Darwiniana

Teď se budu možná ptát hloupě, ale v Tříjezerní slati (nikdy jsem tam nebyla) se vyskytuje přirozeně nějaká tučnice a onen "člověk" tam přisadil jiný druh tučnice, takže se to bude třeba i křížit a tudíž i těžko likvidovat, kdyby to někdo skutečně chtěl dělat a nebo tam nebyla vůbec žádná tučnice a ten pán je tam vysadil? Moc se nevyznám v českých druzích- máme D. rotundifoliu a co ještě se dá považovat za náš domácí druh MR? Nemyslím teď domácí konkrétně v Tříjezerní slati ,ale všeobecně na území ČR?

Měly by to být ještě D.intermedia, D.anglica, P.vulgaris, P.bohemica, a několik bublin ...a?

Rosťa Kracík
rosta_kracik@volny.cz
www.kraca.estranky.cz
Skype: kraca.73

To jich fakt máme tolik? Úžasné, takže až si budu dělat doma českou bažinku, jestli k tomu někdy dojde.....

Jestli máš zahradu, tak to za to určitě stojí vyrobit si rašeliniště.
Je to úžasný pozorovat, jak mezi purpurovkama a jejíma křížencema rostou tyto rosnatky a tučnice. Jeden čas jsem tam měl v prohlubni U.australis, ta ale vyschnutí lagunky nepřežila.

Rosťa Kracík
rosta_kracik@volny.cz
www.kraca.estranky.cz
Skype: kraca.73

No jasně, viz [chramst.darwiniana.cz].

---

Michal

No ono to není tak jednoduché- bažina na zahradě musí být schválena rodinnou radou a tou zatím neprošla.....Stačí, že okupuji celý balkón.... Ale já ho stejně jednou mít budu!

Jo, jednou v to doufám i já a mamka se pak bude divit až ty její ošklivý kytky přemístím!

Ještě pro Jitku. Já jsem Tříjezerní slať navštívil v minulosti opakovaně. Mohu i podle fotek z minulosti dokladovat, že v místech, kde se nyní nachází vysazená tučnice, nikdy tučnice nerostly, ale bez květu asi těžko určíme, zda jde o tučnici obecnou nebo o jiný druh.
U nás v přírodě je původní právě tučnice obecná (Pinguicula vulgaris) a sporný taxon tučnice česká (Pinguicula bohemica). Tučnice obecná na Šumavě na několika místech úspěšně roste, ale na Tříjezerní slati do místa, kde je tučnice nyní, by musela být vysazena. Tučnice česká roste kdesi na Českolipsku a ve vyšších polohách (jakými Šumava je) se nevyskytuje.
Pokud tam ale někdo vysadil jakoukoli tučnici pak pravděpodobně rovněž porušil zákon!!!

No pokud to tam opravdu někdo udělal, tak porušil zákon a zasloužil by za to i když to není tak velký průšvih jako sára, která nežije jen o pár km dál,ale až za velkou louží (pominuli ty uměle vysazené).... Na straně druhé,pokud tam vysadil tedy tu tučnici českou, tak když normálně nežije v takové nadmořské výšce, měla by teoreticky vymrznout sama, že? Lidi jsou někdy fakt s tím vylepšováním.....
Já jsem ještě na Tříjezerní slati nikdy nebyla.Tedy byla jsem na nějakém rašeliništi jako asi pětiletý dítě a byla to Šumava, ale silně pochybuji, že to byla zrovna Tříjezerní. A než se tam jednoho dne dokopu, tak už tam porostou pomalu "banánovníky" a bude po původní fauně a floře....

Nedělal bych z toho takovou vedu, co kdyby ji tam zanesl nejaky ptak napr?To by nevadilo?Myslim, ze clovek je soucasti prirody stejne jako ostatni zvirata.
Kdyz tucnice prezije, bude to jedine dobre. Uz tak jich je u nas kriticky malo.

Tak a kruh se uzavřel.Tučnice nevadí,Sára vadí,nebo ne,již jsem z toho mírně zmaten.

