Darwiniana

Zdravím. Zajímalo by mě jaké máte zkušenosti s venkovním pěstováním u tradičních masožravek jako jsou špirlice, mucholapky, rosnatky, ale také by mě zajímalo jak to jde se vzácnějšími druhy, především mi jde o to, od kdy do kdy(měsíc) je to výhodnější než ve skleníku(výkyvy teplot) a u jakých rodů či druhů. Zajímá mě vztah narostlé živé hmoty, kvality, vybarvenosti, pevnosti a vzhledu.
Otázka: Co si myslíte o živém rašeliništi krytém např tunelem z netkané textilie? Pokud vím, tak pod tou textilií je většinou dost světla, tepla a mnohem vyšší RVV. Nedalo by se tak pěstovat některé citlivější druhy? Budu vděčný za každou radu. Zdraví Karel.

Já pěstuji venku (balkón směr východ) mucholapky, špirlice a darlingtonii. Co se týká mucholapek- koupila jsem mrzáčka z lítosti v květinářství, říkala jsem si , že udělám dobrý skutek, přesadila jsem ji a přes zimu doma. Jakmile začaly jít teploty nad nulu, tak jsem všechny špirlice + mucholapku shromáždila na dvouch tácech a vynášela je ven. Na noc domů- mrzlo. Zatím mám malou sbírku, tak si tohle přenášení mohu dovolit. Venku jsou stabilně od té doby co nemrzne v noci a budou dokud zase nezačne.Teoreticky se jedná o duben až říjen. Mucholapku nepoznávám, je jí plný květináč a tvoří past za pastí. Už se "rozdělila" na dvě a chytá si sama spoustu hmyzu. Není vytáhla, je kratší ,tlustší, kompaktnější, odolnější a barevnější. Přikoupila jsem si k ní dvě malé - červené formy mucholapek a dala je opět ven ke špirlicím. Rostly dobře, ale ne tak jak bych si představovala.Napadlo mě zvýšit RV rašeliníkem, který jsem kousek vzala od Darlingtonie. Rozjely se tak expanzivně, že se obávám, že je možná budu ještě letos muset přesazovat do většího ( a nebo jim vezmu rašeliník a mají po ptákách). Špirlice jsou tradičně dobré. Jsou o trošku nižší než ve skleníku, taky některé druhy trošku užší láčky (ty co chtějí více RV) , za to mají láček více a jsou pevnější ,silnější a barevnější.Je to krásný pohled na barevné a tvarové kombinace.....akorát je teď nějak hodně hmyzáků a je to všechno přežrané, takže spousta láček odumírá či má nekrotické skvrny, za to dělá hafo nových. Poslední věc ,co mám venku je Dara. To je případ sám pro sebe. Nijak zvlášť si jí nevšímám a musím zaťukat, že se jí daří náramně. Začíná se to množit jak bršlice kozí noha. Loni jsem koupila jednu rostlinku v květináčku o průměru 12 cm, teď má velký hliněný květináč- hlavní trs se rozdělil na dva a má čtyři dost velké oddělky. Sice si je chci nechat a mít kolonii kober, ale už na příští sezónu jí musím místo květináče sehnat ten největší bílý plastový kbelík na vytírání .....jestli ho za další sezonu přeroste tak už nevím.... Je rovněž nižší s drobnějšími láčkami, za to se děsivě rozlézá.
Pod tu netkanou textilii by se možná daly zkusit parapetové rosnatky, možná nějaká vysoce odolná bauhausácká láčkovka.

Oprava ta láčkovka a ty rosnatky z prapetu jen přes sezónu. Nic co by mohlo zmrznout bych nenechávala celosezóně venku....

Jo, díky Jitko za text, nemyslel jsem celoroční kulturu pod tou textilií, ale květináče a rašeliník.
Je fakt že špirlice ve skleníku se tak nějak klátí, ale mám pocit že venku tak nenarostou.
Problém je že třeba dneska je na léto dost chladné počasí a ve skleníku je přeci jen tepleji, za to když je horko skleník se mi přehřívá. Takže bych rád věděl co je asi lepší.
A co třeba Cephalotus, Drossophylum, a jiné mršky?

Já osobně si myslím, že lepší pro špirlice je to venku. Chlad jim nevadí, umožní lépe vyzrát pletiva a jsou pak "stabilnější" a pevnější. Ony narostou ,ale ne tak rychle. Jestli má dorůst třeba 70 cm, tak doroste, jenže ve skleníku to udělá za tři roky a je to vytáhla pololežící křehká žížala mdlé barvy, venku to udělá za čtyři nebo pět let, ale je pěkně barevná a pevně stavěná..... Jiné mršky nemám, takže bohužel neporadím....

Jitko,nechces sem hodit foto te tvoji krasavice darlingtonie???

