Chramst!
Víte, že se scházíme každý poslední čtvrtek v měsíci v restuaraci U starýho Kočárka v Praze a zvaní jsou úplně všichni?

elektronická verze časopisu Trifid - vydává Darwiniana

Hledání v článcích
Bozi Dar
rubriky slovník autoři download ankety nastavení
<<  Leden  >>
PoÚtStČtSoNe
 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31    
Redakce
Redakce
Připomínky pište do
diskuze
Tento časopis běží na
phpRS
WebArchiv - archiv českého webu

WebArchiv - archiv českého webu

Queenslandské rosnatky (1) - Úvod (klimatické podmínky Austrálie a Queenslandu)

26. 01. 2006
Radek Kastner
rostliny
Vzhledem k tomu, že je teď při pěstování masožravých rostlin relativně klidné období a také vzhledem k tomu, že se mi neplánovaně naskytlo něco volného času, rozhodl jsem se, že se pokusím dát dohromady několik informací o mých oblíbených tropických stínomilných rosnatkách, které jsou ve světě nazývány Queenslandskými rosnatkami a převážně v Austrálii potom "3 sestrami z Queenslandu".

Do této skupiny patří zatímně známé pouhé tři druhy rosnatek - endemitů (Drosera adelae, Drosera prolifera, Drosera schizandra), rostoucích právě v severovýchodní části Austrálie, na velmi omezených územích státu Queensland. Každé z těchto rostlin bude věnován samostatný článek s bližšími obecnými informacemi a s mými zkušenostmi při pěstování.

Nečekejte však, prosím, žádné vědecké pojednání, rozbory počtu chromozomů, asimilační procesy, možnosti a způsoby vědeckého pěstování. Tyto krátké články jsem vytvořil jen jako soukromý pohled na zmiňovanou skupinu rosnatek a snažil jsem se zde zachytit jen ty informace, které jsem se snažil, jako pěstitel-amatér, dát dohromady při mém vlastním pěstování. Obecné informace jsem se snažil následně doplnit vlastními zkušenostmi. Věřím, že někomu z vás přijdou i takto koncipované informace vhod a budou pro vás zajímavé.

Na úvod však něco o Austrálii a hlavně Queenslandu z hlediska podnebí a počasí, což by mohlo být nápomocno při pochopení prostředí a podmínek, ve kterých tyto zvláštní, zajímavé a krásné rosnatky v přírodě rostou.


PICTURE COURTESY OF AUSTRALIAN EXPLORER PTY LTD
http://www.australianexplorer.com/

Austrálie, nejmenší a relativně nejosamělejší z kontinentů se rozprostírá na jižní polokouli (Austrálie a Oceánie), je omývána vodami Indického a Tichého oceánu a protnuta obratníkem Kozoroha. Je o něco menší než USA, zabírá celkovou plochu 7 686 850km2 včetně ostrovů, z nichž největší je Tasmánie. Australské pobřeží je dlouhé 25 760km. Zároveň je však 6.největším státem na světě. Obyvatelstvo je koncentrováno na východním a jihovýchodním pobřeží. Počet obyvatel přibližně 18 330 000.

Jistě si všichni z různých vzdělávacích institucí, televizních dokumentů a zoologických nebo botanických zahrad pamatujeme, jak zvláštní a ojedinělé druhy fauny a flóry, mnohé z nich pocházející "z dávných věků", se vyskytují právě v Austrálii.

Ojedinělá skladba a množství druhů je dána nejen osamělostí kontinentu a dlouhým, odděleným vývojem bez možnosti zásahů a vlivů např.Asie, ale i klimatem Austrálie. To je převážně suché (pouště, polopouště), mírné na jihu a východě a tropické na severu a severovýchodě území, mimo jiné právě část území Queenslandu (viz.obr.níže). Zde právě můžeme nalézt tropy s deštnými pralesy, které však pokrývají necelé 1% povrchu Austrálie. Přesněji řečeno 0,3%, což je přibližně něco kolem 2 milionů hektarů. Povrch Austrálie tvoří převážně nízko položené plošiny s pouštěmi a úrodné nížiny na jihovýchodě.


PICTURE COURTESY OF AUSTRALIAN EXPLORER PTY LTD
http://www.australianexplorer.com/

Stejně jako je Austrálie bohatá na druhy živočišné říše a podnebí, stejně tak oplývá rostlinnými druhy včetně masožravých rostlin. Z nich nejvíce zástupců zde mají rody Drosera a Utricularia.

