Mou první rostlinou byla Heliamphora nutans - tříletá odnož s juvenilními láčkami. Zasadil jsem ji do substrátu pro láčkovky se zvýšeným podílem živého rašeliníku a umístil ji do vitríny na západním okně, kde teploty nedosahují kritických hodnot ani v letních měsících. Navíc jsem květináč ze strany, kam dopadalo světlo, opatřil alobalem, který odrážením slunečních paprsků udržuje nižší teplotu substrátu. Heliamfory mohou stát během jarních a letních měsíců v nevysokém sloupci vody, nikoliv však v zimě! Takto jsem přišel o dospělou rostlinu. Proto radši preferuji pouhé prolévání substrátu vodou po celý rok. Pokud se stane, že vaší rostlině odhnijí v důsledku přemokření půdy kořeny, nemusí být ještě vše ztraceno. Kořeny heliamfor mají spíše uchycovací funkci než výživnou. Proto, zjistíte-li uhnití kořenů a nepoškozenost oddenku, poprašte rostlinu fungicidem, oddenek stimulátorem a vsaďte do živého rašeliníku. Rostlině bude trvat půl roku, než vytvoří nové kořeny a obnoví růst.
Několik obecně platných rad pro pěstování těchto rostlin :
Zálivka-vydatně mlžit na list a prolévat substrát vodou. V zimě 2 – 3 x měsíčně, během horkých letních dnů denně. V pastích nutno udržovat vodu (používám destilovanou). Teploty – na přirozených lokalitách se pohybují v rozmezí 3° - 26° C, proto by ani v kultuře neměla být překračována tato 26° hranice. Při teplotách vyšších je nutno rostliny chladit pomocí kostek ledu a rosením. Substrát - směs pro láčkovky, živý rašeliník, směs rašeliníku a perlitu či rašeliny, křemičitého písku a perlitu. Vlhkost - 90 - 100%.
H. tatei var. tatei "Pokud je lokalita exponovaná nebo sušší, může mít každá rostlina pouze jednu láčku.", kresba © G.Cheers
Rostlinám velmi prospívá několikeré mlžení během dne. Světlo - plně postačuje umístění rostlin na západním či východním okně. V zimě přisvětluji 12 - 13 hodin denně. Používám zářivky Fluora (Osram, 20 wattů, růžové). Dormance - rostliny opravdovou dormanci neprodělávají. Mohou pouze omezit růst v důsledku nedostatku světla v zimě, či vysoké teploty v létě. Hlavní růstovou periodou heliamfor je tedy jaro a podzim. Škůdci - hlavním nebezpečím jsou především nejrůznější houbová onemocnění. Za těchto podmínek jsem úspěšně kultivoval H. nutans a H. heterodoxa. První zmíněná tvořila robustní, 11 cm velké láčky, které během letních měsíců získaly červený nádech.
H. minor, kresba © G. Cheerse
Oba druhy se dokonce úspěšně množily vytvářením odnoží, zejména v zimním období. Při dodržení uvedených podmínek nečiní pěstování heliamfor větší obtíže. V současnosti se chystám vyzkoušet nový způsob pěstování heliamfor za využití většího množství přímého slunečního světla a s jiným způsobem chlazení (cirkulací vody po zadní stěně vitríny). Navíc jsem získal další druhy (H. ionasi, H. tatei var. tatei, H. minor), tedy druhy ještě nepříliš zvládnuté. Mnoho úspěchů při pěstování těchto krásných rostlin!
