Darwiniana

Zdravim vsechny

Hodilo by se mi necim obalit kvetinace, aby se tolik neprehrivaly (no jo, dneska se udelalo docela horko a ta orientace na jihojihozapad dela svoje). Napadlo me pouzit stejnou vec, jakou si tady na kolejich lepime na okna - alobal ) Ale nejsem si jisty, zda je inertni, nebo vlivem vlhkosti uvolnuje do okoli rostlinam nebezpecne prvky. Otazka tedy zni, zda to nekdo nevi, popr. nezna lepsi elegantnejsi reseni.

Mejte se hezky!

Dobrého podvečera Chtore!

S podtitulem: Hliník se odstěhoval do Humpolce

Reaguju na ten alobal. Škodit by snad neměl a jde o elegantní prosté řešení. Vím ze zkušeností, že ho mnoho pěstitelů využívá jako odrazky ke zvýšení osvitu v koutech situovaných ke slunci spoře. Zvyšují s ním rovněž efekt umělého osvitu vitrín aj. domácích fytopredátorií. Ten fíkl s obalením korpusu květináčů jsem už někde taky zaznamenal. Nevzpomínám si už ale, zda to bylo s dostatečným efektem.
Předpokládám, že ten alobal nebudete cpát přímo na rostliny, nýbrž kolem jejich květináčů. Pak by se u rostlin žádná škoda projevit neměla. Nemyslím, že by se za těchto okolností k rostlinám dostávalo nějaké toxické množství Al, zvláště,uvážíme-li, že se alobalové fólie běžně používá ke grilování, tj. k zabalení nějakého masného tovaru přímo do ní, aby se nevytratila ceněná šťávička.
Pro úplnost, pravda, existují dnes teorie, že tolik populární Alzheimerova choroba by mohla být způsobována dlouhodobou akumulací Al v lidské mozkové tkáni, zejména po dlouhodobé konzumaci piva skladovaného v aluminiových sudech, ale jak známo rostliny mozkovou tkáň nemají a z výše uvedeného nepředpokládám, že by se k nim uvolnilo tolik toxického množství Aluminia.
Rezumé: Vyzkoušejte to bez obav a dejte mi vědět.



Zdeněk Žáček

Ano, alobal chci pouzit na kvetinace - mel jsem jen obavu, zda napr. pri roseni, zalevani atp. mi nebude neco nezadouciho reagovat, stekat do tacu s vodou, na kterem mam MR, a pak se dostavat k rostlinam zespodu.
Taky si tim v zime vylepsuji umele osvetleni (uz jen proto, ze mi to nemusi svitit do oci) a navic jsem alobal dal zezadu na topeni (vetsinou se topi, az kdyz si zacneme stezovat )). Ale momentalne mam teda slunce opravdu prebytek (zatimco nekteri kyticky vynasi za slunickem, ja je schovavam, v poledne bych je musel mit grilovane, ale zase kdyz je venku tak pekne, nemuzu je prece porad drzet zavrene ;o)) pozn.: je 18:30 a na slunicku je porad 43 stupnu / kdyby nebyl v 7. patre poradny pruvan, tak nevim, nevim (coz je mimochodem maximum, co na teplomeru mam, takze je mozne, ze dneska byl prvni, kdo se prehral a ukazuje ted nesmysly).

No urcite to s nim bude lepsi nez ted. Sahal jsem na substrat a jako ... takovy hezky vyhraty.
(teplomer asi funguje, nez jsem tohle dopsal, spadla teplota na 42)

Díky za aktuální report Chtorre!
Ještě jsem si vzpomněl, že jsem v jedné laboratoři rostlinných explantátů viděl obalené alobalem Erlenmeyerovy baňky s růstovým médiem a explantáty. Byla to tam zcela běžná praktika k zastínění, ale faktem je, že ty baňky byly hermeticky uzavřené a tedy uvnitř pochopitelně sterilní.
Nejasně si vzpomínám, že jsem teď nedávno někde (snad ve Vesmíru) četl o výrazné akumulaci Al v pletivech jednoho druhu kapradiny (tuším, že šlo o Čínu)a vím, že akumulace Al je výrazným koníčkem některých rostlin obecně.
Pokud byste měl zájem, kouknul bych se na aluminium versus rostliny do spešl ekologie. Ať máme jistotu.



Zdeněk Žáček

A co použít porézní hliněné květináče? Voda prosakuje, povrch je vlhký a díky odparu se bude květník ochlazovat. Dokonce tam je i jistý autoregulační prvek.

