Darwiniana

Dneska jsem dostal email od W. Adlassniga z University of Vienna, Faculty of Life Sciences:
In the frame of my thesis on the ecophysiology of carnivorous plants, I am studying the spontaneous formation of microbial communities in the traps of pitcher plants like Sarracenia (American Pitcher Plant). Therefore, I also compare my results from the lab with the situation of neophytic Sarracenia in Europe, far away from its natural habitat in North America. Furthermore, I try to get an overview about the recent situation of Sarracenia in Europe. Invasive tendencies are known from Ireland and Switzerland, it would be very interesting to know more about the situation in other countries. Did you ever hear of an introduction of Sarracenia to the Czech Republic, Slovak Republic or Poland, or do you even know about sites where it is growing as a neophyte?
Nevite nekdo nahodou o necem? Pred lety jsem slysel, ze pry nekde v Jiznich Cechach mela byt vysazena S. purpurea, ale vic o tom bohuzel nevim.Predem diky!
Honza jan.flisek@quick.cz

PS: Pro ty co moc neholduji anglictine: Hledaji se lokality umele vysazenych spirlic (mj. v CR, SR a Polsku) pro disertacni praci o prirozenem vytvareni mikrobionalniho spolecenstvi v pastech spirlic v Evrope, daleko od jejich prirozenych lokalit v S. Americe.

Tak u nas vubec netusim. Vim ze snad ve Svycarsku ( nejsem si jistej jestli jsem si to nepopletl s jinym statem ) .... byla S.purpurea sazena masove a dodnes tam jsou pry velke lokality a dari se ji tam. Jinak vim akorat o par spirlicich v Chomutove

Abych nekecala,ale mám pocit ,že pokusy s výsadbou S.purpurea byly učiněny i na skotských blatech, ale je to jen pocit, že jsem o tom někde četla,nikoliv jistota....

Jitko,

špirlice na evropských rašeliništích jsou dnes bohužel už jistota. Dovoluji si připomenout malou odbočku na diskusi, která tu již proběhla:

[forum.darwiniana.cz]

Osobně bych byl rád, kdybychom pokračovali v počátečních snahách orgánů činných v ochraně přírody o eliminaci S. purpurea z naší přírody.

Aha, tak jsem opět ta nainí....

Chci říci naivní...

Proč?

Protože logicky jsem si myslela, že existuje jen několik "pokusných lokalit" ,které jsou hlídané,aby se to příliš nerozšířilo a že pominuli zákazy a zákony, tak se lidi poučili už jen z té Austrálie....Co tam provedli zavlečení králíci a jiná zvířata nebo rostliny.Nebo nemusíme chodit daleko- bolševník u nás a další zavlečenci,kteří zplaněli a vytěsňují naší původní flóru,což logicky nastane i při špirlicích ,které hravě smetou naše "ubohé" rosnatky...
Jsem naivní v tom,že si myslím, že tohle snad každému normálnímu člověku dojde samo a nebude k tomu muset mít ani zákony, aby věděl,že to nemá dělat....a jak vidím,tak nedojde....

Nemam ted hodne casu, takze jenom kratce.
Spirlice neni invazni druh jako bolsevnik a dalsi, tudiz v nasi prirode premnozeni nehrozi. Dneska zijeme v kulturni krajine, ktera je tak silne utvarena clovekem, ze snaha ekologu za cistou rasu jsou pase. Nic uz neni puvodni.
Je to jako s globalizaci, narody se michaji, a jde jenom o to najit spolecnou rec, proc by spirlice u nas nemohly vesele rust?
Jiste by to prineslo obohaceni kveteny o zajimavy druh.

Bez komentáře...

