Jaké masožravky přežijí mráz a lze je pěstovat venku?
Jsou masožravky mrazuvzdorné? Jak které a jak kdy. Celoročně lze na venkovním rašeliništi pěstovat především masožravky z mírného pásu, ale i některé teplomilnější. Seřazeno podle kontinentu přirozeného výskytu se jedná o
| vědecký název | český název |
|---|---|
| Evropa (i v ČR rostoucí) | |
| Drosera anglica | rosnatka anglická |
| Drosera intermedia | rosnatka prostřední |
| Drosera rotundifolia | rosnatka okrouhlolistá |
| Drosera × obovata - kříženec D. anglica a D. rotundifolia | rosnatka obvejčitá |
| Pinguicula vulgaris | tučnice obecná |
| Pinguicula bohemica (k nerozeznání od vulgaris) | tučnice česká |
| Pinguicula × dostalii - kříženec P. bohemica a P. vulgaris | tučnice dostálova |
| Pinguicula grandiflora (v ČR neroste) | tučnice velkokvětá |
| Pinguicula alpina (v ČR uměle vysazena) | tučnice alpská |
| Pinguicula hirtiflora (v ČR uměle vysazena) | |
| Utricularia bremii (podvodní) | bublinatka vícekvětá |
| Utricularia australis (podvodní) | bublinatka jižní |
| Utricularia vulgaris (podvodní) | bublinatka obecná |
| Utricularia minor (podvodní) | bublinatka menší |
| Utricularia intermedia (podvodní) | bublinatka prostřední |
| Utricularia ochroleuca (podvodní) | bublinatka bledožlutá |
| Aldrovanda vesiculosa (podvodní) | aldrovandka měchýřkatá |
| USA | |
| Drosera filiformis | rosnatka niťovitá |
| Drosera linearis | |
| Dionaea muscipula (silnou zimu nemusí přežít) | mucholapka podivná |
| Sarracenia purpurea ssp. purpurea | špirlice nachová |
| Sarracenia flava | špirlice žlutá |
| Sarracenia oreophila | špirlice náhorní |
| mírnou zimu můžou přežít i další druhy špirlic | |
| Darlingtonia californica | darlingtonie kalifornská |
| Jižní Amerika | |
| Drosera uniflora (silnou zimu nemusí přežít) | |
| Austrálie | |
| Drosera binata (silnou zimu nemusí přežít) | rosnatka dvojitá |
| Drosera arcturi (silnou zimu nemusí přežít) | |
| Drosera murfetii (silnou zimu nemusí přežít) | |
Je ale obecně potřeba pěstovat rostliny volně v půdě a ne v květináčích, které by celé promrzly. Rostliny můžete na zimu přikrýt například větvemi nebo zaházet sněhem, je-li nějaký. Druhy, které mají přezimovací pupeny na povrchu půdy, přežívají i v nádobách (květináč, minirašeliniště v misce apod.). Jsou to zejména Drosera rotundifolia, anglica, intermedia, víceméně i filiformis a samozřejmě i hybridy zmíněných druhů + Pinguicula vulgaris a grandiflora. Tyto rostliny mají přezimovací pupeny vystavené mrazu přirozeně, jsou na to přizpůsobené, takže bez větších problémů vydrží i holomrazy.
Od jara do podzimu lze mít třeba na balkóně velkou část sbírky. Letnění s maximálním možným osvitem si užívají zejména marožravky rodů Sarracenia (Špirlice) a Dionaea (mucholapka). Letnit lze rovněž většinu rosnatek, které však nepotřebují vyloženě výsmah a pro některé by byl naopak škodlivý (např. pralesní rosnatky, D. regia). Rostliny domů přemístíme na podzim, kdy hrozí mrazy.
— Borek 2006-11-16