Cephalotus follicularis (láčkovice australská)

Cephalotus follicularis ze sbírky Patrika Hudce, foto Kateřina Braunová dne 30.05.2010 Vedoucí experimentu: Patrik Hudec

Za namnožení kultur v rámci projektu JNN odpovídá Michal Kouba. S případnými dotazy je možné se obrátit přímo na jeho e-mail labflytrap@gmail.com.

Prvá fáze září 2009 - únor 2010: namnožení rostlin v in vitro kultuře

foto Michal Koubafoto Michal Koubafoto Michal Kouba

Vzhledem k tomu, že v současnosti probíhá obdoba JNN v podmínkách in vitro a je k dispozici větší množství „přebytků“ tohoto australského krasavečka, uvolil se Patrik Hudec, že si vezme cefíka na starosti jako vedoucí experimentu.
Testování v podmínkách in vitro probíhá od září 2009. Michal Kouba přislíbil pokusit se po ukončení testů výsledky formulovat do článku v některém příštím čísle TRIFIDa. Rostlinky byly vylahveny v koncem února 2010 a k aklimatizaci a kořenění umístěny do mini pařeniště do směsi rašeliny /bílá vrchovištní/ s perlitem a uloženy pod zářivku s fotoperiodou 16/8 hod. při 25 °C.

Fotografie z průběhu aklimatizace – 21. 3. 2009

foto Michal Kouba

Celkem se do projektu přihlásilo deset zájemců, což překonalo původní odhady. Michal Kouba se však velice ochotně uvolil a přidělil pro tým Cefík dodatečně ještě další rostliny, takže se dostalo na všechny. Pouze Vítek Chudoba se nakonec připojil až na druhý pokus v půlce září, protože jsem původně nepočítal s tím, že by Česká pošta nedokázala s balíčkem do 100 km vzdáleného Liberce překročit průměrnou rychlost 0,6 km/h (což je, tuším, někde na úrovni želvy).

Druhá fáze květen 2010 – září 2010: kultivace rostlin za stanovených podmínek v letním období.

Průběžné vyhodnocení experimentu na základě dat poskytnutých jednotlivými členy týmu předkládá jejich vedoucí, přičemž se předpokládá, že krom detailního referování na webových stránkách Darwiniany zajistí rovněž jakousi svodku s relevantními závěry v podobě článku do některého z čísel časopisu Trifid.

Důraz byl kladen především na vliv použitého substrátu. Jako základní varianty byly vybrány nejčastěji používané, běžně dostupné složky – rašelina, perlit a křemičitý písek, používané rovněž u předešlých JNN projektů v loňském roce, a to v následující základní skladbě:

  • jen rašelina
  • rašelina + křemičitý písek v objemovém poměru 1 : 1
  • rašelina + perlit v objemovém poměru 1 : 1
  • rašelina + křemičitý písek + perlit v objemovém poměru 1 : 1 : 1

Vysoká účast a množství dodaných rostlin by mimo jiné také měli umožnit dopracovat se k relevantnějším výsledkům i v případě větších ztrát, které se dají očekávat, a rovněž rozšířit záběr celého pokusu a obsáhnout více proměnných. Je potřeba si uvědomit, že obecně rostlina Cephalotus follicularis nebývá považována za snadno pěstovatelnou. Jsou pěstitelé, a mezi nimi mnozí zkušení, kteří ji zkoušeli dokonce opakovaně, ale s rozpačitými (ne)úspěchy. A samozřejmě naopak, najdou se i takoví, kteří s její kultivací nikdy problém neměli. Ovšem vypěstovat dospělou rostlinu z juvenilního jedince narozeného v in vitru je pochopitelně zase trochu o něčem jiném. K tomu je dále potřeba přidat, že existuje celá řada dalších vlivů, které mohou celý pokus výrazně ovlivnit. Jako nejzákladnější uveďme kvalitu v substrátu použitých složek (především typu a producenta rašeliny), možný vliv zálivky (tvrdá × měkká voda, voda dešťová, destilovaná nebo osmotická), životního prostoru (rozměry květináče) a samozřejmě pěstebních podmínek: relativní vzdušná vlhkost (kultivace venku, v bytových podmínkách, v různých pařníčcích, akváriích a sklenících), s tím související intenzita a druh osvětlení (sluneční záření vs. umělé osvětlení) a úzce spjatá teplota a její případné kolísání mezi dnem a nocí. Rovněž je potřeba vzít v potaz případnou vzájemnou závislost mezi těmito jednotlivými faktory (např. rychlost degradace / změn původních vlastností substrátu v různých podmínkách) a tak dále. S ohledem na rozdílné podmínky každého člena týmu nebylo ani teoreticky možné některé proměnné eliminovat, v jiných případech s ohledem na možnou vzájemnou vazbu a profil „amatérského pěstitele“ to dokonce nebylo žádoucí. Naopak postačující počet členů v týmu by měl umožnit okrajově se zaměřit a pokrýt jednotlivé veličiny. S ohledem na tento fakt byla vybrány také některá specifika: dopad hnojení, další poměry složek a různé „specialitky“ v substrátu a možnosti hydroponie. Přestože se některé testy mohou jevit na první pohled zbytečným plýtváním času a materiálu s dopředu jasným (negativním) výsledkem, nemusí tomu tak být. I případný neúspěch při zohlednění jeho průběhu se může stát inspirací pro nekonvenční myšlenku, která třeba pomůže jiným. Už se mnohokrát ukázalo, že některé masožravky rostou velice dobře v podmínkách, které jsou zcela odlišné od jejich přirozených stanovišť, ale zato mnohem bližší těm našim. A pokud ne, i toto je závěr, že tudy cesta opravdu nevede.

