Sarracenia purpurea (špirlice nachová)
Vedoucí experimentu: Tomáš Both
IN VITRO
Za namnožení kultur v rámci projektu JNN odpovídá Michal Kouba. S případnými dotazy je možné se obrátit přímo na jeho e-mail labflytrap@gmail.com.
Prvá fáze září 2008 – duben 2009: namnožení rostlin v in vitro kultuře.
První pasáž rostlinek na médium, které podpoří namnožení rostlin, byla provedena v září 2008.
Sarracenia purpurea tvoří odnože sice pomaleji, ale plnohodnotné.
Za užití BAP a IBA se dosáhne v celku uspokojujícího výsledku.
Prosincová pasáž bude provedena na médium prosté hormonů.
Druhá fáze květen 2009 – září 2009: kultivace rostlin za stanovených podmínek v letní sezoně.
Aklimatizace
Tabulky sledovaných hodnot
Zde jsou vzorové tabulky, které si vedoucí experimentu upraví podle svých možností a podmínek.
Základní tabulka
Kultivace rostlin v různých substrátech. Kombinace rašeliny + křemičitého písku a perlitu.
Sarracenia purpurea Počet rostlin ….ks | Délka listu | Počet listů | Délka a mohutnost kořenového systému | Úhyn rostliny | Celkový stav rostliny Hodnocení 1–10 |
---|---|---|---|---|---|
Rašelina (původ) | x/y | x/y | x/y | ||
Rašelina + křemičitý písek 2 : 1 | x/y | x/y | x/y | ||
Rašelina + křemičitý písek 1 : 1 | x/y | x/y | x/y | ||
Rašelina + perlit 2 : 1 | x/y | x/y | x/y | ||
Rašelina + perlit 1 : 1 | x/y | x/y | x/y | ||
Rašelina + křemičitý písek + perlit 1 : 1 : 1 | x/y | x/y | x/y |
Vliv hnojiva na růst rostlin
Koncentrované kombinované hnojivo Hydroponex
Rašelina + křemičitý písek + perlit 1 : 1 : 1
Sarracenia purpurea | Délka listu | Počet listů | Délka a mohutnost kořenového systému | Úhyn rostliny | Celkový stav rostliny Hodnocení 1–10 |
---|---|---|---|---|---|
0,05 g/l Hydroponex | x/y | x/y | x/y | ||
0,10 g/l Hydroponex | x/y | x/y | x/y | ||
0,40 g/l Hydroponex | x/y | x/y | x/y | ||
0,80 g/l Hydroponex | x/y | x/y | x/y |
Vliv teploty
Nejvyšší dosažené denní teploty v průběhu kultivace
Rašelina + křemičitý písek + perlit 1 : 1 : 1
Sarracenia purpurea | Délka listu | Počet listů | Délka a mohutnost kořenového systému | Úhyn rostliny | Celkový stav rostliny Hodnocení 1–10 |
---|---|---|---|---|---|
15 °C | |||||
20 °C | |||||
25 °C | |||||
30 °C |
Zálivka
Rašelina + křemičitý písek + perlit 1 : 1 : 1
Sarracenia purpurea | Délka listu | Počet listů | Délka a mohutnost kořenového systému | Úhyn rostliny | Celkový stav rostliny Hodnocení 1–10 |
---|---|---|---|---|---|
Demineralizovaná voda | |||||
Dešťovka | |||||
Voda z vodovodu | |||||
Demineralizovaná voda + voda z vodovodu 3 : 1 |
Vlhkost
Rašelina + křemičitý písek + perlit 1 : 1 : 1
Sarracenia purpurea | Relativní vlhkost měřená v 7, 12 a 20 hod (průměr po týdnech) | Délka listu | Počet listů | Délka a mohutnost kořenového systému | Úhyn rostliny | Celkový stav rostliny Hodnocení 1–10 |
---|---|---|---|---|---|---|
Uzavřená nádoba | ||||||
Polouzavřená nádoba |
Report
Přetištěno z časopisu Trifid č. 2/2010:
Voda, hnojení – teplota
Tomáš Both
Při pokusu jsem používal výše uvedené podmínky v tabulkách. Na začátku jsem dostal 2 poddruhy, a to Sarracenia purpurea subsp. purpurea a Sarracenia purpurea subsp. purpurea „Ženeva“. Všechny kytky byly ve venkovní kultivaci na balkóně. Jednu jsem pokusně pěstoval v akváriu při 80% vlhkosti. V těchto podmínkách roste špirlice velmi pomalu, vyhání hodně listů, velmi úzkých a protáhlých. Kořenový systém se vyvíjí velmi pomalu, podobně jako u rostlin s použitím hnojiva Hydroponex. Složení substrátu jsem používal obecně používané mezi pěstiteli masožravek, tedy poměr 2 : 1 (vláknitá rašelina : jemný štěrk).
