JNN "Cefík": Leoš Kohoutek


Patrik Hudec: PROJEKT BYL UKONČEN. Pokusné rostliny uhynuly. Více viz Zápisky.

: Závěry jsou bohužel jasné: Ani jeden pěkný kousek to nevydržel. Jako vždy takové to divné uschnutí, kterému asi nikdy nepřijdu na kloub.

Jaro až podzim 2011: Květináč s živým rašeliníkem (č. 5) vychcípal kompletně těsně po jarním focení, tedy přibližně v květnu. Kytky zčernaly hnilobou, podle mého názoru kombinací tepla a vysokého vlhka. Ostatní květináče na tom nejsou o nic lépe. Porovnával jsem starší fotky s novými a žádnou souvislost jsem nenašel. Bylo vcelku jedno, o jaký substrát se jednalo, anebo jak byla rostlina či trs veliký, ale v každém květníku již bohužel zbyla poslední rostlina (vyjma bonusového, tam byla jedna, která stále dle přiložených fotek žije / stagnuje). Zbylé rostliny nevykazují téměř žádný růst a spíše stagnují.

Rašelina s pískem a perlitem 1 : 1 : 1 (č. 3)
21. 10. 2011; foto L. Kohoutek
Rašelina s perlitem 1 : 1 (č. 4)
21. 10. 2011; foto L. Kohoutek
Živý rašeliník (č. 5)
21. 10. 2011; foto L. Kohoutek

Podzim 2010 až jaro 2011: Přibližně v polovině října jsem začal s ubývajícím sluncem rostliny méně zalévat, aby přes zimu neuhnily. V této době právě proto, že jsem pozoroval ubývání láček a přibývání větších listů, které rostlina tvoří na zimní období. Zálivku jsem snížil natolik, že povrch substrátu byl na povrchu suchý a přibližně každých 5 dní jsem doplnil podmisky až po vrch, tedy do výše květináče cca 4 cm včetně malého bonusového květníku. Dolévaná voda se během půl dne vsákla do zeminy. Pouze květináč s rašeliníkem jsem nechal celou zimu přiklopen průhlednou potravinou plastovou miskou a jen snížil hladinu vody, což se také projevilo na rostlinách v něm obsažených, jak bude popsáno dále. U všech kusů jsem používal vodu dešťovou.

Očekával jsem vesměs pozitivní reakce na úbytek vody, ale navzdory mým předpokladům, že rostlinám prospěje méně vláhy, tomu tak nebylo. Několikrát za zimu jsem se přesvědčoval, zda-li mají pěstované subjekty dostatek vláhy tak, že jsem do rašeliny vyhloubil prstem dolík a zkontroloval i pohledem. Nicméně rostliny postupně chřadly, a to tím způsobem, jako kdyby usychaly. Pravděpodobně to je podle mého názoru způsobeno ne nedostatkem vláhy, nýbrž nějakou formou nemoci, jejíž příčinou je nedostatek světla, ale nejsem si tím jist, přestože jsem se již s tímto problémem setkal u mého vlastního kusu cefíka. Většina rostlin v mnoha květináčích zahynula, ve dvou prvních substrátech – v rašelině (č. 1) a rašelině s pískem (č. 2) – úplně. Samostatnou kapitolou je květník s rašeliníkem. Na první pohled by se mohlo zdát, že rostliny z přílišného vlhka nepřežily, ale opak je pravdou. Na obrázku lze vidět citelný úbytek a zčernání velkých trsů, ale při bližším prozkoumání zjistíme, že ani jedna z rostlin není uplně mrtvá, a to ani ty nejmenší kousky, kterým jsem přikládal nejkratší životnost a které nepřežily v žádném jiném květináči. Některým přežily „hlavní středy“, jiným pouze „vedlejší středy“, a tak zůstal počet rostlin stejný jako na počátku pokusu, přestože se v některým případech jedná jen o dceřiné odnože. Zdá se tedy, že rašeliník má minimálně pozitivní vliv na malé semenáče. Z detailů není až tak patrná další věc, a to, že v rašeliníku pěstované rostliny mají až dvojnásobně delší řapíky než rostliny mimo poklop.