OBECNÝ PŘEHLED DRUHŮ MASOŽRAVÝCH ROSTLIN AUSTRALSKÉHO KONTINENTU:

  • Aldrovandka měchýřkatá (Aldrovanda vesiculosa) - severozápadní a jihovýchodní cíp Austrálie a některé východní oblasti
  • byblidy (Byblis) - převážně severní a východní oblasti Austrálie
  • láčkovice australská (Cephalotus follicularis) - jihozápadní cíp Austrálie
  • rosnatky (Drosera) - některé z nezatahujících světlomilných rosnatek (např. D. burmanii se také vyskytují v severní a východní Austrálii, D. indica pak v severní Austrálii, D.spatulata); rosnatky s přezimovacími pupeny (např. D.arcturi - mimo jiné v horských oblastech Austrálie, Tasmánie, D. binata - také východní a jihovýchodní oblasti Austrálie, Tasmánie); trpasličí rosnatky (téměř všechny druhy se vyskytují pouze v na jihozápadě Austrálie mimo D. pygmaea, tu je možno nalézt také na jihovýchodě a na Tasmánie); hlíznaté rosnatky (jihozápad - většina druhů, a jihovýchod Austrálie); stínomilné pralesní rosnatky (severovýchod Austrálie) a rosnatky z okruhu D. petiolaris (severní tropické oblasti Austrálie)
  • láčkovky (Nepenthes)- severovýchod Austrálie
  • bublilnatky (Utricularia) - sever, východ a jih Austrálie

Na následujících obrázcích jsou uvedeny průměrné teploty (za dvanáct měsíců roku 2005) a srážky (za posledních 36 měsíců) jak pro oblast celé Austrálie, tak i pro oblast Queenslandu a tedy následně pro oblasti, ve kterých rostou Drosera adelae, Drosera prolifera a Drosera schizandra o kterých bude pojednáno více v následujících článcích.

Tyto mapky a údaje mohou být více zajímavé například při porovnání oblastí výskytu jednotlivých rostlin, o které se každý z nás jednotlivě zajímá. Mohou být nápomocny při pochopení místního klimatu a případné snaze vytvořit rostlinám co nejpodobnější podmínky v našich sbírkách. Je nutno však přiznat, že mnoha rostlinám se daří i v částečně odlišných podmínkách (např.některé druhy trpasličích rosnatek, stínomilné rosnatky, láčkovice apod.). U některých druhů mohou být výrazné odlišnosti při pěstování minimálně problematické, např.rosnatky z okruhu Drosera petiolaris.

Na níže uvedených mapkách Austrálie je možné jednoduše vysledovat např. podnebí v oblasti, kde roste Láčkovice australská (Cephalotus follicularis) (jihozápadní pobřeží Austrálie, orientačně okolí města Albany). Jak je z grafů vidět, teplota se zde pohybuje průměrně v rozmezí +9 °C - +21 °C, ovšem s anomáliemi od cca -2 °C do +40 °C a nebo právě oblasti výskytu pralesních stínomilných rosnatek - orientačně okolí města Cairns na severovýchodě Austrálie (Queensland), tady se teploty průměrně pohybují v rozmezí +17 °C - +30 °C s anomáliemi od +5 °C do 40 °C při zachování vysoké vzdušné vlhkosti.

Tabulka 1 - Nejvyšší průměrné teploty v Austrálii za rok 2005:

copyright Commonwealth of Australia reproduced by permission
http://www.bom.gov.au/

Tabulka 2 - Nejvyšší teploty v Austrálii v roce 2005:



copyright Commonwealth of Australia reproduced by permission
http://www.bom.gov.au/

Tabulka 3 - Nejnižší průměrné teploty v Austrálii za rok 2005:

copyright Commonwealth of Australia reproduced by permission
http://www.bom.gov.au/

Tabulka 4 - Nejnižší teploty v Austrálii v roce 2005:

copyright Commonwealth of Australia reproduced by permission
http://www.bom.gov.au/

Klimatické podmínky by však nebyly úplné bez uvedení úhrnných srážek v oblastech Austrálie a jak bude vidět z následujících grafů, rozdíly jsou opravdu obrovské. Pro příklad zůstaneme opětovně u dvou protilehlých cípů Austrálie a to u státu Západní Austrálie, orientačně oblast Albany (Cephalotus follicularis, cca 900-1200mm) a u Queeslandu, orientačně okolí města Cairns (Drosera adelae, Drosera prolifera, Drosera schizandra, přibližně 1500-4000 mm dle příslušné oblasti).

Tabulka 5 - Úhrnné roční srážky v Austrálii, rok 2005:

copyright Commonwealth of Australia reproduced by permission
http://www.bom.gov.au/

Tabulka 6 - Úhrnné roční srážky Queensland 2005:

copyright Commonwealth of Australia reproduced by permission
http://www.bom.gov.au/

Další ukazatel rozhodný pro příslušné klima je i relativní vlhkost vzduchu. Do tabulky níže použity průměrné měsíční hodnoty z oblastí, které přibližně odpovídají oblastem výskytu pralesních rosnatek a láčkovice. Zvláště u rosnatek je ale nutno brát v potaz, že místem jejich výskytu je přímo deštný prales, tzn. že RVV bude na jejich stanovištích ještě o něco vyšší. Pro orientaci uvedeny dopolední a odpolední hodnoty.

