Chramst!
Víte, že největší láčkovky mohou v přírodě dosahovat výšky až téměř 30 m?

elektronická verze časopisu Trifid - vydává Darwiniana

Hledání v článcích
Bozi Dar
rubriky slovník autoři download ankety nastavení
<<  Leden  >>
PoÚtStČtSoNe
 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31    
Redakce
Redakce
Připomínky pište do
diskuze
Tento časopis běží na
phpRS
WebArchiv - archiv českého webu

WebArchiv - archiv českého webu

Zkušenosti s pěstováním D. falconeri

07. 06. 2004
Petr Janda
rostliny

Před časem jsem objevil ve fóru zajímavý příspěvek o pěstování D. petiolaris. Poprosil jsem autora o drobná doplnění a o fotografie a s jeho souhlasem ho předkládám čtenářům.

Michal Rubeš

.

Zdravím spolubojovníky,
rád bych se taky trochu podělil o vlastní zkušenosti s pěstováním D. falconeri (+ dalších 2 druhů). Pocházejí ze semen od A. Lowrieho, které jsem si v rámci jedné hromadné objednávky s jinými pěstiteli před více lety objednal. Pár semen vyklíčilo a do dnešního dne vlastním slovy 1ks D. falco, 1 ks D. ordensis a 2 ks D. dilatato-petiolaris (doufám, že se jedná stále o platný název). Prakticky od vyklíčení je pěstuju ve stále stejném substrátu - směs rašeliny a křemič. písku, až donedávna bez přesazení a ve fólií zakrytém plastovém kelímku bez odtoku, tedy žádné speciality a v prostředí skoro nedůstojném těchto druhů. Po nějaké době substrát občas silně proliju pro snížení obsahu příp. solí. Zalévám odsolenou vodou (reverzní osmóza) tak, aby hladina vody nestála volně, občas se mi stane, že substrát mírně proschne, rostlinám to však nijak nevadí, kromě zpomalení růstu. Umístěny jsou na východním parapetu, proti přehřátí (uzavř. malý prostor) přes léto stíním okno kvůli jiným druhům pauzákem. Domnívám se, že by to "petiolarisky" vydržely, kromě nich však zde podobně mořím i několik menších láčkovek a těm úpal nesvědčí. Na podzim, se snižující se intenzitou přirozeného osvětlení, rostliny částečně zatahují, v případě D. falconeri jde o dormanci výraznější, kdy rostlina postupně ztratí všechny listy a přežívá jen podzemní část podobná "cibulce" mucholapky. V tu dobu substrát spíše občas jen rosím, nezalévám. Obnovují růst dle počasí cca v dubnu, D. falconeri často až v půlce května, což mě dere, neboť část sezóny je fuč. Při dostatečném umělém osvětlení nezatahují a vegetují celý rok. Prakticky vyzkoušeno s dopomocí jedné bodové halogenky (35 W), kdy D. falconeri rostla jak o život při vybarvení, kterého jsem v létě za pauzákem nikdy nedocílil.


Rozmnožování je, alespoň pro mě, poněkud problém, z cca 40 listových řízků se mi na živém rašeliníku, příp. perlitu povedl jeden, častěji však nic. Pravdou je, že s daným množstvím rostlin se moc experimentovat nedá, ztráta by byla mrzutá. Někde na fóru (tuším G.F.P.) jsem kdysi našel na toto téma diskuzi o úspěchu s množením listových řízků ve vodě. Pokoušel jsem se o to rovněž letos v zimě, bez úspěchu, zřejmě nevhodná doba.


D. falconeri uprostřed sezóny při mírném přistínění

Choroby - pouze jsem zaznamenal tmavé skvrny po postříkání chlupatého středu D. ordensis a D. dilatato-petiolaris, po delší době samy zmizely.


D. falconeri při plném východním osvětlní

Takže abych to shrnul, celkově se dle mého jedná o nijak choulostivé druhy, snesou i silnější osvětlení, neochotné rozmnožování pomocí list. řízků, samosprášení se mi nikdy nepodařilo.


D. ordensis - detail středu listové růžice

Závěrem chci ještě upozornit na vlastní, ne moc dobrou zkušenost s klíčením semen od A. Lowrieho. Semena zřejmě nejsou vždy čerstvá. Rád se však budu mýlit, pokud se situace za cca 10 let změnila.


D. ordensis při plném východním osvětlní

Případní zájemci nepište, nemám co nabídnout. V tuto chvíli jednu (!) rašící rostlinku z řízku D. falconeri si ponechám do rezervy.


D. dilatato-petiolaris při plném východním osvětlní

Přeji hodně úspěchů ostatním i budoucím pěstitelům těchto zajímavých rosnatek.


komentáře (1) - poslat mailem - vytisknout článek


Darwiniana Všechna práva vyhrazena. Použití materiálů z těchto stránek pouze se souhlasem společnosti Darwiniana. Přímé odkazy na obsah jsou povoleny jen s uvedením zdroje. © 1991-2013 Darwiniana Darwiniana