Drosera prolifera byla objevena v roce 1932 australským botanikem Leonardem Johnem Brassem (1900-1971) a poprvé popsána v roce 1940 C. T. Whitem. Rostlina bývá v anglicky mluvících zemích nazývána také "Hen & Chicken Sundew" (Kvočna s kuřaty/Rosnatka kvočna a kuřata). Tato rostlina je blízce příbuzná s Drosera adelae a Drosera schizandra a patří do stejné skupiny Queenslandských rosnatek (pralesní stínomilné rosnatky) - správný botanický název této sekce rosnatek je Prolifera.
1
2
Rostlina se vyskytuje, jako i zbylé dvě, v severovýchodní Austrálii/severovýchodním Queenslandu, na úpatí hory Thornton Peak (na březích potoků stékajících z jeho svahů), severně od města Cairns a roste ve výškách okolo 900m.n.m. (obr.1-4) Je to endemit, který je ve volné přírodě již vzácný.
3
4
PHOTOGRAPHS COURTESY OF AUSTRALIAN EXPLORER PTY LTD
http://www.australianexplorer.com/
Drosera prolifera je víceletá rostlina. Má typické ledvinovité listy o průměru cca 2,5cm (obr.5, 6) na stoncích/řapících dlouhých přibližně 4-6cm a tloušťce kolem 1,5mm (obr.7, 8, 9). Její zabarvení je povětšinou světle zelené. Dá se také říci, že čím méně světla rostlina dostává, tím větší většinou její listy jsou. Často mívá rostlina pouze 6-7 aktivních listů. Listy jsou tentakulami pokryty jen relativně řídce i když mi toto množství při velikosti listu a tentakul připadá dostatečné. Tentakuly rostoucí po obvodu listu jsou o něco delší, ty pokrývající povrch listu jsou naopak krátké a jakoby červeně zabarvené, což je způsobeno mimo chemického složení i lomem světla.
5
6
7
8
9
Není příliš dobrým "lovcem" hmyzu a při jeho polapení v podstatě nedochází k pohybu listů. Je na tom tudíž obdobně jako její sestry D. adelae a D. schizandra. Ovšem při polapení kořisti dochází i k pohybu tentakul směrem k ní (obr.10, 11).
10
11
Rostlina je opravdu velice "vynalézavá" při vlastním množení. Pokud se listy dotýkají půdy, začnou z nich po krátkém čase vyrůstat drobné mladé rostlinky. Rostlina také vytváří kořenové šlahouny, ze kterých mohou vyrazit mladé rostlinky. Rostlina se samozřejmě rozmnožuje také semeny, která se vytváří po opylení drobných tmavočervených květů. Rostlina kvete v kulturách celkem ochotně a často, ale množství semen bývá malé. Květní stvol může dosáhnout délky až 25cm (obr.12 a 16). Další zajímavostí je, že na konci květních stvolů/šlahounů, vznikají přímo mladé rostlinky (obr.13-15). Kvůli této vlastnosti získala rostlina právě svůj anglický název.
12
13
14
15
16
Vzhledem k tomu, že rostlina je původem z tropické oblasti, miluje teplé a vlhké prostředí. Vyhovuje celoročně pokojová teplota, 20°C-30°C, ale můžeme se také pokusit nasimulovat letní-zimní cyklus. Při teplotách pod 15°C zastavuje rostlina růst. Přes léto mohou teploty překročit hranici 30°C. Jak jsem již uvedl, vzdušná vlhkost by měla být vysoká, 75%-90%. Vyšší vlhkost neublíží, při vlhkosti nižší než přibližně 65% zastavuje rostlina tvorbu lepkavých kapiček na tentakulách (obr.17).
17
Rostlina je vcelku nenáročná na živiny přijímané z hmyzí kořisti. Dokáže bez ní dobře vyjít. Drosera prolifera má ráda ještě větší stín nežli Drosera adelae. Na rostlinu by nemělo dopadat žádné polední slunce (mimo zimní období). Jako substrát se obvykle používá směs rašeliny a písku v poměru 1:1 s využitím permanentního zavodnění. Nikdy nepoužívejte hnojiva.
