Darwiniana

Chtel bych se zeptat k tomu pestovani venku: Jak je to se svetlem?
Nikde jsem se nedocetl,jak je to vlastne s UV zarenim venku. Kazdy vi,ze rostlina venku je vybarvenejsi,spirlice jdou casto az do extremni tmave rude (btw. jak pak delaji fotosyntezu? Co ja vim tak cervene jsou jeste jen nejake rasy,ktere maji jine barvivo nez chlorofyl,pochybuju vsak ze tam MR patri..). Ale prospiva UV zareni rostlinam,nebo tmava barva je jen jakousi "obranou"(opalenim) pred skodlivym UV?
Mam totiz moznost pestovat pod velikym,jihozapadnim oknem,kde slunce pece temer porad pres ciste sklo, a nebo venku na terase,kde slunce sviti taky temer porad. Venku mam spirlice,pac maji radi vitr a dest,ale nevim kam dat mucholapku a svetlomilne rosnatky..? Zatim je mam vevnitr,rostou jako dive,ale nevim,jestli jim to UV nevadi tak by jim trochu vybarvenosti neuskodilo. Jenze co vzdusna vlhkost,staci mucholapce byt venku jen v podmisce s vodou? Kdyz fouka vitr je vlhkost miziva...
Jake mate zkusenosti vy? Podotykam ze zadne skleniky ci raseliniste nemam,takze bud vevnitr na podmisce nebo venku na podmisce.
Dik!



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Borek Straka (26.06.2006 16:00)

Chlorofyl je maskovací barvivo, které potlacuje dalsi barvy v rostline.Pri nedostatku svetla je rostlina syte tmave zelena, pri nadbytku pak nepotrebuje tolik chlorofylu a tak ho tolik nevyrabi a kytka se trosku vybarvuje -> zacinaji se uplatnovat pigmenty a kdyz je nadbytku svetla az moc tak vytvari ochranne pigmenty, ktere maji antioxidacni ucinek a funguji jako svetelny stit.Prestoze je cela rostlina zdanlive cervena tak obsahuje jeste spoustu chlorofylu, jen ho uz tolik nevidite.I cervene pigmenty vsak dovedou absorbovat svetlo a dovest ho do reakcniho centra fotosystemu.

Tady bych rad prispel...nejsem si jist jetsli uplne souhlasim s poslednim prizpevkem Milose nechci nijak odporovat ale co ja vim tak chlorofyl je ruznych tybu (napr a+c, a+d a dalsi) tyto chlorofyly maji nekdy slozeni jako napriklad u vyse zminenych ras proste chlorofyl je slozen tak ze ma zbarveni do cervena (u tech ras napriklad ruduchy) myslim ze je to tak i u MR ikdyz je pravda ze pigment potlacuje zelenou atd jak psal Milos stim naprosto souhlasim Nechtel jsem odporovat, ale spise doplnit. K tomu UV zareni jen chci dodat ze rostliny POTREBUJI UV zareni, je to velmi dulezite aby na rostliny toto zareni dopadalo jinak nebude zadny spravny a zdravy rust a prirozene vybarveni.
Jeste k te mucholapce...urcite ji to venku vadit nebude..
hodne stesti



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Josef Šonka (22.06.2006 21:48)

[cs.wikipedia.org] a můžete to i doplnit...

---

Michal

Josef Šonka
Ahoj, nevim nejsem odbornik ani na to nemam skolu, ale podle me nemuze mit chlorofyl zbarveni do cervena.Chlorofyl je podle literatury vylucne zeleny pigment.Podle me to funguje tak, ze napr. pigmenty tvorene karotenoidy serazene vedle sebe funguji jako opticke vlakno, ktere vedou "ztlumene" svetlo ( takze pigmenty vlastne funguji jako stinitko ) az ke chlorofylu ( jedine chlorofyl umi fotosyntetizovat ).U zbarvenych rostlin tak klesa efektivita fotosyntezy, ale bez zeleneho chlorofylu to az na nejake vyjimky o kterych se tu zminujete asi nepujde.

Milos: taky podotykam,ze se v to vubec nevyznam,takze to berte spis jako domnenku,ale mam takovy pocit ze chlorofyl jednak neni maskovaci barvivio a rozhodne neni pravda ze rostliny s nedostatkem svetla jsou syte zelene. Je to naopak,rostliny na slunci jsou zelene a bez svetla jsou blede a vytahle. Toto mam z praxe,kdyz nad tim uvazuji teoreticky tak mi taky vyjde ze by to melo byt podle tebe,ale neni to tak.
Asi jsme se ale dostali trochu do moc slozitych detailu.

Chci se proste zeptat zkusenych pestitelu na toto:
Kdyz bych byl v prirode na velkem raselinisti a zasadil tam mucholapku,rostla by lepe na primem slunci (UV) nebo pod naprosto pruhlednym sklem umistenym samozrejme tak aby rostlina mela vzduch,vitr(tj. stejne podminky akorat bez UV)?
Tohle je vlastne muj puvodni dotaz bez nejakych chlorofylu atd. ,proste pozorovani pestitelu co MR maji uz dlouho.
Dik!

