Trifid

Trifid je elektronický časopis o masožravých rostlinách. K dispozici je také jeho původní verze, ve které se však již nové články neobjevují. Dříve vycházel v papírové podobě a všechna čísla jsou k dispozici ke stažení v sekci Soubory ke stažení.

Ve facebookové skupině Masožravky se opakují dotazy, proč se některým kytkám nedaří. A někdy dotaz pokračuje přesvědčováním ze strany tazatele, že světlem to určitě nebude, protože světla má kytka dost. Kolik je ale pro kytky „dost“? Lidské oko je přizpůsobivé, dokáže díky stahování a roztahování duhovky vidět v obrovském rozsahu intenzity světla. Ještě lépe jsou na tom kočky, stačí si vzpomenout, jak mají v šeru „veliké oko“ a na světle jen úzkou štěrbinku. Tato přizpůsobivost ale bohužel znamená, že je oko spolu s vyhodnocováním informací v mozku naprosto nevhodné pro měření. Na to je lepší technika. A to technika kupodivu velmi dostupná; téměř každý ji má doma. Je jím mobilní telefon – smartphone má čidlo světla kvůli automatickému nastavování jasu displeje.

→ Číst dále...

V době předcovidové jsme se pravidelně setkávali každé první pondělí v měsíci. Buď v sídle společnosti v centru Prahy, nebo v nějaké restauraci či vinotéce. Opět v Praze. Většina aktivních členů a sympatizantů je právě z Prahy, další si dali tu práci dojíždět třeba z Plzně nebo Liberce. Hlavní věci se domlouvali na těchto schůzkách a dále se ujasňovali obvykle emailem s dalšími důležitými lidmi. Tohle nebyl ideální stav. Jednou jsem zkoušel do našeho setkání připojit telemostem další, ale nebylo to ono.

→ Číst dále...

Heliamphory nepěstuji vyloženě extrémně dlouho, moji nejstarší přeživší, dokonce rozsazenou a rozdělenou na několik trsů, ze kterých, krom u mne, snad i u nových majitelů někde roste, jsem si pořídil v roce 2017 v Chotči u firmy Lukscheiter. Jelikož se jí u mne celkem dařilo, řekl jsem si, že zkusím přidat některé další. Přidal jsem v roce 2019 od Jardy Neubauera krásnou Heliamphora exappendiculata a Heliamphora pulchella. A začal se o ně trochu víc zajímat, jak je kdo pěstuje, různé fígle, vychytávky, triky, …

→ Číst dále...

 

V současné době koronové jsou kontakty mezi pěstiteli a lidmi obecně velmi omezené. Naše pravidelná setkání jsme museli zrušit na dobu neurčitou. Přemýšlel jsem tedy, co by se dalo dělat jiného, jak alespoň z čísti nahradit chybějící kontakt. Začátkem roku jsem tedy začal připravovat Setkání pěstitelů masožravek na síti a ve čtvrtek 14. ledna jsme se poprvé sešli u obrazovek. Od té doby se pravidelně scházíme každý druhý čtvrtek od dvaceti hodin, aniž bychom museli opustit své domovy nebo skleníky.

Setkání je veřejné, připojit se může každý. Můžete jen poslouchat s vypnutou kamerou a mikrofonem, nebo se účastnit diskuze, klást otázky, odpovídat, ukázat vaší sbírku, pochlubit se zajímavým květem nebo ulovenou kořistí, atd. Je to jen na vás.

Jak se tedy můžete připojit?

→ Číst dále...

O našem bagrování na Kosišti napsali na AOPK článek.

Slova uznání patří všem pomocníkům! Díky!

