Darwiniana

Michal Kouba rozjíždí projekt zkoumání vhodných pěstebních podmínek pro různé druhy masožravek do kterého se můžete zapojit i Vy!
Viz článek na Ch! Jak Na Ně.

Tohle vlákno slouží k informování členů a veřejnosti o průběhu experimentů.

---

Michal

Hoj, v prvé řadě, je to dobrý nápad. Koukala jsem ale na ty tabulky, konkrétně na heliamforu, a zajímalo by mě, jak to chcete provést. Je tam strašně moc kombinací (uzavřená nádoba a s demin. vodou a x g hnojiva, uzavřená s dem. vodou a 2x g hnojiva, polouzavřená s dem. a x g hnojiva....). Přijde mi to jako šíleně složitý systém. Ale pokud se s tím počítá, tak vpoho

Zdravím.
Zveřejněné tabulky jsou vodítko. Každý si je může upravit podle svých zkušeností a možností svého týmu. Výsledné tabulky se zkonzultují s ostatními VE a budou v té podobě platné pro následné období. Podle toho bude i vyčleněno množství rostlin, které budou k dispozici.

Pavel Říčný si vzal na starost Sarracenia purpurea /Prosím Michala Rubeše, aby jej zařadil do programu./

Na své kurátory ještě čekají
Drosera filiformis
Dionaea muscipula Royal Red

Michal Kouba

Zdravím.
Zatím jsou vedoucími experimentu JNN tito kolegové. Kdo se chce zapojit do jednotlivých týmů může se obracet přímo na jejich mail. Sestavení týmu je plně v jejich kompetenci. Nejsou nutné další konzultace.

Dionaea muscipula South-West Giant Markéta Aubrechtová amarkysek@seznam.cz
Drosera broomensis Jiří Vaněk jirkavan@gmail.com
Drosera burkeana Honza Bronec jan.bronec@pst-clc.cz
Drosera prolifera Jana Rubešová jana@termiter.cz
Drosera cistiflora Adam Veleba Zlatokrt@seznam.cz
Nepenthes rafflesiana x ampularia Tomáš Andrlík T.Andrlik@seznam.cz
Heliamphora. minor Petr Bílek apac@centrum.cz
Sarracenia purpurea Pavel Říčný pricny@centrum.cz
Pinguicula filifolia Jan Novák jan-novak@volny.cz

Michal Kouba

Zdravím.

Patrik Zákostelský patrik.zakostelsky@post.cz
si vzal na starosti Droseru filiformis. Prosím Michala Rubeše, aby jej zařadil do programu.

Na svého kurátora ještě čeká

Dionaea muscipula Royal Red

Michal Kouba

Však ono už se přeci ví, co ty kytky opravdu chtějí.....tak proč takový experiment? Jasné je že parapetařina bude vždycky jen nedokonalou variantou kultivace, ve skleníku pak nečiní problém prakticky nic. Pěstební podmínky tedy není třeba zkoumat, to si musí zkusit každej pěstitel za sebe. Požadavky na osvětlení jsou popsány v návodech, stejně jako celkové nároky vycházející z přírodních stanovišť, začátečník se pak jen přizpůsobuje tomu co doma má...hotovo tečka.
Je to o úspěších i nezdarech, chcíplých kytkách a td.
V ČR je optimum skleník, pak už to jde směrem dolů a končí to někde u parapetu nad ústředním topením se severní orientací.....nebo u mucholapek nacpaných v malém akváriu někde v rohu místnosti, s jednou zářivkou....
Já se ani začátečníkům nedivím, vždyť i v odborné literatuře jsou vyzdvihovány šílené nároky na vlhkost a doporučovány vitríny a akvária, nebo truhlíky s čistou rašelinou bez odtokových děr

To Karlos: Zajímavý názor... s tím, že skleník je u nás optimum, naprosto souhlasím. Ale když jsem například hledal celkové nároky vycházející z přírodních stanovišť popsané dostatečně podrobně na to, abych se jimi mohl opravdu zařídit, zas tolik informací k mání není. Takže jakékoli popisy, pokud možno co nejpřesnější a nejdetailnější, ekologických podmínek i skladby okolní vegetace vřele vítám...
Navíc, Tebe by nezajímalo, jestli náhodou nejde pěstovat alespoň některé druhy v jiném, snadno dosažitelném, substrátu, než je blátivá rašelina plná smutnic, která je k dostání nejčastěji? Tenhle pokus podle mě smysl má, výsledky by mohly klidně i překvapit.