P.S. Kdyz nad tim tak premyslim,Josefe Šonko, tak jak je teda mozne ze ve sklenicich, kde jsou MR take hojne pestovane, jsou rostliny take vybarvene? Tam prece UV neni...

Neni pravda ze by ve skelnicich nebylo UV zareni... UV zareni (teda ted bych zase nechtel vyvolat zadny konflikt) ale podle me teda prochazi sklem,vodou,....UV zareni muze pruchodem pres nejakou tuto latku zmenit smer paprsku(zakrivi se)ale neeliminuje se. Rostliny k svemu zivotu UV zareni potreuji(to uz jsem psal)to znamena ze do skleniku musi take prochazet. A i k tvemu dotazu...rozhodne se nechci radit mezi zkusene pestitele MR ani mezi ty zkusenejsi. Ale pokud bys dal mucholapku ven a nedaval tam zadne sklo tak ti poroste myslim skoro stejne jako kdyz nad ni umistis tabulku skla...sklo nicemu v zasade nebrani pokud splnis jak jsi psal ten vitr, vlhkost a tak..to je ale jen moje domnenka...nechci oponovat.

Zcela živě si tu situaci vybavuji. Pan profesor se otočil na studentku slunící se za oknem fyzikální laboratoře a připravující si otázky tažené při vysokoškolské zkoušce z fyziky. Jakoby bezelstně se zeptal: "opalujete se , opalujete?". "Uhm", odpověděla, "již mám otázky připravené". Postarší profesor poklidně odpověděl: "tak si vezměte index a přijďte si příště, dnes to máte nedostatečně, za sklem to totiž neopaluje".

Poměrně známý příběh jsem uvedl pro ilustraci hlouposti předchozího příspěvku. Opalování se totiž děje pomocí UV záření a když si informace složíte, logicky dojdete na základě uvedených dvou skutečností k závěru, že UV záření nemůže opalovat z toho důvodu, že sklem neprojde. Neplatí to absolutně, ale pro běžně používaná skla je to platné.

MUDr.Jaroslav Liška
[www.foxcpg.com], [www.mujweb.cz]

Tahle otázka o (ne)průchodnosti UV sklem je podle mě dost zajímavá.Sem přesvěčen že něco málo projít musí.Koneckonců proč by do brýlí dávali UV filtr

Stáňa:
Mně spíš u toho vrtá hlavou, jak je možné, že za předpokladu, a) že UV je to co opaluje a b) UV neprochází sklem, je možné, že se v autě (= pod sklem) opálíme. To je vlastní zkušenost, když jedem v létě autem a řidiči svítí sluníčko přes přední sklo na ruce, tak si je opálí (klidně spálí). Tak jak je to možné?
No a taky není UV jako UV. Možná by bylo záhodno rozlišit to jestli je nějaký rozdíl mezi UVA a UVB, aspoň co se týče třeba hloubky proniknutí do tkáně je u nich přece taky rozdíl.

Není sklo jako sklo. Viz [cs.wikipedia.org]

Citovat:

Obyčejné sklo nepropouští světlo o vlnové délce nižší než 400 nm, též známé jak ultrafialové světlo nebo UV (UltraViolet). Je to pro přidání sloučenin jak soda (uhličitan sodný). Čisté SiO2 sklo (též zvané křemenné sklo) neabsorbuje UV světlo a je užíváno na aplikace požadující transparenci v této oblasti, i když je dražší.

---

Michal

Stáňa:
Jenom ještě myslím, že by bylo vhodné uvést na pravou míru některé věci, co tu byly zmíněny o těch rostlinných barvivech. V některých ohledech se totiž pletly hrušky s jabkama.

Ad Josef Šonka 22.06.2006 21:47
"...co ja vim tak chlorofyl je ruznych tybu (napr a+c, a+d a dalsi) tyto chlorofyly maji nekdy slozeni jako napriklad u vyse zminenych ras proste chlorofyl je slozen tak ze ma zbarveni do cervena (u tech ras napriklad ruduchy) myslim ze je to tak i u MR..."
Ano, chlorofyly jsou různých typů, ale není možné říct, že MR červenají kvůli tomu, že třeba mají stejný (červený!) chlorofyl jako ruduchy.
Tedy: vyšší rostliny (MR) + zelené řasy mají chlorofyly a+b (typ a je modrozelený a b je žlutozelený)
červené řasy (ruduchy...) mají typy a+d
hnědé řasy (např. chaluhy) a+c
Těžko u MR budeme mít červený chlorofyl. Mimochodem v tomto je především jedna matoucí informace, protože červené zbarvení ruduch způsobuje úplně jiné barvivo, a sice fykoerytrin. Takže nějaké typy chlorofylů jsou zde úplně zavádějící.

