Drosera alba Phill. 1913

Drosera alba
Foto: R. SudováVelmi unikátní jihoafrický druh rosnatky, o němž není příliš snadné získat podrobnější informace z běžných zdrojů. Ekologicky patří mezi druhy se stejným cyklem vegetace a dormance jako australské hlíznaté rosnatky.

Taxonomie, systematika

Čeleď rosnatkovité (Droseraceae L.).

Botanický popis

Drobná útlá vytrvalá bylina s několika zduřelými krátkými kořeny.

Listy bezřapíkaté, bez palistů, dvojtvaré, volně uspořádané. Primární listy v přízemní plošné růžici, obkopinaté, dlouhé 1 - 2 cm, 4 mm široké, okrajová tentakula (stopkaté žlázky) zploštělá a knoflíkovitá. Sekundární listy jsou vzpřímené, úzce čárkovité, cca 5 cm dlouhé, 1,5 mm široké, vrcholy oblé a jen s dlouhými (až 5 mm) stopkatými žlázkami a jsou nahloučené nad přízemní růžicí.

Květenství s centrálním bezlistým stvolem o výšce až 13 cm, který mívá 1 až několik květů. Květní stopky dlouhé 2 cm.
Kališní ušty vejčité, 3 mm dlouhé.

Korunní plátky široce vejčité, 7 - 10 mm dlouhé, bílé nebo slabě nafialovělé.

Tyčinky (A) krátké s kosočtverečným spojidlem. Čnělky od báze dělené ve vějířovitě zmnožené konce blizny, popř. vzácně zůstávají splynulé (za nezralosti) (Obermayer, A.A.: The Flora of Southern Africa, Vol. 13).

Prostředí

Geografické rozšíření:
Jihoafrická republika, hora Giftberg (Západní kapské pobřeží).

Cenologie:
Na hoře Giftberg roste ve stejném prostředí jako populární sukulentní "živé kameny" např. rodu Lithops. Roste zde v jílovitěpísčité půdě o mocnosti pouhých 8 cm, která se hromadí v depresích (poklesech) jinak kompaktního skalního podkladu a v období sucha se rozpadá na prašnou drť.

Pěstování

náročnost: 3 - obtížná

Drosera alba
Foto: Martin Spousta, BZ LiberecNáročnost nejvyššího stupně. Dlouholeté snahy o její vykvetení v BZ Liberec se zatím stále nedaří. Pěstitelsky se postupuje obdobně jako u australských hlíznatých rosnatek (Studnička, M., 2006). Ve sbírkách našich amatérských pěstitelů ojedinělá.

Variety, kultivary, formy, ...

Na netu jsem narazil na stránky, jejichž autor liší na hoře Giftberg 3 formy:

1/ Typické rostliny - jsou celé červeně zbarvené a mají bílé květy.

2/ Rostliny celé červeně zbarvené, ale s narůžovělými květy.

3/ Rostliny čevenozeleného "mramorování" (žíhání). Tato forma se údajně vyskytuje na stanovištích, jež jsou zcela vystavené slunečnímu svitu, kde úplně chybí zástin okolní vegetace. Podle autora nelze tedy jedinečný vzor této formy připisovat zastínění. Jiným typickým rysem této formy jsou oblejší listy primární přízemní růžice než je tomu u klasických rostlin.

Poznámky

Pozn.1:
Rosnatka bílá (Drosera alba) má ve své domovině vegetační období v zimním čase, který znamená období vláhy. Právě tehdy zaplavuje voda skalní deprese vyplněné jílovitopísčitou mělkou vrstvou, z níž v ohromných kvantech raší noví jedinci. Růstový cyklus zakončuje před započetím léta.

Pozn.2:
Zatímco v citovaném popisu z "The Flora of Southern Africa" se uvádí dva typy listů (primární a sekundární) bez detailů uspořádání těch sekundárních, jinde se dočítáme, že sekundární vzpřímené a úzce čárkovité listy se tvoří na jakémsi prýtu ve střídavém uspořádání a právě z něj snad rostliny i kvetou (Studnička, M.,2006).

Použité zdroje

Studnička, M.: Masožravé rostliny, Academia, 2006.
Internetový zdroj (citace z The Flora of Southern Africa, Vol. 13, ibidem).

Související fotografie

Historie změn této karty

komentáře

Texty a obrázky podléhají licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License, pokud přímo u nich není uvedeno jinak.