Ohlédnutí za minulými ročníky výstav masožravek.
Výstava masožravek 2013
termín konání: 7. 6. – 16. 6. 2013 (pá–ne)
on-line z Výstavy 2013 očima jejích přímých účastníků
Přetištěno z časopisu Trifid č. 3&4/2013:
Patrik Hudec
Letošní výstava masožravých rostlin se konala v termínu 7.–16. června (opět pátek až následující neděle). Ve spolupráci s Botanickou zahradou Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze jsme v horním skleníku uspořádali jubilejní 10. ročník a jako už standardně ji provázela řada příprav, ladění a záložních plánů B (někdy i C), okořeněné nějakou tou nečekanou nepříjemnou komplikací. V minulosti se jednalo například o rekonstrukci přilehlé ulice či tramvajových kolejí, jediného spojení městskou hromadnou dopravou až před velkou vstupní bránu do zahrady, což se tehdy podepsalo na návštěvnosti. A ani letošek nebyl výjimkou. Nejprve nám vypadl veterán výstav Michal Rubeš, jedna z klíčových postav, která se před deseti lety zasloužila o založení dnes již – troufám si říct – tradiční výstavy Darwiniany a vždy si na její konání vybíral dovolenou. Vykrýt jeho nečekanou absenci v rozvrhu si vyžádalo slušnou dávku improvizace.
Druhý zádrhel nám připravilo vrtošivé počasí. Zatímco se předešlý ročník zapsal všem do paměti zásluhou několika teplotních rekordů a tropickými třicítkami, které hnaly rtuť teploměru ve skleníku i nad 40 °C, letošek nám nadělil nejprve dlouhou zimu, zakončenou sněhovou nadílkou na Velikonoce začátkem dubna, a po nadějném, teplém závěru měsíce a první polovině května přišla studená vlna. Teploty spadly k 10 °C a vše vygradovalo silnými průtržemi mračen, které pouhý víkend před plánovanou výstavou přešly v Čechách v povodně, a vlastně nebylo jasné, zda se výstava vůbec bude konat. Zatopení některých důležitých komunikací v hlavním městě a uzavření velké části stanic metra velice zkomplikovaly dopravu po městě, a tím i čtvrteční instalaci, ale hlavně negativně ovlivnily úvodní návštěvnost. Vždyť první čtyři dny, tedy pátek až pondělí, byly z tohoto pohledu vůbec nejslabší za celou dobu pořádání a už to vypadalo, že 2013 skončí fiaskem. Zklamáním pro nás bylo také zrušení velké sobotní kulturní akce X. Pražská muzejní noc, resp. její nucený přesun z 8. června na 14. září. Do bohatého programu byla botanická zahrada zapojena, a zprostředkovaně tedy i výstava masožravek, stejně jako expozice kolegů kaktusářů ve velkém spodním skleníku. Ale není růže bez trní.
Navzdory všeobecnému nedostatku slunných, teplých dní, které vzbuzovaly oprávněné obavy, že nebudeme schopni sehnat dostatek výstavních, pěkně narostlých, vybarvených masožravek (vždyť některé výstavy byly dokonce z těchto příčin letos zrušeny!), jsme díky velké pomoci členské základny a prodejců nakonec přeci jen dali dohromady úctyhodnou sbírku více než 400 rostlin. K vidění byli zástupci rodů Aldrovanda, Brocchinia, Byblis, Catopsis, Cephalotus, Darlingtonia, Dionaea, Drosera, Drosophyllum, Genlisea, Heliamphora, Nepenthes, Roridula, Sarracenia, Stylidium a Utricularia. Snad kromě trifida, zlatého hřebu loňské ročníku, nic nechybělo. A myslím, že laici i „ostřílení“ pěstitelé si opět přišli na své. K vidění byly rozsáhlé sbírky trpaslíků a špirlic, kolekce rosnatek z okruhu D. petiolaris i stínomilné rosnatky, travertinové kameny vkusně osázené mexičankami, kvetoucí evropské tučnice, nad hlavami návštěvníků viseli výstavní kříženci láčkovek s obrovskými pastmi (např. Nepenthes hirsuta × ‘Rebeca Soper‘ nebo N. × ‘Bloody Mary‘). Milovníci bublinatek si jistě nenechali ujít Utricularia manii, U. reniformis nebo U. quelchii a pěstitelé mucholapek nad řadou různých variet museli také pookřát. Místo bylo i pro opravdové skvosty jako obří Drosera arcturi „giant“ – zdaleka největší, jakou jsem dosud viděl, nebo kvetoucí láčkovici australskou a Drosera regia, která ne nadarmo nese v češtině pojmenování rosnatka královská.
