Michal Rubeš

Detail konce listu mladé rostliny. Šířka snímku je asi 6 mm.

Asi 6 mm široký záběr spodní strany mladého listu.

BZ Liberec

BZ Liberec

BZ Liberec

BZ Liberec

BZ Liberec

BZ Liberec

BZ Liberec

BZ Liberec

BZ Liberec

BZ Liberec

BZ Liberec

BZ Liberec

Výstava Darwiniany 2009, pěstitel Jakub Štěpán

Výstava Darwiniany 2009, pěstitel Jakub Štěpán

Výstava Darwiniany 2009, pěstitel Jakub Štěpán

BZ Liberec

Detail první láčky semenáče. Výška láčky 4 mm. Ze sbírky Kateřiny Braunové. Použito v časopisu Trifid 2007-4

Semenáček. Průměr růžice asi 13 mm. Ze sbírky Kateřiny Braunové.

Použito v časopisu Trifid 2004/2

BZ Liberec

Pět týdnů starý semenáček.

Klíčící semínko.

Výstava 2006 - pěstitel Luboš Daněk.

semínka

BZ Liberec

BZ Liberec

Detail listu červeně zbarvené rostliny.

Červeně zbarvená rostlina.

BZ Liberec

Tuhle naši velmi vzácnou rosnatku jsme objevili o chvíli později nikoliv v subnice a), jak popsáno u obr. 1 (dominance Drosera rotundifolia), nýbrž až v subnice b), jež se vyznačovala hojnějším výskytem rašeliníku (Sphagnum sp.) a ploníku obecného (Polytrichum commune), větší vlhkostí, větším nánosem detritu a výraznějším zástinem blízkého porostu smíšeného lesa. Některé rostliny tam rostly ostrůvkovitě v těsných trsech, jiné solitérně a nikdy nevytvářely nějaký větší souvislejší plošný porost. Třebaže v této subnice převládalo zastínění, rosnatka prostřední se prakticky vždy „rděla“ výrazným podílem droserinu. Její vystoupavé listové růžice udržované v prostoru nad substrátem vysvětlují vyšší náročnost na relativní vzdušnou vlhkost než je tomu u rosnatky okrouhlolisté, která se umí k zemi zcela přimknout. Většina rostlin měla vytvořená květenství, která jsou obdobná jako u rosnatky okrouhlolisté (vijany), ale mají podstatně nižší květní stvoly, které sotva převyšují nejvýše postavené listy, což je zčásti dáno tím, že od bazálního středu listové růžice odrůstají krátce horizontálně a teprve pak se zvedají vertikálně vzhůru. Nikde jsem nezaznamenal otevřený květ. Všechny byly uzavřené, jen u nejnalitějších poupat se kalichem navenek klubaly dosud sbalené bílé korunní plátky. Květy tohoto druhu mohou být striktně kleistogamické (samoopylivé) a nemusí se zcela otevřít vůbec. Tohle by snad vysvětlovalo, proč se nikde v literatuře neuvádí hybrid Drosera rotundifolia × intermedia. Jak patrno z textu o rosnatce okrouhlolisté, kvetly oba druhy synchronně a pospolitě na jednom stanovišti.

Původně, ještě před SJD II, nám několikaletý pozorovatel této lokality a náš průvodce Petr Šenkýř korespondenčně sděloval rovněž výskyt rosnatky anglické (Drosera anglica Huds.), který se však nepotvrdil. Patrně některé méně charakteristické jedince Drosera intermedia zaměnil za Drosera anglica. Třebaže jsme porosty obou druhů rosnatek zkoumali dosti podrobně, nenalezli jsme žádnou výraznou intermediární formu, která by naznačovala spontánní hybridizaci obou pozorovaných rosnatčích druhů na této lokalitě. Na rozdíl od rosnatky okrouhlolisté je rosnatka prostřední kriticky ohroženým druhem s výskytem již pouze v Třeboňské pánvi a na několika málo jiných lokalitách mimo tuto oblast, tzn. např. 2 lokality v Českém lese a umělé vysazení tohoto druhu v oblasti Máchova jezera (údaj o mimotřeboňských lokalitách doplnil Veleba, A., 2009).

Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia L.) byla první masožravou rostlinou, kterou jsme krátce po vstupu do rekreačního areálu koupaliště Pískovna opodál Veselí nad Lužnicí zaznamenali. Roste zde solitérně i ve shlucích, v rašeliníku i, jako v případě na snímku, na holé vlhké písčité zemině, a to v bezprostřední blízkosti slunících se a koupajících rekreantů! Mezi jedinci zdejší populace jsou patrné určité vzhledové proměnlivosti v závislosti na mikroklimatu, v němž rostou. Tento jedinec rostl na volném nezastíněném, ale vlhčím prostranství s možností plného slunečního požitku, který podmiňuje markantní tvorbu droserinu, charakteristického barviva rosnatek ze slunečných stanovišť, jež jim propůjčuje k rubínu připodobňované zbarvení. Na lokalitě jsou však též rašeliníkové subniky s větším zástinem, kde lze pozorovat jedince o robustnějších přízemních listových růžicích, kteří mají světle až bledavě nazelenalé zbarvení. Návštěva této lokality byla vzhledem ke kvetení rosnatek ideálně načasovaná. Drtivá většina jedinců zdejších rosnatek okrouhlolistých měla nasazeno na květ. Na snímku je to dobře viditelné jak u jedince v popředí tak i u toho v pozadí. Květní stvol rosnatky okrouhlolisté zakončuje jednostranný hrozen květů, tzv. vijan. Povšimněte si, že rostliny na snímku se neomezují pouze na jediný květní stvol. Běžně jsme jich zaznamenávali v počtu 2 - 3 na jedince. Reprodukční snahy zdejší populace lze tedy vystihnout jako intenzivní až zuřivé. Nacházeli jsme už i odkvetlá květenství a se zralými semeníky plnými drobných semínek. Právě květní stvoly nám výborně napomáhaly objevovat i jedince zraku zcela skryté, o nichž bychom jinak neměli ani tušení. Tak je možné konstatovat, že rosnatka okrouhlolistá na této lokalitě zaujímá 3 typy subnik, které bych charakterizoval jako:

