Ohlédnutí za minulými ročníky výstav masožravek.

Výstava masožravek 2011

termín konání: 17. 6. – 26. 6. 2011 (pá–ne)

on-line reportáž z Výstavy 2011 očima Katky Králové, Michala Rubeše a Jirky Vaňka: den -1. a 0., den 1., den 2., den 3., den 4., den 5., den 6., den 7., den 8., den 9., den 10.
on-line reportáž z Výstavy 2011 očima jejích účastníků

konečná bilance Výstavy 2011


Přetištěno z časopisu Trifid č. 2/2011:

Invalid Link
Cedulky jsme letos nelaminovali, ale tiskli rovnou na „nezničitelný“ papír.
Foto: Jiří Vaněk

Patrik Hudec
Ve dnech 17. až 26. června proběhla v horním skleníku BZ UK Na Slupi v Praze výstava Darwiniany. Již osmá. Adjektiva tradiční či každoroční jí tak bez pochyb náleží po právu. Přesto se mezi organizátory i letos našli takoví, kteří pomáhali už na prvním ročníku v roce 2004. Mimochodem, ten trval z dnešního pohledu jen pět dní. Mezitím se ale akce rozrostla až do dnešní podoby. Ten čas letí. Získali jsme zkušenosti, poučili se z dětských chyb a provedli bezpočet vylepšení, od kosmetických až po zcela zásadní.

Jen to základní, naštěstí, zůstalo navzdory všem změnám nedotčeno. Výstava Darwiniany je především společnou akcí skupiny lidí, postavenou na vzájemné spolupráci. Široké veřejnosti na ní prezentujeme více než jen své pěstitelské úspěchy nebo masožravé rostliny jako takové. Vypovídá o nezměrném úsilí, energii a času, které do ní pomahači museli investovat. A mnohdy taky dovolené. Přitom dnes už se zdaleka nejedná jen o pomocníky z řad členů. I to se postupně mění.

Jak jste zaregistrovali, termín konání Výstavy jsme posunuli z tradičního přelomu srpen/září na druhou polovina června. Bylo tomu tak s ohledem na školy, pro něž je závěr školního roku mnohem příhodnější než jeho začátek. A odhad se nakonec ukázal správný. Vždyť větší zájem škol jsme ještě nezažili. Naštěstí nepanovaly tropické teploty, a tak rtuť teploměru jen výjimečně vylezla nad 40 °C. Navíc jsme poprvé nasadili ultrazvukové mlhovače.

Na hladký průběh celé akce letos dohlížel Jirka Vaněk. A nutno podotknout, svůj křest ohněm zvládl na jedničku. Co na jedničku, přímo bravurně! Přitom už před samotným začátkem se vyskytly první komplikace: Na druhý, hlavní instalační den připadla celodenní generální stávka odborářů a paralizovala veškerou veřejnou hromadnou dopravu. Mnohem citelněji nás však zasáhlo tragické úmrtí RNDr. Lubomíra Daňka na Bílou sobotu velikonoční. Jeho památku jsme decentně uctili fotografií v paspartě přímo v prostorách Výstavy. Pan Daněk navíc Darwinianě každoročně velice ochotně poskytoval ze skleníků PřF UK mohutné trsy sár a darlingtonií a vskutku výstavní láčkovici. Tentokráte jsme však žel z vedení Katedry experimentální biologie rostlin dostali vyjádření, že nám žádné rostliny zapůjčeny nebudou. I s těmito nepřízněmi osudu jsme se ovšem díky velké pomoci především členů Darwiniany zvládli vypořádat. Apel na základnu nezůstal bez odezvy a v předvečer výstavy jsme měli jednu z největších kolekcí špirlic za osm let konání vůbec. A nejen těch. Nakonec 19 pěstitelů shromáždilo neuvěřitelných 456 květníků, takže opravdu bylo co ukazovat.

Invalid Link
Prodejní místo Andrease Wistuby bylo lákadlem nejen pro znalé pěstitele.
Foto: Michal Rubeš
Invalid Link
Letos jsme přeskupili stoly tak, že bylo více místa pro prodej i výstavu.
Foto: Jiří Vaněk

Instalací ovšem práce ani zdaleka nekončí. Bylo potřeba zajistit prodej vstupenek a rostlin prodejců, zorganizovat Valnou hromadu, provádět školy, zalévat, odpovídat návštěvníkům na četné dotazy, sepsat pravidelné svodky z každodenního dění na internet atd. Desítky rádoby drobností, bez nichž by to však prostě a jednoduše nešlo. A protože letošní výstava šla ruku v ruce s jubilejním 20. výročím od založení Darwiniany, pozvali jsme zvláštního hosta. Z Německa na první víkend přijel i s manželkou prodávat Andreas Wistuba. Ba co víc, o Výstavě se vyjádřil velice pochvalně. Slova, která jistě všechny zúčastněné potěší.

