JNN "Cefík": Jaroslav Dovec

Zima 2012/2013: Cefíci momentálně zimují na chladné verandě při teplotách 0–15 °C (podle počasí venku). od pposlední aktualizace neuhynula žádná rostlinka. Nejlépe se daří rostlinkám ve směsi rašeliny s perlitem, v létě 2012 už začaly tvořit dospělé pasti. Rostlinky přerostly květináč a kořínky vylézají skrze otvory v květináči. Jako nejslabší se jeví směs rašeliny s pískem, což je paradox, protože většinou právě ta se zmiňuje jako vhodný pěstební substrát.

V horní řadě zleva: rašelina + písek, čistá rašelina
V dolní řadě: rašelina + perlit, rašelina + písek + perlit + keramzit a rašelina + písek + perlit
Začátek února 2013; foto J. Dovec

Léto 2011: Cefíci rostou výborně. Na slunci se nádherně vybarvili do červena, jen ten v čisté rašelině je trochu více do zelena. Umístění jsou ve fóliovníku a polouzavřeném akváriu, zalévám podle potřeby, aby byl substrát mírně vlhký.

V horní řadě zleva: čistá rašelina, rašelina + perlit, rašelina + písek
V dolní řadě: rašelina + písek + perlit a rašelina + písek + perlit + keramzit
Začátek září 2011; foto J. Dovec

Duben 2011: Rostliny vypadají v pořádku a už i nádherně rostou. Dokonce jedna ve směsi rašeliny s pískem, kterou jsem už považoval za uhynutou, znovu obrazila. O jednoho cefíka ve směsi rašelina + písek + perlit + keramzit jsem žel přišel. Bude-li pěkné počasí, tak koncem měsíce bych rostliny vyskládal ven. Zatím jsou na verandě.

V horní řadě zleva: rašelina + písek, rašelina + písek + perlit + keramzit
V dolní řadě: rašelina + písek + perlit, čistá rašelina, rašelina + perlit
Duben 2011; foto J. Dovec

Říjen 2010: Cefíci jsou zazimovaní a chytili pěknou červenou barvu. V rašelině s pískem je jen jedna rostlinka s jedinou pastí, no na fotce (nahoře vpravo) ji není dobře vidět.

V horní řadě zleva: rašelina + písek + perlit, rašelina + perlit, rašelina + písek
V dolní řadě: rašelina + písek + perlit + keramzit, rašelina
17.10.2010; foto J. Dovec

Září 2010: Nejlépe se daří rostlinkám, které jsou zasazené v rašelině s perlitem. Naproti tomu nejhůře si vedou rostliny v čisté rašelině a rašelině s pískem. Před tímto experimentem jsem měl už dva cefíky, jeden na parapetu a druhý pod neonkou, ale oba zahynuli zjevně kvůli špatnému substrátu – vždy jsem sadil do čisté rašeliny. Teď už vím, že to nebyla správná volba :-).
Mimochodem, když jsem prohlížel cefíky, se kterými jsem se v červenci rozloučil, našel jsem stonky ještě zelené. Tak nevím, zda to přeci jen náhodou nerozdýchají. Ale velkou šanci jim nedávám.

Jsem zvědavý, jak si povedou rostliny v živém rašeliníku. Neměl jsem s ním totiž dobré zkušenosti. Roste rychleji než rostlina samotná a když jsem ho nestihl ostříhat, tak ji přerostl a udusil. Navíc v létě při přenesení ven oschnul a naopak zase v zimě, když jsem rostlinu přenesl na zimování dovnitř, vždy zplesnivěl. Proto takřka do všeho místo něj používám právě perlit. Udržuje substrát déle vlhký, není přemokřený – je prostě takový akorát a není potřeba jej často polévat. Čistá rašelina drží vlhkost rovněž dlouho, ale snadno se přemočí a rostlinky potom uhnívají. Naproti tomu rašelina s pískem mi zase rychle vysychá. Proto mám radši onu kombinaci s perlitem.

Červenec 2010: Zaznamenal jsem první ztráty. Dvě rostlinky v rašelině s pískem (substrát č. 2) sežrali slimáci (ano, slovenští slimáci nepohrdnou ani cefíkem1)). Když už se tam horko těžko dostal, asi nechtěl vyjít naprázdno 8-O. No a dvě rostlinky v čisté rašelině uhnily (substrát č. 1). V ostatních substrátech zůstávají všechny tři rostlinky a zatím rostou – pomalu, ale přeci.


Cefíci mi poštou přišly 11. 6. 2010 a ještě téhož dne jsem je také zasadil.

  1. jen rašelina
  2. rašelina s křemičitým pískem 1 : 1
  3. rašelina s křemičitým pískem a perlitem 1 : 1 : 1
  4. rašelina s perlitem 1 : 1
  5. rašelina s křemičitým pískem, perlitem a keramzitem 1 : 2 : 2 : 2
  • rašelina: směs bílé od Florcomu (20l balení) a kyselé vrchovištní od Ekofermu (50l balení) v poměru 1 : 1
  • křemičitý písek: používaný do vodárenských filtrů (přímo z vodárny)
  • perlit: agroperlit od firmy Aqaseed
  • drenáž: nepoužita
  • květináče: hranaté VQB o straně 9 × 9 cm a výšce 8 cm
  • zálivka: v létě dešťová voda, v zimě z kohoutku (měkká s trochu vyšším obsahem železa); rostliny nestojí ve vodě
V horní řadě zleva: rašelina + perlit, rašelina + písek + perlit + keramzit, rašelina + písek
V dolní řadě zleva: rašelina, rašelina + písek + perlit
09.06.2010; foto J. Dovec

Do každého z 5 květináčů jsem dal po třech rostlinách. Pro začátek jsem je 4 týdny aklimatizoval v pokoji na okně v uzavřeném akváriu.

V horní řadě zleva: rašelina, rašelina + písek + perlit + keramzit, rašelina + perlit
V dolní řadě: rašelina + písek, rašelina + písek + perlit
30.07.2010; foto J. Dovec

Během vegetačního období půjde o venkovní kulturu spolu s vysokohorskými láčkovkami v akváriu na zahradě pod stromy. Protože na něj slunce svítí přibližně od 10 hod až do večera, je přistíněné záclonou, aby se nepřehřívalo, takže teploty se pohybují mezi 17 až 23 °C, během nejparnějších letních dnů pak až nad 30 °C. Noční teploty na začátku podzimu padají k 7 °C. Akvárium je uzavřené, bez větrání, s pouze 5mm mezerou. Na zimu rostliny přemístím na nevytápěnou verandu s orientací na východ. Slunce sem svítí ráno a teplota se pohybuje od -2 do +10 °C.


1)
Patrik Hudec: Toto pozorování je překvapivě v ostrém kontrastu s pozitivní zkušeností Martina Dlouhého, viz rovněž jeho zápisek z července 2010.