Darwiniana

Ono by nemělo být zas tak těžké se zeptat, kde ji ten, kdo ji má sehnal. Zas tak dlouhý ten řetězec pěstitelů být nemůže...

A že se už nabízí pěstitelům je jen dobře. Pro drtivou většinu je jednodušší si kytku koupit, než běhat někde v bahně. Navíc převod kytky do kultury je docela choulostivý proces, takže pravděpodobnost, že vyrýpnutá kytka doma poroste, je u většiny pěstitelů minimální.

---

Michal

Zdravím,

BZ Liberec Tučnici českou uměle rozmnožuje a zpět vysazuje na původní místa, proto mě napadlo, že jich třeba pár uvolnila mezi některé pěstitele.A je pravda, že pokud se dá sehnat za pár korun přez internet, je to pohodlnější, než se vláčet na původní stanoviště a riskovat nějaký postih. Přesto (asi jsem sentimentální) bych si uměl představit, že tato kytka by měla určité výhradní postavení a třeba právě v tom, že by se nabízela výhradně zadarmo, pokud by ji někdo rozmnožil. Nikoho by pak snad nenapadlo je sbírat v přírodě.Ty náklady na pěstování nejsou zas tak velké aby si to ten pěstitel nevynahradil na jiných kytkách. Otázkou je, jestli by se pak našel někdo, kdo by je chtěl množit.Nadruhou stranu si myslím, že by se našli pěstitelé, kteří by to brali jako čest, možná dobrou reklamu, že rozmnožují takhle vzácnou kytku.A svým dílem by mohla přispět i arwiniana třeba záštitou nad tímto projektem.
Radek Panenka



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Radek p. (03.10.2007 12:09)

Ono to není jen tak, rozmnožovat nějak kytku za účelem návratu do přírody. To nemůže dělat každý doma na koleně. Stejně jako je obtížné dostat kytku z přírody do kultur, je také obtížné je vracet. To ale neznamená, že by se na tomto nemohla nějakým způsobem podílet.

---

Michal

Jinak já mám B.bohemica v in vitro kultuře tak jsem zvědav jak mi poroste.Ale jelikož se obecně tučnice množí jak plevel tak by to neměl být větší problém.
Jinak nevím jestli není lepší vypěstovat semínka a ty pak zasít na tu lokalitu.Semínka se aklimatizovat nemusí.Sice jich asi moc nepřežije, ale zase oproti klonům množeným vegetativně bude na lokalitě větší variabilita.

Nemyslel jsem vysazovat je do přírody o to se už stará BZ Liberec (pan Studnička) a jsem přesvědčen, že ví co a jak. Mě šlo o to aby se tenhle klenot nenabízel za směšné peníze na internetu a když už ho někdo nabízí, tak ať ta kytka má výhradní postavení a je nabízena výhradně zadarmo.

V zásadě s tebou Radku souhlasím, ale zdarmo to nebude. Přeci jen to pěstování něco stojí. Poštovné, substrát, květináč, reverzní osmóza, osvětlení, (práce?) ...
Ta kytka by měla být dostupná prostě za "normální" cenu, třeba jako podobná P. vulgaris. V tomto případě by totiž právě "regulace trhem" mohla vést k většímu plundrování lokalit. A za "normální" cenu bude v případě, že ji budou mít prodejci dostatek. Takže množte, množte!

---

Michal

Je to tak, jak už tady někdo správně předpokládal: P. bohemicu (alespoň podle mých informací) rozšířil mezi mezi naše pěstitele pan Studnička z liberecké BZ, kde ji masově namnožili v rámci reintrodukčního programu. Jejím rozšířením mezi nás smrtelníky tak udělali velmi záslužný krok k její záchraně.

To Radek p.: ono je těžké, myslím, položit úvahu do téhle roviny. Je mnohem více druhů, které jsou kriticky ohroženy a jsou v prodeji. Myslím celosvětově. Nedávno se tu řešila, tuším, Nepenthes rajah. Jsou to i některé trpasličí rosnatky, špirlice, heliny... Ono to co píšete je pěkné (dávat je zdarma), bohužel, v lidském pokolení neuskutečnitelné. Stále platí, čím vzácnější, tím dražší. Můžeme být rádi, že ta naše tučnice je poměrně levná, narozdíl od těch "tropických ohroženců".

DejF
[www.carniplants.cz]

Asi máte pravdu, taky jsem přemýšlel nad tím, jestli se v Americe obchoduje s Mucholapkou stejně jako u nás a v Austrálii třeba s pralesními rosnatkami a pod. Jestli jsou nějaká omezení, pravidla a pod.

