Drosera falconeri

Vedoucí experimentu: Jirka Vaněk

Narodil jsem se v Náchodě v roce 1983, ale již delší dobu jsem Pražákem (tzv. naplaveninou). Vystudoval jsem Přírodovědeckou fakultu UK, obor hydrogeologie, jemuž se věnuji i v profesním životě.

Co se týče pěstování MR jsem vcelku zelenáč. První rostlinu jsem dostal jako dárek k narozeninám v roce 2006. Další pak rychle následovaly. Mojí největší posedlostí jsou asi rosnatky, konkrétně pak sekce Lasiocephala. Ostatně Drosera petiolaris byla jednou z mých vůbec prvních masožravých rostlin. Krom rosnatek trápím i pár láčkovek a špirlic.

Experimentátoři, kteří by se chtěli účastnit projektu JNN a vyzkoušet si, jak se pěstuje krásná rosnatka Falconerova, nechť mě kontaktují na e-mailu jirkavan@gmail.com.

Za namnožení kultur v rámci projektu JNN odpovídá Michal Kouba. S případnými dotazy je možné se obrátit přímo na jeho e-mail labflytrap@gmail.com.

Prvá fáze září 2008 – duben 2009: namnožení rostlin v in vitro kultuře.
První pasáž rostlinek na médium, které podpoří namnožení rostlin, byla provedena v září 2008.

Vzhledem k rychlosti růstu je nutné subkultivaci provádět v intervalech šesti týdnů.
Množení je podpořeno kombinací aromatického hormonu cytokininu meta-topolinu a auxinu IBA.

Druhá fáze květen 2009 – září 2009: kultivace rostlin za stanovených podmínek v letní sezoně.

Fotografie z průběhu aklimatizace v období únor až duben

28. 2. 2009
28. 2. 2009
19. 4. 2009

Zde jsou vzorové tabulky, které si vedoucí experimentu upraví podle svých možností a podmínek.

Základní tabulka

Kultivace rostlin v různých substrátech. Kombinace rašeliny + křemičitého písku a perlitu.

Drosera falconeri
Počet rostlin ….ks
Délka listu Počet listů Délka a mohutnost kořenového systému Úhyn rostliny Celkový stav rostliny
Hodnocení 1–10
Rašelina (původ) x/y x/y x/y
Rašelina + křemičitý písek 2 : 1 x/y x/y x/y
Rašelina + křemičitý písek 1 : 1 x/y x/y x/y
Rašelina + perlit 2 : 1 x/y x/y x/y
Rašelina + perlit 1 : 1 x/y x/y x/y
Rašelina + křemičitý písek + perlit 1 : 1 : 1 x/y x/y x/y

Vliv hnojiva na růst rostlin

Koncentrované kombinované hnojivo Hydroponex
Rašelina + křemičitý písek + perlit 1 : 1 : 1

Drosera falconeri Délka listu Počet listů Délka a mohutnost kořenového systému Úhyn rostliny Celkový stav rostliny
Hodnocení 1–10
0,05 g/l Hydroponex x/y x/y x/y
0,10 g/l Hydroponex x/y x/y x/y
0,40 g/l Hydroponex x/y x/y x/y
0,80 g/l Hydroponex x/y x/y x/y

Vliv teploty

Nejvyšší dosažené denní teploty v průběhu kultivace
Rašelina + křemičitý písek + perlit 1 : 1 : 1

Drosera falconeri Délka listu Počet listů Délka a mohutnost kořenového systému Úhyn rostliny Celkový stav rostliny
Hodnocení 1–10
15 °C
20 °C
25 °C
30 °C

Zálivka

Rašelina + křemičitý písek + perlit 1 : 1 : 1

Drosera falconeri Délka listu Počet listů Délka a mohutnost kořenového systému Úhyn rostliny Celkový stav rostliny
Hodnocení 1–10
Demineralizovaná voda
Dešťovka
Voda z vodovodu
Demineralizovaná voda + voda z vodovodu 3 : 1

Vlhkost

Rašelina + křemičitý písek + perlit 1 : 1 : 1

Drosera falconeri Relativní vlhkost
měřená v 7, 12 a 20 hod
(průměr po týdnech)
Délka listu Počet listů Délka a mohutnost kořenového systému Úhyn rostliny Celkový stav rostliny
Hodnocení 1–10
Uzavřená nádoba
Polouzavřená nádoba

Důraz byl kladen především na vliv použitého substrátu.
Vyhodnocení experimentu předkládá Jiří Vaněk.

