytujících se na několika málo lokalitách v severovýchodní Austrálii je zastoupena pouze třemi příbuznými druhy: Drosera adelae, D.prolifera a D. schizandra; rosnatky adélina, odnožující a pralesní.
Vegetativní rozmnožování tučnic
(Jan Novák, rostliny, 16.02.2004)
Masožravé rostliny rodu Pinguicula patří mezi moje oblíbené masožravky.
Z asi 100 doposud známých druhů jsou nejvíce ve sbírkách zastoupeny tučnice, pro které jsou charakteristické tvz. dvojtvaré růžice a právě tato skupina je v moji sbírce nejvíce zastoupena. V tomto článku bych se s vámi rád podělil o své zkušenosti při jejich rozmnožování, neboť právě měsíc únor je tou pravou dobou.
(Jan Novák, rostliny, 16.02.2004)
Masožravé rostliny rodu Pinguicula patří mezi moje oblíbené masožravky.
Z asi 100 doposud známých druhů jsou nejvíce ve sbírkách zastoupeny tučnice, pro které jsou charakteristické tvz. dvojtvaré růžice a právě tato skupina je v moji sbírce nejvíce zastoupena. V tomto článku bych se s vámi rád podělil o své zkušenosti při jejich rozmnožování, neboť právě měsíc únor je tou pravou dobou.
Sarracenia alata x flava var. flava
(Miroslav Srba, rostliny, 05.02.2004)
Dalším z hybridů, kteří podle mého názoru stojí za zmínku je Sarracenia alata x flava var. flava. Tato rostlina má láčky asi 60-70 cm vysoké. Zbarvení pastí ani tvar nejsou nijak mimořádně elegantní. Láčky jsou úzké a vršek je nevýrazně tvarovaný. Základní zbarvení je zeleno-žluté s jemným síťkovým žilkováním vnitřku láček.
(Miroslav Srba, rostliny, 05.02.2004)
Dalším z hybridů, kteří podle mého názoru stojí za zmínku je Sarracenia alata x flava var. flava. Tato rostlina má láčky asi 60-70 cm vysoké. Zbarvení pastí ani tvar nejsou nijak mimořádně elegantní. Láčky jsou úzké a vršek je nevýrazně tvarovaný. Základní zbarvení je zeleno-žluté s jemným síťkovým žilkováním vnitřku láček.
S. leucophylla x [(flava x purpurea) x psittacina
(Miroslav Srba, rostliny, 28.12.2003)
Bíle korunovanou královnou všech špirlic je bezesporu Sarracenia leucophylla. Tato impozantní rostlina vytváří láčky až kolem jednoho metru vysoké. Jejich vršek je bílý, víčko krajkovitě zvlněné, protkané červeným žilkováním. Všichni specializovaní sběratelé špirlic propadli své zálibě právě díky tomuto druhu.
(Miroslav Srba, rostliny, 28.12.2003)
Bíle korunovanou královnou všech špirlic je bezesporu Sarracenia leucophylla. Tato impozantní rostlina vytváří láčky až kolem jednoho metru vysoké. Jejich vršek je bílý, víčko krajkovitě zvlněné, protkané červeným žilkováním. Všichni specializovaní sběratelé špirlic propadli své zálibě právě díky tomuto druhu.
Jak zazimovat masožravé rostliny
(Jan Novák, rostliny, 01.12.2003)
Správné zazimování masožravek se mnohdy stává alfou i omegou jejich dalšího úspěšného pěstování. Zima v našich podmínkách přináší rostlinám jen velmi špatné podmínky pro možný růst. Dochází k poklesům teplot a především se velmi výrazně krátí den. To jsou hlavní důvody, proč se rostliny v tuto roční dobu uchylují do stavu klidu - dormance. Pokud rostlinám nezajistíme vhodné podmínky pro přezimování, budou mám růst i v těchto špatných podmínkách. S výsledkem tohoto růstu však žádný pěstitel nebude spokojen: rostliny vytvářejí nevyzrálá pletiva, vytahují se, jsou náchylnější k nejrůznějším chorobám, růst v zimě je vysiluje a zjara pak obvykle nekvetou.
(Jan Novák, rostliny, 01.12.2003)
Správné zazimování masožravek se mnohdy stává alfou i omegou jejich dalšího úspěšného pěstování. Zima v našich podmínkách přináší rostlinám jen velmi špatné podmínky pro možný růst. Dochází k poklesům teplot a především se velmi výrazně krátí den. To jsou hlavní důvody, proč se rostliny v tuto roční dobu uchylují do stavu klidu - dormance. Pokud rostlinám nezajistíme vhodné podmínky pro přezimování, budou mám růst i v těchto špatných podmínkách. S výsledkem tohoto růstu však žádný pěstitel nebude spokojen: rostliny vytvářejí nevyzrálá pletiva, vytahují se, jsou náchylnější k nejrůznějším chorobám, růst v zimě je vysiluje a zjara pak obvykle nekvetou.