Rašelina s pískem a perlitem 1 : 1 : 1 (č. 3)
31. 03. 2011; foto L. Kohoutek
Rašelina s perlitem 1 : 1 (č. 4)
31. 03. 2011; foto L. Kohoutek
Bonus = rašelina s pískem 1 : 3 (č. 6)
31. 03. 2011; foto L. Kohoutek
Živý rašeliník (č. 5)
31. 03. 2011; foto L. Kohoutek
Živý rašeliník (č. 5) v detailu
31. 03. 2011; foto L. Kohoutek

foto L. Kohoutek

Mladé rostlinky ve velikosti do 3 cm jsem obdržel na jarním brněnském setkání 29. 5. 2010. Jednotlivé trsy se dělily samy, a tak nebyl problém s jejich sázením. Okamžitě po příjezdu putovaly do plastové průhledné potravinářské krabice na maso, kde měly všechny rostliny u asi 6 týdnů na to, aby se vzpamatovaly ze všech přesunů a zvykly si na okolní prostředí. Adaptace probíhala ve velmi vlhkém prostředí 90–100% RVV (relativní vzdušná vlhkost). Po dobu těchto šesti týdnů, co byly rostliny přiklopeny pod umělým víkem, byly zasazeny ve velkém květináči ve směsi rašeliny, písku a perlitu (2 : 1 : 0,5). Poté dostala každá svůj vlastní testovaný substrát, viz níže.

Použité směsi substrátů

  1. jen rašelina
  2. rašelina s křemičitým pískem 1 : 1
  3. rašelina s křemičitým pískem a perlitem 1 : 1 : 1
  4. rašelina s perlitem 1 : 1
  5. jen živý rašeliník
  6. bonus = směs pro rosnatky ze sekce Lasiocephala, tzn. rašelina s křemičitým pískem 1 : 3

Použité složky

  • rašelina: Soběslav, velikost balení 20 litrů
  • křemičitý písek: stavební křemičitý písek, zrnitost do 1,2 mm, velikost balení 10 kg a 50 kg
  • perlit: Agro, velikost balení 3 litry
  • drenáž: nepoužita
  • květináče: hranaté o straně 11 × 11 cm a výšce 11,5 cm a 1 bonus = květináč o straně 7 × 7 cm a výšce 7,5 cm (s živým rašeliníkem, viz substrát č. 6)
  • zálivka: dešťová voda, výška zálivky 0,5-1 cm

Osázení

V horní řadě zleva: rašelina s perlitem, bonusová směs č. 6, živý rašeliník
V dolní řadě: rašelina, rašelina s pískem a rašelina s pískem a perlitem
foto L. Kohoutek

Při míchání substrátu jsou použil svou oblíbenou „květináčovou“ metodu, tzn. menší květináč pro lepší odměření jednotlivých složek do substrátu. Následovalo osázení. Do každého květináče jsem zasadil po třech rostlinách o rozdílných velikostech: větší (průměr listové růžice 4 cm), střední (2–3 cm) a nakonec nejmenší (1-1,5 cm), do dvou květináčů velmi malé sazeničky (do 1 cm) a na závěr také zmíněný „bonus“ ve formě jedné středně velké rostliny v malém květníku, která zbyla a zkreslovala by pokus.

Umístění

JV parapet s částí pokusné sbírky; foto L. Kohoutek

Květináče jsou v bytě volně na okně s jihovýchodní orientací. V dopoledních hodinách mají polostín a odpoledne v létě od dvanácti až do pěti hodin odpoledne plný sluneční osvit. Pokojová teplota nepřesahuje 22 °C a nikdy neklesá pod 19 °C. Pouze rostliny zasazené v rašeliníku jsem opět přiklopil průhlednou krabicí na potraviny, aby se jim dostalo vyšší RVV.