Je nesporné, že v evropské květeně se konkrétně Sarracenia purpurea zabydlela a zdomácněla - jedná se hlavně o Švýcarsko (tam je dokonce v soupisu domácí květeny) a britské ostrovy. Je to rostlina, která rozhodně neroste invazivně, ale na známých lokalitách např. ve Švýcarsku vcelku dobře prospívá, kvete, plodí a udržuje si svoji populaci, stejně tak neohrožuje další druhy na rašeliništi.
Myslím, že se tak trochu kloním proti snahám o vyčištění přírody od tohoto druhu. Jako příklad zase uvádím Švýcarsko, jedna z lokalit (a rostliny tu podle pamětníků rostly více než 100 let) byla od Sarracenií vyčištěna. Zvolený způsob však rozhodně nesvědčí o citlivosti vůči přírodě. Vykopání a zničení trsů, ale současné poškození i jiných rostlin bych přirovnal k řádění vandalů.
I na našem území jsou místa, kde se Sarraceniím daří, tak proč je nestudovat, pozorovat jak se vyvíjí, dokumentovat!!!
Pořád jsme snad součást přírody a ne něco navíc. Ptáci taky roznesou aldrovandky či bublinatky na místa velmi vzdálená, ty se ujmou a prospívají. Tak asi tak člověk roznesl sarracenie a ty pokud našly vhodné podmínky rostou a prospívají. Až k tomuhle zavlečení dojde bez vlivu člověka taky nebudeme běhat po rašeliništích a vytrhávat kytky, tak jako nestřílíme hrdličky protože jsou u nás nepůvodní.

Souhlasím ve všech bodech.

Jednou z priorit arwiniany je ochrana původních stanovišť MR a dalších mokřadních rostlin. Aktivní vysazování špirlic je s tímto zcela v rozporu. Proto by mělo být v našem zájmu trpělivě vysvětlovat všem, kteří mají potřebu zavádět špirlice i do našich mokřadů důvody proč je toto nežádoucí. Mokřady jsou velmi citlivé biotopy a vysazování špirlic je aktivta řekněme samolibá - přinášející vnitřní uspokojení pouze sazeči. Jiný přínos si lze těžko představit.

Ale zpět k půdonímu tématu - máte někdo nějaké konkrétní údaje o výskytu S. purpurea ssp. purpurea ve volné přírodě?

no nevím proč byste"ničili"špirlice kdybyste je našli v nějakém českém slatiništi....vždyť je to úplně to samé jako s rosnatkami a my nemáme(předpokládám)možnost vysazovat špirlice na jejich přirozené stanoviště...lidé už toho dost zničili zásahy do přírody-to je pravda, ale proč by si někdo nemohl vysadit špirlice, když to něčemu neuškodí?

Není to stejné jako s rosnatkami. Zkuste se zamyslet nad důvody.

Pozor pozor invaze špirlic.Myslim,že by se to mohlo zkusit.Ale zase na druhou stranu,proč dělat takové věci,když naše původní masožravky by potřebovaly to samé...

Smrtihlav - moderátor
Než položíte dotaz zkuste použít nástroj HLEDAT.Ulehčíte práci nám a najdete daleko víc informací.
icq :199871213
email:jakubfiser@seznam.cz
[www.testament.unas.cz]

Na přírodě je také krásná její rozmanitost. Představte si jednotlivé rostliny a živočichy jako barvy na paletě. Sami o sobě, případně citlivě namíchané jsou krásné. Ale zkuste je všechny zamíchat. Dostanete hnusnou hnědou (kafebronzdozelena). ALe hlavně se ztratí její rozmanitost a jedinečnost.
Nechme přírodu jaká je a nezkoušejme ji "vylepšovat".

---

Michal

Nechat přírodu jak je??Zab všechny lidi na světě!!!

Smrtihlav - moderátor
Než položíte dotaz zkuste použít nástroj HLEDAT.Ulehčíte práci nám a najdete daleko víc informací.
icq :199871213
email:jakubfiser@seznam.cz
[www.testament.unas.cz]

Nechce si onen student udělat raději disertační práci z psychologie? Myslím, že materiálu bude brzy dost.
Nebo Vám neslouží paměť a zapoměli jste jaká byla otázka?