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Adam Veleba (04.11.2008 10:53)

Zdarvím.
Právě tyto názory zcela evidentně naznačují, jaký smysl tento projekt má. Domnívat se, že už se ví, jak řadu masožravých rostlin pěstovat je krátkozraké. Které ze seznamu rostlin JNN v tomto pilotním ročníku je naprosto nevhodné pěstovat ve skleníku určitě není nutné jmenovat. Když začnete hledat informace ať na internetu nebo v literatuře o řadě rostlin se vám dostane mnoho protichůdných informací. arwiniana má dostatečnou sílu a motivaci, aby tento projekt realizovala a přispěla k bližšímu poznání nejen pro sebe, ale pro mnoho dalších a především právě začínajících pěstitelů.

Michal Kouba

Adam: V čisté rašelině se daří jen malému % druhů, a i tyto obvykle ve směsi rostou lépe. Začátečníci se sice ptají, "jak na mucholapku" a "kam ji mají umístit" ale pak se dozvíš že maj akorát parapet na blbě osluněném místě, což mucholapky nepřekousnou.
Pokud jde o směsky tak já říkám ať si je každej míchá jak to cítí, no a pokud jde o univerzální supersměsku, která se dá doporučit většině druhů tak to je stejnak rašelina s perlitem a pískem.... ta varianta 1:1:1 jistě nebude zas tak výjimečná, rašelina má pufrační schopnost a když je zastoupena v malém tak se substrát snáze zasolí, navíc tohle bude i více přesychat a td...pokud to teda nebude stát ve vodě. Substrát je zase třeba přizpůsobit kultivačním podmínkám a td. Čistá rašelina také nebude nikdy univerzálem pro druhy jako jsou mucholapky, protože každá je jiná, jedna je moc kyselá, jiná moc bere vodu a rozbahní se....a jakou úlohu písek s perlitm má to víme.
Co je optimum se dá říci snadno, drtivá většina masožravkářů se optimu snaží přiblížit, ale jsou mu hodně vzdálení....kdo chce perfektní výsledky, ten chce skleník, protože bez něj jde vždy jen o pseudozpůsob.
Informace se na netu rozchází to je pravda, ale stejně by mě zajímalo, z čeho čerpají začátečníci, když drží mucholapky v bahně na dně akvária....to je totiž v rozporu se všema knihama co v ČR vyšly.
Michal: aby to mělo smysl, bylo by to třeba udělat na úrovni ve skleníku za konstantních podmínek, mno a ty výsledky co z toho vzejdou....k čemu? Ten kdo pěstuje komerčně, nebo delší dobu a vyzná se, má směsky vyhmatané.....ten si stejně pojede podle svýho, protože ví že mu to funguje a vyhovuje tak jak to dělá.
Echm...nebo ne?

Zdravím.
D. falconeri jsem navařil trochu jinou polívku a ta začala růst jako o závod. Pokud se na mě nebude Jirka Vaněk zlobit, tak bych provedl záměnu. Droseru broomensis za Droseru falconeri. Ta není u nás zatím příliš rozšířená, není jednoduchá a vím že Jirka je v petkách dostatečně erudovaný a zcela jistě si sní skvěle poradí.
Michal Kouba

Zdarw všem diskutujícím.

Michal mi trochu předehřál polívečku. Zrovna jsem chtěl vstoupit do debaty se svou troškou na téma petiolaris complex a JNN...Sehnat "nějaké" informace o pěstování těhlech kytek není zas takový problém. Jenže v českých publikacích se většinou dozvíte o tom, že rostou na písčitých půdách, popřípadě některé druhy na jílovitých a že mají suchou dormanci, jak vypadají atd..90% těchto věcí je opsáno z Lowrieho III. (zrovna včera jsem ji četl). Ale pratkické rady s pěstováním dost často chybí.

Pokud je člověk zběhlý v angličtině, může se praktické věci dozvědět z CPUK fora. Ale málo který pěstitel má tolik kytek, popřípadě tolik rozdílných stanovišť (když něpočítám komerční pěstitele), že může opravdu zkoušet, co ta která kytka "snese", a v čem poroste nejlépe. U těch petek je to obzvlášť problém. Když vezmete např. teplotu - podle litaratury potřebují vysoké teploty...Michal mi dosvědčí, že tyhle kyti naprosto bez problémů rostou klidně při 10°C (vlastní zkušenost). Kdo z pěstitelů, který má jeden exemplář tohle zkusí? Nikdo, protože se bojí, že by o takovou kytku přišel, když se všude píše, jak moc teplo potřebuje...a ony to nejsou jen petiolarisky a teplota. Takovýchto "mýtů" a s odpuštěním "polopravd" je mezi pěstiteli mnoho. Já vnímám projekt JNN jako opravdu dobrý nápad a úžasnou příležitost pro získání skutečně PRAKTICKÝCH ZKUŠENOSTÍ s pěstováním konkrétního druhu, které nebudou vyčteny z knížek, jež dokola opakují a citují jeden zdroj.

