Darwiniana

Dobrý deň. Chcem sa opýtať, že ako si mám spraviť záhradné rašelinisko, a že ako to je zo zavlažovaním.

Ďakujem pekne.

Je to jednoduché. Vyberte místo, kde v době vegetačního období svítí slunce zhruba půl dne, nebo více. Pak pouze vykopejte díru dané velikosti, dejte do ní jezírkovou fólii, naplňte rašelinou, napusťe a nějak zajistěte okraje. A máte to.
Přidám pár podrobňejších rad:
Hloubku rašeliniště není nutné dělat moc velkou, pokud ho neplánujete nechávat opravdu dlouho bez zalévání. Naprosto stačí hloubka kolem 40cm, já mám v některých částech svých rašelinišť jen kolem 30-35cm. Doporučil bych však udělat hodně kolmé "svahy" a ploché dno, aby rostliny u kraje měly kam dát kořeny.
Rozměry na plocho jsou samozřejmě libovolné...přesto vůbec nedoporučuji dělat širší než 1,5m, protože jinak se nedostanete pořádně do středu. Druhé rašeliniště jsem chtěl dost velké...přesto jsem šířku nechal na 1,5m a "vyřádil" se na délce - 4,5m. Ta je vyloženě libovolná.
Další menší rada je naplnit ho rašelinou až opravdu povrch, jinak vám do něj bude z okrajů padat spoustu nepořádku.

Se zavlažováním - při teplotách ve dne kolem 15-20°C klesne hladina vody v rašeliništi o cca. 0,5-1cm. Při vedrech 30-35°C na slunci však klesne o 2, někdy až o 3cm. Když je rašeliniště už jen vlhké, tak se musí při vedrech do 2 dnů zalít. Takže se musíte zařídit podle toho. Při ručním zavlažování a hloubce 30-40cm to znamená, že v létě nesmí být necháno déle jak cca. 10, maximálně 14 dní - pokud je víc teplo. Já ale už 3 roky mám na zahradě automatické, kropící zavlažování a nemůžu si ho vynachválit. Klidně jedu na 3-4 týdny pryč a nikdo se o to nemusí starat. jen když jsou velká vedra, tak to radši kontroluji častěji - kdyby se zavlažování rozbilo. Jasně - pokud si budete dělat jen jedno malé rašeliniště, tak je levnější ho udělat třeba 60, 70cm hluboké a pak vydrží mnohem déle...ale pokud byste tu plochu měl větší, tak je daleko levnější koupit to zavlažování!

Pak je tu ještě zajištění okrajů. Hlavně nikdy nepoužívejte mulčovací kůru! Měl jsem ji první rok a nikdy více! Ptáci ji rozhrabávají dovnitř, brzo plesniví, prorůstá jí plevel, atd. Já mám velice osvědčené naskládat kolem rašeliniště kameny. Shromažďuji křemeny o velikosti cca. 20-30cm a skládám je kolem.
Tam, kde ještě kameny nemám, to mám obskládané dřevěnými prkny. Sice né moc estetické a dočasné, ale funkci plnící snad i lépe.

Takže to mé základní rady, získané zkušeností.
Tady pro představu pár mých fotek:

[img5.rajce.idnes.cz]
[img5.rajce.idnes.cz]
[img5.rajce.idnes.cz]
[img5.rajce.idnes.cz]

Ďakujem naozaj nádherné rašelinisko. Ja by som ho chcel asi tak na šírku 30cm a na dĺžku 50cm.

Niekde som čítal, že sa na dno rašeliniska dávajú nádoby z destilovaných vôd, ale nechápem, že ako si rašelina tú vodu s tých nádob zoberie a ako sa tam tá voda dostane.

Ďakujem pekne

Díky za pochvalu.
Pokud chcete jen takovýto malý záhonek, tak to je jednoduché ho udělat. Snažte se však udělat "stěny" pokud možno uplně kolmé, ať mají kytky prostor na kořeny. S těma nádobama nevím...mě by nenapadlo dávat je do toho. Jestli chcete aby vydrželo déle bez zalévání, tak ho udělejte hlubší, než těch běžných 35-40cm.
A ještě takový postřeh - když si člověk plánuje rašeliniště, tak mu vždy připadá, že bude větší, než ve skutečnosti...takže pokud tam chcete mít víc než např. jen jeden trs šprlic, tak bych Vám radil ho udělat předse jenom trochu větší.

OK. Vďaka.

Dobrý den,
připojím své poznatky z budování rašeliniště, které tu ještě nezazněly.

