Drosera rotundifolia
med | |
---|---|
id | 278 |
autor | Michal Rubeš |
obrázek | |
popis |
Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia L.) byla první masožravou rostlinou, kterou jsme krátce po vstupu do rekreačního areálu koupaliště Pískovna opodál Veselí nad Lužnicí zaznamenali. Roste zde solitérně i ve shlucích, v rašeliníku i, jako v případě na snímku, na holé vlhké písčité zemině, a to v bezprostřední blízkosti slunících se a koupajících rekreantů! Mezi jedinci zdejší populace jsou patrné určité vzhledové proměnlivosti v závislosti na mikroklimatu, v němž rostou. Tento jedinec rostl na volném nezastíněném, ale vlhčím prostranství s možností plného slunečního požitku, který podmiňuje markantní tvorbu droserinu, charakteristického barviva rosnatek ze slunečných stanovišť, jež jim propůjčuje k rubínu připodobňované zbarvení. Na lokalitě jsou však též rašeliníkové subniky s větším zástinem, kde lze pozorovat jedince o robustnějších přízemních listových růžicích, kteří mají světle až bledavě nazelenalé zbarvení. Návštěva této lokality byla vzhledem ke kvetení rosnatek ideálně načasovaná. Drtivá většina jedinců zdejších rosnatek okrouhlolistých měla nasazeno na květ. Na snímku je to dobře viditelné jak u jedince v popředí tak i u toho v pozadí. Květní stvol rosnatky okrouhlolisté zakončuje jednostranný hrozen květů, tzv. vijan. Povšimněte si, že rostliny na snímku se neomezují pouze na jediný květní stvol. Běžně jsme jich zaznamenávali v počtu 2 - 3 na jedince. Reprodukční snahy zdejší populace lze tedy vystihnout jako intenzivní až zuřivé. Nacházeli jsme už i odkvetlá květenství a se zralými semeníky plnými drobných semínek. Právě květní stvoly nám výborně napomáhaly objevovat i jedince zraku zcela skryté, o nichž bychom jinak neměli ani tušení. Tak je možné konstatovat, že rosnatka okrouhlolistá na této lokalitě zaujímá 3 typy subnik, které bych charakterizoval jako: a) extrémně holé a bez zástinu, z nichž máte dojem, že jde o malé pouště až do okamžiku, kdy se dotknete písčité zeminy a zjistíte, že je vlastně vlhká. Jedinci tu šetří odparem vody jak se dá a opravdu robustní rostliny vyrůstají jen na místech, kde je průsak vody markantnější a i na pouhý pohled viditelný. Převažuje zde spíše forma krvavě rudých minirůžic připomínajících některé druhy australských trpasličích rosnatek, jež jsou spodinou listů do terénu doslova natisklé jako jakési drobné mince; b) intermediární, tj. v zápoji s rašeliníkem (Sphagnum sp.), kdy rostliny rostou přímo na něm nebo v jeho těsném sousedství. V popisované subnice se pro tento rosnatčí druh nacházejí jedinci vzhledově nejcharakterističtější, takoví, které dobře známe z nejrozmanitějších botanických publikací. c) extrémně skryté, tj. takové, v nichž jedinci vegetují zcela přerostlí nikoliv rašeliníkem, nýbrž stromečkovitými autotrofními sporofyty ploníku obecného (Polytrichum commune) a lze je zahlédnout teprve až po rozhrnutí jejich shluků zcela při substrátu a bez tendence vytahovat se výše. Jedinci z této subniky připomínají hlubinné chobotnice. Mají oproti jedincům ze subniky a) mnohem delší řapíky, jež příčině až vystoupavě prorůstají ploníkovými „lesíky“ a exponují napříč touto spletí své čepelnaté lovecké pasti. Vzhledem k jejich robustnosti nikoliv bez úspěchu! (Zdeněk Žáček) |
provedení | fotografie |