Krátké ohlédnutí za podzimní výstavou masožravek v Brně

datum:
2018-11-22
autor:
Adam Veleba

Podzimní výstavu masožravek jsme zvažovali již nějakou dobu. Idea byla jednoduchá – představit návštěvníkům rostliny, které se na obvyklé výstavě Darwiniany ve větším množství vystavovat nedají. Jde samozřejmě o horské masožravky obecně, které nesnáší vysoké letní teploty a také o masožravky s vegetačním vrcholem v období naší zimy, tedy druhy s letní dormancí.

Termín a předběžnou organizaci jsme s Botanickou zahradou Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity dohodli ještě v roce 2017. Podzimní masožravky se tak při své premiéře staly souběžnou expozicí při příležitosti výstavy citrusů a dalších subtropických a tropických užitkových rostlin. Botanická zahrada zajistila prostor v tzv. kapradinovém skleníku s připravenými stoly a skleněnou uzamykatelnou vitrínou. Darwiniana zajistila zbytek – tedy především rostliny a tým lidí, kteří se střídali ve službě u expozice, ale i koordinaci drobného prodeje masožravek, banner na plot a další. Organizace výstavy se zúčastnili členové i nečlenové Darwiniany a všem zúčastněným patří můj obrovský dík. Bez nich by to nešlo.

V expozici samotné se sešel opravdu pěkný výběr heliamfor, k nim i několik horských rosnatek, bublinatek a dalších rostlin, které jsme umístili do osvětlené vitríny. Doufal jsem i v nějaké horské láčkovky, které by byly zajímavou dominantou, ale letos byla k vidění pouze malá Nepenthes hamata. Ani hlíznaté rosnatky, nejvýraznější zástupce masožravek s letní dormancí, nebylo možno vystavit ve větším počtu. U nich byl na vině příliš časný termín výstavy (tohoto jsem se obával již při organizaci výstavy, bohužel nebylo možno jinak), expozici však krásně doplnila kolekce trpasličích rosnatek. Největší zájem laických návštěvníků však budily špirlice a mucholapky, zejména Sarracenia leucophylla (a její kříženci) má na podzim nejkrásnější láčky a sklízela tak zasloužený obdiv.

Během čtyř návštěvních dní navštívilo tuto spojenou výstavu přibližně tisíc lidí. Přestože expozice nakonec vypadala jinak, než jsem si ji představoval (zejména ty hlíznaté rosnatky bych propříště rád vyřešil), budila zasloužený zájem laiků i zkušenějších pěstitelů, oběma skupinám měla co nabídnout. S botanickou zahradou jsme se předběžně domluvili na opakování, uvidíme tedy, co se nám podaří vystavit v příštím roce.

Závěrem chci ještě jednou poděkovat všem, kteří se na výstavě nějakým způsobem podíleli. Pěstitelům, kteří zapůjčili rostliny do expozice, všem, kteří u expozice drželi službu a odpovídali na jednoduché i záludnější otázky návštěvníků, i všem, kteří se podíleli na přípravě ostatních materiálů. V neposlední řadě také děkuji týmu botanické zahrady za možnost výstavu pořádat i za početné přípravné práce s tím spojené.

Určitě se podívejte na reportáž z výstavy, kde najdete další fotografie.