1) Ať už ho uděláte jakkoliv velké, za 2-3 roky zjistíte, že je malé

2) Já mám ve svém rašeliništi na dně stočené asi 2 m tlusté plastové hadice (průměr asi 7 cm), která je v celé délce perforovaná. Na konci, který je na dně, je zaslepená geotextílií, aby se zabránilo pronikání rašeliny do hadice. Druhý konec je vyveden na povrch a používám ho k zalévání. Je to tedy takový podmok Hadice navíc svým objemem funguje jako akumulace vody.

Pak tam mám taky zahrabané dva 5l kanystry od destilky, taktéž perforované a obalené geotextilií (aby se nazanesly rašelinou). Vršky kanystrů jsou asi 15 cm pod povrchem rašeliniště. Na ústí každého kanystru je přilepený asi 20 cm dlouhý kus jiné plastové hadice, která opět ústí nad povrch, takže je možné dolévat do nich bez problémů vodu.

Celé rašeliniště je samozřejmě obloženo fólií, aby mi z něj voda neutekla. Asi 5 cm pod povrchem jsem fólii po celém obvodu prostříhal, aby se rašeliniště při větších deštích nezaplavovalo.

Důvodem, proč jsem zvolil takovouto konstrukci je, že jsem to chtěl co nejvíce bezúdržbové. Jakmile se rašeliniště jednou kompletně "napustí" vodou, stačí čas od času dolít vodu do kanystrů a do hadice. I v největších vedrech vydrží povrch rašeliniště několik týdnů velmi vlhký a není třeba ho zalévat. V průběhu jara a podzimu, není téměř potřeba vodu dolévat (pokud alespoň občas zaprší).

Ještě k tomu napuštění - moje mini rašelinišťátko (hluboké 80 cm) spolklo asi 1,2 kubíku rašeliny a následně kubík vody

Jirka Vaněk



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Jirka Vaněk (25.11.2010 13:33)

To Jirka:
1) I dřív, já každopročně zvětšuji nějaké rašliniště, nebo stavím nové.

To zavlažování máte zajímavě vyřešené, nicméně mě přišlo jednodušší si pořídit automatické zavlažování...a ani je nemusím mít moc hluboké.
Mě na 9m2 spolkly přes 3 kubíky rašeliny a vody kdoví kolik.

to je aka perforovana?

děrovaná

Jirka Vaněk

Presne jako to popisal jirka tak tak to planujem mat lebo nebude niake velke ... A chcel by som sa spytat ze ci by tam tieto druhy prezili aj zimu : 2 sarracenia (planujem dokupit) , 8 trsov tučnic , 1 mucholapka ,Nepenthes , a vela rosičiek , a planujem kupit aj darlingtoniu ...

Za odpove´d vopred dakujem



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil leobeny12 (15.12.2010 21:36)

Jakých tučnic a jakých rosnatek? Přežívají jen některé druhy. A Nepenthes zimu na rašeliništi nepřežije.

Ok .. a rosička je rosička Capensis (kapská) , a tučnica to fakt neviem ale dam foto a jak bi mi vdel niekto povedat ze aky to je druh ta budem velmi vdačny. e este som sa chcel spytat ci tam mucholapka prezije zimu ??

Vopred dakujem Adam



Upraveno 2 krát. Naposledy upravil leobeny12 (16.12.2010 15:56)

ta Drosera capensis také nepřežije zimu venku

A drosera Capilaris , darlingtonia , mucholapka , a prosim vas povedzte mi ak by niekto vedel aky to je druh tučnice ak by niekto vedel

Vopred dakujem Adam

Nepenthes pravděpodobně nepřežije zimu ani ve foliovníku.

Drosera capensis je africká teplomilná rosnatka a taktéž není vhodná pro celoroční pěstování na rašeliništi.

Ze všech kytek, které jste tu napsal, se na celoroční pěstování venku v našich podmínkách hodí pouze mucholapka a sáry.
Ta tučnice taktéž není vhodná volba.

Darlingtonie jsem sice již viděl pěstovat na rašeliništi, ale musíte mít hodně silnou a odolnou rostlinu. Troufám si tvrdit, že jen málokterá to zvládne.

Obecně se v našich podmínkách dají venku celoročně pěstovat rostliny, pocházející z mírného pásma (tzn. rostliny schopné přežít mrazy).
Z rosnatek jsou to D. rotundifolia, D. intermedia, D. anglica, D. filiformis.

Z tučnic např. P. vulgaris, P. alpina.