Jistě, je to běh na dlouhou trať, ale možná, že mnozí budou překvapení, co čeká za cílovou páskou (hehe )

PS. Pro Michala: falconerka bude skvělá! Jak píšeš, v ČR to není zas tak běžný a úplně lehce "sehnatelný" druh. Na mě působí takovým fajnšmekrovským dojmem já mám tuhle krásku ve dvou různých vydáních zatím jen pár měsíců, ale obě rostou fajnově.

Jirka Vaněk

Zdravim.
Do našeho experimentu se zapojí i Italská strana a tak posledním členem JNN je Federico Di Carlo <fdc@tecnoarredo.com> ,
který bude mít na starosti se svým týmem Dionaea muscipula Royal Red.
Tím jsou naplněny všechny nabídnuté pozice a můžeme se těšit na jaro.
Michal Kouba

Dobrá práce!
Přeji všem JNN hodně úspěchů, jestli se do projektu jednou dostanou i nějaké hlíznatky nebo třeba cefíček, tak se možná příp. taky přidám.

hmmm... hlíznatkám je nejblíž asi ta cistiflora... ale bylo by to fajn, zkusit třeba takovou giganteu nebo stoloniferu

Na giganteu a stoloniferu si zatím nechte zajít chuť pánové. U nich je ještě celkem velký prostor k řešení v laboratoři ve vývoji média. Až začnou na agaru tvořit hromady hlízek bude vyhráno. Pokud by se dal dohromady tým, který by se věnoval čistě jen in vitru, tak by to mohlo být zajímavé a přínosné, ale na to u nás ještě čas neuzrál. Cefíky můžeme zařadit do programu příští rok. Za naši pozornost určitě stojí.
Michal

U D.zigzagia a D.peltata se mi podařilo udělat pár hlízek , ale u těchto dvou jmenovaných pořád nic, ani pidihlízka.Zkusím prodloužit svícení na 18h a dát na nádobu větší membránu pro lepší odpar vody -> nasimulovat tak vysychání média.

Domnívám se, že nutit rostlinu v in vitru k chování jako na stanovišti není ta správná cesta.
Není problém vytvořit v médiu jednu hlízku jak na D. gigantea, tak na D. stolonifera , ale zatím mám problém jí donutit, aby množila hlízky programově. K tomu se musíme dopracovat sestavením média. Některé komponenty jsou na můj vkus příliš drahé. Dát 3500.- za 1 miligram kyselinky je na mě příliš silné sousto. Tak zatím hledám jiné cesty. Ale domnívám se, že tento problém je nutné řešit chemií. Fotoperiodu zkus Miloši spíš zkrátit.
Michal

Dobrý den.
Jaro se kvapem blíží a ještě zbývá pár druhů pro projekt JNN vylahvit a přenést k aklimatizaci. Zvu všechny zúčastněné i nezúčastněné na pomoc při této bohulibé práci,
na sobotu 7. března v 10 hodin na adrese Praha 5, Lochkov, ulice Na Písku 108. Nejlépe přezůvky a pinzetu sebou. Součástí setkání bude samozřejmě i povídání o technikách mikropropagace s praktickými ukázkami práce v boxu se sterilním materiálem.
Michal Kouba

No vypadá to že bych mohl dorazit.

Asi dorazím také, ale max. na dvě hodinky.

Budu se těšit.
Pro jednodušší orientaci přidávám GPS
50°00′17.79″N 14°21′17.69″E
Michal Kouba

Tak nakonec nepřijedu, zjistila jsem že abych vše stíhala, byla bych tam necelou hodinku.

Bohužel nejseš sama, kvůli práci se také neostavím.

Zdravím.
V neděli jsme společnou silou dokončili vylahvení a převod k aklimatizaci všech aktérů JNN. Tímto chci poděkovat všem zúčastněným a především Kendy, která s pinzetou opravdu nemá konkurenci. V květnu bychom to mohli zopakovat. Ještě jednou dík za pomoc.
Michal Kouba

Zdravím.
Vracím se zpět k tématu hlíznatých rosnatek.
Zatím se podařilo donutit k tvorbě hlízek D. menziesii. V jedné sklenici jsem jich napočítal zatím patnáct. Na stejném médiu jsem zkoušel ještě D. stoloniferu a D. giganteu, ale zatím bez přesvědčivé odezvy.







Michal Kouba



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Michal Rubeš (14.03.2009 09:22)

Pěkný Michale, ale otázka zda se zvládne je převést do normálního pěstebního substrátu.

Zdravím.
Včera se stavil Honza Bronec. Pomohl při kontrole, prolití, zarosení a nafocení průběhu aklimatizace. Tak se konečně podařilo aktualizovat JNN stránky o fotografie postupu našeho experimentu.
Dík za pomoc.
Michal Kouba