Další pokus s vodou z vodovodu dopadl nejhůř. Vodu jsem používal odstátou, ale už po zhruba jednom měsíci bylo patrné, že rostlinám tato voda nesvědčí, protože substrát byl zasolený, rostlina byla v polouschlém stavu (přitom všechny kytky byly ve stejných podmínkách – tedy jihozápadní balkon s celoodpoledním sluncem). Špirlice zalévaná běžnou vodou uhynula 10. 8. 2009.
Kytky, které jsem přikrmoval hnojivem cca 1× za 3 týdny v různých množstvích, vypadají druhé nejhorší po obyčejné vodě. Je vidět, že rady zkušených pěstitelů masožravých rostlin jsou na místě. Při hnojení, ať už to bylo malé nebo větší množství Hydroponexu, mají dlouhé pasti, sice vybarvené do ruda, ale proti rostlinám, které žily jen na pí vodě a destilce, byly pasti úzké a protáhlé. Kořenový systém se vyvíjel velmi pomalu.
Tzv. pí voda ze zdravé výživy je, jak se zdá, pro špirlice to nejlepší. Pasti jsou baculaté, vybarvené, také rostou spíše do mohutnosti než do výšky. Kořenový systém je velmi vyvinutý a celková vitalita rostlin je ideální. Na přiložených fotkách jsou nejlepší rostliny, které vyšly z pokusu jako vítězové…
Voda – teplota
Pavel Hájek
Po dlouhém čekání jsem se konečně dočkal a rostlinky mi přišly, mé nadšení se však brzy změnilo ve zděšení. Rostlinky S. purpurea subsp. purpurea „Ženeva“ byly tak titěrné a téměř bez kořínků, jen několik z nich mělo pár vlásků. Tudíž jsem přemýšlel, co s tím budu dělat, a vzpomněl jsem si na metodu, kterou používám při dělení trsů špirlic. Pokud oddělená špirlice nemá vlastní kořeny, dám ji dokořenit do rašeliníku… A tak jsem malé oddenky obaloval živým rašeliníkem a naštěstí
uhynula jen jedna. Normální „purpurovky“ dorazily v pořádku, byly asi 2× větší než „Ženevy“ a kořeny měly také docela hezké.
Takže testování růstu S. purpurea proběhlo na 3 místech:
- Venkovní kultivace ve fóliovníku (teploty jako venku, při slunečných dnech teplota až ke 40 °C, vysoká vzdušná vlhkost, přímé slunce 10 h denně, poklesy teplot mezi dnem a nocí – prostě venku). Fóliovník, jak je vidět na fotografii, má ve spodní části 10 cm vysokou mezeru, ta slouží jako přívod chladného vzduchu v horkých dnech… horní část se dá také odklápět, čímž se vytvoří krásná cirkulace čerstvého vzduchu, takže ho špirlice mají dostatek. Celý fóliovník je vlastnoruční výroba!
- Jižní okno (teploty se pohybují kolem 22 °C, přímé slunce 2 h denně, při slunci teplota až ke 30 °C, vlhkost vzduchu nižší, konstantní teplota – žádné výkyvy)
- Západní okno – vitrína (teploty kolem 25 °C, přes odpoledne šplhají až ke 35 °C, přímé slunce 2–3 h denně, vyšší RVV, konstantní teplota). Vitrína však není zcela uzavřená, nýbrž celou zadní stranu postrádá, tudíž je zde také dobrá cirkulace vzduchu.
