Výstava masožravek v Brně

datum:
2018-10-20
autor:
Michal Rubeš

Darwiniana už léta pořádá každoroční výstavy masožravek v Praze. Účastní se jí vystavovatelé a pomocníci z celé země, ale především z Prahy a okolí. Proto jsme už několik let přemýšleli o pořádání další výstavy někde jinde, aby se dostalo i na vzdálenější pěstitele a zájemce o masožravky. A teď se to konečně povedlo.

Adam Veleba se ujal organizace výstavy v Brně. Oslovil Botanickou zahradu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, slovo dalo slovo a výstavu se podařilo připojit k Výstavě citrusů, která se koná od čtvrtka 18.10 do neděle 21.10. 2018.

V sobotu ráno jsme s Janou sedli do auta a vyrazili do Brna. Dobrodružná jízda po D1 a kolem ní skončila bez nehody, a tak jsme v půl dvanácté zaparkovali nedaleko botanky. Ano, parkovací zóny ještě nezačaly platit.

U vstupu do zahrady nás přivítalo nově vybudované rašeliniště.
Rašeliniště je hustě osázené mucholapkami a špirlicemi.
Sice je podzim, ale některé špirlice i tak kvetou.

Vstup do botanické zahrady je volný, ale na výstavu se musí do skleníků, což znamená vstupné 100 Kč na osobu, zlevněné polovic. V ceně je ovšem prohlídka výstavy citrusů, masožravek a skleníků. Je tam i malý obchod, kde bylo možné si koupit nějaký ten citrus, masožravku, nebo jinou botanickou kuriozitu.

Výstavce tučnic dominoval známý kvádr Zdeňka Abraháma. Co ten se toho už nacestoval. Nevím jak Zdeněk, ale ten kvádr určitě.

Vitrína byla plná různých heliamphor, citlivých bublinatek, rosnatek a láčkovek.

Otevřená expozice pro méně choulostivé druhy.
Stálá expozice subtropických masožravek.
Drosere regia nemá ráda horko. V této roční době bylo však ve skleníku příjemně.
Mucholapky nesměly chybět.
Trpaslíci, některé hlíznatky. U téhle expozice se Tomáš vždy nejdéle zdržel s výkladem.
V sobotu jsme nezastihli hlavního organizátora Adama Velebu, ale byli tu Tomáš Báborský a Jirka Mácha. Sice to podle fotky nevypadá, ale s nadšením chodili mezi návštěvníky a ukazovali jim co jsou masožravky zač, jak fungují, jak se pěstují, a to všechno s úsměvem na tváři.

S Janou jsme na několik hodin zapadli do pořadatelského týmu. Povídali si s návštěvníky, prodávali v obchůdku. Mě se podařilo udat dva DarwiKuky a během hodiny a půl se mi ozval přes SMS jeden ze šťastných majitelů, že „už mu to kreslí grafy teploty a vlhkosti.“ To potěší. :-)

Informace byly také k dispozici v textové formě. Jen bylo třeba se pro ně vyšplhat až na ochoz.
Jezírko s viktorií je ikonou nejedné botanické zahrady.
Ovšem na ochoze předního skleníku bylo možné vidět i květ mučenky obrovské. Sice není moc masožravá, ale je krásná.

Výstava rozhodně stojí za návštěvu. Na rozdíl od té v Praze tu byly vidět rostliny na teplo choulostivé jako třeba heliamphory. Rovněž hlíznaté rosnatky, které touto dobou začínají růst.

Příští výstava ukáže, zda se Adamovi povedlo založit další masožravou tradici. Já věřím, že ano.

Děkujeme všem pomocníkům, bez vás by žádná výstava nebyla.