Omezení samozřejmě jsou, většina kytek je chráněna a obchod s nimi by měl být kontrolován CITES. Více se o této instituci dočtete zde . [www.darwiniana.cz]

DejF
[www.carniplants.cz]

Tak mi to teď přijde, že dělám rozruch někde, kde to jakž takž funguje. Lokality málo kdo zná,je zde určitý systém státní ochrany, navíc je o ně postaráno a jestli tam čas od času zmizí jedna dvě rostliny, je to špatné ale není to zas tak hrozná tragédie. Kytky se prodávají poměrně levně takže není problém si ji legálně pořídit a asi je lepší nedělat kolem toho nějaký humbuk a neupozoŕňovat na ně. Vypadá to, že současný způsob ochrany je dostačující a je zbytečné vymýšlet něco ,,lepšího a důkladnějšího,,.
Jen mě tohle téma zajímalo a potřeboval jsem si to trochu ujasnit.
Radek Panenka

RadekP: v případě malých populací je asi ztráta každého jedince vážnějším problémem než u velkých. Funguje tady tzv. efekt hrdla láhve. Doufám, že mi to přítomní botanici potvrdí, u živočichů to tak funguje.
S tím původem rostlin v kultuře je to zajímavý. Vím o řadě druhů orchidejí, který byly nalezeny pouze jednou. Tj. všechny kusy na světě ( a je jich dost) jsou vlastně namnožený potomci jednoho jedinýho trsu. často i bez lokalit, neb vykvetly až ve sklenících a nikdy se je zpětně nepodařilo najít na lokalitách. Které už kvůli kácení asi neexistují.

Radku, nemyslím, že děláte zbytečný rozruch. Je to zajímavá otázka. Že systém ochrany moc nefunguje, víme všichni. Bohužel, toto platí hlavně na ochranu lokalit jako biotopu. Dovolím si nesouhlasit s Corelli(m) - Milane, nevím, jak Tě skloňovat - že problém u reintrodukované kytky, kde je několik desítek jedinců je v tom, že někdo ustřihne semeník nebo vydloubne kytku. Ale nevím, jak's to přesně myslel. Tenhle problém může vzniknout, jsou-li na lokalitě poslední tři kusy. To se u nás stalo např. u některých orchidejí, ale z 90% to opět nebyl důsledek "škubání a vykopávání" rostlin (to se dělo snad jen u střevíčníků, kdy zahrádkáři zdecimovali lokalitu), ale tím, že se změnily ekologické podmínky (odvodnění, změna hospodářství) a biotop pro danou rostlinu nebyl vhodný. Kdybych se měl vrátit k tématu, tak původní lokality tučnice české také nezmizely kvůli pěstitelům, zahrádkářům a v herbářích, ale jako důsledek změn podmínek na lokalitách.
U zvířat je to podobné. Zastřelíš tygra, kterých je 30 - ano, to je velký zásah, ale když si někdo sebere na bukových kládách dva tesařiký alpské, kteří jsou vzácní a chránění, tak se nic neděje. V ten moment je jich tam většinou hodně. Chytí-li vás ochranář nebo policajt (nikdo jiný pokuty dávat nemůže) dostanete flastr, ale že za týden přijedou kladaři, dřevo odvezou a celá populace půjde k šípku, to už nikdo neřeší. A je to bez pokuty.

DejF
[www.carniplants.cz]

Dejf: Ne šlo mi o něco jinýho, zblbnut četbou Červené královny a jiných knih mi šlo spíš o rozmanistost genů v populaci, a následnou nepřizpůsobivost populací s menší genovou variabilitou na nepříznivý vlivy změn prostředí (homozygoti, atd.). to je strašně zjednodušený, ale zhruba tak. Moc by mne zajímalo, jak je to u kytek, kdyby mi to mohl někdo vysvětlit. Ani mi tak nejde o potomky 2 -3 posledních kytek, jako spíš o zbytky původní diverzifikovaný populace. Kdyby mi to nějaký botanik vysvětlil
Jo ten nick je strašnej, už si stěžoval pan kolega Vít Chudoba, zkusím ho změnit. Vyhovoval by "Ten kdo píše s nickem"?

To by musel opravdu vysvětlit někdo kdo se zabývá fytogenetikou a ví o problému dané lokality (a to si nejsem jist, jestli bych to vysvětlení pochopil ). To už je na mě vyšší dívčí. Ono by stačilo třeba vědět, z kolika rostlin jsou ty tkáňovky dělané. Na to by asi uměl odpovědět pan Studnička, ale nikdy mě nenapadlo se ho na to zeptat. Třeba s aldrovandkou je to asi jiné, když se množí pouze vegetativně. Ale to jen filosofuji o problému, o kterém vím prd.

Nick je dobrý, to neměň. Kdo bude chtít zjistit kdo jsi, napíše si třeba SZ. Ale to indiánské jméno "Ten kdo píše s nickem" je taky fajn. Ale nevyřešíš tím skloňování. Kým-čím bude "Ten..." nebo "Tím...", protože cizí jména by se neměla skloňovat (třeba Corelli ). Ale jinak mám indiánská jména opravdu rád už mám dva takové kamarády - "Chlubící se králík" a "Ten který zvrací se vztyčeným prstem".

DejF
[www.carniplants.cz]

Corelli: nemám nic proti Vašemu nicku, jen mně přišlo divné, že se musíte tady na fóru schovávat za přezdívku. Ale to je Vaše věc. Co vlastně to Corelli znamená?

Vít Chudoba