Invalid Link
V bourání Výstavy dosahujeme každým rokem lepších časů.
Foto: Michal Rubeš
Invalid Link
Studenti školky dychtili po znalostech rozhodně víc než studenti gymnázia.
Foto: Jiří Vaněk

Deinstalace započala v neděli okolo 17. hodiny a krátce po osmé večerní bylo hotovo. Alespoň ve skleníku. Další moře tak nějak v průběhu celé Výstavy nahromaděné práce čekalo všechny doma. Výstava rozhodně není samozřejmostí a sama se nikdy neudělá. Ale přestože je s ní spojeno mnoho desítek hodin náročných příprav a nakonec i finančních výdajů ze strany samotných pomahačů (vezměte si, na kolik vyjde jen samotná doprava), každý rok se ve stále větším a větším počtu setkáváme – ve velice přátelské až téměř rodinné atmosféře, kde o legraci rozhodně není nouze.

Invalid Link
Večerní setkání ve skleníku je nedílnou součástí každé Výstavy. Zleva kolem dokola: Rosťa Kracík, Jirka Vaněk, Lucka Tillerová, Patrik Hudec, Zbyněk Elingr, Michal, Lucka, Tonda a Jana Rubešovi, Milan Petras, Pepa Šonka, Katka Braunová a Katka Králová. Mezi Luckou a Tondou hřbet strážkyně skleníku Diny.
Foto: Jiří Vaněk

Rád bych proto využil této možnosti a jmenovitě všem poděkoval – přestože se tím vystavuji nebezpečí, že na někoho zapomenu. Stane-li se tak, doufám, že se dotčená osoba neurazí a pochopí, že je to dílem nedopatření, nikoli toho, že bych si jejího přispění nevážil. Za velkou pomoc si slova díků zaslouží krom Jirky Vaňka a jeho přítelkyně Lucky i Katka Králová, a to především za „noční směny“. Těžko si představit, že bychom nezanedbatelnou část výbavy museli dennodenně vozit tam a zpět. Manželům Rubešovým děkuji za skupinkám poskytnutý výklad a zajištění zázemí včetně IT podpory. Jirka, Katka a Michal byli po celý čas základním pilířem a vždy všude tam, kde bylo zrovna třeba. Ludovi Verdyckovi za zapůjčení nejen rostlin, ale i vitríny a především ledničky. Pepčovi Mazurkovi za pomoc s aranžováním a instalací a Rosťovi Kracíkovi za obrovské pracovní nasazení, instalací počínaje, přes prodej rostlin až deinstalací konče. Milanu Petrasovi a Honzovi Broncovi za úsilí, které vynaložili především v souvislosti s prodejem věcí z Obchodu. Albertu Damaškovi, Martinu Dlouhému, bratrům Bartoňovým, Michalu a Honzovi Koubovým, Jirkovi Schillerovi, Katce Braunové, Zbyňku Elingrovi, Markétě Juppové, Pepovi Šonkovi, Honzovi Horákovi, Adamu Velebovi a Leoši Kohoutkovi za… no prostě za všechno. Dále Eriku Hendrychovi, Danu Hordějčukovi, Petře Ondráčkové a Davidu Švarcovi za zapůjčení rostlin a v neposlední řadě také všem návštěvníkům nejen z řad Darwiniany, protože konec konců pro vás se Výstava koná. A samozřejmě BZ UK – řediteli Pavlatovi za vstřícnost a Petru Kolářovi za aktivní pomoc.

Na vstupném jsme vybrali 31 530 Kč. Po uhrazení 50% podílu a dalších poplatků botanické zahradě a promítnutí provozních nákladů zůstalo Darwinianě 6 018 Kč, z čehož 3 008 Kč si mezi sebe rozdělili vystavovatelé jako alespoň částečnou kompenzaci a výraz díků. Ostatně kytky jsou až na prvním místě. Největší výdaj, téměř 4 000 Kč, letos představovalo osm zalaminovaných informačních tabulí, mapujících jednotlivé rody. Další budou následovat zase příště. 1000 litrů rašeliny nám stejně jako loni velice ochotně darovala firma Rašelina, a.s. Dobře šly na odbyt především trička, květináče, brožury a odznáčky. Mimochodem, sběratelská série se letos rozšířila o další barevné vzory.

Takže… takže zase za rok a v plném počtu. Těším se.

Invalid Link
Večerní počítání pokladny se odehrávalo pod přísným dohledem bodyguarda.
Foto: Michal Rubeš
Invalid Link
Spokojený prezident společnosti. Všechno šlape jak má.
Foto: Jiří Vaněk
Invalid Link
Kvůli velkému vedru jsme se často chodili chladit před vchod do skleníku.
Foto: Jiří Vaněk
Invalid Link
Mlhovače namířené na vystavené rostliny odvedly skvělou práci.
Foto: Michal Rubeš
Invalid Link
Díky posunutému termínu Výstavy jsme měli dostatek krásných špirlic v plné síle.
Foto: Michal Rubeš
Invalid Link
Bylo co k vidění. Na snímku malý kousek výstavy zblízka.
Foto: Michal Rubeš
Invalid Link
Valná hromada se odehrávala v uvolněné atmosféře a byla asi nejkratší v historii.
Foto: Michal Rubeš

Bonusová, nepublikovaná fotografie

Invalid Link
Pro hlasy budoucích voličů je potřeba se obětovat.
Foto: Jiří Vaněk