 

Vážení přátelé, členky a členové Darwiniany, jakož i další naši příznivci,

rok se s rokem sešel… a ten letošní stál v mnoha směrech opravdu za to (myšleno doslova i s lehkým sarkasmem). Ani letos se však vědecký výzkum nezastavil a ačkoli mohlo dojít ke zpomalení praktického výzkumu, vědci často získali více volného času na zpracování výsledků z předchozích let. To se odráží v počtu publikací, který je v letošním roce slovy RNDr. Lubomíra Adamce rekordní a zahrnuje ve chvíli přípravy seznamu literatury 134 vědeckých publikací týkajících se masožravých rostlin. RNDr. Adamec tento seznam připravuje tradičně již mnoho let a má v tomto směru bezkonkurenční přehled. Stále rostoucí množství publikací názorně ukazuje, jak se masožravé rostliny stávají stále zajímavějšími předměty vědeckého výzkumu - v posledních letech narůstá zejména výzkum v oblasti genetiky, ale i biomechaniky a biomimetických materiálů, medicíny, ale i staré dobré ekologie a taxonomie. Všechny publikace z níže zveřejněného seznamu má naše knihovna k dispozici v elektronické podobě a členové Darwiniany si je mohou v případě zájmu vypůjčit. Luboši Adamcovi za jejich shromažďování i za zpracování tohoto seznamu patří můj srdečný dík a vám, milí přátelé, přeji zajímavé předvánoční počtení!

Adam Veleba, prezident Darwiniany

→ Číst dále...

 

Při minulé akci na Kosišti s bagrem jsme se zástupcem CHKO Kokořínsko probírali další možné práce. Jako jedna z potřebných se nabízela vyřezání náletů břízek a hlavně borovic. Ty borovičky jsou narostlé tak akorát jako vánoční stromečky. Slovo dalo slovo a dostali jsme nabídku, že když nálety vyřežeme, může si každý pomocník nějaký ten stromeček odvézt domů. Poprvé za ta léta jsme tak na Kosišti nepracovali zdarma, ale za odměnu. :-)

→ Číst dále...

 

Poslední dobou jsem se setkával u některých čidel s výpadky naměřených hodnot. Po nějaké době jsem zjistil, že souvisí s okolní teplotou. Jakmile začalo být chladněji, kolem 14 °C, čidlo teploty, vlhkosti a tlaku posílalo jen nuly. Zřejmě se jedná o jinou sérii čidel, protože stará měřila správně. Nějakou dobu jsem přemýšlel, kde je chyba a co s tím. Pak mě napadlo čidla startovat o něco déle, abych jim dal více času na stabilní naběhnutí a hle, začalo to fungovat. Nová čidla teď měří i v mrazáku při -18 °C.

DarwiKuk je malá meteorologická stanice vymyšlená zvláště pro pěstitele masožravek.

Téměř po roce jsem tedy vydal novou verzi programu pro DarwiKuk. Součástí jsou nové ovladače všech destiček a zvýšení tolerance na nízké teploty. Také jsem si připravil možnost poslat update jen na některé DarwiKuky, například kvůli testování.

Ve vývoji mám čidlo CO2, po kterém mnozí z vás už dlouho volají. Kdy a zda vůbec bude k dispozici vám teď říct neumím.

 

Už léta spolupracujeme s CHKO Kokořínsko na údržbě lokality, které pracovně říkáme Kosiště. Je to jedna ze dvou původních lokalit na světě, kde roste tučnice česká, lokalita s její nevětší genetickou různorodostí. Tentokrát se nám povedlo zajistit malý bagřík.

→ Číst dále...

 

V roce 2016 nebo 2017, to jediné si přesně už nepamatuji, jsem si pořídil Cephalotus folicularis, láčkovici australskou. A oproti všem doporučením a radám a blamážím ohledně okamžité nutnosti ihned přesadit zakoupené rostliny, zvláště ty původem z Holandska, jsem ho nechal jak byl a prostě ho jen tu a tam zalil destilovanou vodou a kochal se, jak si to pod umělým osvětlením pomalu, ale dává.

→ Číst dále...

 

Starší zápisky >>

Aby vám nic neuniklo, doporučujeme odebírat články RSS čtečkou: RSS.

K dispozici je též Archiv Trifida.

Další možnost je odebírat nové články emailem. V nastavení pak zatrhněte volbu blog:*.