Darwiniana

Tahle otázka (i odpovědi) je hodně černobílá. Později bych udělal další anketu, která se bude zabývat třeba konkrétní situací.

---

Michal

V nové sekci ankety naleznete další hlasování, která se bezprostředně týkají tohoto tématu.

---

Michal

Tak jsem se díval na výsledky anket a jsem docela překvapený.Myslel jsem,že nastoupím za tým "odpůrců vysazování",ale vypadá to na prohranou bitvu a tak jako pravý hrdina nahlásím přestup na druhou stranu,protože "Vysazovači" začínají získávat navrch.A nebo raději počkám a přidám se k vítězům.
Teď vážně.Zdá se mi že to není dobrý výsledek,i když zatím hlasovalo málo lidí.A co náš morální kodex(myslím tím D.)?
Zdraví zatím odpůrce F.

No já jsem taky výsledky anket překvapená.Na tu mnou vymyšlenou "černobílou" je drtivá většina proti výsadbě cizích druhů, ale na straně druhé hodně lidí schvaluje sáru v naší přírodě a to si nějak protiřečí....Jako výsadba cízích druhů ne a sára může ,protože je oblíbená MR a nebo není považována za cizí druh ? A nebo jde o to nevysazovat, ale když už se někde vyskytne tak neničit? Jsem z toho zmatená....

Já jsem z toho dost zklamaný. Jak básníci přicházejí o iluze...

Já myslím, že ještě není rozhodnuto. Já jsem třeba hlasoval až teď. Taky záleží jestli někdo "nešvindluje" a nehlasuje z několika pc víckrát .

Mirku, nic si z toho nedělej. Mě to krká o to víc, že jsem považovala svůj názor za samozřejmý a logický a vidíš.....a ty jsi vlastně tuhle diskuzi načal tím, že jsi se ptal proč si připadám naivní. Podle výsledků musím být naivní na entou....neřkuli rovnou bl.á.

Milošovi: Taky nevím, nakolik mohu brát fórum jako zdroj seriózních informací resp. v tomto případě relevantní ukazatel. Na jednu stranu se zde vyskytují anonymní typoni, kteří akorát rejpou, moralizují nebo spíš provokují ale na druhou stranu mám dojem, že naše fórum je trošku na vyšší úrovni než jiná fóra.

Jitce: Tuto diskusi jsem ujel už tím, když jsem si v úvodu dovolil připomenout, že špirlice v naší přírodě nejsou zcela košér. Celé 4 následující stránky jsou o tom "Co jsem si to mohl dovolit - zakazovat výsadbu špirlic do našich mokřadů". Tak jsem si tedy dovolil být k tomuto skeptický... A co se týče Tvého pocitu - jestliže jsi naivní, tak jsi stejně naivní jako celé prezidium arwiniany.

Tak aspoň nejsem sama. Jinak si ,ale taky myslím, že tohle fórum je na vyšší a lepší úrovni než jiná. Můžeme mít rozdílné názory na "věc", ale naštěstí se nikdo nesnižuje k různému vyloženě zlému napadání diskutujících s jiným názorem, jak to člověk občas vidí jinde. Od sprostých slov počínaje někdy až k vyhrožování (co dokáže anonymní internet).Takže bych ty ankety s malou nadsázkou brala jako seriózní informaci i když by si ekologové měli začít škubat vlasy. Ale na stranu druhou zatím odpověděl dost malý vzorek diskutujících, aby z toho člověk mohl vyvodit definitivní závěr (že je to cca půl na půl).

Mimochodem, hlasovat mohou jen registrovaní uživatelé a hlas je přivázán na registraci, nikoliv cookie. Takže druhé hlasování z jiného počítače není možné.

Jinak jsem také trochu překvapen výsledky. Jsou hodně schizofrenní. Je vidět, že osvěta ve zcela základních věcech je důležitá a opomíjená.

---

Michal

Jsem zřejmě jeden z těch, kdo hlasují podle vašeho názoru divně Ale já to tak nevidím. Abych to vysvětlil - na otázku jestli souhlasím s VÝSADBOU cizích druhů do volné přírody, musím jednoznačně říct že NE. Na druhou stranu, když už u nás někde S.purpurea delší dobu roste (čili jde o VÝSKYT, nikoli VÝSADBU), tak bych ji tam nechal, zejména proto, že mi nejsou známy informace, které by mě přesvědčily, že to něčemu vadí. Takže můj názor je - nové nevysazovat, ale tam kde už jsou je nechat. Možná bych udělal výjimku pro NP a tam souhlasil s odstraněním, ale jinde určitě ne. Co je na tom nelogického?