No tučnice teoreticky taky vadí, když je uměle vysazená na chráněném místě, kde předtím nikdy nebyla, ale na stranu druhou ta tučnice sama o sobě je narozdíl od té sáry u nás chráněnou rostlinou,která vymírá.... a hlavně je to domácí rostlina. Jestli to je ta obecná, tak jsem pochopila, že normálně žije ne zrovna na Tříjezerní slati, ale o pár km dál, takže teoreticky jí tam mohl "odnést pták" narozdíl od sáry a určitě biotop nenaruší tak moc jako ta úplně cizí sára.Mimochodem ptáci sáry (kromě Boenigu 747 ) neroznáší po Evropě přes oceán. Těžko říci jestli se může likvidovat chráněná rostlina, která se chytla byť na nepůvodním stanovišti ačkoliv byla uměle vysazena. Tady se třískají zákony. Sára není naše původní květena a není naše chráněná rostlina- vyškubat jí není problém- tedy příslušnými orgány správy parku. Tučnice nemá co dělat tam ,kde nerostla- žádná rostlina se nemá uměle vysazovat na chráněná místa, ale proti je to ,že sama ta tučnice je chráněná, takže když už tam je a přežívá, tak co s ní? Já osobně vzhledem k tomu, že je chráněná, bych jí tam asi nechala a buď přežije nebo ne, ale asi bych jí neodstranila, ale to je můj osobní názor. Chytit ovšem jako strážce parku někoho jak mi na rašeliniště bez tučnic nějaké dodává, tak zažije krušné chvíle....

S těma tučnicema, myslím, Jarda předjímá mezi řádky jiný problém. Do naší přírody byla na několika místech vysazena jihoevropská P. grandiflora. V JE se tento druh s naší P. vulgaris vesele kříží... Tak se třeba dočkáme, že některé naše populace tučnic obecných budou mít o trošku větší a pěknější květy

Správně! Ať je na co koukat! Kdo stojí o čisté druhy, že?

---

Michal

Když to tady takhle čtu, nestačím se divit! Možná na první pohled je super, když dojdete na rašeliniště a místo rotundifol tam na vás čučí sáry!!! Ale pokud se nad tím člověk alespoň trochu zamyslí, je to stejné, jak uvedl kolega Morlor, transpantovat cizí orgán do cizího těla. Taková nepůvodní rostlina může vyhubit původní živočichy anebo vytlačit místní rostlinstvo. Jak již víme, S puprurea je velice odolná rostlina zvláště, když se jí daří. Nevybavuji si jedinou příhodu, kdy člověk přinesl nový druh na nové místo a všechno by bylo O.K. Viz draví šneci kdesi na Galapágách... Raději by se tito jedinci měli zabývat tím, jak do přirozeného biotopu vrátit původní obyvatele, kteří byly zničeni vlivem zásahu člověka.

Já jsem proti "transpantovat cizí orgán do cizího těla", protože tělo tento orgán zahubí, ale příroda tu purpurovku asi zabíjet nebude.
Jakub

Ovšem transplantace "občas" zachraňuje životy.Ale sem s Mírou,že když už si dá někdo práci se sázením mr tak ať to jsou původní druhy.Proč sem doprkýnka sázet nějaký sáry když naše původní mr jsou v háji?Co je to za blbost?Zamysleme se....

Smrtihlav - moderátor
Než položíte dotaz zkuste použít nástroj HLEDAT.Ulehčíte práci nám a najdete daleko víc informací.
icq :199871213
email:jakubfiser@seznam.cz
[www.testament.unas.cz]

Smrtihlav: Jenomže se musí potlačit obranyschopnost a to dost razantně, jelikož nedokážeme ještě vytvořit klony, z kterých by šel nějakej ten orgán dostat. Potlačuje se to pomocí prášků a ty maj asi na za 5 let na 20% lidí vadlejší příznak "takovou maličkost", jako je smrt, ale to už moc k tématu není.
Jakub

OMG bavíme se tu o kytkách nebo co?To měl být jen příklad ne téma do diskuze.Doufám,že to všichni správně pochopili.Ještě jednou: já přímo nejsem proti vysazování sár "odborníky",ale radši bych kdyby se vysazovaly naše původní druhy.Protože mi příjde divné,aby se u nás vysozavali králíci když máme zajíce _D
Chápe mě někdo?Nebo jsem mimo?