Pak je důležité uvést na pravou míru ještě jednu otázku:
Ad Miloš Šula 22.06.2006 14:59 a Spider 23.06.2006 14:55 a otázka, jak je to s tím, jestli jsou rostliny v nedostatku světla sytě zelené nebo bledé: je nutné rozlišit, co je to ten nedostatek: oba mají částečně pravdu, hlavně proto, že každý mluví o něčem jiném.
Abychom to tedy rozlišili:
1) Při výrazném nedostatku světla (=podle pohledu Spidera) až tmě, nastává jev zvaný etiolizace a to všichni známe: bledé, vytáhlé rostliny (klasické klíčky brambor ve sklepě atd). Jsou bledé, protože nemají chlorofyl (nebo v omezeném množství), protože svoji energii místo jeho tvorby "investují" do dlouživého růstu (aby se dostaly na světlo).
2) Pak je jiná situace, já bych to nazvala "normální množství světla" (podle představy Miloše Šuly je toto "nedostatek světla"). Světlo je, rostlina se za ním nepotřebuje natahovat a vyrábí normálně chlorofyl a vesele si fotosyntetizuje. Běžná situace.
3) No a dalším stadiem je jakýsi "nadbytek světla" (tedy podle Miloše je asi toto teprve dostatek, ale je to čistě ze subjektivního hlediska, protože vybarvené červené kytky se prostě nám všem víc líbí), kdy je sluníčka hodně, což je na jedné straně fajn, fotosyntetizuje se dál (ZELENÝ chlorofyl stále je obsažen), ale už je potřeba se nějak chránit a pak nastupují antokyany, což je chemicky i funkčně úplně jiný typ barviva než chlorofyly (taky jsou v buňkách situovány jinde), a tyto antokyany dělají právě to červené zbarvení MR. No a konečně všichni znáte "anthocyanin-free" kultivary, které se vyznačují právě tím, že ani při slunečním úpalu nezčervenají, protože tyto antokyany nemají ("neumí si je vyrobit"). Takže tady vidíte, že ty antokyany si lze i takto odvodit.

Ještě tu padla zmínka o karotenoidech, ty sice jsou i červené, ale výrazně barevně figurují úplně v jiných situacích. To červené zbarvení listů MR na svědomí nemají.

Já myslím, že už se o tom možná i někde mluvilo, každopádně tady to bohužel nepadlo.

Jinak ještě k tomu, jestli je pro rostliny škodlivé UV záření a musí být proto venku přikryté... a v přírodě jsou na lokalitách nad rostlinami vztyčeny UV filtry? Já jsem si jich ještě nikde nevšimla Ale řekla bych, že větší vliv než sklo/nesklo (resp UV/neUV) na to jak kytky budou vypadat, bude mít třeba jak je omlátí déšť s větrem. UV má negativní i pozitivní vliv, ale jak pozoruju když koukám na ty kytky za oknem, zas tak fatální vliv to není.



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Mirek Srba (26.06.2006 12:44)

Ano dekuji za odborny vyklad ted konecne vim jak to doopravdy je..spatne jsem se domnival ze u MR je to s chlorofylem podobne jako u ras...rad jsem se poucil

Mirek Srba: Dekuji za prehled jak to teda je,jen bych se chtel jeste zeptat, kde si myslite (tentokrat bez vsech teorii) ze mi mucholapka poroste lepe? Myslim se vsim vsudy (venku dest,vitr,silne slunce,doma sice vyssi vlhkost ale svetlo trosku slabsi atd atd.......)
Jo a jeste k te intenzite svetla,muze v byte (tedy za okny,nespis bez UV )nastat tedy situace 3- "nadbytek svetla" aby se mi MR vybarvily? Jak rikam,svetlo tam prazi cely den,ale preci jenom tam to UV....vsak vite
Dik



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Spider (26.06.2006 14:02)

UV záření se běžně dělí na UVA (380–315 nm), UVB (315–280 nm) a případně i UVC (< 280 nm). Normální sklo propouští UVA, ale ne UVB záření (které opaluje a může způsobit rakovinu).

Zdálo by se, že obyčejné sklo na brýle stačí. Ono to s tím zachytáváním UVB ale není dokonalé, proto speciální sklo do brýlí. To je i moje odpověď na opalování v autě. Jak už tu někdo napsal, není sklo jako sklo a filtrace určitých složek světla není dokonalá. Takže se v autě opálit můžeš, ale ne tolik, jako kdybys byla venku.

UVC je nejnebezpečnější, ale to na zem nedopadá. Dá se jeho pomocí třeba sterilizovat.

Jaký je přesně vliv UVA a UVB na rostliny nevím. Ve skleníku jsou taky červené, ale venku by asi byly víc.

Plazi údajně potřebují UVB a proto se do terárek dávají záživky, které ho produkují a nesmí se dát za sklo.

Borek - ICQ - web