A hlavně se nemusím zabývat hliníkem, i když osobně si myslím, že to je zbytečné. Hliník je sám o sobě velmi reaktivní a tak na povrchu hliníkových předmětů a tedy i fólie jsou oxidy hliníku, které jsou poměrně stabilní. Problém s hliníkovými hrnci a pánvemi je ten, že se při vaření neubráníme míchání a tím odlupování těch oxidů.

---

Michal

Inu, dotaz zněl,zda alobal použít teď hned, nebo zda použít jiný fígl. Určitě jsou vhodnější keramické porézní květináče, ale to má ten našinec teď hned všechny kytky přesazovat?!
O hliníku, popř. jeho sloučeninách a jejich možné toxicitě u pěstovaných rostlin, je v sovislosti s hliníkovou fólií jistě zmínka nasnadě.



Zdeněk Žáček

To bych opravdu ted vsechno nepresazoval ) - alobal vezmu jako rychle reseni, zitrek se blizi a predpoved je zatim jasna (doslova). Jenze z dlouhodobeho hlediska a vzhledem k tomu, ze moje kvetinace pripominaji spise nahodnou sbirku vsech moznych tvaru, barev atp. (spolecne maji pouze to, ze jsou umelohmotne), tak je mozna dobre zacit planovat na delsi lokte. Ty porezni hlinene se mi ted vubec nevybavuji, reseni to mozna je (by me zajimalo, co je ucinnejsi), ale hned me napadla jedna otazka - tyto kvetinace vzhledem ke svym vlastnostem by mohly zpusobovat docela rychle vysouseni substratu (moje MR uz ted bumbaji jak o zivot), coz se mi moc nelibi. Jenze jak rikam, zkusenosti s tim nemam, jen me to napadlo. Takze kdyz uz to bylo nakousnuto: ma nekdo pozitivni / negativni vysledky s timto druhem hlinenych kvetinacu? Obecneji receno: narazil nekdy nekdo na nejake "vylepsene" kvetinace, na ktere neda nyni dopustit?

pozn.: ten teplomer funguje, takze vazne bylo 43 na slunci, no potes

Mejte se!

Chtorre,

hodně taky záleží na tom, které MR pěstujete. Ani porézní květníky z keramiky neřeší ten problém paušálně. Právě z důvodu, který uvádíte. Já obvykle používám se zdarem stejný typ plastových květníků a na poslední chvíli zachráněnou helinu mám na okenním parapetu dokonce v černém květináči!
Vím, že jsem kdysi v keramickém květináči pěstoval rosnolist lusitanský (Drosophyllum lusitanicum), u něhož se to přímo doporučuje, ale u jiných rostlin mám zkušenost s běžnými květníky různých velikostí z plastu a hodně taky využívám různých kelímků po spotřebování jejich obsahu.



Zdeněk Žáček

Také používám k pěstování plastové květináče. V hliněném mám pouze Darlingtonie. Navíc přesazování bych Vám v současné době vůbec nedopodučil. Jakkoliv během těchto veder zasahovat do kořenového systému MR je dost riskantní. Ale je to můj názor. Přikláněl bych se také k tomu alobalu.

Pavel Bartoň



Pavel Bartoň
[www.tbsg.net] & [www.masozravky.info]

Presazovat ted opravdu neminim - tim jsem mel namysli, ze az by prisel cas, tak bych presedlal. Musim rict, ze v tom alobalu to vypada hodne drsne )
Dekuji, Morlore, za nabidku, ale snad nebude treba patrat ve specialnich knihach. Jedu ted proste na hlinik.
Jinak vysledek dnesniho tepelneho soku je asi takovy, ze vylozene si v tom dle ocekavani libuji spirlice - nove pasti rostou strasne rychle a jsou nadherne syte. Ale taky stare rychleji usychaji / , takze nevim, zda je to pomoc. Ted me tak napadlo - je mozne, ze starsi pasti, ktere vyrostly za mnohem nizsi svetelne intenzity, jsou proste malo odolne vuci takovym dnum a proto rychleji odchazi, nebo je to logicky jev?
Nejsem si jisty s alicii, uvidim zitra (rano). Vypada - no divne. Zato kapska vypada porad stejne = super. Stejne tak intermedia a peltata.