Smrtihlav - moderátor
Než položíte dotaz zkuste použít nástroj HLEDAT.Ulehčíte práci nám a najdete daleko víc informací.
icq :199871213
email:jakubfiser@seznam.cz
[www.testament.unas.cz]

Tak si to opět osvěžíme! Sáry na přirozené lokality jakým jsou naše rašeliniště NE a kdyby to někdo přehlédl, tak opakuji NE!! Doma na zahradě v rašeliništi ANO! Ostatní MR, které na dané lokalitě přirozeně nerostly i když u nás rostou, tak takyNE! vše dle platné legislativy!
Od Mirka a Michala beru jejich příspěvky jako "DŽOUK"! (čti JOKE) ohledně tučnic.
Pro Jakuba: králíci se nevysazují (sází se mrkev a MR), ale vypouštějí a vypouštějí se i zajíci a to v místech, kde se přirozeně vyskytovali než je zdecimovala myxomatóza a lišky. Ale ty jsi měl určitě namysli králíky z králíkárny a ty do přírody taky nepatří (můj odhad než je něco sežere tak 1 max 2 dny, podle toho jak daleko se dostanou.
A opravdoví odbornící někam na rašeliniště, kterou jsou většinou pod zákonou ochranou, sáry vysazovat nebudou!

MR Zdar!

František Malý
e-mail:fmaly(zavináč)click.cz

Tak jsem něco našla, doufám, že mě nikdo nebude žalovat, když to sem překopčím.Je to článek o cizím druhu ,co dělá v našem ekosystému. Pro pochopení všeobecného principu ,proč cizí druhy NE.Aby mě nikdo nepodezříval, že je to můj výmysl, je to ze silvaria. cz z novin.Není to zrovna masožravka, je to jiná kytí, ale ne oblíbený bolševník, který mi byl už několikrát omlácen o hlavu.....

Děčínsko - S křídlatkou japonskou a dalšími plevelnými rostlinami svádí neustálý boj ochránci přírody na Děčín-sku. V některých částech Labských pískovců se jim podařilo šíření nežádoucích porostů už prakticky zastavit, ale pak se zase objevily v nových místech.
"Nejvíce škodí v oblastech, kde utiskuje původní rostliny. Mezi nimi i vzácnější a chráněné druhy. Proto likvidace křídlatky, ale i netýkavky a dalších invazních plevelů patří stále mezi priority péče o krajinu," vysvětlil Petr Bauer z děčínské správy chráněné krajinné oblasti.
Na chemickou likvidaci i mechanické odstraňování nežádoucích porostů vynakládá každoročně státní ochrana přírody v rámci programu pé-če o krajinu statisíce korun. Křídlatce japonské, sachalinské i české se daří všude tam, kde jsou mokřiny a dostatek živin. Oblíbeným stanovištěm bývají zejména břehy řek a potoků. Platí to i v labském údolí, kde je likvidace porostů
kvůli obtížně přístupnému terénu složitější i nákladnější. Neobejde se to bez spolupráce s vodohospodáři.
"Na likvidaci křídlatky jsem se zaměřili už v minulých letech v přírodně nejcennějších částech Labských pískovců i budoucího národního parku v okolí Jetřichovic, Srbské Kamenice, Janské nebo Hřenska," připomněl Petr Bauer letité snažení ochránců přírody o vymýcení nežádoucích plevelů z krajiny.
Křídlatka japonská bývala kdysi okrasným prvkem evropských parků. Časem ale zplaněla a někde až tři metry vysoké rostliny se rychle množí i na neobdělávaných pozemcích, skládkách či lemují neudržované lesní a další cesty. "Likvidace těchto porostů je pak o to složitější. Hlavně tam, kde není odstraňování křídlatky věnována náležitá pozornost. To by si měl uvědomovat každý vlastník pozemků. Nehledě k tomu, že při prokazatelně dlouhodobém zanedbávání péče hrozí i udělení pokuty," dodal Petr Bauer z děčínské správy Labských pískovců.

Fotografie: Na první pohled vypadají porosty křídlatky nebo netýkavky docela pěkně, ale v krajině Labských pískovců utlačují vzácné druhy rostlin.
Foto Petr Bauer

Tak a za tu celou obsazenou krajinu si domyslete pouze rašeliniště, za křídlatku tam dejte sáru a za utiskované chráněné druhy všechny domácí MR. Hodně zjednodušené , ale doufám, že dostatečně názorné, co může nastat.

Správně. Jenom si to přečtěte, zastánci vysazování. Tak to bohužel vždy dopadá. Emoce jsou před logikou. Něco se mi líbí, tak to udělám a teprve potom přemýšlím nad tím, proč jsem to vlastně udělal? Nepřipomíná vám to tak trochu něco? Viz celých sedm stran...!!! Jo, chtěl bych se zeptat, jestli může mít nějaký vliv na okolní přírodu např. botanická zahrada a její venkovní expozice. Včelám asi nikdo neporučí, že nemají sedat z květu nějakého japonského smrku na jiný, který roste za plotem. Pak může dojít k nežádoucímu křížení a vznikne tak třeba velice odolný kultivar... To je jenom příklad. Takže mě prosím neberte zcela za slovo. Díky.
S pozdravem Mira Zacpal

Naši čtenáři si to pomalu ale jistě uvědomují viz ankety.

