Výstava 2012: den 2.
sobota 16. 6. 2012
V průběhu noci dorazil do skleníku Mirek Zacpal. Bude mít přednášku na Valné hromadě o svém pobytu v Austrálii. Většina si asi vzpomene na seriál Australský deník, který mapoval jeho putování za masožravkami u protinožců. Ovšem Trifid má jen omezený rozsah a Mirek si pro nás připravil výběr více než stovky snímků z australské přírody.
Ráno nás čeká další milé překvapení. O Výstavě se píše i v listu MF Dnes a Michal Kouba dováží taky trochu svých rostlin do prodeje.
Dopoledne se schází členové Společnosti. Začíná být opravdu horko a předpověď slibuje, že teplotní vrchol ještě teprve přijde. Krátce po jedenácté může v zamluvené Krajinově posluchárně začít setkání. Skleník ale nemůže zůstat prázdný a bez dozoru, takže se naneštěstí ne všichni mohli zúčastnit. Je nás proto jen deset, ale na druhou stranu panuje velice kamarádská a kolegiální atmosféra. Beru si úvodní slovo, věnuji se především finanční stránce a nové tiskárně. Novinky ke Kosišti shrnul Michal Rubeš. K odhlasování nemáme nic, takže provozní část je krátká. Chvíli ještě vedeme užitečnou diskuzi s členy: Jak na ně působí Darwiniana, na čem bychom měli ve Správní radě více zapracovat atd.
Hlavní lákadlo může začít. Mirek vypráví velice poutavě, fotografie jsou úžasné. Hodně se Mirka vyptáváme: na podloží, srážky, teploty… Dostává se nám velkého množství zajímavých novinek, z nichž některé převrací naše zažité představy o pěstování jak hlíznatých, tak trpasličích rosnatek. Takové rady jsou opravdu k nezaplacení.
Odpoledne začíná skutečná výheň. Teploty venku ve stínu jdou vysoko nad 30 °C a na sluníčku ve skleníku je opravdu na padnutí. Mince v pokladně se pomalu ani nedají držet v ruce, naopak ty od návštěvníků příjemně chladí. Pokud to nebude rekord za devět let, co výstavy pořádáme, tak jsme mu byli opravdu hodně blízko. Hlídáme si pitný režim a naštěstí nejsme svědky žádných nemilých překvapení. S obavami také hlídáme rostliny v expozici, ve vitrinách vládnou pekelné teploty. Rosíme a rosnatkám přilepšujeme mlhovači. Evidentně nám hodně pomáhá také nový systém prolévání rašeliny, který jsme zavedli loni. Je to až k nevíře, co všechno rostliny bez újmy vydrží.
V průběhu dne naše počty rozšířili ještě další kamarádi. S většinou se vídáme opravdu jen jednou do roka, právě ku příležitosti Výstavy. Jak vidno, akce plní svůj účel a druží kolektiv. Naopak opustit nás musí David Švarc. Svůj styl humoru si zachovává, některé hlášky by se snad mohly vydat malonákladem .
Martin Dlouhý si pro nás připravil dvě karetní hry. Fazole a Švábí salát. Z obou se nakonec vyklubaly jedinečné společenské hry. Jednoduchá pravidla, obrovská zábava. Autorům her se podařil vskutku husarský kousek. Na večerní posezení nás zůstalo šest. Bylo by i více, ale mnohým dalo počasí natolik zabrat, že si šli raději odpočinout domů. Se západem slunce horko polevuje a ve skleníku začíná být „jen“ teplo. Sešlost rozpouštíme těsně před půlnocí. Večer se mimořádně vydařil.
Přestože většina obyvatel hlavního města vyrazila na koupaliště, anebo radši ani neopustila chladno domova, přišlo více lidí než loni.