Experimenty s výsevem heliamphor

Na jednom ze setkání masožravkářů na síti jsem se chlubil se svými výsevy heliamphor. Na tom by nebylo nic zvláštního, heliamphory vysévá každý nadšenec do heliamphor. Pokud ne, tak to aspoň jednou zkusil. Po přečtení dostupné literatury jsem si i já řekl, že to zkusím, ale rozhodně jsem si říkal, že to asi není postup hodný k masovému množení helin. Totiž všechny články či diskuse na různých fórech, co jsem k tomu našel, uvádí několik úskalí množení heliamphor ze semen, tedy generativně.

Pokusím se je vyjmenovat všechny:

• Heliamphory jsou sice samosprašné, ale blizna květu dozrává dřív než prašníky s pylem, a tedy nelze opylit květ pylem ze stejného květu.
• Pyl se uvolňuje z prašníku jen díky vysokofrekvenčním vibracím. Adaptace na prostředí, kdy se má pyl uvolnit jen tehdy, pokud na květ přiletí okřídlený hmyz.
• Semena dozrávají poměrně dlouho, 3-5 měsíců.
• Zralá semena po otevření semeníku rychle ztrácí klíčivost. Jak rychle jsem se nedozvěděl.
• Semena klíčí pomalu a dopěstovat semenáček do dospělé rostliny trvá i déle jak 3 roky.

Výčet těchto problémů zřejmě odradí mnohé pěstitele, aby se do toho vůbec pouštěli. A když se pustí a jsou úspěšní do bodu 4, tak čekání na dospělou kytku je fakt nuda. Takže většina pěstitelů to zkusí jen jednou a pak se zaměří hlavně na vegetativní množení.

Sám jsem si říkal, že to prostě jednou zkusím a pak se na to vykašlu. Jenže vykvetlo mi několik helin, každý květní stvol měl několik květů, tak proč to nezkusit víckrát…. No a tady se celé to „zkusím“ zvrhlo. Jsem chemik a pokusy mne baví, takže jsem začal experimentovat. Něco se mi potvrdilo, některé mé teorie čekají na ověření s novými květy. Takže tento článek snad budu moci postupně aktualizovat a budu rád za diskuse, nápady i kritiku.

DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: NEJSEM BOTANIK A TEDY ODPUSŤTE PŘÍPADNÉ CHYBY V TERMINOLOGII. ALE BUDU RÁD ZA PŘÁTELSKÁ UPOZORNĚNÍ, ABYCH SE JIM PŘÍŠTĚ VYHNUL.

Bod č. 2 mého výčtu problémů. Mnoho pěstitelů doporučuje ladičky. Nevím jak vy, ale já teda ladičku nemám a odmítal jsem si ji pořídit kvůli pokusu opylit květy heliamphor. Ale nakonec jsem přišel s nápadem na opylování pomocí elektrického holícího strojku. Všichni dobře víme, že elektrické holící strojky jsou založeny na rychlém pohybu břitu a každý holící strojek tedy „vrní“. Doporučuji využít onu vybrující část strojku, přiložit ji ke květní stopce hned za květní obaly a vibrace se přenesou až na prašníky. Pozor, pyl je velmi jemný, snadno ho odfoukne vítr/průvan a není ho mnoho. Na nějaké jemné zacházení ale není prostor. Korunní lístky prostě ostříhám a celý takto obnažený květ vložím do malé plastové krabičky, víčka od spreje (ideálně černé víčko), zkumavky, prostě do něčeho malého, kde nebude průvan. Určitě ale dodržujte čistotu. A mezi sběrem pylu z různých květů krabičku/víčko důkladně vyčistěte. No přeci chcete vědět, že ten pyl, co dáte na bliznu, pochází opravdu z daného květu. Pak stačí již jen přiložit strojek ke květní stopce. Pokud je pyl zralý, tak semeníky pyl uvolní do vaší nádobky. Pokud ne, zkuste to další den. Pro úplnost uvádím, že já používám OneBlade.