1. Založení experimentu a počáteční podmínky

Rostliny pro experiment JNN jsem převzal od Michala Kouby 22. 5. 2009. Jednalo se odhadem o cca 100-120 rostlinek velikosti kolem 1-2 cm. Většina rostlin v době převzetí již kořenila. Nemalá část z nich byla tvořena trsíky 2-3 rostlin, které jsem však vzhledem k jejich titěrné velikosti nebyl schopen rozdělit. Tentýž den si u Michala svou porci D. falconeri vyzvedl další člen týmu, Zbyněk Elingr.
Zhruba 40-60 rostlin jsem zaslal Petru Dědečkovi do Liberce. Sám jsem si nechal kolem 60 rostlin. Po aklimatizaci rostlin jsem 10 exemplářů předal osobně Rosťovi Kracíkovi, který se taktéž účastnil experimentu.

Rostliny jsme všichni shodně zasázeli do 6 variant substrátu v poměrech:

  • rašelina : perlit : písek 1 : 1 : 1
  • rašelina : perlit : písek 1 : 1 : 0
  • rašelina : perlit : písek 1 : 2 : 0
  • rašelina : perlit : písek 1 : 0 : 1
  • rašelina : perlit : písek 1 : 0 : 2
  • čistá rašelina

Varianta čistá rašelina byla zvolena pouze ze zvědavosti.

Pěstební podmínky jednotlivých členů týmu

Jirka Vaněk
Použitá rašelina: Florcom, bílá vrchovištní, balení po 10 l.
Použitý písek: křemenný, praný, akvarijní, zrnitost 1–2 mm.

Rostliny jsem zasázel do plastových květináčů o rozměrech 8 × 8 × 8 cm po 4-6 kusech v závislosti na velikosti rostlin a květináče umístil do terária, v němž pěstuji ostatní druhy rosnatek ze sekce Lasiocephala. Terárium je osazené dvěma 18W zářivkami + jedním zářivkovým tělesem o výkonu 36 W. Doba osvitu je 12 hod. Topný kabel zajišťuje vysoké denní teploty v teráriu (32–36 °C), přes noc klesá teplota na 15-20°C. Vzdušná vlhkost se pohybuje mezi 60 a 80 % přes den při teplotě přes 30 °C, při nočním poklesu teploty vzrůstá RVV na 100 %. Rostliny jsem zprvu zaléval destilovanou vodou, posléze vodou z reverzní osmózy. Květníky stály 4–5 dní ve vodě, následující 1-2 týdny substrát zvolna prosychal.

Rosťa Kracík
Rostliny byly přeneseny do polozavřeného akvária s umělým osvětlením (zářivková trubice Osram 18 W s o 20 % vyšší svítivostí), umístěné 20 cm nad substrátem. Květináče stály v podpisce s měkkou vodou, teplota kolísala mezi 20 a 25 °C.

Zbyněk Elingr
Uzavřené akvárium s umělým osvětlením (obyč. zářivka 18 W + 15 W SunGlo). Teploty přes léto přesahující i 30 °C, vlhkost vzduchu téměř 100 % (ponechána malá větrací štěrbina). Zálivka podmokem dešťovou vodou, cca 1cm.

Petr Dědeček
Rostliny umístěné ve velkém plastovém boxu na východním parapetu. Box měl zajištěné větrání částečně nadzvednutým víkem. Květníky stály v 0,5–1 cm vody.