Ačkoli je potřeba mít neustále na paměti, že se jedná o experiment v amatérských podmínkách vedený pouze pár nadšenci v jejich volném čase, je právě tento fakt na druhou tranu jedním z klíčových, protože výstup by měl být přínosem zase a opět především pro amatérské pěstitele. Aniž by byl předjímán jakýkoli závěr, nalezení nejvhodnějšího substrátu či vytipování těch nejméně vhodných je stejně tak hlavním cílem prvního roku, jako třeba dospění k závěru, že na složení substrátu prakticky nezáleží (resp. že takové rozdíly nejsou prokazatelné) a mnohem větší smysl má zaměřit se v příštích letech na některé z ostatních veličin vyjmenovaných v předešlém odstavci (anebo na jejich doplnění o nové). I toto je úspěch.

Vstupní parametry

Experimentátor květináče (d × š × v) základní podmínky detailní přehled
Matěj Berek Ø 10 cm, výška 8 cmčástečně stíněné východní okno (slunce jen 4 hod), cca 20 °C, večer dosvětlováno zářivkou; 2 prostředí: akvárium (maximální RVV) a volně na parapetu více info ->
Martin Dlouhý 6 × 6 × 6 cmvětraný venkovní foliovník s orientací na jih; zimování v pokoji na západním parapetu (cca 18 °C) více info ->
Jaroslava Dohnalová 9 × 9 × 8,5 cmpařníček na jižním až jihovýchodním okně s přímým osvitem asi 3 hod; bez zimování, snaha o občasné umělé dosvětlování více info ->
Jaroslav Dovec VQB 9 × 9 × 8 cmuzavřené akvárium na zahradě pod stromy, slunce od cca 10 hod do večera, přistíněno záclonou; v zimě na východní verandě s ranním sluncem při -2 až +10 °C více info ->
Patrik Hudec 11 × 11 × 12 cm1)rostliny nezakryté v pokoji s okny na severozápad zcela bez slunečního svitu ⇒ umělé osvětlení (14 hod), 19–22 °C2). Zimování mezi okny při teplotách -1 °C až +10 °C;
od podzimu 2011 na zasklené lodžii, orientace východo-jihovýchod, přímý sluneční svit nejvýše do 12. hod, teploty během nejteplejších dní překračují 40 °C. Zimování do teplot lehce pod bod mrazu, tj. cca -1 °C až -2 °C
více info ->
Vít Chudoba 5 × 5 × 5 cmrostliny nezakryté na 4 stanovištích: venku (slunce 8 hod), teplé a chladné jižní okno3)(slunce 6 hod) a chladné severní okno (rozptýlené světlo bez slunce); zimování pouze na obou jižních oknech: teplé = 20–25 °C a chladné = 0–10 °C více info ->
Leoš Kohoutek 11 × 11 × 11,5 cm4)rostliny nezakryté5)v bytě na jihovýchodním okně, dopoledne polostín, odpoledne v létě od 12 do 17 hod plný sluneční osvit, 19–22 °C více info ->
Kateřina Králová 7 × 7 × 8 cmpařníček na jižním parapetu (přímé slunce, stabilně okolo 24 °C) a severním parapetu (bez slunce, 15–25 °C), bez dodatečného přisvětlování, vitrína se zářivkou v severním pokoji (15–25 °C) více info ->
Martin Maloušek 6 × 6 × 7 cmrostliny celoročně v plastovém boxu na severním okně bez umělého osvětlení, 18–25 °C více info ->
Zdeněk Orság 6 × 6 × 8 cmnestíněná okna na severozápad v 7. patře paneláku na 2 stanovištích: chladnější sklep a teplejší kuchyň; slunce od cca 16 hod, bez umělého osvětlení více info ->

Letní kultivací však experiment ani zdaleka nekončí. Ta nejtěžší část totiž teprve přichází, a to, jak s rostlinami zacházet přes zimu. Zimovat? A pokud ano, v jakých podmínkách? Nebo naopak nejchladnější měsíce překlenout při pokojových teplotách? A je pak nutné umístit rostliny pod umělé osvětlení a dosvěcovat jim? A mohou zůstat zcela odkryté, vystavené poklesu RVV v důsledku vytápění? Otázek je bezpočet. To jsou všechno výzvy, kterým se tým pěstitelů musí postavit a pokusit se zodpovědět všechny výše zmíněné otázky (a samozřejmě i mnohé další, které během pokusu teprve vyvstanou). Protože umět cefíky pěstovat pouze šest měsíců v roce samozřejmě nestačí. A tím se dostáváme k třetí fázi celého projektu.

Třetí fáze září/říjen 2010 – jaro 2011: zimování rostlin v dostupných podmínkách.


1)
každý květináč je podél úhlopříčky rozdělený na polovic přepážkou z CD obalu zabalenou do agrotextílie
2)
během nejteplejších letních dnů k večeru krátkodobě až téměř k 30 °C
3)
v teplé místnosti se teplota na rozdíl od severně orientovaného pokoje pohybuje celoročně v rozmezí 20 až 25 °C
4)
+ bonusový květináč se substrátem ryze z čistého rašeliníku o rozměrech 7 × 7 × 7,5 cm
5)
opět s výjimkou bonusového květníku s živým rašeliníkem, kde jsou rostliny přiklopeny průhlednou krabicí pro zvýšení RVV