V miste, kde se mi dotykaly listy mucholapky kvetinace, zacaly hnednout (takovy prouzek presne kopirujici okraj kvetinace), budu je muset trochu odizolovat, asi tam vlozim chomacek vaty. Coz mi pripomina - snasi dioanea plne osvetleni? (tim myslim treba takove, jako bylo dneska (no dobre, ted uz vcera)). Stejny dotaz i na calyficidu.

Zbytek byl mimo hlavni sluneni, takze zadna zmena.

pro pobaveni: abyste si nemysleli, ze jsem neco nespalil, tak spalil, sebe >(

Martine,

jasně, to přesazování by byla kardinální blbost. Jak už jsem napsal, keramika je vhodná především pro vybrané druhy. Ty, které jmenujete, budou v pohodě, jen se teď snažte bohatě zalévat a odrážet světlo od korpusu květináčů.
U. calycifida, D. peltata, D. capensis, špirlice všech druhů i D. muscipula rostou na otevřených nezastíněných stanovištích. Mucholapka je dokonce pyrofyt. Na jejích přirozených lokalitách je někdy tak sucho, že se na troud vyschlá tráva samovznítí. Mucholapka ale požár přežije cibulovitě zduřelým oddenkatým kořenem v substrátu a po požáru je jedním z prvních obrážejících druhů. Takže přímý osvit v pohodě, ale hojně zalévat. V tom vedru je svižnější metabolismus, tedy i rychlejší přírůstky a úbytky. Vše je zrychleno.
Jo, ty listy mucholapky odizolujte, protože se spalují od rozpáleného okraje květníku.
D. aliciae - sledujte a dejte vědět, zda se horší či lepší, popříp., zda je stav beze změn.



Zdeněk Žáček

Zustanme radsi u Chtorra - jmeno Martin se v tomto tematu neobjevilo (myslim), ja se tak nejmenuji a podle obsahu byl prispevek urcen mi ) (to je v pohode - jen poznamka, abych nezustal Matinem naporad - cas 2:42 dela svoje)

Jinak vse, co jste napsal, souhlasi s tim, co mam ve vseobecnem povedomi. Opraven byl pouze muj nazor na calyficidu - vychazel jsem ze Svarcovy knihy, kde v prilis jasnych dnech doporucoval polostin, tak jsem myslel, ze takovy frajer to nebude. Jelikoz Termiter me pri osobnim setkani z tohoto omylu vyvadel a uz jste dva, tak to beru jako jednoznacny nazor.

Posledni dotaz, kdyz uz jsem u toho vyslechu: snese primy zasah genlisea?

poznamka k alicii: stav nezmenen (ke smrti to ma nastesti jeste hodne daleko), pokud bude nekde problem, tak jedine v tom, ze listy polehavaji na substratu a kdyz se hodne zahreje, tak nici spodni listy. Tady by mohl pomoct ten alobal (myslim).

Moje skleroza: jeste tohle: je vhodne zalevat rostliny vodou s pokojovou teplotou v prubehu dne (aby nedochazelo k nejakym teplotnim sokum - voda sice neni studena, ale povrch je horky, atd.), treba ve dve odpoledne? Ptal jsem se uz jednou v tomto duchu, ale tehdy se to tykalo roseni.

Sorry, Chtorre,

jo to je lepší, jako by komunikace s někým z jiné planety!
U. calycifida - no, myslím, že to kolega Švarc nenapsal tak úplně mylně. Tahle terestrická ´bublina´ sice roste v jihoamerických nezastíněných bažinách tropického pásma a tedy na přímém slunci, ale co je malý květník se substrátem a malou podmiskou proti tomu, jak RVV kompenzuje v přímé konfrontaci s ostrým tropickým slunkem kapacita odparu vody jihoamerické bažiny! Proto v opravdových parnech a ještě v amatérské kultuře k tomu mírný přístin zaškodit nemůže.
Rod Genlisea - platí totéž, co u U. calycifida.
D. aliciae - kdyby bylo nejhůře, zkuste přes její květník přetáhnout mikroténový sáček. Zvedne se RVV a listy se začnou opět lesknout slizem na tentakulích. Pokud by to nepomohlo, příčina bude jinde a mám ji schovanou v rukávě.
K poslednímu dotazu: zalévám ustátou kohoutkovicí skladovanou v pet lahvích při pokojové teplotě bez viditelné újmy pro rostliny i za nejparnějších dní už řadu let. Lépe zálivku aplikovat v ranních a pozdně odpoledních až večerních hodinách než v pravé poledne za největšího žáru.



Zdeněk Žáček