Vážení diskutéři,
Mirek Srba mě upozornil na rozpavu, která se zde rozpoutala . I nahlédl jsem a pocítil potřebu též se vyjádřit.
Domnívám se, že zavádění S. purpurea na naše rašeliniště je trestuhodnost nezodpovědných idiotů, která se rovná notoricky známé introdukci králíků do Austrálie. Z této debaty se však zdá, že je lidstvo opravdu nepoučitelné.
Myslím, že každé prostředí má své specifity, které jsou jinde neopakovatelné. Myslím, že každé prostředí lze přirovnat k organismu, jehož orgány, tj. jednotlivé rostliny a živočichové, jsou ve složitých korelacích, které jen teprve nesnadno a velmi zvolna poznáváme.Tyto korelace jsou často nesmírně jemně vyvážené a narušení jednoho "orgánu" může vést k řetězové reakci se zkázonosnými důsledky. Navíc, tahle vyváženost všech rostlin a živočichů určitého biotopu se vyvíjela tisíce ba i miliony let. Každý úsek krajiny má svůj zákonitý vývoj, počínaje vznikem, trváním a zánikem. Jen krajiny, které se vůči jiným dokázaly dopracovat k vyváženosti samy o sobě i vůči jiným krajinným celkům, mají nárok na další trvání.
Z výše uvedeného mi plyne, že zavádění špirlice nachové do biotopů, v nichž je totálně nepůvodní, může připouštět pouze povrchní ignorant, který nic nedomýšlí. Každý biotop (louka, močál, jezero, les) má svou druhovou specifitu. A proto schvalovat takové pokusy považuju za totéž, jako schvalovat mezidruhové transplantace, jako roubovat plejtvákovi žabí oči, jako si hrát neuměle na Pána Boha, jako vytvářet monstra,chiméry či zrůdy neprověřené eony přírodní selekce. A stejně jako organismus i krajiny mají svou kompatibiltu a inkompatibilitu. Jinak řečeno, ne vždy se cizí štěp vhojí a mnohdy může transplantát příjemce zcela zahubit. Tento proces může probíhat akutně, v rychlém průběhu, anebo chronicky, vlekle.
Navíc, slatiny, bažiny, močály a rašeliniště na našem území jsou čím dál vzácnější a stále více se jich dostává pod ochranná křídla Ochrany přírody. Stejně je tomu i s přirozenými lokalitami špirlic v USA a v Kanadě. Špirlice si tam spokojeně rostou ve společenství jiných živáčků, aniž by tam totálně dominovaly. Za ta léta se tam ustavila taková "přirozená vnitrodruhová legislativa", že tomu prostě brání. A teď přijde idiot a podle hesla močál jako močál provede tuhle transdruhovou operaci. Z amerického močálu přenese špirlici do české bažinky, a když nic jiného, zničí tak specifický ráz původního biotopu a ještě si medí, jak tuhle bažinku obohatil.
Proto soudím: nechme výměny mezi biotopy co nejvíce na nich. Dovedou si poradit samy a mnohem lépe než my. Pokud na našich rašeliništích špirlice neroste, asi jsou k tomu nějaké přirozené důvody, kterým bychom měli spíše vyhovět než je násilně lámat přes koleno.
Zavádět špirlici do českého původního rašeliniště je totéž jako trhat fialky dynamitem.

Abych trochu vrátil diskuzi tam kde začala:

Když už někde u nás sáry rostou, tak proč jich tedy nevyužít jak zamýšlí kolega Adlassnig? Výsledky jeho práce budou jistě zajímavé. Víte tedy někdo o "zprzněných" rašeliništích purpurovkama?

---

Michal

Jak jsem psal už prve,proč plácat penězi a energií na takovouhle věc(podle většiny kacířskou)?Když už by někdo chtěl něco dělat pro ČR a pro masožravky,tak ať spíše podporuje naše domácí druhy ne??

Smrtihlav - moderátor
Než položíte dotaz zkuste použít nástroj HLEDAT.Ulehčíte práci nám a najdete daleko víc informací.
icq :199871213
email:jakubfiser@seznam.cz
[www.testament.unas.cz]

Podle mého názoru není výzkum společenstva bakterií v pastech špirlic plýtvání penězi. Srovnání bakterií v sárách v jejich přirozeném a nepřirozeném prostředí může být navíc velmi zajímavý. Když už tu jsou - prozkoumejme je. Rozhodně bych ale kvůli tomuto výzkumu nezasvinil naší přírodu.

---

Michal

Bavim se o umělém vysazování plevelu.

Smrtihlav - moderátor
Než položíte dotaz zkuste použít nástroj HLEDAT.Ulehčíte práci nám a najdete daleko víc informací.
icq :199871213
email:jakubfiser@seznam.cz
[www.testament.unas.cz]

Tak to pak jó.

---

Michal

Ja také velmi fandím výzkumu špirlic v evropském prostředí. Jednak z obecného hlediska to může být zdroj zajímavých poznatků. Ale třeba se podaří odhalit nějakou jejich skrytou slabinu, která by mohla být použita k jejich následné eradikaci. A to by byla pecka!

