Hluboce jsem se však, jako často, mýlil. V záchvatu záchranářské a ochranářské iniciativy, jsem si v polovině loňského roku (2005) zakoupil v zahradním centru Globusu, ano přesně tam, kde se dokáží tak pěkně starat o svěřené rostliny, dvě rostlinky Nepenthes alata (respektive jsem byl donedávna přesvědčen o tom, že se jedná o tento druh) ve více než zuboženém stavu a říkal jsem si, že když už mají zahynout, bude lepší, když to bude díky mé přehnané péči než aby to bylo díky tomu, že rostliny v obchodě nikoho nezajímají. I přesto, že se nakonec ukázalo (i díky reakci Alexandra Sjatkovského, kterému tímto děkuji za uvedení nepravostí na správnou míru), že se jedná o pouhé hybridní rostliny, zůstávají i tak mé zkušenosti snad zajímavé.
Nepořídil jsem si bohužel žádné fotografie původních rostlinek, ale měly přibližně 10-13 cm v průměru, při výšce cca 4-5 cm. Každá z rostlin měla 4-5 listů a i několik malých, kolem 3 cm dlouhých láček o průměru 0,5 - 1 cm v poněkud povadlém stavu. Původní listy po cca 2 měsících od zakoupení - označeny žlutými křížky (1) a původní forma láčky, téměř kompletně v zelené barvě (2), tvarově značně odlišná od dospělých rostlin.
1
2
Obě rostliny jsem umístil do naprosto stísněných podmínek malého pokojového pařníčku o rozměrech 35 × 21 × 17 cm na západní parapet (3, 4), bez výrazného stínění. Do podmisek jsem dal zálivkovou vodu, kterou používám i na ostatní masožravky, navíc jsem rostliny začal i průběžně rosit. Nepředpokládal jsem, že při mé péči a neznalosti tohoto druhu rostlin přežijí nějakou zásadní dobu.
3
4
Do konce roku se podařilo rostliny "stabilizovat"(5), začala taktéž aktivní tvorba láček a listů (6). V pařníčku je vlhkost kolísající jen minimálně kolem 90 % RVV, avšak při slunečním svitu se v takto malém prostoru značně zvyšovala teplota někam kolem 35 °C, nicméně ani to mě nepřimělo je nějakým výrazným způsobem přes léto stínit a na podzim jsem to již považoval za bezpředmětné. Průměr rostlin se zvětšil až na 20 cm a velikost láček na 5-6 cm a jejich zabarvení se měnilo více do červena (7, 8). Láčky začaly mít také spodní část poněkud baňatější.
5
6
7
8
V průběhu zimy byla teplota na parapetu v rozmezí 15-17 °C a pro rostliny to neznamenalo žádné výrazné omezení, pokud soudím dle jejich růstu (9). Navíc jsem rostliny nepřisvěcoval a žádná z těchto dvou podmínek nebyla pro tyto hybridní Nepenthes nepřijatelná . Růst se nezastavil ani v zimních měsících, i když došlo k mírnému zpomalení, avšak velikost láček se neustále zvětšovala (10), docházelo k výraznějšímu vybarvování a postupné přeměně v dospělou formu láček (11, 12).
9
10
11
12
Na jaře 2006 došlo k dalšímu zintenzivnění růstu rostlin, způsobeného dozajista zvýšením teploty a prodloužením světelné části dne. Délka láček začala dosahovat až 12 cm (29.4.2006, 13) a průměr až 3 cm ve střední části láčky a téměř 3 cm délka vypouklého víčka (14). Omezil jsem zálivku do podmisek a rostliny nyní získávají závlahu převážně ze vzdušné vlhkosti a nepravidelného rosení.
13
14
Samotný průměr rostlin se zvětšil na 30 cm při výšce 8 cm (13). Malá výška je pravděpodobně dána i malým prostorem umožňujícím růst rostlin do výšky. U prvních dvou láček došlo konečně i k tvorbě prvního opravdového a nádherného obústí (15, 16), stejně jako došlo ke zvětšení a zpevnění ozubených lišt (14) napomáhajících rostlině v navádění hmyzu do nitra láček.
15
16
17
18
Jak je vidět, dají se tyto rostliny pěstovat i ve velice omezených a částečně i nehostinných podmínkách. Na druhou stranu mne tato zkušenost vedla k tomu, že jsem se rozhodl změnit svůj názor na láčkovky a přece jen se rozhodl pěstovat i několik dalších druhů. Ovšem rozhodl jsem se také, že tentokrát jim připravím již lepší podmínky a prostor a to ve formě skleněné vitríny. O tom ale zase až někdy příště.
Nepenthes alata
Domovem je filipínská vysočina v rozmezí od 400 do 2400 m.n.m. Roste v močálovitých a mechatých lesech, nahodile na zásaditých horninách a byla poprvé popsána Franciscem Manuelem Blancem v roce 1837.
19
20
Nepenthes alata je popínavá/liánovitá rostlina, její stonek je široký 4 - 8 mm a dorůstá do výšky/délky až 4 metry. Její kožnaté listy vyrůstají v rovnoměrných rozestupech od 1,5 do 4 cm ze stonku. Listy jsou dlouhé až 25 cm.
Láčky jsou zelené až načervenalé, červeno zelené i nachově červené až skoro puntíkované listy, podle jednotlivých variet. Jsou dlouhé až 20 cm a do 3 cm široké a shora cylindrovité. Jako doplněk jsou na láčce dvě zubovité lišty, které nejsou tvrdé ani ostré a slouží k navádění hmyzu do centra láčky.
N. alata vytváří dvojitou lapací vrstvu. Horní, měkká vrstva sestává z plochých krystalů, které doléhají na tvrdší, špičatou růstovou vrstvu. Krystaly horní vrstvy obalují chloupky hmyzích nohou, spodní vrstva minimalizuje kontakt oběti s povrchem redukcí možné plochy, které se oběť může dotýkat.
Ponechal jsem původní krátkou informaci o N.alata i po celkové úpravě a opravě článku a to i přesto, že podle informací od kolegů pěstitelů by mělo jít o pouhé hybridní rostliny.
