Ohlédnutí za minulými ročníky výstav masožravek.

Výstava masožravek (a jinejch hustejch kytek) 2018

termín konání: 8.–17. 6. 2018 (pá–ne)

konečná bilance Výstavy 2018


Patrik Hudec

Půlkulatý 15. ročník Výstavy masožravých rostlin a jinejch hustejch kytek proběhl od pátku 8. června 2018 do následující neděle 17. června tradičně v horním skleníku Botanické zahrady Univerzity Karlovy Na Slupi na Praze 2. Na instalaci a návoz rostlin do expozice jsme si klasicky vyhradili čtvrtek (7. 6.) a co bylo potřeba, případně šlo připravit předem, jsme zajistili. Kubík rašeliny a kůry na nás už čekal ve skleníku a různé „maličkosti“ jsem pohlídal, abychom se v den instalace nezdržovali. Obavy, co budeme vystavovat, jsou už takovým evergreenem každé výstavy. A jako vždy nakonec členové a sympatizanti výstavu zachrání. Letos tomu nebylo jinak a opět jsme měli návštěvníkům co nabídnout, protože se v expozici sešlo přes pět stovek masožravých rostlin.

Láčkovice australská – radost pohledět.
Foto: Katka Braunová
Dionaea muscipula 'Bohemian Garnet' od Pavla Bartoně.
Foto: Patrik Hudec
Detail květů trpasličí rosnatky Drosera closterostigma pěstitele Jirky Havrdy. Foto: Jakub Štěpán

Oproti minulosti jsme věnovali více pozornosti propagaci. O rozeslání tiskové zprávy o konání akce se postaral Kuba Štěpán a rovněž jsme spustili komentované příspěvky na Facebooku, Instagramu a Twitteru.

Trička na prodej s potiskem listu rosnatky okrouhlolisté od Mirka Macáka.
Foto: Jakub Štěpán
Tašky na prodej s potiskem listu rosnatky okrouhlolisté od Mirka Macáka.
Foto: Jakub Štěpán

Na straně prodejců se opět sešli známé tváře: Pavel Bartoň, Ludo Verdyck, David Švarc a Markétka Aubrechtová, bez nichž bychom si výstavu už ani neuměli představit. Vedle masožravých rostlin a dalších botanických kuriozit si zájemci mohli po celou dobu výstavy pořídit rovněž doplňkové věci s masožravkářskou tématikou z našeho internetového obchůdku (trička s potiskem, tašky, odznáčky, štítky, NeverTear fólie atp.). Na místě byla zájemcům k dispozici samozřejmě i semenná banka.

Na první sobotu jsme svolali každoroční Valnou hromadu našeho spolku. Členové tak spojí příjemné s užitečným a udělají si často i s rodinnými příslušníky výlet do Prahy. Logika načasování prvního víkendu je pak prostá. Prodejci mají nejširší nabídku a vzácnější rostliny, které bývají v hledáčku zkušenějších pěstitelů a naopak v prodeji povětšinou v limitovaném množství, jsou brzy vyprodány. Platí tedy pověstné: Kdo dřív přijde, ten dřív bere. Jelikož se složení Správní rady volilo v předešlém roce, byl program méně formální – ale o to možná více praktický. Shrnuli jsme uplynulý rok, co je nového, co se povedlo / a naopak, co nás trápí / a probrali záměry na příštích dvanáct měsíců. Ústředním bodem srazu se stala dvojice přednášek. Spíše technicky laděnou na téma vznikající meteorologické stanice DarwiKuk – meteorologická stanice pro pěstitele, aneb „Internet věcí“ pro masožravkáře snadno, rychle a levně si připravil Michal Rubeš, patron a autor celého projektu. No a více prokytkově orientované zase zaujala vítězná SOČ Pavla Kolodina o rozpoznávání typu chromozomů u čeledi Droseraceae pomocí ozáření rostlin gama zářením.

DarwiKuk v akci. Foto: Jakub Štěpán

DarwiKuk si prošel ostrým testem v náročných podmínkách skleníku a zájemci si mohli prohlédnout jeho využití v praxi. Na výstavě jsme monitorovali teplotu a relativní vlhkost vzduchu v expozici, u prodejců a na pokladně a aktuální hodnoty zobrazovali přímo na úvodní stránce Darwiniany návštěvníkům webu.