Dobře, pokusím se o fotku, ale neručím za výsledek.Já a počítače....
Jinak je to ta samá, co je v posledním Trifidovi, já totiž aktuální nemám, takže tahle je myslím z dubna a tam ta kytička vypadá jako takové milé pozimní koště. Teď si přimyslete ten oddělek vlevo stejně veliký jako hlavní trs (tyhle první láčky hlavního trsu se přežraly a odumřely a další láčky jsou nižší) a těhlech oddělků je tam víc a jsou šikmo za hlavním trsem, takže nejsou vidět. Já to takhle schválně fotila kvůli poupěti, aby bylo zřetelné.Tak to poupě zazdila, vůbec nevykvetla, za to se ten hlavní trs rozdělil na dva a ty čtyři oddělky to dorostly a teď to je takové klubko hadů "zastřižené" na ježka. Jsem happy, že mi to takhle roste, ale trošinku mám obavy. Takže až tady někdy v budoucnu bude zoufalý inzerát ,že daruji darlingtonii, tak vězte , že nehledám redaktora... ani to není blbý vtip, ale pravděpodobně tvrdá realita a už ani kýbl na vytírání jí nestačil..... Až budu mít možnost si půjčit foťák, tak tu obludu znovu vyfotím.

Pokud mohu doporučit postavte si rašeliniště bez jakéhokoli zakrytí folií. Já mám rašelinistě velikosti cca 2,5x4 m a je zcela života schopné, MR v něm krásně rostou a většina zimuje. vlhkost je při substrátu dostatečná.
Zakrytím jej převedete na stav, který byste měl v nevytápěném skleníku, tj. v zimě mráz který druhům nesvědčí, v létě přehřívání. Domnívám se, že je to zbytečná investice.
Já mám v rašeliništi trvale Pinguicula vulgaris, vhodné jsou i var.bicolor či bohemica, dále mám trvale Drosera rotundifolia, Drosera anglica, Drosera intermedia, Drosera x obovata, Sarracenia purpurea ssp. purpurea, přes léto i další druhy špirlic např. Sarracenia psitacina, Cephalotus folicularis, Darlingtonia californica či Dinaea muscipula, tyhle posledně jmenované 4 však s příchodem mrazíků stěhuji domů. Mám je i v rašelinisti trvale v květináči. Ale letnit jde i řada druhů původem z teplejších oblastí světa.

MUDr.Jaroslav Liška
[www.foxcpg.com], [www.mujweb.cz]

Díky za rady.
Chtěl bych se zeptat pana Lišky, jak roste ta láčkovice, když není zakrytá. Jaké jsou přírůstky a co zbarvení?
Abych upřesnil co jsem chtěl, myslel jsem takové pseudorašeliniště zakryté tunýlkem(např.) z netkané textilie, ta je prodyšná a mírně stíní. Z vlastní zkušenosti vím že je pod ní vždy tepleji a vzdušná vlhkost ja taky mnohem vyšší, úpalem by rostliny netrpěli tak mě napadlo takto pěstovat všechny mr., krom láčkovek a jiných teplomilných mrch.Zajisté v květináčích co by se stavěli do misek či na rašelinu. Myslel jsem na to, že by rašeliník na povrchu rašeliny zvyšovl vlhkost, fólie by stínila a bránila vysychání či větru. Navíc by bylo v takových podmínkách výraznější střídání nočních a denních teplot.....možná je to kravina, ve skleníku je trvale tepleji(to ale není všechno že? Mr. nejsou orchideje).
Tož tak no......zdarec.

Já mám teďka láčkovici asi 2 měsíce venku z akvárka a přežívá, chvíli trvalo než si zvykla a teď už je v pohodě. Problém je, že takhle mi roste šíleně pomalu ( je teď ale umístěná ve stínu, takže to je možná tím ).

Zbarvení je s červeným žilkováním, daleko lepší vybarvení než zimní láčky. Co se týká přírůstků tak v podstatě nic zvláštního. Asi každý pěstitel láčkovice Vám potvrdí že přirůstá velmi pomalu. Já nemám spočteno kolik láček za léto vytvoří ale pamatuji se na mé první letnění láčkovice, kdy za cca 1,5 měsíce nebyla patrná vůbec žádná změna a pak do září (2001) vytvořila během 2,5 měsíce láčky dvě. Po následující zimu však tvořila zase jen juvenilní malé láčky. Takže počítejte s tím, že Vám o mnoho nepovyroste. Na velké přírůstky jsou v masožravém světě jiné druhy.
Jinak s tou folií to klidně vyzkoušejte. Já jsem to kdysi také zkoušel a dospěl jsem k názoru, že je lépe si postavit skleník než tohle "pařeniště". Lépe se ve skleníku udrží mikroklima. Vlhkost a přehřívání či nutnost větrání jsou problémy shodné se skleníkem. Já ten problém však posuzuji z pohledu pěstitele, který má k dispozici pro pěstování skleník, vitrínu, spoustu skleněných a plastových nádob (pro pěstování v bytě) a samozřejmě i zmíněné rašeliniště. Takže jsem si postupem času našel určitá vhodná místa pro ty které druhy. Asi každý pěstitel si tohle musí vyzkoušet aby si našel ten správný způsob pro pěstování. A o masožravkách to hledání vhodných podmínek platí minimálně dvojnásob.

