Darwiniana

Pěstuje tu někdo úspěšně láčkovici na parapetu (ne ve vitríně) ? Dá se s úspěchem pěstovat v okurkové láhvi případně v nějakém jiné skleněné nádobě s vrchním větráním ?

Ahoj,

mám jí na parapetu jižního okna. Květináč stojí v misce naplněné rašelinou zalitou vodou - takové bahýnko. Vlasní kvěník je přiklopen cca spodní polovinou 2l PET lahve, větrací otvory mám vystřižené dole.

Kytka je v dobré kondici - tvoří nové pasti. Když jsem jí dostal tak jsem nevěděl co s ní a zničil jsem jí tak, že měla jen dva zimní listy.

Pár fotek jsem dal na na [album.olympus.cz]. Je tam poničená rostlina v létě minulého roku, stav z dubna, kdy vytvořila pořádné láčky a celkový pohled na podmínky.

Momentálně se pár láček červěně zabarvilo a další (asi) tři vyrostly.

MedVed

Já ji mám taktéž na jižním okně v akváriu společně s heliamphorami. viz [www.sarracenia.cz]

Miloši,

stejně jako kolegové bych podpořil tvrzení, že láčkovici na parapetu pěstovat lze. Jen bych moc nedoporučoval okurkovou láhev. Spíše vzdušnější způsob a s menší šancí na přehřívání, zvláště na okně s jižní expozicí. Já takhle zachránil v zimním období rostlinu Heliamphora heterodoxa. Měl jsem ji přes zimu ve větší akvarijní nádrži spolu s jinými druhy rostlin včetně Heliamphora nutans. Naneštěstí stojí nádrž téměř přímo nad radiátorem a to teplo odspodu mi oba druhy "helin" začalo rapidně likvidovat. H. nutans jsem už nezachránil, ale H. heterodoxa ano. Ještě včas jsem ji vyndal z nádrže a květináč s ní postavil do spodku odřízlé pet lahve, takže dno květináče má ještě dost daleko ke dnu zbytku pet lahve. Tam odkapává přebytečná zálivková voda a přebytek se pravidelně odlévá, takže dno kětináče nikdy nestojí ve vodě. Tento komplex jsem postavil uprostřed zimy na parapet do meziokenního prostoru s východní expozicí. Kvůli udržení vyšší RVV jsem přes okraj květináče jednoduše přetáhl mikroténový sáček a ´helina´ se začala pozdravovat. Pravda, je podstatně drobnější než byla, když jsem ji získal (dosud juvenilní láčky), ale tvoří teď nové láčky a věřím, že brzy začne i robustnět. V zimě musíte jen dávat pozor, aby Vám na rostlinu někdo neotevřel vnější okno, a když je moc zima, jednoduše vpouštíte do meziokenního prostoru teplo z bytu potevřením vnitřního okna.
Možná si říkáte: "co to tady mele, já o láčkovici a on o heliamforách". Inu, myslím, že ´helinám´ i láčkovici svědčí zvláště v zimě, ale i v noci, poklesy teplot. Ostatně, když se kouknete do literatury, zjistíte, že v domovině C. follicularis, na jz. Západní Austrálie, dost blízko jižního pobřeží, panují značně drsné poměry. Jestli tyhle rostliny něco nesnášejí, tak je to neměnné klima domácích vitrín, ať je venku zima, léto, den, nebo noc. Občas se někomu chytí i v takových podmínkách, ale to jen proto, že natrefil na jedince s širší škálou adaptability. Ostatně, kolega Mirek to vyjádřil jasně: "láčkovici mám mezi heliamforami".



Zdeněk Žáček

Jo tak to jsem v podstatě vyřešil stejně, jen jsem ještě do dna květináče dal sací knot, který visí dolů do PET lahve odkud si nasává vodu, takže je substrát vlhký a dno není přemokřený. Začal jsem tak v poslední době pěstovat rosnatky, byblis liniflora a teď láčkovici. Uvidím jak se jim bude dařit.Jen s tím poklesem teplot budu muset něco vymyslet, v akváriu s láčkovkama jí bude asi "vedro" (20-28C).

Dovoluji si upozornit, že svojí láčkovici pěstuji celoročně v pokoji pod zářivkama, pořád stojí ve vodě a je jen přiklopená nějakou větší širokou skleničkou. Viz [masozravky.termiter.cz]. Nezdá se, že by jí to nějak vadilo. Podle toho, co se tu píše, by mi možná tak mohli jít i "helošky"!

---

Michal

Zdar Miloši,

držím palce, ať vyřešíte i ty teplotní problémy. Pak byste snad (nikdy neříkej nikdy) problémy mít neměl. Tak či onak, mohl byste o tomhle stylu pěstování vyseknout článek pro TRIFIDa. Samozřejmě výhledově, až budou nějaké poznatky. Co Vy na to?



Zdeněk Žáček

Dobře,
připravuju už na tohle téma nějaký článek, ale pustím ho ven až nasbírám nějaké ty praktické zkušenosti tak za 2-3 měsíce.

OK, tohle rád čtu, Miloši! Díky za "T". Už si hladí nenasytný břich.



Zdeněk Žáček

Zdravím, já mám 6 až 7 cephalotů a všechny je pěstuji v akváriu se stálou vzdušnou vlhkostí a teplotou okolo 20 - 23°C a rostou a vypadají nádherně. Kolegové, kteří u mě byli, říkají, že něco tak nádherného ještě neviděli.

MK
www.sweb.cz/masozravky

Trochu přizelenalý upřímnou závistí se jen zeptám: jak dlouho už je pěstujete a zda Vám už některý kvetl?