Koukám, že během 2 dnů se diskuze přenesla úplně někam jinam. O iniciativě výzkumu špirlic soudím, že není špatná, dokonce si myslím že je to velmi dobré téma výzkumu. Za druhé - nikdo z téhle iniciativy po nikom nechtěl, aby špirlice vysazoval, pouze měl zájem o to zjistit zda někde na našem území jsou. Že by to byl s největší pravděpodobností druh Sarracenia purpurea se jaksi bere samo sebou a z diskuze to vyplynulo. Pravděpodobně se uvažovalo o tom , jestli taková populace zde nežije v nějakém ustáleném společenstvu jako např. ve Švýcarsku cca 100 let. Určitě ale nevyvolá vášně takového druhu, že někdo půjde svoji špirlici vysadit do přírody.
Mrzí mne, že se diskuze stočila tímhle nezdravým směrem. Pokud někdo z masožravkářů totiž o nějaké takové mikropopulaci ví, rozhodně to po Vašich útočných příspěvcích nikdy neuveřejní, a my se ty informace nikdy nedovíme. Takový člověk by se totiž (podle mého názoru) asi bál o to, aby po zveřejnění údajů nebyl někdo tak radikální a populaci nezničil.
Myslím, že tahle diskuze se vzhledem ke svému původnímu tématu stala bezpředmětná. Možná také díky nediplomatickému chování diskutujících.
Ale je to volná diskuze pro každého a každý holt dělá jak umí.

Nedomnívám se, že by bylo nezdravé poukázat na nebezpečí, které tohle téma nese. Zavlékání cizích prvků do tuzemského prostředí je z ochranářského hlediska nepřípustné a má ochranu přírody ve svém morálním kodexu. Naivita mezi lidmi je ohromná a ekologické myšlení má v lidských hlavách stále velké rezervy. Souhlasím, že tam, kde se tak už lidským přičiněním stalo, je ke komparativním studiím ideální příležitost.
Nedomnívám se, že by u nás tato rostlina byla evidována jako uměle zplanělá, záměrně introdukovaná atp. jako tomu je u jiných druhů v našich velkých rostlinných kompendiích, jež je už do naší flory zahrnují jako stabilní součást. Pokud by se na našich vhodných lokalitách vyskytovala, byla by v tomto seznamu už zahrnována. Stejně jako ve švýcarských botanických přehledech. Protože tomu tak není, jde vlastně o podporu něčeho, co se s ochranou přírody neslučuje.
Přesto jistě mnozí naši pěstitelé pěstují již více let a s úspěchem tento druh špirlice ve venkovních podmínkách svých zahrad na umělých rašeliništích a zvláště tyto kolegy bych oslovil, aby se ozvali onomu rakouskému badateli, jenž, mimochodem, oslovil i mne.

Vysazování nepůvodního druhu do naší přírody určitě v pořádku není, nicméně většina rašelinišť a slatí, která by byla k podobné introdukci vhodná, je chráněna stávajícím systémem ochrany přírody jako rezervace, Národní parky a podobně. Asi všechna tato území byla dokonale botanicky prozkoumána (koneckonců botanická inventarizace je nezbytný předpoklad k vyhlášení územnní ochrany). Takže nehrozí podezření z přirozené invaze špirlic (třeba ze Švýcarska, nebo jiných okolnách zemí). Jde o kuriozitu, o jejímž původu nebude nikdy sporu. Pokud už rostliny někde rostou, nechť je prosím militanti netrhají.
Pokud se k vysazování někdo chystá, tak ať to nedělá. Ve všem souhlasím s kolegou Liškou z předchozího příspěvku. Srovnání s bolševníkem, králiky zcela pokulhává. Špirlice jsou stenoekními k-stratégy, Pokud by nebyly, byly by jich už dávno plné příkopy a louky.
Ekosystémy nejsou ustálené, k dokonalé harmonii mají daleko, dochází k postupné sukcesi.
K tomu nediplomatickému chování. Uvědomte si, že to co člověk vyplodí, vypovídá často daleko více o něm a ne o tom, co chtěl říct.

Vážený pane Corelli (jméno???),

srovnání špirlic s bolševníkem a králíky jistě v mnoha ohledech nesedí, ale nepovažuji ho za zavádějící. Ale budu věcný, jak to máte nejraději: Jak byste komentoval aktuální výskyt S. purpurea ssp. purpurea v PR Tříjezerní slať v 1. zóně NP Šumava?

Antonio prosím. Negativně, samozřejmě. Ale to byste měl řešit se Správou, ne? Chráněná území a rezervace mají svůj management.