a) extrémně holé a bez zástinu, z nichž máte dojem, že jde o malé pouště až do okamžiku, kdy se dotknete písčité zeminy a zjistíte, že je vlastně vlhká. Jedinci tu šetří odparem vody jak se dá a opravdu robustní rostliny vyrůstají jen na místech, kde je průsak vody markantnější a i na pouhý pohled viditelný. Převažuje zde spíše forma krvavě rudých minirůžic připomínajících některé druhy australských trpasličích rosnatek, jež jsou spodinou listů do terénu doslova natisklé jako jakési drobné mince;

b) intermediární, tj. v zápoji s rašeliníkem (Sphagnum sp.), kdy rostliny rostou přímo na něm nebo v jeho těsném sousedství. V popisované subnice se pro tento rosnatčí druh nacházejí jedinci vzhledově nejcharakterističtější, takoví, které dobře známe z nejrozmanitějších botanických publikací.

c) extrémně skryté, tj. takové, v nichž jedinci vegetují zcela přerostlí nikoliv rašeliníkem, nýbrž stromečkovitými autotrofními sporofyty ploníku obecného (Polytrichum commune) a lze je zahlédnout teprve až po rozhrnutí jejich shluků zcela při substrátu a bez tendence vytahovat se výše. Jedinci z této subniky připomínají hlubinné chobotnice. Mají oproti jedincům ze subniky a) mnohem delší řapíky, jež příčině až vystoupavě prorůstají ploníkovými „lesíky“ a exponují napříč touto spletí své čepelnaté lovecké pasti. Vzhledem k jejich robustnosti nikoliv bez úspěchu!

(Zdeněk Žáček)

Detail listu nepochybně již nového semenáčku, který se dosud nestačil vybarvit do ruda. Skvěle jsou vidět dlouhá marginální (okrajová) tentakula a kratší tentakula středu listové plochy. Tentakule je odborný název pro červené žlázky na vrcholech stopek, které vylučují třpytivou, transparentní a hlavně lepkavou tekutinu. Ta může představovat lákadlo a později první komplikaci pro každou potenciální oběť, která na ni usedne.

Protože sluníčko pálilo jako vzteklé a obloha byla až na hrstku tu a tam proplulých sotva hrozivých oblaků blankytně modrá, byl to den jako stvořený k plnému otevírání květů rosnatky okrouhlolisté. A opravdu, na mnohé takové jsme narazili a Michal jeden detailně zvěčnil pro Galerii. Bílá koruna sestává z pěti bílých plátků. Stejný počet vykazují i cípy kalicha, jež jsou jemně nepravidelně pilovitě zubaté na okrajích. Tentýž počet vykazují i tyčinky. Semeník je svrchní (3 - 5), čnělky jsou volné. Semeník je jednopouzdrý a uzrává v plod, jímž je tobolka. Květy rosnatky okrouhlolisté se za pošmourných zatažených dnů vůbec neotevírají a za takových podmínek u nich dochází k samoopylení.

Swamp

Několik let stará rostlina pěstovaná v uzavřené umělohmotné krabici na potraviny s minimem světla. Na substrátu je oddělený list ze kterého vyraší mladé rostlinky. Růžice má průměr asi 13 cm.

Asi rok staré rostlinky pěstované přímo pod zářivkami v pokojové vlhkosti bez vitríny. Spodní růžice má průměr asi 5 cm. Kytky jsou v dobré kondici, což se nedá říci o substrátu.

Rostlina o velikosti asi 6 cm. Kolem vyráží odnože z jejích kořenů. Pěstováno v uzavřené dóze na potraviny.

Příklad pěstování v uzavřené dóze na potraviny. Rostliny jsou vitální, mohutně rosí a odnožují. Jedná se o bezúdržbové pěstování, není třeba dolévat vodu, nemá se kam odpařovat.

Z ustřiženého listu položeného na čistou rašelinu po několika týdnech začnou rašit mladé rostlinky.

Z ustřiženého listu položeného na čistou rašelinu po několika týdnech začnou rašit mladé rostlinky.

Z ustřiženého listu položeného na čistou rašelinu po několika týdnech začnou rašit mladé rostlinky.

Z ustřižených kořínků položených na čistou rašelinu po několika týdnech začnou rašit mladé rostlinky.

Z ustřižených kořínků položených na čistou rašelinu po několika týdnech začnou rašit mladé rostlinky.

Menší „kvočna“ s ustřiženými listy, připravenými pro vytvoření nových rostlinek. Ustřižené listy se rosí ještě několik týdnů i měsíců než shnijí.

Školka pro malé rostlinky, listy na obražení a ustřižené kořínky.