Obsah

Zapomeňte u láčkovek na zakořeňovače

autor:
Patrik Hudec

Během večerního posezení ve skleníku ku příležitosti letošní výstavy masožravek jsem jako jedno z mnoha témat nadhodil zakořeňování láčkovek a využití běžně dostupných stimulátorů růstu kořenů. V průběhu mnoha let jsem postupně vyzkoušel práškové, gelové i tekuté, nicméně v případě řízkování láčkovek jsem s výsledky nebyl spokojen ani v jednom případě. Ne že by přípravky nenapomáhaly k produkci bohatého kořenového systému – mnohdy až moc bohatého, kdy po obvodu stonku vyrašil během několika týdnů doslova les desítek kořenů. Nicméně souběžně často docházelo také k úmrtí řízků.

Moje trable se zakořeňovači

Napadala je hniloba provázená rozpraskáním zasazené části stonku. V případě tekutého zakořeňovače Stimulax II jsem se navíc setkával i s tím, že se stonek pár centimetrů nad povrchem substrátu prakticky rozerval pod náporem rašících kořenů (sic!). Po krátké konzultaci s Michalem Koubou jsem se rozhodl držet jeho doporučení, a to ponechat čerstvý řízek nejprve 24 hodin ve vodě a teprve potom aplikovat stimulátor v menším množství. Kapalný zakořeňovač mi k tomu přišel nejpraktičtější – prostě jsem zkrátil dobu, po kterou má být dle návodu řízek ve stimulátoru z 12 hodin až pod pouhé dvě. Přestože naznačený postup vedl k lepším výsledkům, zdaleka to nebylo to, co bych si představoval.

Někdy je to prostě o náhodě

Nadhozené téma zaujalo a obratem byl na stole praktický pokus. Robert Hanzlík shodou okolností donesl na výstavu pro zájemce k nařízkování dlouhé šlahouny křížence Nepenthes × 'Linda', kterých bylo tolik, že se nerozebraly ani do konce výstavy, takže zbytky skončily v den deinstalace u mě a Robert mi k tomu přihodil ještě práškový Stimulax I, abych ho nemusel kupovat jen kvůli experimentu. A jelikož jsme hned následující víkend jeli na Kosiště, kam dorazil také Jarda Neubauer, další zkušený pěstitel nejen láčkovek, mohl jsem jej rovnou vyzpovídat. A Jarda měl jasno – žádné stimulátory.

Zrození experimentu

Pro pokus jsem nařezal osm řízků po dvou až třech listech, které jsem nechal jeden den ve vodě. Všech osm řízků a zbylý růstový vrchol jsem nastřídačku zasadil po třech do tří kelímků s čistým perlitem, aby se nestalo, že bych v jenom měl jen řízky ze spodní části stonku a v jiné jen vršek. Z toho tři jsem předtím ještě ponořil na zhruba hodinu do kapalného Stimulaxu II a další tři ošetřil práškovým Stimulaxem I. Pro růstový vrchol, kde je šance na uchycení největší, jsem záměrně vybral kelímek „bez zakořeňovače“. Řízky jsem zavřel do velkého, průhledného, plastového boxu, umístil do pokoje na východní okno a ponechal svému osudu. Zhruba jednou za týden jsem zkontroloval stav a řízky porosil, v případě potřeby mírně zalil.

Loučí se první řízky ošetřené zakořeňovačem

Zhruba po třech týdnech začaly odcházet první řízky ošetřené Stimulaxem a začátkem srpna zbývaly dva řízky s kapalným Stimulaxem a poslední s práškem, zatímco rostliny v posledním kelímku vypadaly prakticky netknutě. Rovněž jsem u řízků se Stimulaxem II začal pozorovat výše zmiňované praskání stonku v části nad substrátem.

Loučí se i poslední řízky

Koncem srpna byl pokus prakticky rozhodnut. Řízky ošetřené práškovým Stimulaxem se odporoučely všechny, v kelímku s kapalným zakořeňovačem zůstal poslední, který začal v paždí prvního listu sice obrážet, nicméně měl současně výrazně poškozený stonek. A to strávil oproti doporučovaným 12 hodinám v lázni pouhou hodinu. Nejlépe vypadaly řízky bez ošetření. Obrazily z paždí dvou listů a růstovému vrcholu za celé dva měsíce neumřel dokonce jediný list. Někdy v polovině září podle očekávání odešel i poslední řízek se Stimulaxem II.

Řízky ošetřené Stimulaxem zakořenily, nicméně umřely.
Červeně na stonku vyznačeno místo, kde došlo k prasknutí po použití kapalného Stimulaxu II.
Řízky ošetřené práškovým Stimulaxem I se odporoučely jako první.

Máme jasného vítěze

Tři měsíce po zasazení řízků, které nebyly ošetřeny zakořeňovačem, vyrostlo dvěma řízkům z obou vrchních paždí už několik listů, jeden se dokonce může pochlubit malinkou láčkou. Vrcholový řízek také vyhodil dva nové listy, a tak mohu prohlásit, že se všechny tři řízky chytily.

Kam s nimi? Pošleme je do světa!

Nové kořeny po čtvrt roce.

Láčkovky vyšle Darwiniana do světa, aby dělaly dál pěstitelům radost. Prosím zájemce, kteří si chtějí 'Lindu' pořídit, aby nám napsali na info@darwiniana.cz a nezapomněli uvést adresu příjemce. Až budu láčkovky posílat, pořídím snímky kořenového systému a doplním sem do článku. Nyní rostliny vytahovat jen kvůli focení nechci, abych případně kořeny nepoškodil neopatrnou manipulací.

Láčkovky vyslala Darwiniana do světy. Všechny tři řízky hezky zakořenily, takže by se měly mít u nových majitelů čile k světu.

Stimulátory na láčkovky? Za mě ne.

Závěrem našeho jednoduchého pokusu konstatuji, že Jarda Neubauer měl nejen pravdu, ale že jsou stimulátory na zakořeňování láčkovek k mému překvapení dokonce kontraproduktivní. Uděláte lépe, pokud si za ušetřené peníze raději koupíte další rostlinku do sbírky. Možná stimulátory jiných značek fungují lépe, ale ty bývají zpravidla výrazně dražší.

Poděkování

Děkuji Robertovi za poskytnutí Nepenthes × 'Linda' a práškového zakořeňovače k experimentálním účelům.

Dodatek

Hned po vyjití článku mi volal Jarda Neubauer a potvrdil mi, že kořenových stimulantů netřeba a ideální je nechat láčkovky kořenit v živém, nastříhaném rašeliníku. Ještě přidal ověřenou zajímavost, že nejvyšší úspěšnost uchycení se je kolem rovnodennosti, a to i u láčkovek pěstovaných pod umělým osvětlením. — Michal Rubeš 2021-09-27 11:22