Darwiniana - česká společnost pěstitelů masožravých rostlin

VAMR
Víte, že i Vy se můžete podílet na tvorbě VAMRu (Velkého Atlasu Masožravých Rostlin)?

Masožravé rostliny

Dionaea muscipula
Dionaea muscipula
Kresba: Martin Brousek
Takzvané masožravé rostliny jsou velice širokou a různorodou skupinou flóry, která lidstvo již od pradávna velmi přitahovala svým neobvyklým vzhledem nebo později, když byla masožravost prokázána, i fascinovala touto schopností, díky níž MR vděčí za své umělé zařazení.

Ačkoli si to mnozí lidé myslí, MR si nejsou všechny navzájem příbuzné – jedná se o několik nezávislých vývojových větví, které se dokázaly podobně adaptovat na prostředí, v němž rostou. Najdeme je téměř po celém světě. Je známo 16 rodů rozčleněných do 8 čeledí. Počet druhů je již věc obtížnější, jelikož jsou časté případy, kdy se z poddruhu stane samostatný druh, je objeven nový druh apod.. Přibližně se však pohybujeme okolo 600 až 700 druhů. Spousta druhů je silně variabilních, tudíž rozeznáváme mnoho poddruhů, forem, variet, či mutací. K tomu, aby se rostlina mohla pokládat za masožravou, musí splňovat některé podmínky. Musí dokázat kořist nalákat, polapit, strávit (pomocí enzymů, symbiotických mikroorganismů) a ve svůj prospěch použít látky z ní získané. Některé rostliny splňují jen některé z podmínek, tudíž je mezi opravdu masožravé neřadíme (např. Ibicella, Proboscidea, Roridula aj.).

Masožravky se od jiných rostlin morfologicky dosti liší – zejména částmi, které souvisí s lapáním kořisti. Většinou jsou velmi bizarní, zajímavé, najdou se však druhy nevýrazné, o kterých by málokdo řekl, že mají něco společného s masožravostí.

Nepenthes ovata
Nepenthes ovata
Foto: Jakub Štěpán, Výstava Darwiniany 2013, pěstitel Adam Veleba
Tyto rostliny se mohou nazývat taktéž „rostlinami hmyzožravými“ (insektivorními), což však zahrnuje pouze ty, které se přiživují hmyzem. Obecnějším výrazem je právě ono vžité „masožravé rostliny“ (karnivorní), které v sobě zahrnuje vše. Poprvé tento výraz použil francouzský encyklopedista Denis Diderot v druhé polovině 18. století. Rostliny loví hmyz, prvoky, červy, pavouky, korýše, plže a drobné obratlovce, jako jsou ještěrky, hlodavci, rybí plůdky a jiné zhruba do velikosti krysy. Téměř u všech rodů byl zjištěn enzym proteáza, který štěpí bílkoviny. I z tohoto hlediska termín „masožravé rostliny“ vyhovuje.

Pinguicula lusitanica
Pinguicula lusitanica
Foto: Adam Veleba, skleník Přírodovědecké fakulty UJEP v Ústí nad Labem
Drosera neocaledonica
Drosera neocaledonica
Foto: Rosťa Kracík, sbírka autora.
Drosera tomentosa
Drosera tomentosa
Foto: Christian Dietz, sbírka autora
Drosera ramentacea
Drosera ramentacea
Foto: Christian Dietz, sbírka autora
Nepenthes fusca × maxima
Nepenthes fusca × maxima
Foto: Kateřina Braunová, sbírka autorky

Související fotografie

Zvětšený detail pasti s kořistí vodní masožravé rostliny Aldrovanda vesiculosa
Zvětšený detail pasti s kořistí vodní masožravé rostliny Aldrovanda vesiculosa
Kresba: Jaroslav Neubauer


Historie změn této karty

komentáře

Darwiniana Licence Creative Commons
Texty a obrázky podléhají licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License, pokud přímo u nich není uvedeno jinak.
Darwiniana