Začátek experimentu – rostlinky D. falconeri krátce po zasazení (květen 2009).
Foto: Rosťa Kracík
Začátek experimentu – rostlinky D. falconeri krátce po zasazení (květen 2009).
Foto: Rosťa Kracík

2. Průběh experimentu

Listopad 2009. Substráty zleva (rašelina : perlit : písek)
První řada – 1 : 0 : 1 | 1 : 0 : 2 | 1 : 0 : 0
Druhá řada – 1 : 2 : 0 | 1 : 2 : 0 | 1 : 1 : 0
Třetí řada – 1 : 1 : 1 | 1 : 1 : 1 | 1 : 1 : 0

Po přenesení květníků s čerstvě přesázenými rostlinami do terária, trvalo zhruba 1 týden, než se rostliny alespoň částečně aklimatizovaly a začaly pomalu rosit. Překonání prvního měsíce až dvou se však ukázalo jako klíčové pro celý experiment. U mých kolegů v tomto období experiment bohužel také skončil - úhynem všech rostlin. Já sám jsem přišel o cca 30 % rostlin bez ohledu na typ substrátu. Většinou se jednalo o nejmenší jedince. Ve většině případů byla příčinou hniloba, kdy jednotlivé rostliny začaly hnědnout od růstového středu a během několika dní pošly docela.

Rosťovy kytky byly pro změnu napadeny invazí smutnic, kteroužto objevil až po cca 1 týdnu, kdy již bylo přes veškerou snahu na záchranu rostlinek pozdě. Příčinu hromadného úhynu rostlin vidím v kombinaci několika faktorů: vysoká citlivost malých rostlinek na jakékoliv změny, dlouhý transport, v některých případech ne zcela ideální pěstební podmínky, přílišná vlhkost.

3. Vyhodnocení první fáze experimentu

Listopad 2009. Porovnání kořenových systémů.
První řada (rašelina : perlit : písek) 1 : 1 : 1
Druhá řada 1 : 1 : 0
Listopad 2009. Porovnání kořenových systémů.
První řada (rašelina : perlit : písek) 1 : 2 : 0 | 1 : 0 : 0
Druhá řada 1 : 0 : 2 | 1 : 2 : 0.

Při vyhodnocení první fáze experimentu zaměřené na testování substrátu musím vycházet pouze z vlastních postřehů bez srovnání s ostatními kolegy. Po cca 5 měsících měly přeživší rostliny průměr růžice 2-4 cm (většina blíže k 4) a vykazovaly uspokojivý růst. Rozdíl mezi jednotlivými substráty nebyl na velikosti nebo vitalitě rostlin nikterak znát. Znatelný byl však rozdíl ve vybarvení rostlin v závislosti na typu substrátu. Nejlépe vybarvené přitom byly rostliny z čisté rašeliny, nejhůře ze směsi s velkým podílem perlitu. Zde se nabízí jako alternativní vysvětlení rozdílná intenzita osvětlení (a jelikož nemám srovnání s ostatními kolegy, nemohu tuto příčinu 100% vyvrátit). Nicméně vzhledem ke vzdálenosti osvětlovacích těles od substrátu (cca 30cm) a jejich vcelku rovnoměrnému rozmístění nad vitrínou se nedomnívám, že by mezi jednotlivými květníky, které stojí hned vedle sebe, mohl být tak velký rozdíl ve vybarvení rostlin v důsledku jiné intenzity osvětlení.

V půlce podzimu jsem všechny rostliny vyjmul z květníků a připravil nové sady substrátů, abych mohl pokus zopakovat (pro novou sadu jsem použil rašelinu Agro – Torf). Při té příležitosti jsem porovnal i kořenové systémy. Přes všechna očekávání jsem ani zde nebyl schopen rozpoznat jakékoliv podstatné rozdíly mezi jednotlivými typy substrátů a to včetně čisté rašeliny (viz foto).