MUDr.Jaroslav Liška
[www.foxcpg.com], [www.mujweb.cz]

Já mám rostliny na balkóně na západní stranu. Jsou tam špirlice, mucholapky, darlingtonie (včetně semenáčků - ve stínu), nově získaný rosnolist, tučnice (taky ve stínu), z rosnatek binata (je brutálně červená , filiformiska, capensisky (těm to vyložene vyhovuje). Chystám se tam přemístit peltatu a trpasličí rosnatky. Všechno volně bez skla.

Jo a bydlím v paneláku ve čtvrtém patře a s přežranými rostlinami nemám problém, protože tu skoro žádný hmyz nelétá Spíš chmíří ze stromů se lepí na rosnatky a prasí je...

Borek - ICQ - web




Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Borek Straka (22.06.2006 22:02)

Kromě pralesních rostlin a terestrických bublinatek se dá venku pěstovat snad všechno. Trpasličí rosnatky neletním protože jim vždycky asi po hodině oschnou tentakule. Žádné jiné rosnatky to nedělají, jenom některý trpaslíci (kromě D. scorpiodes, ty mam venku všechny v několika květináčích a na několika stanovištích a rostou parádně)

Jarda R.

ICQ: dva nula nula devět devět osm osm sedm sedm

Příspěvky o UV záření jsem přesunul do samostatného vlákna: [www.darwiniana.cz].

Borek - ICQ - web




Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Michal Rubeš (26.06.2006 16:05)

Čau. Tuchlil jsem teď pár měsíců S. purpureu ve skleníku na parapetu, rostla, ale velmi pomalu, a přírůstky byly nějako malé, na to že ji mám druhý rok. Rozhodl jsem se ji umístit ven na záhon( v květníku s miskou) a asi po týdnu začala najednou vegetit, nová láčka co tam včil narůstá vypadá že bude jednoznačně větší než ty prťavé miniláčky co tam už jsou, a už za malého základu láčky se klube další .....rostlina se lépe probarvila, prší na ni, padá na ni rosa, vychytala hmyz, láčky se plní vodou....slunce na ni upírá denně od 10 - 20h. Něco na tom venkovním pěstování je...co by to udělalo ve volné půdě.....Zajímalo by mě, co by pořádný slejvák udělal s např. D. binatou, capensis, a jinými druhy, jenž jsou rozkladité, s jemnou stavbou, navíc kapičky na tentakulích dost na dešti utrpí ne? Já nevim.

Já nevím jak vy,ale já jsem se vykašlal na všechny vitrínky a akvárka,koupil jsem si samozavlažovací truhlík a nasázel do něj všechny své "holky" - mucholapku,špirlici purpureu,kapensisku,droseru aliciae a celý truhlík jsem pověsil normálně na balkon jako muškáty.Balkon mám na jižní stranu a máte vidět jak ty moje "holky" nádherně rostou!Otužovat,otužovat,otužovat!Jsou nádherné!Co vy na to kolegové a kolegyně?

Myslím si, že samozavlažovací truhlík je to nejelegantnější řešení - rostlinky si vezmou právě tolik, kolik potřebují a zalívat se tak nemusí každý den a nestojí přitom kořeny ve vodě ! Super !
Jinak se nám poměrně dobře rozrůstá naše WIKINA : [cs.wikibooks.org]

Fýba

[mojemr.wz.cz]

Já pěstuju i normální pokojovky v těch samozavlažovácích a rostou taky moc pěkně,o mnoho líp než v klasických květináčích.Navíc mám malé děti a tak jakékoliv akvárium či jiná skleněná nádoba v jejich přítomnosti je nebezpečná jak pro ně tak pro masožravky.A z mých zkušeností s květinami vůbec vím,že je lepší nerozmazlovat(to platí i u dětí)ale otužovat a trochu přizpůsobit tak abych z nich měl radost a oni měli radost,že u mě rostou a ne abych kolem nich skákal jak oni pískají.Navíc i při velikých vedrech se v těch samozavlažovácích o sebe týden postarají sami(samozřejmě když mají plný zásobník vody)aniž by jim tam někdo musel dodatečně dolévat vodu(dovolená apod).Je s nimi snadná manipulace a to ani nemluvím o čumilech a obdivovatelích(v dobrém slova smyslu)kteří se z okolních balkonů nahýbají tak,že málem vypadnou!A to je také důležité,s tím určitě budete souhlasit.A rovnou se zeptám-¨zkusil bych v tom samozavlažováku pěstovat i Láčkovku,to si myslím bude v pohodě,ale co její letnění?Balkon mám na jih a to asi není to pravé ořechové.

