Autor:
Zdeněk Žáček čestný prezident společnosti
(IP zapsáno)
Abych Vám odpověděl:
Roční členský příspěvek se platí jednotně, tj., na konci roku, v posledním čísle "T" dostanete složenku. Splatnost je tuším do konce února následujícího roku. Tím se systém zjednodušuje, protože dříve jsme monitorovali každému členovi rok přesně od data jeho zaplacení a bylo to dost zmatečné. Zvláště, když někdo neplatil a složitě se uháněl k vyjádření, zda chce v členství pokračovat či ne. Více a detailněji by Vám o tom pověděl kolega Michal Rubeš, to v případě, že byste se rozhodl mezi nás vstoupit. Ostatně, podrobně se můžete v příslušných pasážích o podmínkách členství informovat na našem webu.
Těší mě, pochopitelně, Vaše uznání současného rozvoje
. Vždy byl, je a bude závislý na kvalitě realizačního týmu (na zvoleném vedení) a stejně důležitý je i faktor spolupráce členské základny, tj., když nemlčí a ozývá se, když vytváří zpětnou vazbu, když si své vedení prostě reguluje. A nejen to. Velmi důležité je, aby slyšela i signály, které jí vysílá vedení. Tak třeba, když vedení "otravuje" členy, aby psali příspěvky, nechce nikoho z členů znásilňovat k odvádění povinných daní, ale chce tím naznačit, že pro členy vytvořila všemožné nástroje včetně jejich magazinu, že ale jejich trvání závisí na jejich využívání. To je třeba případ TRIFIDa, do něhož se členové odvažují zaslat příspěvky jen velmi zdráhavě a přitom se stačí podívat na filosofii "T" v menu stránek
, kde jasně stojí, že je to magazin určený všem, nikoliv jen nějakým odborníkům.
Sám jsem individualista a tuto polohu ctím. Pokud ale individualista vstoupí do nějakého zájmového spolku, měl by chápat, že úplná pasivita na místě není. Že už se jedná o cosi společného, k čemu by měl přispět. Že je to hlavně účast na různých akcích
a pak starost každého člena o to, zda má TRIFID co k jídlu. Prostě si myslím, že i individualista by si měl před vstupem do našeho konkrétního spolku jasně uvědomit, že to zdaleka není podnik, kde ho za jeho peníze dokonale obslouží u stolu, aniž by hrábl prstem, že tady jde o podnik, kam když vstoupí, musí občas taky zajít do kuchyně a aktivně tam přiložit ruku k dílu, protože jinak se nenají. V tom je jádro pudla, v tom je mylná představa mnohých členů, kteří
považují právě za podnik, v němž mohou být za své peníze zcela pasivní. Tak tomu není. Předpokládá se tedy určitá nezištnost, entuziasmus (ten je naprosto nezbytný) a v ideálním případě i jakási stavovská hrdost na svůj spolek, z níž pak pramení cosi jako spontánní občanská povinnost každého člena přispět alespoň nějakým tím příspěvkem do "T". Právě proto tomu teď zde na Fóru věnuju hodně času. Mou snahou je, aby členové všeobecně pochopili, jakou morálku DARWINIANA k dobrému chodu potřebuje. Volím metodu trpělivého přesvědčování, volím apel na rozumové složky členů i členů potenciálních a jsem přitom dalek jim cokoliv nařizovat.
Celý náš spolek je čistá amatérština a chceme-li ho udržet na dobré úrovni musíme spolupracovat všichni. Čím více pasiváků budeme mít, tím horší situace. Pokud se mi do povědomí členů výše uvedené pravdy dostat nepodaří, pak si dlouhodobou existencí
jistý být nemohu.
Zdeněk Žáček