Jak zazimovat masožravé rostliny

Správné zazimování masožravek se mnohdy stává alfou i omegou jejich dalšího úspěšného pěstování. Zima v našich podmínkách přináší rostlinám jen velmi špatné podmínky pro možný růst. Dochází k poklesům teplot a především se velmi výrazně krátí den. To jsou hlavní důvody, proč se rostliny v tuto roční dobu uchylují do stavu klidu - dormance. Pokud rostlinám nezajistíme vhodné podmínky pro přezimování, budou mám růst i v těchto špatných podmínkách. S výsledkem tohoto růstu však žádný pěstitel nebude spokojen: rostliny vytvářejí nevyzrálá pletiva, vytahují se, jsou náchylnější k nejrůznějším chorobám, růst v zimě je vysiluje a zjara pak obvykle nekvetou.

---

Jak zajistit optimální podmínky pro naše miláčky?
Hodně záleží na druhu masožravek, které hodláme zazimovat.

Mucholapky
Obecně se v každé literatuře dočteme, že potřebují na zimovišti maximální možné osvětlení. Já mucholapkám takové zimoviště nabídnout nemohu, ale mám vyzkoušeno, že zimu přečkají v dobré kondici i v horších podmínkách. Dle mého názoru je nejdůležitější na zimovišti mucholapek snížit teplotu. Optimum 5-15 °C. Po takovém zazimování mé mucholapky pravidelně a ochotně kvetou. Menší jedinci mohou trpět plísněmi (zvláště pokud je na zimovišti zvýšená vlhkost a nedostatek čerstvého vzduchu). Zde je důležitá pravidelná kontrola, odstraňování starých zčernalých listů, která bývají velmi často plísněmi napadány. Můžeme rovněž použít chemii (Previcur či Fundazol).

Tučnice s dvojtvarými růžicemi (mexické)

Skupinka tučnic na zimovišti

Stejně jako téměř všechny své masožravky i tučnice zimuji na chodbě při průměrných teplotách 10-12 stupňů. Asi od konce října začínám s omezováním zálivky (rostliny nestojí ve vodě). V průběhu zimy pak tučnice zalévám asi 2× týdně (substrát nenechám nikdy úplně proschnout). Na tyto podmínky reagují tučnice vytvořením lístků, které se podobají listům netřesků - "zimní růžice". Řada tučnic právě v tomto období kvete. Během zimování tučnic jsem se doposud nesetkal s případnými komplikacemi. Tučnice velmi dobře snáší i poklesy teplot pod bod mrazu (ty moje opakovaně s přehledem zvládly -4 °C).
Tučnice z jiných skupin nepěstuji.

Špirlice
Před umístěním na zimoviště se snažím odstranit staré pasti, které by se mohly stát potenciálním zdrojem výskytu plísní. V zimním období vytváří špirlice nemasožravé listy. V tomto období omezuji zálivku. Domnívám se, že při zimování špirlic je nejdůležitějším faktorem teplota, která by neměla být vyšší než 17-18 °C. Při vyšších teplotách rostliny nenasazují na květ. Období klidu končí u špirlic již často koncem ledna, kdy rostliny nasazují na květ.

Rosnatky s přezimujícími pupeny

D. binata dichotoma

Jako první nám příchod zimy začnou ohlašovat rosnatky s přezimujícími pupeny (často již koncem srpna začínají vytvářet hibernakula - přezimující pupeny). Někteří pěstitelé umísťují hibernakula do rašeliníku a nechávají je přes zimu v ledničce (nemám vyzkoušeno). Osobně nechávám tyto rosnatky zatáhnout, potom je ostříhám a umístím na zimoviště. Některé druhy např. D. binata dichotoma začínají opětovně obrůstat již během prosince (což je patrně způsobeno teplotami na zimovišti - do 12 °C). U jiných začíná růst daleko později, obvykle v měsíci březnu.

Nezatahující rosnatky
Rostou celoročně. Osobně je přes zimu mám umístěny všude, kde je nějaké místo (chodba, parapety…). Jediným vážnější problém s touto skupinou rosnatek je poměrně vysoká náchylnost na plísňové choroby. Zpravidla si plíseň vybírá vždy ty nej rostliny a použití chemie bývá většinou marný a předem ztracený boj. Pokud máme rostliny umístěny celoročně doma, je riziko výskytu plísní přece jen nižší. Jako preventivní protiplísňové opatření se mě osvědčilo: omezení vlhkosti vzduchu, přísun čerstvého vzduchu a preventivní odstraňování odumírajících listů.

Pralesní rosnatky
Ačkoliv se všude dočteme, že potřebují stálé teploty 20-25 °C, já své pralesní rosnatky dávám rovněž na studenou chodbu. Musím konstatovat, že zde prospívají velmi dobře (dokonce možná rostou lépe než v létě).

Trpasličí rosnatky

D. pulchella (ve středu jsou patrné gemmy)

Tato skupina rosnatek je docela podrobně popsána v jiném článku Chramst!u.

Rosnatky z okruhu D. petiolaris
Doposud mám jen malé zkušenosti s touto skupinou rosnatek.

Láčkovky
Zimuji na chodbě v docela mizerných podmínkách (rostliny mě určitě musí nadávat). Mají zde málo světla, vysokou vzdušnou vlhkost zajišťuji na úkor přísunu čerstvého vzduchu (s tím souvisí i riziko výskytu plísní). I přes tyto drsné podmínky to láčkovky téměř vždy s úspěchem zvládnou (co jim zbývá jiného).

U všech masožravých rostlin musíme dávat velký pozor na teplotní ŠOK! K tomuto stavu dochází při prudkých změnách teplot (např. pokud umístíme rostliny ze zimoviště na jejich letní stanoviště). Před umístěním na letní stanoviště si velmi dobře poslechneme předpověď počasí, neboť rostliny jsou ze zimoviště zvyklé na jisté rozmezí teplot. Pokud dojde na letním stanovišti k poklesům teplot k bodu mrazu, získáme nemilou zkušenost, neboť z některých rostlin nám zůstanou pouze květináče. Bohužel mám vyzkoušeno osobně. Závěrem chci upozornit, že tyto mé postupy při zimování nemusí platit obecně. Každý pěstitel si musí vše sám vyzkoušet. Cílem tohoto článku bylo seznámit pěstitele masožravek s mými osobními zkušenostmi a postupy při zazimování, což se snad podařilo.