Dobrý den, nebylo by možné do Wikiknihy přispět alespoň něčím stručným o pěstování MR v samozavlažovacím truhlíku?
Myslím, že by to mohlo být přínosem. Já sám nemám se samozavlažovacím truhlíkem skušenosti.
Vytvořil jsem pro to samostatnou stránku - [cs.wikibooks.org].

Já pěstuji polovinu masožravek taky na balkóně v truhlíku, ale mám v něm normálně postavené květináče. Týden tam voda vydrží.

Borek - ICQ - web

Ať jsou masožravky zasazené v akvárku kam se dolívá voda nebo v květináčích které neustále stojí v podmiskách s vodou tak je to prašť jak uhoď.Substrát,ať je sebevíc kvalitní tak časem má tendence zapáchat a ztrácet svoji kvalitu.A to je právě to o co mě šlo.Proto jsem použil samozavlažovák.Systém nemusím popisovat,ten všichni znáte.Kytky mám v něm zasazený v čisté rašelině a neřeším žádnej perlit ani drenáž a je pokoj.Nemusím mít také strach,že uhnijí kořeny a zlikviduju tím celé kytky.A máte vidět ten RAPIDNÍ rozdíl!Protože i když jste sebelepší pěstitelé tak nikdy nevystihnete(podle mého názoru a zkušeností)to co ty naše"holky¨"potřebují.A tím že si pomocí knotů tahají vodu sami tak je to absolutně v pohodě.Nikdy se nepřechlastají a jde jim to k duhu.Jedinou nevýhodu samozavlažováky mají a to tu,že když do jejich zásobníku nenalijete vodu tak zahubíte své miláčky suchem!Ale jak už jsem psal,když je plný zásobník vody tak i v tomto parném létě nemusím týden zalévat a je to OK!A substrát zůstává déle kvalitní,nezasmrádá a nemusí se také tak často kytky přesazovat,což je super!Žádná plíseň,žádné bahno a humus,ale voňavá rašelina a krásné,zdravé a výborně rostoucí masožravky!

Já mám ve skleníku Sarracenie, Rosnatky,pár Mucholapek a Láčkovku- rostou pěkně!

Chci se zeptat,rosnatce aliciae kterou pěstuji venku začaly nějak prapodivně černat listy.Substrátem to být snad nemůže,tento rok jsem přesazoval do čerstvého.Můžou být listy spálené od slunka?Nikdy se mě to ještě nestalo,přitom capensisky,špirlice i mucholapky rostou skvěle a to je mám na stejném místě.Poraďte prosím.
Děkuji.Luboš.

Ještě poznámka.Balkon mám na jižní stranu a slunce tam svítí od rána do večera.Luboš.

A ve které části černají? Jedná se o už vyvynuté listy nebo o ještě svinuté? Tentakule jsou orosené? Je zapotřebí napsat víc než jen že černají listy, podle toho ti nikdo moc dobře neporadí.

Jarda R.

ICQ: dva nula nula devět devět osm osm sedm sedm

Černají ještě nerozvinuté listy a tentakule u dospělých listů rosu ztratily.

Já jsem ještě alicii ven dávat nezkoušel, takže zkušenost s tím nemám. Zkus ji dopřát víc vody a možná by taky nebylo na škodu postavit ji za nějakou větší rostlinu, třeba za špirlici, aspoň aby na ni nesvítilo polední slunce. To by mohlo pomoct.

Jarda R.

ICQ: dva nula nula devět devět osm osm sedm sedm

Nemám venku sice D.aliciae, ale dal jsem tam D.hamiltonii, D.prolifera, D.adelae a D.schizandra, balkon na JV, avšak dostatečně stíněný, rostliny mám v malém, mírně větraném pařníčku a rostou bez problémů.
Osobně si myslím, že opravdu může jít o splení sluncem, případně také o "přesušení", vzhledem k tomu, že podobné známky, jako jsou uvedeny výše, mi vykazují některé rosnatky, které mám umístěné v těchto vedrech ve vitríně.

Radek Kastner

trainxpress@post.cz
ICQ: 345-941-980
[www.freewebs.com]

Mě se tohle samé stalo u rosnatky okrouhlolisté. Domívala jsem se, že to bylo způsobené tvrdou vodou. Asi měsíc jsem zalívala vodou ze studně, ale jak je vidět, nebyl to dobrý nápad - na květináčích už se začal usazovat kamenec, nebo co to je. Nebo myslíte, že je to od toho sluníčka? (měla jsem ji na Z)

Soli na substrátu jsou určitě od tvrdé vody.

Porty