Rotující pohon břitu dokáže rozvibrovat břit i květ heliamphory

Obnažený květ, bez korunních lístků

Květ v ampulce

Přiložený strojek ke květu

S uschováním pylu nemám zkušenost, vždy jsem ho hned spotřeboval na opylování. Používám malý štěteček na malování, čím tenčí, tím lepší. Po přenesení pylu by se barva blizny měla malinko změnit, většinou lehce zešedne obvykle do druhého dne. To indikuje, že je blizna opylena. Postup ale většinou opakuji tak tři dny za sebou, abych měl jistotu. No a čekám, jak se květ bude dál vyvíjet. Pokud se začne semeník zvětšovat…HURÁÁÁÁ….stačí už jen čekat

No, poprvé jsem si říkal, že to trvá fakt dlouho, než semena dozrají. Semeník dlouho vypadá, že je „syrový“, ale najednou během jednoho dne se otevře a velice malá a lehká okřídlená semínky se vysypou hned mezi ostatní heliny. A to je problém. Naučil jsem se semeníky dávat do váčku ze silonek… opravdu se to vyplatí. Jen je potřeba důkladně kontrolovat, jestli už není semeník otevřený.

Bod č. 4 mého výčtu problémů. Po sběru semen ihned vysévejte, na nic nečekejte. Ale než tak učiníte, vhoďte semena do kelímku s vodou, aby se nasákla vodou. Opravdu to pomůže zvýšit úspěšnost klíčení. Po 2 – 3 dnech teprve vysévejte.

Ale do čeho? Někdo říká do rašeliníku, někdo do rašeliny. Zkoušel jsem obojí a výsledek překvapí.

Rašeliník jsem nejdříve řádně promyl ve vodě, následně usušil při 120 °C v troubě (no opravdu nechcete, aby vám živý rašeliník zadusil vaše semenáčky) a po usušení ho rozdrtil na prach, který jsem vsypal do malé krabičky od pařížského salátu (důležitý detail, že?). Vrstva měla tak 0,5 cm. Rašeliník jsem smočil destilovanou vodou a na něj pokladl semena.

Rašelinu jsem přesítoval přes hrubé síto a tím dostal jen velmi jemnou frakci, tu nasypal do krabičky, opět od pařížského salátu ve stejně tloušťce, smočil vodou a stejně jako u rašeliníku naskládal na povrch jednotlivá semínka.

Obě krabičky jsem zavřel víčkem, řádně označil datem výsevu a čekal. 100% vlhkost je důležitá. Jedna z věcí na ověření je informace, že by semena měla klíčit lépe při vyšší teplotě. Myšleno vyšší než při jaké se pěstují heliamphory. Uvidím při dalším výsevu.

Kupodivu už po měsíci se začala první semena probouzet k životu, ale jen na rašelině. Po měsíci a půl i na rašeliníku. Po dalším měsíci jsem viděl první lístky semenáčků. Do této chvíle byl vývoj na rašelině i rašeliníku relativně podobný, možná na rašelině lehce rychlejší. Klíčivost byla vyšší jak 75 %, u obou substrátů.

Po 5 měsících je ale rozdíl mezi použitým substrátem velmi velký. Na rašelině narostly semenáčkům první pastičky, tak z 50 % mají semenáčky již 3 juvenilní pastičky. Zbytek po dvou pastičkách. Naopak na rašeliníku se semenáčky „zasekly“ ve stavu jak ve 3 měsících. Sice mají také pastičky, ale semenáčky jsou na první pohled malinkaté. Však posuďte sami. Nevím, zda je to otázka nedostatku živin či je to způsobeno prostředím. Každopádně pro výsev heliamphor doporučuji výhradně rašelinu.

Výsevy heliamphor z 25. 5 2023 na rašeliníku a rašelině

Výsev na rašeliníku

Výsev na rašelině

Tak toto jsou moje dosavadní zkušenosti s výsevem heliamphor. Dál budu monitorovat stav, rád se podělím i o fotky a pochopitelně i o další výsledky svých pokusů. Zrovna mi začíná kvést 8 heliamphor, takže materiálu na zkušení bude snad dost. A kdyby se někdo chtěl přidat ke zkoušení a ověření mých závěrů, budu rád, když mne kontaktuje a dáme to dohromady.