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Petr (12.04.2005 14:51)

Já si nemyslím, že by mé odpovědi patřili do kategorie schizofrenních...
Sice nesouhlasím s výsadbou, ale na druhou stranu se určitě nebojím, že by tento "superinvazivní" druh nějak ohrožoval naší přírodu
Že...

Nešlo by zveřejnit(odtajnit) to hlasování???
Docela by mě zajímalo, kdo a jak...

Viz můj starší příspěvek [forum.darwiniana.cz] a hlavně následující Jitky.

---

Michal

Teď už by to chtělo jen změřit rychlost samovolného množení na nějaké vybrané lokalitě, třeba v USA... V časovém horizontu třeba 10 let.
Docel by mě tohle zajímalo. Já před 3 lety vysadil 3 dospělé kvetoucí purpurovky v domácím rašeliništi, a když jsem dělal včera sčot, tak jsem napočítal jen 2(-1), sakra!!
Ale to jsem odbočil od tématu, a dost tuhle napjatou debatu zlehčil...sorry


Rosťa Kracík
rosta_kracik@volny.cz
www.kraca.estranky.cz
Skype: kraca.73

Otázka: Podle informací, které mám k dispozici, existují rizika spojená s výskytem S. purpurea v naší volné přírodě. Právě že podle dostupných informací rizika neexistují. Neexistují totiž dostupné informace o rizicích výskytu purpurey.
Existují pouze dostupné informace spojené s výskytem některých invazních druhů. Jestli je purpurea takovým rizikem, to by právě mohl vyřešit zmiňovaný výzkum.

Rosťovi - drobný pokus je možné vidět každý rok v Liberecké BZ. Mají tam nasázených asi 6 trsů a každý rok jsou tam stovky, spíš tisíce vitálních bujně rostoucích semenáčků, které každý rok vytrhávají, aby z toho nevznikl hustý nic neříkající zápoj. Tvůj neúspěch může být o nevyhovujícím založení rašelinistě nebo (a to spíš) o nevhodných rostlinách.

Ostatním - evropská rašeliniště jsou kanadským / US rašeliništím velmi podobná. Troufnu si říci, že složení květeny je téměř totožné. V Americe nekonkuruje žádné z rostlin se kterými se potenciálně setká v Evropě. Z toho je zřejmé, že výskyt S. purpurea pravděpodobně nijak vážně nenaruší fungování evrospkých mokřadů. Není jej tedy možné hodnotit jako nebezpečný. Ebsence druhu a celé čeledi v Evropě je však přirozená a její druhotný výskyt je založen pouze na hobbysmu některých jedinců. Výskyt tedy není nebezpečný ale je jednoznačně nepatřičný.

... a dle mého osobního cítění a díky vzdělání, kterého se mi dostalo je to dostatečný důvod k tomu, abych byl nezvratným odpůrcem vysazování špirlic do naší přírody.

Pro Rosťu: Rychlost samovolného množení sár v USA je na nic-to je americká bažinka, tam ona patří,tam má svůj ekosystém jehož je členem, tam jsou druhy ,které jsou na ní závislé, které jí podporují a zároveň i udržují na uzdě. Musela by skutečně proběhnout studie v našich podmínkách, protože tady není nikdo, kdo by jí řekl stop.

JInak jsem se skutečně nesetkala s konkrétní zprávou psanou na téma invaznost S. purpurea v Čechách, ale jen s jinými více či méně invazními druhy.A výsledek? Pokud si sám ekosystém nepomohl tím, že pro zavlečence tam byly velmi nevhodné podmínky, takže sám během několika let "vychcípal" ,tak se vždy po počáteční "stagnaci", kterou bych přirovnala k adaptaci na nové prostředí vždycky rozjel. I zdánlivě neinvazní kytička se po čase stala invazní,protože neměla přirozeného predátora. Otázka je:Bude se chovat S.purpurea úplně jinak než všichni ostatní zavlečenci? Odpověď zní ve statistických pokusech s jinými rostlinami, že těžko. Buď vychcípá sama (nereálné) a nebo se zadaptuje a rozjede se jako všechny před ní. Má tedy cenu to pokoušet,když je jen malinká naděje, že se nic nestane a klidně čekat na průser a nebo mu radši předejít? Jinak jsem taky proti ničení již vyskytujících se špirlic- dají se přece humánně vyndat a nahrnkovat. Neříkejte mi, že tu už máme tisícihlavé populace! Ještě pořád máme šanci to uhlídat! Než pak plakat a říkat si ,kdybych já byl býval.....tak jsem možná viděl třeba i rosnatku okrouhlolistou.