18
19
Listy, které přijdou o kapičky trávicích a lepkavých tekutin už nikdy nové nevytvoří! (obr.17) Jinak jsou při vysoké vlhkosti a vhodném prostředí listy pokryty bohatě kapičkami (obr.18-21). U listů bez kapiček je však také větší náchylnost k plísním. Občas se mohou objevit deformované listy jako výsledek vlhkého přehřátí. Tzn., že například v uzavřeném teráriu dosáhla teplota po delší dobu více než 35°C a vzdušná vlhkost potom kolem 100%, což je na tuto tropickou rostlinu příliš.
20
21
Sám v současné době pěstuji rostlinky Drosera prolifera. Pro jejich kultivaci používám umělohmotné uzavíratelné, částečně průhledné, částečně mléčně krabičky. Tyto umožňují udržení vysoké vlhkosti vzduchu (buď stálé a nebo střídavé a to v rozmezí cca 75%-90% RVV). Letní teploty se pohybují do 30°C, přes zimu potom přibližně 17°C-20°C.
22
23
Rostliny pěstuji na východním parapetu celoročně, ale od pozdního jara je ještě stíním umělohmotnou mléčnou zástěnou, aby byly rostliny uchráněny přímého, ostrého slunce a případného přehřívání. Je však možno pěstovat i bez přistiňování s tím, že rostlina většinou tak dobře neprosperuje. Rostliny snáší i umělé osvětlení, ale osobně je u pěstování D. prolifera nevyužívám (obr.22-23).
Jako substrát používám směs rašeliny, perlitu a křemičitého písku v poměru 2:1:1. Pro snížení pravděpodobnosti plísní a udržování vlhkosti pěstuji společně s D. prolifera i malé množství živého rašeliníku. Postupně jsem množství rašeliníku omezoval tak, aby neomezoval při růstu rosnatky, které samozřejmě rostou pomalejším tempem nežli rašeliník. Výše substrátu dosahuje přibližně 3 cm v pěstební nádobě, toto množství je naprosto dostatečné. Pro zálivku využívám v malém množství destilovanou vodu. Jinak jako hlavní zálivka slouží klasická voda z vodovodu, převařená a obsažený vápník neutralizován a přeměněn malým množstvím octa.
Jak již bylo popsáno výše, listy jsou náchylné k plísni obzvláště pokud rostlina při této vysoké vzdušné vlhkosti polapí kořist. Osobně vůbec "nepřikrmuji" a nechávám pouze na náhodném vletu drobných mušek větracím otvorem v krabičce.
24
25
K plísni jsou náchylné také starší listy, které po ukončení svého aktivního života ztratí lepkavou tekutinu, polehnou jim tentakule a list na řapíku se postupně začne svěšovat směrem k substrátu. Pokud v průběhu růstu přijdou listy nějakým způsobem o tekutinu na tentakulách (mechanicky, sníženou vzdušnou vlhkostí, zvýšeným teplem, po polapení hmyzu), tato se již nikdy nedoplní a listy jsou odsouzeny k postupnému pomalému zániku.
Momentálně pěstuji 4 dospělé rostliny, které po 4 měsících pěstování ve výše uvedených podmínkách dosáhly průměrné výšky přibližně 9cm, délky řapíků 5,5cm, šířky a délky listu 2cm/1,5cm a průměru rostlinného trsu 8-9cm. Všechny rostliny také začaly vytvářet květní stvoly, většinou dva najednou, a na konci šlahounů vytvářet také nové rostlinky.
Zdroje:
http://www.australianexplorer.com/
http://www.fleischfressendepflanzen.de
http://www.aims.gov.au/pages/about/environs/
http://www.barrierreefaustralia.com/wet-tropics/
http://www.coconutbeach.com.au/rainforest-walk/
http://www.magic-mountain.net/peaks/thornton.htm
http://www.wordtravels.com/Travelguide/Provinces/Queensland/Climate/