Nicméně vyvrcholení sobotního dne teprve mělo přijít, a to mnohem později, až ve večerních hodinách. Opět jsme totiž byli součástí populární Pražské muzejní noci a skalní jádro Darwiniany drželo s prodejci stráž do půlnoci. Škoda jen, že sobotu poznamenala průtrž, která se podepsala i na muzejní noci. Na druhou stranu, déšť jsme si přáli a po těch čtyřicítkách ve skleníku to vlastně bylo příjemné osvěžení.

Už pátek se návštěvností velice vydařil a oba víkendové dny byly v historickém srovnání rekordní. Určitě pomohla i skutečnost, že souběžně s masožravkami běžely v botanické zahradě hned další dvě výstavy kaktusů a bezobratlích.

Spotřeba vody v létě ve skleníku je enormní.
Foto Jany Rubešové: Patrik Hudec

Co pořádáme výstavu, pondělí bývá takřka s železnou pravidelností nejslabším dnem z pohledu návštěvnosti. Navíc s velice rozvláčným rozjezdem. Letos je však všechno jinak, i když nám to ani nepřišlo. Návštěvníci chodili průběžně během celého dne a když jsem večer sečetl útržky vstupenek, bylo pondělí nejenže lepší než pátek, ale hlavně nejsilnějším pondělkem vůbec. A to jsme otevíračku s přehledem zvládli jen ve dvou já s Michalem Rubešem, pak nám dopoledne přišla pomoci Mariana z Terra Koruny a po poledni přišla i Jana Rubešová, abychom se jednak vystřídali na oběd a hlavně se připravili na odpolední nápor. Prostě po tolika letech dokonale sehraná čtyřka.

Ne nadarmo se Utricularia longifolia řadí mezi orchidoidní bublinatky. Foto: Patrik Hudec

Zájem o výstavu k radosti všech neutuchal ani v dalších dnech. Naopak. Těžko říct, zda zafungovala tisková zpráva, nebo táhl soubor dalších výstav, které Zahrada pořádala, anebo zafungovaly sociálně sítě, na kterých jsme se snažili být aktivní a průběžně obrazem i slovem komentovali dění. Zájem byl i ze strany škol, provázeli jsme žáky a studenty a nakonec nám vlastně přálo i počasí. Vedra z předešlého týdne polevila, občas se prohnala i nějaká ta vyloženě letní bouřka, která se během nejintenzivnějších dešťů skulinkami protáhla i do prostor skleníku, a celkově bylo hodně pod mrakem. Ve skleníku teplota sestoupila k ideálním 25 °C a naopak relativní vzdušná vlhkost vystoupala v noci k 70 %, takže si rostliny do rána krásně odpočinuly a rosnatky vítaly návštěvníky celé od rosy.

Špirlice jsou dominantou každé naší výstavy. Foto: Jakub Štěpán

A navzdory počasí / anebo právě proto, že koupaliště zela prázdnotou? / padal jeden rekord za druhým, skleník byl neustále plný lidí a já každý večer hlásil kolegům: nejlepší pondělí, úterý, středa,… Sice jsme se vydali ze všech vstupenek, které jsme v počtu pěti tisíc kusů pořizovali loni a původně jsme očekávali, že nám vydrží na tři ročníky, ale tohle pochopitelně nikomu z nás nevadilo.

Celkově jsme na vstupném vybrali kulatých 82 000 Kč, tedy o zhruba polovinu více než v předešlém roce. Jako již tradičně si polovinu ze zisku po odečtení všech nákladů mezi sebe rozdělili vystavovatele jako poděkování a na pokrytí nákladů spojených s akcí. V konečném výsledku pak letošní Výstava skončila pro Darwinianu čistým ziskem 18 820 Kč, což je v porovnání s rokem 2017 dvojnásobek.

Velké díky všem, kteří nám pomohli výstavu uspořádat.

Výstavní mucholapka podivná Pavla Bartoně.
Foto: Jakub Štěpán
Plato rostlin určených k prodeji.
Foto: Jakub Štěpán
Kvetoucí bublinatky na prodej.
Foto: Jakub Štěpán
Zátiší prodejních špirlic.
Foto: Jakub Štěpán

Orchideje se poprávu těší mezi pěstiteli velké oblibě.

Foto: Patrik Hudec
Foto: Patrik Hudec
Foto: Patrik Hudec