JNN "Cefík": Kateřina Králová

Osobní fotoalbum Katky Králové s veškerou obrazovou dokumentací věnovanou mimo jiné také právě projektu JNN – „Cefík“.

Březen 2011: Od ledna se u cefíků změnila jen velikost a s přibývajím sluníčkem se začínají barvit do červena (samozřejmě jen ti na jihu). Rozdíly mezi jednotlivými květináči se nemění. Osobně se mi nejvíc líbí cefík v rašelině na jihu.

Jih [stanoviště A]: rašelina (substrát č. 1)
23. 03. 2011; foto K. Králová
Sever [stanoviště B]: rašelina s pískem (č. 2)
23. 03. 2011; foto K. Králová

Další březnové fotografie zde.

Leden 2011: Na rozdíl od špirlic, které zimu přežívají celkem dobře, cefík v rašelině definitivně odešel. „Ve hře“ tedy zůstávají na severním stanovišti jeden cefík v rašelině s pískem a na jižním jeden v rašelině a dva v kombinaci rašeliny a písku.

Mezi jednotlivými stanovišti jsou vidět značné rozdíly. Severní cefík netvoří pasti, ale je pěkně tmavě zelený s povnými listy, zkrátka taková sympatická „nemasožravá“ rostlinka. To kluci na jihu dělaj pasti o sto šest. I na jihu jsou ovšem rozdíly mezi jednotlivými substráty. Cefík v rašelině je o něco tmavší, ovšem ne tolik jako ten severní, dělá méně pastí, zato jsou větší. Oba cefíci v rašelině s pískem jsou světlouncí s větším množstvím drobných pastí.

Jih [stanoviště A]: rašelina s pískem (č. 2)
30. 01. 2011; foto K. Králová
Sever [stanoviště B]: rašelina s pískem (č. 2)
30. 01. 2011; foto K. Králová

Další fotografie z konce ledna.

Listopad 2010: Od září cefíci o něco málo povyrostli, jen cefík umístěný v rašelině na severním stanovišti stagnoval a bylo na něm vidět, že se mu tam moc nelíbí. Brzo jsem k němu přemístila rosnolist a špirlice, kterým přes zimu přisvětluju a snažím se je mít v co nejnižší teplotě, co to jde. To u mě znamená, že nejsou na jižním okně nad topením, ale na stole v severním pokoji a svítím na ně stolní lampičkou.

Jih [stanoviště A]: vlevo rašelina (substrát č. 1) | vpravo rašelina s pískem (č. 2)
18. 11. 2010; foto K. Králová
Sever [stanoviště B]: vlevo rašelina s pískem (č. 2) | vpravo rašelina (č. 1)
18. 11. 2010; foto K. Králová

Více fotografií zde.

Září 2010: Vzhledem k velmi pomalému růstu myslím, že předcházející dva měsíce můžu přeskočit. Cefíci se drží stále ve stejném počtu, v jakém byli na konci července. Jsou však už mezi nimi vidět značné rozdíly.

Původně nejrychleji rostoucí cefík v rašelině na jižním okně zpomalil, takže momentálně jsou největší cefíci ve směsi s pískem. Oproti severnímu oknu tvoří rostliny na jihu více pastí a mají světle zelenou barvu. Rostliny na severu tvoří převážně listy, které jsou tmavě zelené, a rostou celkově pomaleji. Největší zástupce má za ty cca 3 měsíce jen 3 nové listy.
Cefík z rašeliny na severu už pár týdnů zápasí s plísní a zatím úspěšně. Plíseň je pouze na jediné jeho pasti a dál se, naštěstí, nešíří.

Jih [stanoviště A]: rašelina (substrát č. 1)
6. 9. 2010; foto K. Králová
Sever [stanoviště B]: rašelina s pískem (č. 2)
6. 9. 2010; foto K. Králová

Další fotografie ze září.

Červenec 2010: Rostlinky se stále drží, zatím nejrychleji roste cefík z čisté rašeliny na jižním okně.

Červen 2010: Tak nějak v souladu s mými skrytými obavami vzali všichni cefíci ve vitríně rychle za své. Stanoviště [C] je tedy již ze hry venku. Navíc však byly usušeny rostliny v keramzitu a ve směsi molitanu s polystyrenem, tedy v obou bonusových subtrátech [I] i [II] v pařníčku na jižním okně. Tyto substráty vůbec nedrží vodu, musely by mít hladinu až po okraj květníku.
Také cefíci v substrátech, které obsahovaly klasickou zeminu pro pokojové rostliny, nepřežili dlouho. Ten, kde byl kromě rašeliny přimíchán i perlit, vydržel stejně dlouho jako rostlinky v keramzitu a směsi molitanu s polystyrenem, ten, kde byl perlit nahrazen pískem, zašel o 3 dny později.