Budu se opakovat, ale myslím že je to vhodné. U nás samozřejmě tisícihlavé populace nemáme, ale v západní Evropě existují více než tisícihlavé...

Ale jo, já jsem pro dát je pryč, ale nemusím je totálně zničit. Když najdu rašeliniště s šesti kusy, tak je vyndám zasadím do květináče a s někým vyměním a nebo daruju. To jsem ale hnusná co? Prostě na druhou stranu je mi proti srsti je rozšlapat nebo já nevím jak je ničí.... Ovšem je mi jasné,že tam ,kde je tisícihlavá populace to musí řešit jinak a zničit je,protože tolik kytek někomu vnutit a nahrnkovat je nereálné.

Já bych si je klidně vzal, na zahradu se mi vejdou...
Takže v létě s "SJD" vyrážíme směr šumavské slatě, a budem hrnkovat
Květináčů mám taky dost, a auto beru.

[www.sumavanet.com]

Mirkovi:
Nemyslím si, že je to špatně založeným rašeliništěm, dával jsem si něm dost záležet, s hloubkou, umístěním...atd.
Ty rostliny jsou možná nějaký "hormonální hluchavky", kupoval jsem je jako krášně kvetoucí velké trsy(jen 100Kč), byla to horká dodávka z Holandska.
Teď nasazujou na květ, tak je zkusim mezi sebou oprášit, a uvidíme...

Rosťa Kracík
rosta_kracik@volny.cz
www.kraca.estranky.cz
Skype: kraca.73

Napadá mně jedna věc.Víme určitě,že ty "Sáry"někde opravdu jsou,nebo se bavíme o tom,že to někdo někde slyšel?Podle mého by stálo nejprve výskyt ověřit,zdokumentovat a spojit se s vedením parku a sledovat několik let(2-3)jejich populaci a tak si ověřit jejich agresivitu v našich podmínkách.Další postup nechat na kompetentních orgánech.Já se určitě letos pokusím Šumavu navštívit.V plánu mám konec června,ale záleží na počasí,protože znám Šumavu a ta umí zazlobit.Když se mi expedice podaří,dám vědět.
Filda

Podle informací, které mám k dispozici, existují rizika spojená s výskytem S. purpurea v naší volné přírodě
moje odpověď ne - podle mých informací, žádná rizika neexistují, protože jsem ji v naší přírodě ještě nepotkal, kromě každodení navštěvy vlastní zahrady, kde mám strach, že rizik uhynutí je spousta

Souhlasíte s volnou výsadbou cizích druhů do naší přírody?
moje odpověď ano - kdybych odpověděl ne, tak bych musel popřít smysl části mého života. Do lesního ekosystému jsem vlastníma rukama vysadil cizí druhy douglasku, modřín, smrk pichlavý..... On je problém v tom, že nikde není napsané co je to cizí druh? Źádný seznam původních druhů či nepůvodních druhů nexistuje a doufám, že dlouho ještě nebude - byla by to zbraň v rukou militantních ochránců přírody, kteří by vše co by bylo ve sloupci nepůvodní začli pronásledovat a likvidovat. Nomenklatura evropské unie uvádí, že druh, který se po 3 generace přirozeně rozmnožuje a tím prosperuje je původní. Aspoň dle mých zprostředkovaných informací.


Schvaluji výskyt Sarracenia purpurea v naší volné přírodě
moje odpověď ano Ono co myslíte volnou přírodou?

Těm co se chystají v létě hrnkovat sáry z přírody by si měli uvědomit, že se dopouštějí krádeže nebo škody. 140/1961 Sb. trestní zákon par. 89 a par. 247, no a pokud Vás tam bude víc, jak se domlouváte tak asi jo, tak budete bručet až 8 let jako organizovaná skupina. No budeme muset dát do stanov , aby nový člen uměl péct buchty pro starší členy ve vězení.

Takže info pro výletníky na Šumavu s názvem Konec sár na Šumavě:
1. Informovat správu parku, že se tam chystáte, v některých zónách je přesně specifikován pohyb návštěvníků. Bez vědomí správy ani ránu!!
2. Parky mají tzv. schválené Plány Péče a v těch je přesně uvedeno, co a jak podpořím a co budu potlačovat a hlavně KDY. Takže až budete hrnkovat kytky, tak ať u toho je někdo ze srávy, který zapíše co se udělalo, kde se to stalo, proč a třeba Vám něco nechá.
3. Vzít si dostatek peněz na pokuty nebo kauce!
4. Naštudovat si základní zákony a předpisy třeba tady MŽP [www.env.cz]

Dle mého názoru, který jsem v někde v předchozích příspěvcích popsal a který se stále vyvíjí a to i díky této diskuzi, sáry na Šumavě NE!