---

Michal

Bohužel je tato myšlenka opodstatněná. Botanické zahrady jsou naprosto minimálním zdrojem cizirodého geteického materiálu. Stačí si uvědomit, např. kolik zakrslých kultivarů borovic je vasázeno po celém území ČR. A nemyslím kvalitativně (kolik kultivarů), ale množství. Uvědomil jsem si toto, když jsem jel jednou do BZ do Liberce z Prahy. Cesta byla skoro celá lemovaná tu standardním borovým lesem, tu vysázenými zakrslíky. Poměr porostů přibližně 1:1. Jak budou vypadat asi semena těch normálních borovic, když se opylují větrem? Ale to je jen příklad. Byl jsem nedávno na kraji Prahy a kochal jsem se, jak pestrobarevné tam byl šípky. Evidentní introgrese genů po zahradních růžích. A tím zamozřejmě nelze nic dělat. Není ale vhodné takovou situaci zavádět i do ekosystémů a taxonů, kde taková situace dosud není. Tak jsem si říkal, že další důvod proč jsem rád, že nebydlím v USA je skutečnost, že bych si tam nedovolil vybudovat tak obrovskou sbírku kulturních hybridů špirlic, jejichž pyl by se pak mohl zanášet na lokality původních botanických druhů.

Ono u těch borovic je to složitější. Semeno se může sbírat jen z vybraných zdrojů, které se evidují.... republika je rozdělena na různé oblasti a z jedné oblasti se nesmí přenášet do druhé.... A pak nějaký školkař Vám napíše na list o původu sadebního materiálu co potřebujete a vše je vniveč a to nemusí ani pyl lítat!
Je to všechno problematická otázka, která se děje v přírodě, ale vzít kytku zasadit ji někam kam nepatří to je jiná kapitola i když .....

Tak, tak... nechtěl jsem ty dřeviny příliš rozmazávat, protože je to skutečný guláš, který už dávno neodpovídá původnímu stavu.

Chtěl bych všechny uklidnit,podařilo se mi navštívit Jezerní a Tříjezerní slať a zatím žádná invaze Sár nehrozí.Mněl jsem co dělat,abych vůbec našel alespoň Rosnatku.
Filda

Jitka: To co píšeš, svědčí o tvé neznalosti problematiky. Křídlatka prostě není špirlice. Doufám, žes ji viděla. Křídlatka (nebo třeba netykavka žlaznatá) je agresivní r-stratég schopný rychlého šíření, a navíc u nás normálně se generativně množící.
Špirlice se pokud vím, u nás generativně nemnoží a pokud u nás v přírodě žije, tak na zcela omezených územích. Pokud tě ta problematika zajímá, seznámím tě s několika známými, kteří se problematikou invazních kytek zabývají řadu let na špičkové úrovni profesionálně. Problematiku jsem s nimi konzultoval, obavám z invaze se vysmáli. Pokud by byl zájem, rád ti pomůžu, abys mohla klidně spát.
Tím nechci říct, že bych vysazování špirlic do přírody schvaloval, na druhou stranu považuji jejich samovolné šíření do naší těžce zkoušené krajiny za nesmysl.

Milý kapitáne,
s tím generativním množením křídlatky bych to zas tak nedramatizovala. Pokud vím, dlouho se v našich podmínkách považovala za sterilní (a není tomu tak ještě dnes?). Pokud jsi někdy měl tu čest vlastnoručně mýtit porost křídlatky, tak kdyby sis prohlédl kořenový systém, muselo by Ti být naprosto jasné, že její hlavní síla je v tom, že jakmile se dostane na lokalitu a uchytí, tak se rychle šíří vegetativně, žádná semena na to nepotřebuje.
Myslím, že nejen Jitka tu má ve znalostech problematiky mezery. Mne by kupříkladu zajímalo, jak se podle Tebe pozná agresivní r-stratég od toho "hodného". Není třeba ta invaze přece jenom trochu složitější, než si i Ty představuješ? : o )))
Mimochodem, taky znám plno odborníků a špičkových profesionálů z různých oborů... : o )))))


/zase mi sem lezou nevyžádaní smajlíci/



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Stanina (12.08.2005 18:31)