Pokud bych tedy měl shrnout 1. fázi experimentu i přes absenci relevantních výsledků ostatních členů týmu, mohu konstatovat, že při podmínkách, které si troufám považovat za téměř ideální (vysoká teplota, dostatek světla, znatelné výkyvy RVV i teploty den / noc) nelze pozorovat jakékoliv významné rozdíly mezi rostlinami pěstovanými ve výše uvedených směsích substrátu.
Opakování pokusu, které jsem chtěl uskutečnit po ukončení 1. fáze bylo narušeno hromadným přechodem rostlin do dormantního stadia na začátku roku 2010. Čímž se dostávám k další fázi experimentu.

4. Přezimování – dormance (leden–červen 2010)

Leden 2010. Květník se zatahujícími rostlinami. Rostlina v pravém dolním rohu však stále zůstává ve vegetační fázi.

Vzhledem k tomu, že rostliny byly umístěné v teráriu s konstantní dobou osvitu 12 hodin, nebylo přezimování nijak náročné. Rostliny, které jsem na podzim 2009 přesadil do nových substrátů dál pěkně rostly až do konce ledna 2010 beze změn. Velice rychle však zareagovaly na zakrytí terária reflexní fólií. Terárium jsem v té době přetáhl stříbrnou fólií pro zvýšení efektivity umělého osvětlení. To se však ukázalo spíše jako kontraproduktivní. Zakrytí terária odřízlo rostliny od denního světla a pravděpodobně jim tím významně zkrátilo den. Alespoň tak si vysvětluji skutečnost, že následně všechny rostliny začaly hromadně zatahovat. Jinou změnu v jinak konstantních pěstebních podmínkách jsem nezaznamenal.

Zároveň zhruba 1/3 rostlin se v této fázi rozhodla kvést. Květní stvoly jsem však nechal pouze 2 nejsilnějším rostlinám. Ostatní jsem zaštipoval hned v zárodku.

Červen 2010. Probouzející se rostliny

Samotný přechod do dormance zabral poměrně dlouho. Většina rostlin setrvávala v jakémsi mezifází, kdy se stále tvořily nové listy a trvalo skoro 2 měsíce, než rostliny přešly do dormantního stadia. V této době jsem všechny rostliny postavil nad hladinu vody a pouze jsem je každý den rosil. Ve chvíli, kdy přešly do úplné dormance, jsem rosení omezil na 1 za týden.

Bohužel jsem v tomto období opět ztratil nemálo rostlin. Hlavní chybou bylo umístění několika rostlin do jednoho květníku (vzhledem k omezeným pěstebním podmínkám jsem však neměl jinou možnost). Rostliny se totiž nezačaly probouzet najednou a udržet tak naživu v jednom květníku rostliny v dormanci a rostliny ve vegetační fázi se ukázalo jako dlouhodobě nemožné. Tento stav vedl buď k usušení probouzejících se rostlin, nebo k uhnití dormantních (někdy i obojí najednou). Celkově na mě však dormance D. falconeri působí tak, že jsou rostliny extrémně citlivé na přílišné převlhčení substrátu, zatímco opravdu drsné proschnutí snesou mnohem lépe.

5. Celkové shrnutí po první fázi experimentu

Stručně shrnuto, rostliny mne lehce překvapily nulovou negativní reakcí i na tak „špatný“ substrát, za jaký jsem považoval čistou rašelinu. Přesto bych doporučoval používat klasický substrát sestávající ze směsi rašeliny s jemným křemičitým pískem v poměru 1:1. Písek je možné nahradit perlitem, při sázení malých rostlinek však kuličky perlitu dělají někdy neplechu. Pro dospělé rostliny bych však perlit vřele doporučil (pěkně vylehčí substrát). Substrát sestávající výhradně z rašeliny při úplném vyschnutí v době dormance dost značně změní objem a ztvrdne takřka na kámen. Klasický písčitý substrát (popř. s perlitem) si zachovává svou strukturu i při proschnutí, což je dle mého soudu šetrnější pro citlivý kořenový systém (jedná se však pouze o můj subjektivní pocit).