Ale co je v naší volné přírodě? Kdykoliv se objeví D. rotundifolia a ochrana přírody se o tom dozví, tak je místo vždy pod nějakou jejich ochranou a to už jen z důvodu, že patří mezi druhy silně ohrožené a d. anglica a intermedia za druhy kriticky ohrožené dle vyhlášky 395/1992 Sb. příloha č. II. viz odkaz uvedený nahoře. Tak tam sáry nemají co dělat!!!! Ale proč omezovat vlastníka lesa, rybníka, močálu ve volné přírodě, který tu rostlinu tam chce, aby ji tam neměl. Pak ať ten, kdo mu omezuje jeho PRÁVO na svém soukromém pozemku ve volné přírodě hospodařit a pěstovat sáry, zaplatí újmu, která mu tímto omezením vznikne!

No zase jsem se rozepsal, tak jen krátce k anketě, ze statistického hlediska je vzorek hlasujících stále malý, až bude hlasovat 50 a více lidí, tak bude mít určitou vypovídací schopnost. Je demokracie a je věc každého jak hlasuje a je to anketa, člověk se z výsledku poučí a třeba v dalším trifidovi se objeví článek na toto téma a pár členů změní názor a když anketu za rok zopakujeme, tak uvidíme jak se nám osvěta v našich řadách povedla nebo ne!

MR Zdar!



František Malý
e-mail:fmaly(zavináč)click.cz

S tím "hrnkováním" to byl z mé strany fórek, v žádným případě bych tam nic netrhal. A jestli tam opravdu jsou, tak doufám, že pořídíme pěkný fotky, než přijdou "Děti Zěmě" a nepůvodní druh "přesunou" kamsi...

Fery, nemůžu si pomoci, ale tvůj rozsáhlý příspěvek mi spíše připomíná esej na téma Jak najít skulinky a postavit se všem.

K rizikům vysazování S. purpurea: Ty nevíš o rozsáhlých polích S.p. na západ od nás, které zabírají místo na stále se zmenšujících nikách, vhodných pro jiné domácí ohrožené druhy?

Jak můžeš schvalovat jejich výskyt ve volné přírodě jen s odkazem na to, že nevíš co to ta volná příroda je a vzápětí se na ní odvoláváš? Zkus číst také v kontextu a ne jen hledat díry v krátké otázce. Představ si tedy, že volná příroda je všude tam, kde není zahrádka a opět se k té otázce vrať.

Jinak mám takový pocit, že existuje vyhláška o introdukci cizích druhů a organizmů do přírody. (Najděte ji někdo a dejte sem odkaz, nestíhám...) Proč asi vznikla? Pokud jsi vlastník nějakého lesa, nemůžeš si tam vysadit co chceš. Proč asi? Pokud budu mít za vesnicí pole a budu tam chtít pěstovat bodláky, proč je nebudu moci vysadit? A když se mi tam ve velkém objeví, proč je budu muset zničit? Nebo si koupím kousek lesa a budu z něho chtít udělat udusanou hlínu. Proč to nepůjde?

Kdepak, v případě biotopu neexistuje něco jako čistě soukromý majetek. Soukromě mohu vlastnit hodinky a dělat si s nimi co chci, třeba je namalovat na růžovo nebo zničit. Ale v případě přírody?

Sakra to jsem se rozjel... No, nic ve zlém!

---

Michal

K mnoha věcem se zde nebudu vyjadřovat, protože bych rád vypíchnul jednu podstatnou věc, kterou v této debatě píšu už potřetí, ale jak je vidět je to nutné:

Jediným správným postupem je 1) upozornit správu NP 2) další postup nechat na nich 3) pokud chceme dokumentovat populaci S. purpurea, musíme správu NP požádat o povolení. Bez povolení to není možné.

Samozvané zásahy jsou maximálně nevhodným postupem v rozporu se zákonem.

V tomto má Franta pravdu a pokud někdo vážně uvažoval o návštěvě, hrnkování atd., tak by toto měl mít na paměti.

Mirek

To hrnkování snad nikdo z nás nemohl myslet vážně, né?

Když už "příslušné orgány" rozhodnou o jejich likvidaci, je to rozumnější, než je prostě utratit.

---

Michal

Ano "orgány" ať rozhodnou, a né my nekompetentní tady a teď!