Ranní i odpolední hodnoty kopírují obdobnou křivku u obou srovnávaných oblastí, ale jak je vidět, maximální hodnoty RVV v severovýchodní Austrálii (Queensland, pralesní rosnatky) jsou dosaženy v období únor-duben, kdežto v jihovýchodní Austrálii (Cephalotus) jsou maximální hodnoty dosaženy v období květen-srpen.

Pro doplnění spleti klimatických údajů a tabulek uvádím pro srovnání průměrný počet hodin denního slunečního svitu po jednotlivých měsících, opětovně u stejných oblastí, tedy jihozápadní cíp Austrálie (Albany - Cephalotus, Drosera hamiltonii) a severovýchodní Austrálie (Queensland, oblast Cairns, stínomilné pralesní rosnatky).

Na rozdíl od maximální RVV, která je na Queenslandu dosažena na jaře, dosahuje sluneční svit nejvyšších hodnot v období srpen-prosinec, kdy je naopak RVV relativně nejnižší, to samozřejmě odpovídá přírodním cyklům, sníženému množství srážek, vyšším denním teplotám a zrychlenému odparu. Pro oblast JZ Austrálie je potom období nejvyššího denního slunečního svitu možno identifikovat cca s obdobím prosinec až únor.

Průměrná roční hodnota denního slunečního svitu je potom pro SV Austrálii (Queensland) cca 7,3 hodiny a pro JZ Austrálii (okolí Albany) cca 5,90hodiny.

Pralesní stínomilné rosnatky samozřejmě nejsou přímo závislé na počtu hodin slunečního svitu, nicméně počet těchto hodin ovlivňuje teplotu ovzduší a vlhkost.

Tropický deštný prales - Quuensland, Austrálie.

Pravý tropický deštný prales je v Austrálii k nalezení pouze na vzdáleném severu Queenslandu. Tento tropický deštný prales byl zařazen v roce 1989 mezi světové dědictví. Zaujímá plochu přibližně 900 000 hektarů a v dnešní době se táhne v šířce 70 kilometrů od města Cooktown na jih téměř až k městu Townsville. Prales pokrývá i přilehlou vysočinu s nejvyšší horou Mount Bartle Frere, 1622 m.n.m., což je právě jediné místo výskytu Drosera schizandra. Vysočina severovýchodní Austrálie je místo, kde je největší množství ročních srážek a to průměrně více než 4000mm, avšak v nejvlhčí části pralesa dosahují úhrnné roční srážky dokonce více než 7600mm!


PHOTOGRAPHS COURTESY OF AUSTRALIAN EXPLORER PTY LTD
http://www.australianexplorer.com/

Jak jsem již uváděl, tropický deštný prales zaujímá méně než 1% povrchu australského kontinentu, avšak nachází se v něm 30% všech vačnatců, 23% plazů a 18% ptačí populace. Tropický deštný prales obecně je zároveň domovem více než poloviny všech rostlinných a živočišných druhů na světě. Je také důležitým zdrojem pro lékařství.

Přestože regenerace pralesa je velice rychlá, může trvat až sto let, než se obnoví poničená struktura např.po silném cyklónu nebo záplavách, které prales mohou narušovat.


PHOTOGRAPHS COURTESY OF AUSTRALIAN EXPLORER PTY LTD
http://www.australianexplorer.com/

Vstup do deštných pralesů Queenslandu je povolen pouze po vyznačených a zpevněných cestách, na některých místech dokonce existují kvóty počtu návštěvníků, kteří mohou určité místo denně navštívit. V pralesích je chráněno úplně vše!

(Informace získány z Queenslandského oddělení přírodního prostředí a dědictví)

Další články již budou plně věnovány jednotlivým druhům pralesních stínomilných rosnatek z oblasti severovýchodní Austrálie, státu Queensland a budou snad již o něco zajímavější vzhledem k jejich zaměření.


Na závěr chci ještě poděkovat AUSTRALIAN EXPLORER PTY LTD. a COMMONWEALTH COPYRIGHT LAW BRANCH z Austrálie, z jejichž svolením byly v tomto a v dalších článcích otištěny klimatické grafy, obrázky a některé fotografie. Tyto materiály jsou vždy označeny ve vlastním článku.

V případě pochybností mne můžete kontaktovat, originály těchto povolení mám pro kontrolu uloženy. Tyto materiály nebyly poskytnuty na exkluzivní bázi a jsou určeny pro využití pouze v těchto článcích, nesmějí být dále kopírovány a používány, případně využity ke komerčním účelům bez dalšího vyžádání povolení od zmiňovaných organizací.

Copyright: http://www.australianexplorer.com/, http://www.bom.gov.au/.


komentáře (2) - poslat mailem - vytisknout článek


Darwiniana Všechna práva vyhrazena. Použití materiálů z těchto stránek pouze se souhlasem společnosti Darwiniana. Přímé odkazy na obsah jsou povoleny jen s uvedením zdroje. © 1991-2013 Darwiniana Darwiniana