Jih [stanoviště A]: vlevo rašelina (substrát č. 1) | vpravo rašelina s pískem (č. 2)
23. 6. 2010; foto K. Králová

To však nebyly poslední uhynuvší rostliny na jižním okně (stanoviště [A]). Ve stejný den jako rostliny v substrátu č. 5 jsem odepsala posledního cefíka zasazeného do směsi rašeliny s perlitem. Na konci června (o 3 týdny později) potkal stejný osud i poslední rostlinu ve směsi rašeliny s pískem a perlitem.
Během prvních dvou červnových týdnů došlo také k úhynu rostlin na severním okně (stanoviště [B]). Nepřežily rostliny ve směsi rašeliny s perlitem a rašeliny s pískem a perlitem.

Z prvního měsíce pokusu by se tedy dalo usuzovat, že perlit cefíkům nesedí. Když pominu bonusové substráty, tak došlo k úhynu rostlin právě jen ve směsích s perlitem. Ty, které byly zasazeny do čisté rašeliny nebo do směsi rašeliny s pískem, přežily. A to v počtech: na severním okně v každém substrátu jeden cefík, na jižním okně jeden cefík v čisté rašelině a dva ve směsi s pískem.

Více fotografií: ze začátku června a necelé 4 týdny po zasazení.


Koncem května 2010 jsem obdržela cca 35 mrňavých cefíčků. Svojí velikostí se mezi sebou značně lišily, proto jsem je do substrátů umisťovala tak, jak jsem si myslela, že budou mít největší šanci na přežití. Zasazeny byly 28. 5. 2010.

Použité směsi substrátů

  1. jen rašelina
  2. rašelina s křemičitým pískem 1 : 1
  3. rašelina s křemičitým pískem a perlitem 1 : 1 : 1
  4. rašelina s perlitem 1 : 1
  5. zem s rašelinou a pískem 1 : 1 : 1
  6. zem s rašelinou a perlitem 1 : 1 : 1

Protože mi zbyly nějaké přebytečné rostlinky, vyzkoušela jsem také jeden květináč s keramzitem nabraným za panelákem [I] a jeden se směsí molitanu s polystyrenem [II]. Oba květináče jsem umístila do pařníčku na jižním okně (stanoviště [A]).

Použité složky

  • rašelina: bílá od Florcomu, velikost balení 75 litrů
  • křemičitý písek: bílý od TOMI – písek s. r. o.
  • perlit: agroperlit Agro CS
  • drenáž: nepoužita
  • hnojený substrát pro pokojové rostliny: Primaflora
  • keramzit, molitan a polystyren: (nespecifikováno)
  • květináče: hranaté o straně 7 × 7 cm a výšce 8 cm
  • zálivka: odstátá vodovodní; výška zálivky max. 1 cm

Osázení

Každý ze substrátů č. 1–4 jsem nasypala do 3 květináčů, které následně šly na různá stanoviště [A], [B] a [C] (viz Umístění níže).
Substráty č. 5 a 6 byly použity jen v jednom případě a umístěny na stanoviště, které považuji za nejvhodnější, tedy na jižní okno. Přežití rostlinek v těchto substrátech na dalších stanovištích jsem nepředpokládala.

Rostliny jsem do květináčů umisťovala po dvou a každý z květníků jsem označila štítkem s označením stanoviště (J – jih, S – sever, V – vitrína) a použitého substrátu.

Umístění

Substráty č. 1–4 jsem umístila na 3 různá stanoviště [A], [B] a [C]:

  • Stanoviště [A] = Pařníček na jižním okně, stabilní teploty kolem 24 °C, větrání, vysoká RVV, přímé slunce několik hodin denně.
  • Stanoviště [B] = Pařníček na severním okně, teploty 15–25 °C v závislosti na denní i roční době, vysoká RVV, bez přímého slunce, spíše stabilně stín až šero.
  • Stanoviště [C] = Vitrínka v severním pokoji cca 2 m od okna, teploty stejně jako v pařníčku 15–25 °C, RVV 70–80 % (v počátku ještě umocněna překrytím igelitem), osvětlení v podobě jedné obyčejné zářivkové trubice po celé délce vitríny.

Substráty č. 5 a 6, které jsem namíchala pouze v jednom exempláři, stejně jako pokusné, bonusové substráty [I] a [II], jsem všechny postavila pouze na jižní okno (stanoviště [A]).

Stanoviště [A] = jižní okno; foto K. Králová
Stanoviště [B] = severní okno; foto K. Králová
Stanoviště [C] = vitrínka; foto K. Králová