JNN "Cefík": Martin Dlouhý


Patrik Hudec: PROJEKT BYL UKONČEN. Pokusné rostliny uhynuly. Více viz Zápisky.

Osobní stránka Martina Dlouhého věnovaná mimo jiné také projektu JNN – „Cefík“.

2012: Poslední cefík, v rašelině s perlitem, živořil… ale pomalu rostl. Na jaře ale odcházel i ten a v tuto chvíli je malý cefík KO. Nedovedu si vysvětlit, co zapříčinilo smrt všech. Všechny květináčky byly po celou dobu u sebe. V létě ve foliovníku, v zimě ve vedlejší místnosti s teplotou 18–20 °C. Možná je to spojené s plísní.

Konec roku 2011: Cefík v rašelině to vzdal hodně brzy. Nedožil se Vánoc – prostě zašel stejně jako ti předchozí. Vedle nich rostl v květináči můj cefík do obrovských rozměrů. Takže jsem si nedovedl vysvětlit, co se stalo.

17.10.2011: Bohužel všichni klucí umřeli někdy kolem června. Květináčky jsem však nevyhodil a vyplatilo se. První fotka je pouze rašelina a druhá fotka je směs rašeliny s perlitem v poměru 1 : 1. Nejsou na tom nejlíp, ale snaží se! Do konce září byli venku ve foliovníku na jižní straně spolu s trpasličími rosnatkami, teď jsou v chladnější místnosti na západní straně. Vlhkost se pohybuje mezi 60 až 70 %. Teplota mezi 10 až 25 °C.

17.10.2011 – Čistá rašelina
foto M. Dlouhý
Licence (cc) BY-NC-ND
17.10.2011 – Směs rašeliny a perlitu; foto M. Dlouhý
Licence (cc) BY-NC-ND

13.03.2011: Celou zimu jsem cefíkům nesvítil, zůstaly na západním okně v teplotě pohybující se mezi 18 až 22 stupni. Plus jsem omezil zálivku, ale nijak dramaticky.
Z fotek je na první pohled vidět, v jakém substrátu se prckům daří a v jakém živoří… Nejlépe je na tom prcek v substrátu rašelina s pískem a perlitem (č. 3) a naopak nejhůře v substrátu rašelina s pískem (č. 2). Je tedy zřejmé, že těžký substrát je pro ně dost špatný.

11.03.2011 – Čistá rašelina
foto M. Dlouhý
Licence (cc) BY-NC-ND
11.03.2011 – Směs rašeliny a písku; foto M. Dlouhý
Licence (cc) BY-NC-ND
11.03.2011 – Směs rašeliny a perlitu; foto M. Dlouhý
Licence (cc) BY-NC-ND
11.03.2011 – Směs rašeliny, písku a perlitu; foto M. Dlouhý
Licence (cc) BY-NC-ND

23.09.2010: Dvě měsíce jsem teď strávil ve Švýcarsku, takže jsem byl zvědavý, jak si kluci z Austrálie vedli po dobu mé nepřítomnosti. Dva květináčky jsem z pokusu defitivně vyřadil. Substráty č. 5 a 6 obsahující zeminu se prostě neosvědčily a už v nich nic neobrazilo. Holt se jim zem nelíbí :-P Ačkoli ani v ostatních čtyřech kvetináčích se první cefíci, kteří umřeli, už nevzpamatovali, druzí cefíci výrazně zvitálněli a povyrostli. Také tvoří malé pasti. Nejvíce se daří rostlinkám ve směsi s perlitem, na druhou stranu největší proměnou prošel druhý cefík v čisté rašelině, který skoro vstal zmrtvých. Více podrobností zde.

Na konci měsíce jsem už cefíky stáhl domů do baráku, přeci jen už je v noci docela zima. Začíná tedy třetí fáze projektu. Cefíky budu zimovat na západním parapetu bez umělého dosvěcování v pokoji, kde mám také horské láčkovky. Teplota v místnosti se pohybuje okolo 18 °C.

23.09.2010 – Čistá rašelina
foto M. Dlouhý
Licence (cc) BY-NC-ND
23.09.2010 – Směs rašeliny a písku; foto M. Dlouhý
Licence (cc) BY-NC-ND
23.09.2010 – Směs rašeliny a perlitu; foto M. Dlouhý
Licence (cc) BY-NC-ND
23.09.2010 – Směs rašeliny, písku a perlitu; foto M. Dlouhý
Licence (cc) BY-NC-ND

28.06.2010: Rostlinky jsou menší, než když jsem je dostal. Snaží se hlavně vytvořit kořeny a pak snad porostou. Jen klasická zemina (prostě hlína) se jaksi neosvědčila, stejně jako její kombinace s pískem, protože zde opravdu nic nezbylo, viz přiložené obrázky. U ostatních substrátů jsou vidět známky života, přesto jsem v každém z nich vždy o jednu rostlinku přišel. Teplotní rozdíly letošní léto jsou velké a rostlinám to zrovna dvakrát nesvědčí. Současně jsem zjistil, že cefíci, stejně jako rosnatky, nechutnají slimákům, a to černým, ani těm zrzavým (Patrik Hudec: Toto pozorování je překvapivě v ostrém kontrastu s negativní zkušeností Jardy Dovce, viz rovněž jeho zápisek z července 2010.). Což se však už žel nedá říct o láčkovkách. Více podrobností zde.


Cefíky jsem dostal od Patrika Hudce při příležitosti osobního setkání a 28. 5. 2010 je zasadil. Více podrobností zde.

Použité směsi substrátů

  1. jen rašelina
  2. rašelina s křemičitým pískem 1 : 1
  3. rašelina s křemičitým pískem a perlitem 1 : 1 : 1
  4. rašelina s perlitem 1 : 1
  5. jen zemina
  6. zemina s křemičitým pískem 1 : 1

Použité složky

  • rašelina: Soběslav, velikost balení 10 litrů
  • křemičitý písek: (nespecifikováno)
  • perlit: (nespecifikováno)
  • drenáž: nepoužita
  • květináče: hranaté o straně 6 × 6 cm a výšce 6 cm
  • zálivka: dešťová voda; výška zálivky max. 5 mm (po vyschnutí nechávám den nebo dva na suchu a pak zas zaliji)

Osázení

V horní řadě zleva: rašelina + písek, rašelina + písek + perlit, jen zemina
V dolní řadě rašelina + perlit, zemina + písek, jen rašelina
foto M. Dlouhý, licence (cc) BY-NC-ND

Do všech 6 květináčů (od každého druhu substrátu vždy jeden) jsem zasadil po dvou rostlinkách.

Umístění

Tak to je můj foliovník.
foto M. Dlouhý, licence (cc) BY-NC-ND

Cefíci u mě rozhodně rozmazlováni nejsou. Květináče jsou v jedné podmisce ve foliovníku o rozměrech 180 × 140 cm a výšce 1 m, s orientací na jih.
Foliovník má dva postranní větrací otvory a jeden velký na zalévání. Vše je s praktickou odepínací síťkou proti hmyzu.

Zimování (třetí fáze projektu) probíhá v pokoji s horskými láčkovkami při teplotě okolo 18 °C. Rostliny jsou na parapetu orientovaném směrem na západ a bez umělého přisvěcování.