Cestu si k nám milovníci flóry ale nakonec přeci jen našli (a nejen oni, zavítala k nám dokonce i svatební družina) a v druhé polovině týdne se bilance vstupného i díky zvýšenému zájmu škol výraznou měrou vylepšila. Především zásluhou nezvykle silné středy, pátku a soboty se podařilo původní skluz v návštěvnosti v podstatě dohnat a meziročně jsme k naší velké úlevě zaznamenali pouze 2% úbytek.
Výstava v číslech
BILANCE VÝSTAVY ZA ROK 2013 | |
---|---|
Vstupné celkem | 27 105 Kč |
Pronájem stolů prodejcům | 5 000 Kč |
Celkem příjmy | 32 105 Kč |
Smluvní podíl BZ UK (50 % ze vstupného) | 13 553 Kč |
Pronájem skleníku Darwinianě | 5 000 Kč |
Příspěvek na úklid WC (pořadatelé + návštěvníci) | 1 200 Kč |
2× zalaminovaná informační tabule s lištami + nalepovací číslice na PVC banner | 1 525 Kč |
Spotřební materiál (pytle, tácky,…) a základní občerstvení (vody, pečivo,…) | 3 479 Kč |
Benzín na cestu z Prahy do Brna a návoz kytek zpět do Prahy | 1 000 Kč |
Reklama na Facebooku | 246 Kč |
Droserátor | 1 115 Kč |
Celkem výdaje | 27 118 Kč |
HRUBÝ ZISK | 4 987 Kč |
Jako každý rok jsme rozdělili polovinu z hrubého zisku mezi vystavovatele jako výraz poděkování a kompenzaci za náklady spojené s jejich převozem. Letos to znamená 2 494 Kč na 427 květníků od 17 vystavovatelů: Pavla Bartoně, Katky Braunové, Honzy Bronce, Martina Dlouhého, Zbyňka Elingra, Jirky Havrdy, Dana Hordějčuka, Patrika Hudce, Michala Kouby, Rosti Kracíka, Petry Ondráčkové, Milana Petrase, manželů Rubešových, Davida Švarce, Jirky Vaňka, Adama Veleby a Ludo Verdycka. Za sdružení Darwiniana vám všem moc děkuji, protože jinak bychom neměli návštěvníkům co nabídnout. V konečném výsledku letošní akce skončila pro Darwinianu čistým ziskem 2 493 Kč, tedy o necelé dvě stovky míň než loni. Detailnější rozpis viz Chramst!.
Pár slov závěrem
Rád bych jménem našeho občanského sdružení ještě jednou poděkoval Botanické zahradě PřF UK za poskytnuté zázemí a jejím zaměstnancům za velkou ochotu. Velkou pomocí je rovněž vstřícný přístup firmy Rašelina a.s., která pro naše účely už od roku 2010 daruje a doveze potřebný kubík rašeliny až do botanky. To největší uznání ale samozřejmě náleží všem pomocníkům a sympatizantům. Bez vašeho nezištného přiložení ruky k dílu a popravdě i duševní podpory bychom tak logisticky náročnou akcie nedokázali zvládnout. A už vůbec ne způsobem, aniž bychom se nezařekli, že tentokrát to bylo opravdu naposled. I napodesáté se navzdory všem překážkám podařilo připravit příjemnou, přátelskou atmosféru, kvůli které věřím se mnozí z vás opakovaně na výstavu vrací. A tím nemyslím jen každý rok, ale někteří dokonce hned několikrát v průběhu jejího konání. Pro mě to byly hezké dny strávené společně s kamarády a kolegy a doufám, že si ani výstavu 2014 nenecháte ujít.
Bonusové, nepublikované fotografie