Výstava masožravek 2004

termín konání: 22. 9. – 26. 9. 2004 (st–ne)
on-line reportáž z Výstavy 2004 očima Michala Rubeše: den -1., den 0., den 1., den 2., den 3., den 4., den 5.

Večer před otevřením. Ještě uklidit štafle a vše je připraveno!

Přetištěno z časopisu Trifid č. 4/2004:

Jana Rubešová (fotografie k článku © Michal Rubeš, pokud není uvedeno jinak)
Letošní podzim byl od loňského odložení konání Euroburzy MR očekáván s mírným napětím. Sympatizanti i neutrální pozorovatelé byli zvědaví, jak se DARWINIANA vypořádá s důležitou zkouškou, a to se zorganizováním velké výstavy masožravých rostlin. Připravovat se začalo samozřejmě ještě vloni, kdy se musel domluvit přesný termín na zamluvení skleníku s Botanickou zahradou UK Na Slupi. Následovalo mnoho schůzek realizačního týmu a padlo mnoho návrhů, nápadů, podnětů a otázek. Představy jednotlivců vystupovaly z mlhy a my jsme preparovali ven důležité kontury, abychom se nakonec domluvili na společném obraze. Takže se rozdaly úkoly podle možností a schopností, a pouze jsme se na schůzkách informovali o průběhu příprav.

Část expozice, která byla rozdělena podle druhů rostlin.

Ve všední dny jsme měli téměř nepřetržitý proud školních výprav.

Dva dny před zahájením výstavy začaly těžké hrubé práce, kterých jsme se myslím nejvíce obávali. Zainteresované osoby si nepřipouštěly strach z toho, zda se vše stihne či zda přijdou všechny pomocné ruce, kterých bylo zapotřebí. Teď již bylo na vše pozdě. Stihnout a udělat se vše prostě muselo! S potěšením jsme zjistili, že se z hlubin členské základny někdy pomalu a trošku ostýchavě, jindy energicky, noří milí a ochotní kolegové, schopní se s námi doslova zahrabat do rašeliny. Tím zavládla všeobecně optimistická nálada i v poměrně unaveném pracovním kolektivu. Po dvou dnech jsme se ráno těšili z prvních návštěvníků. Ticho před bouří netrvalo nikterak dlouho. Ve všední dny se hrnuli studenti po celých třídách, jak školy reagovaly na naše pozvánky a bezplatný výklad. Velký úspěch měly také naše propagační soupravy „Droserátor“, které mají za úkol inspirovat děti, mláděž i ostatní zájemce k ponoření se hlouběji do světa rostlin.

Foto © Stáňa Kozlová

Přesto jsme měli mírné obavy o návštěvnost, které byly rozptýleny v pátek a o víkendu. To jsme již zcela vážně nestíhali trhat lístky a případně podávat informace či provádět. Měli jsme i návštěvníky ze zahraničí, kteří byli výstavou všichni nadšeni a to dokonce i ti, kterým doma za humny rostou pole půlmetrových darlingtonií. V sobotu se také souběžně s výstavou konala valná hromada společnosti a z reakcí členů převládaly pozitivní ohlasy, takže jsme začínali být s naší prací spokojení. Ovšem byli jsme rádi, že jsme sami odhalili nebo jsme byli upozorněni na důležité nedostatky, kterých se tak budeme moci příští rok na Euroburze vyvarovat. Kolegové nás zahrnuli množstvím skvělých postřehů a nápadů, za což jsme jim velmi vděční.

V neděli večer, když se zavřely dveře za posledním návštěvníkem jsme „výstavní tým“ stmelili při deinstalaci, která se nám povedla udělat přímo v bleskovém tempu. Unavené kytičky putovaly domů a unavení leč spokojení organizátoři též. Dalo by se říci, že to byl příběh se šťastným koncem… kdyby to byl konec. Pro nás je štěstím pokračování načatého seriálu a již dnes začínáme s jednáními pro Euroburzu MR 2005! Doufáme, že ve vás – v našich členech – nalezneme stejnou dávku pochopení a pomoci, jako letos, a že se s vámi potkáme v naší „realizační rodině“ nebo jinde. A nakonec si přeji, aby těch dalších dílů našeho seriálu bylo co nejvíc a v co nejlepší kvalitě!