Pak zmíněná mucholapka, a sáry - já mám odzkoušeny S. flava, S. purpurea, S. alata, S leucophylla (ale ta je spíše teplomilnější a je to už risk).

Jirka Vaněk

Doporučuji k prostudování toto téma:

[www.darwiniana.cz]

Zde najdete rostliny, které se dají víceméně snadno pěstovat na zahradním rašeliništi.

Jirka Vaněk

Dobrý deň. Aký druh rašeliníku je vhodný do záhredného rašeliniska?

Nejlépe takový který roste poblíž a je snadno dostupný, někdy je poměrně těžké determinovat některé druhy rašeliníku od sebe, spíše bych prostě zkusil ten co je nejblíž a snad tam půjde. (pozor na chráněné druhy a lokality)

Relativně hojný a odolný je Sphagnum palustre (viz. např. [www.andrewspink.nl]). Od ostatních se spolehlivě pozná podle toho, že je takový macatý, větší než většina ostatních rašeliníků (např. tento Sphagnum fallax, který se poznává mnohem hůře, protože je mu mnoho druhů podobných [www.aphotoflora.com]). Sphagnum palustre mi úspěšně roste kolem špirlic a daří se mu bez jakékoli péče.

OK. Ja mám na rašeliník smolu. Hľadal som ho aj na rašelinisku, ale ani za svet ho nemôžem nájsť. Mohli by ste mi prosím napísať nejaké tie lokality, kde sa vyskytuje?

Viliam když napíšeš odkud přibližně jsi jistě někdo poradí. Rašeliník se dá najít poměrně běžně jen je třeba vědět kde hledat.

Som zo Slovenska z okolia bratislavy, ale máme chalupu v Turčianskych Tepliciach. V okolí je jedno rašelinisko, ale ako som už napísal, neuspel som.

Chcem sa vás opýtať na zavlažovanie rašeliniska. Ja som dostaltaký nápad, že na dno skrútim hadicu vložím doň nádoby z destilky a okolo rašeliniska zapichnem tyče cca 0,5m a prikryjem ho fóliou a po bokoch fólie spravím diery kvoli dýchaniu rastlín. Myslíte si, že by mi takto zariadené rašelinisko prežilo aj 3 týždne bez opateri keď v lete pôjdem na dovolenku?

A ak máte to zavlažovacie zariadenie, tak mohli by ste mi prosím poslať fotky?

Prežil by mi tento rašeliník celoročne v rašelinisku?
[emailnew.azet.sk]
VĎAKA.



Upraveno 2 krát. Naposledy upravil viliam (08.02.2011 18:02)

Keď si spravim rašelinnisko tak jako často v nom treba menit zeminu a asi kolko ? Rastliny mam aj niak presadzat na ine miesta ??

Vopred dakujem za odpovede
Adam



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil leobeny12 (21.02.2011 14:45)

Leobeny: Pokud se jedná o standartní rašeliniště, alespoň cca. 30-40cm hluboké, tak uplně všechnu zeminu není potřeba měnit opravdu hodně dlouho. Ale vrchní vrstvu občas ano, ikdyž tam nejvíc záleží na dalších okolnostech. Pokud to budete mít koncipované jako já, tedy že tam nestrpíte ani lísteček plevele a navíc to budete zalívat běžnou vodovodní vodou, tak vám stejně jako to dělám já doporučuji každé 2 roky vyměnit vrchních 10-15cm. Co se týče spodní vrstvy, tak u prvního rašeliniště ji tam mám už 5let a myslím si, že ji tam klidně dalších 5 let nechám...stejně tak hluboko (pod 20-25cm) i šprlice jen uplně výjmečně zapustí nějaký dlouhý kořen, jinak nic.
A zase protipól je kamarádovo rašeliniště v beskydech, které je celé porostlé mechy a mokřadnímy plevely a napájeno je lehce kyselou vodou z pramene přímo u něj. Tam tu vrchní vrstvu může nechat klidně 10 let, pokud alespoň trochu trhá plevel a rašelina se sama obnovuje.
Co se týče přesazování kytek, tak ty teoreticky můžete přesadit jen jednou za ty 2 roky, pokud byste měl takové rašeliniště jako já, u kamaráda to není ani za 2 roky třeba...ale samozřejmě některé kytky, asi taky polovinu, přesadím každé jaro, protože jsou potřeba rozdělit, nebo mají málo místa, atd.

Okk . Velmi mi to pomohlo . Dakujem

Adam .