Doplněk k pěstebním podmínkám:
Substrát byl pro všechny rostliny stejný – směs rašeliny a perlitu v poměru 1 : 1. Použitá rašelina je bílá rašelina od Florcomu. Květináčky plastové, zálivka normální vodou z kohoutku (bydlím v horách, kde máme ještě pěknou měkkou vodu).
Z mého pozorování můžu usoudit, že u semenáčků S. purpurea v tomto stádiu nezáleží ani tak na intenzitě slunečního záření, jakožto na stálých teplotách okolo 25 °C. Rostliny pěstované v oblasti 3, na západním okně, vyrostly ze všech nejvíce. Bohužel však také na tomto místě odumřela jedna rostlinka S. purpurea subsp. purpurea „Ženeva“. Důvod vidím v tom, že když mi přišly, tak jen pár z nich mělo kořeny, oddenky jsem obaloval do rašeliníku a naštěstí se krom té jedné chytly všechny. Největší rostlina se nachází na stanovišti 3, ta už vytváří i masožravé olistění. Nejmenší rostliny jsou rostliny ze stanoviště 1, žiji v Jizerských horách a dost často tu bývá chladno. Docela zajímavé mi přijdou „Ženevy“, ty se mi zdají na všech stanovištích stejné.
Substrát
Pavel Říčný
Ahoj, v této zprávě se budu věnovat vlivu substrátu na celkovou kondici rostlin špirlic, konkrétně S. purpurea.
Od Michala Kouby jsem obdržel rostliny S. purpurea a S. purpurea z evropské populace ze švýcarské Ženevy – dále jen S. purpurea „Ženeva“.
Rostliny byly pěstovány ve čtyřech druzích substrátu:
- rašelina Agro, 75 l
- rašelina Agro, 75 l : křemičitý písek (jemná frakce) – 1 : 1
- rašelina Agro, 75 l : perlit – 1 : 1
- rašelina Agro, 75 l : perlit : křemičitý písek (jemná frakce) – 1 : 1 : 1
Ihned poté, co mi byly rostliny doručeny poštou, jsem je zasadil do předem připravených pěstebních substrátů (černé plastové květináče, vel. 5 × 5 cm) a umístil jsem je do venkovního skleníčku ke svým ostatním špirlicím. Pokusným rostlinám tedy nebyla dopřána žádná zvláštní péče. Už před samotným zasazením mně bylo jasné, že rostliny S. purpurea „Ženeva“ nemohou v konečném podzimním zúčtování překonat své mimoevropské sokyně. Rostlinky S. purpurea „Ženeva“ byly mnohem menší a méně vitálnější. Rostliny byly zalévány dešťovou vodou nebo vodou z vodovodní sítě. Chemické hnojení samozřejmě nepřipadalo v úvahu.
Rostliny všeobecně dobře rostly, tvořily dostatečné množství silných a estetických láček, vyjma 4. substrátu. Osobně si myslím, že byl tento substrát pro rostliny až přespříliš odlehčený, a tudíž ho nelze na základě výsledné kondice rostlin doporučit jako optimální.
Nejlépe rostly, ať už S. purpurea „Ženeva“ nebo S. purpurea, v čisté rašelině, což mě trochu překvapilo, mým tajným favoritem byly substráty č. 2 a 3.
V čisté rašelině rostliny dosáhly nejuspokojivějších výsledků, což je dobře patrné i na přiloženém snímku. V tomto nejobyčejnějším substrátu se vyskytlo zároveň nejvíce jedinců s již dospělým typem láček. Při průběžném pozorování rostliny rostly opravdu rychle po celou dobu vegetační sezóny.
Naopak v substrátu č. 4 byl zaznamenán vysoký počet úmrtí rostlinek a zároveň neuspokojivá vitalita obou rostlin.
Substráty č. 2 a 3 poskytly rostlinám dobré podmínky, růst zde byl tedy průměrný, dalo by se říci uspokojivý.
Na přiložených snímcích lze vidět jednotlivé rostliny pěstované v odlišných směsích. Rostliny nalevo jsou S. purpurea „Ženeva“, napravo S. purpurea.