Zdeněk Žáček

Milý Martine!

Hned jakmile jsem se dočetla o těch nádherných láčkovicích, tak jsem se šla podívat na vaše webovské stránky. Jsou povedené a po chvilce brouzdání jsem našla i pěknou fotku s akvárkem a květináčem s pěti láčkovicemi. Vypadají moc dobře! Jen bych se chtěla zeptat, zda to nejsou ještě "miminka", jelikož některé se mi zdají mít menší láčky a ještě ne zcela červeně vybarvené. Ovšem vaše stránky vypovídají o vaší velké zainteresovanosti v masožravých rostlinách, a proto si myslím, že by se vám případné členství v arwinianě mohlo zalíbit a přinést vám mimojiné i možnost potkat se s podobně postiženými lidmi a potenciálními novými přáteli. Určitě se podívejte na naše domovské stránky a zvažte, zda bychom vás něčím neoslovili!
Přeji mnoho úspěchů a pěkný víkend!



Janina

Zdravím pěstuji je už cca 3 roky a ještě ani jeden mi nezemřel. A ještě mi nekvetly, to si ještě budu muset počkat, tak staré ještě nejsou. A je pravda že všechny dospělé nejsou, dva mám ještě dost malé. O členství v arwinianě uvažuji už nějakou dobu, ale ještě pořád nevím.

MK

Díky za odpověď, Martine,

já teď nemám žádný Cephalotus a neříkám, že po nějakém netoužím. A dařil se mi bezva. Ale nechci unavovat dlouhou historkou. Dokonce mi i kvetl a tehdy to byla v ČSSR docela rarita. Mám z toho i barevné fotky. Psal jsem o tom do našeho TRIFIDa a dokonce jsem podrobně květenství a květy zaznamenal kolorovaným akvarelem.
Tehdy jsem si myslel, že krásnější rostliny a takové robustnosti láček už v kultuře dosáhnout nelze. Ale pak jsem po letech viděl láčkovice ve skleníku fyziologie rostlin při PřF UK a zjistil jsem, že jsem měl neduživého pidimuže, zdaleka ne tak krásně do nachově ruda vybarveného a hlavně tyhle exempláře byly prostě obří....
Všiml jsem si, že o členství v uvažujete, ale zatím nevíte. Mohu se přeptat, co je hlavní překážkou?



Zdeněk Žáček

Toď otázka. Kdybych se teď přihlásil do arwiniany, tak jak dlouho členství bude platit, do konce roku 2004, nebo do července 2005, kdybych se přihlásil v červenci 2004? A taky není špatné byt nezávislý a nikde se nevázat. No ještě o tom znovu popřemýšlím a uvidí se. Určitě by mě tam zaujalo hodně věcí, to musím uznat. Už nějakou dobu sleduji činnost arwiniany a jsem mile překvapen, jak vám to všem jde, klobouk dolů.

MK

Abych Vám odpověděl:
Roční členský příspěvek se platí jednotně, tj., na konci roku, v posledním čísle "T" dostanete složenku. Splatnost je tuším do konce února následujícího roku. Tím se systém zjednodušuje, protože dříve jsme monitorovali každému členovi rok přesně od data jeho zaplacení a bylo to dost zmatečné. Zvláště, když někdo neplatil a složitě se uháněl k vyjádření, zda chce v členství pokračovat či ne. Více a detailněji by Vám o tom pověděl kolega Michal Rubeš, to v případě, že byste se rozhodl mezi nás vstoupit. Ostatně, podrobně se můžete v příslušných pasážích o podmínkách členství informovat na našem webu.
Těší mě, pochopitelně, Vaše uznání současného rozvoje . Vždy byl, je a bude závislý na kvalitě realizačního týmu (na zvoleném vedení) a stejně důležitý je i faktor spolupráce členské základny, tj., když nemlčí a ozývá se, když vytváří zpětnou vazbu, když si své vedení prostě reguluje. A nejen to. Velmi důležité je, aby slyšela i signály, které jí vysílá vedení. Tak třeba, když vedení "otravuje" členy, aby psali příspěvky, nechce nikoho z členů znásilňovat k odvádění povinných daní, ale chce tím naznačit, že pro členy vytvořila všemožné nástroje včetně jejich magazinu, že ale jejich trvání závisí na jejich využívání. To je třeba případ TRIFIDa, do něhož se členové odvažují zaslat příspěvky jen velmi zdráhavě a přitom se stačí podívat na filosofii "T" v menu stránek , kde jasně stojí, že je to magazin určený všem, nikoliv jen nějakým odborníkům.
Sám jsem individualista a tuto polohu ctím. Pokud ale individualista vstoupí do nějakého zájmového spolku, měl by chápat, že úplná pasivita na místě není. Že už se jedná o cosi společného, k čemu by měl přispět. Že je to hlavně účast na různých akcích a pak starost každého člena o to, zda má TRIFID co k jídlu. Prostě si myslím, že i individualista by si měl před vstupem do našeho konkrétního spolku jasně uvědomit, že to zdaleka není podnik, kde ho za jeho peníze dokonale obslouží u stolu, aniž by hrábl prstem, že tady jde o podnik, kam když vstoupí, musí občas taky zajít do kuchyně a aktivně tam přiložit ruku k dílu, protože jinak se nenají. V tom je jádro pudla, v tom je mylná představa mnohých členů, kteří považují právě za podnik, v němž mohou být za své peníze zcela pasivní. Tak tomu není. Předpokládá se tedy určitá nezištnost, entuziasmus (ten je naprosto nezbytný) a v ideálním případě i jakási stavovská hrdost na svůj spolek, z níž pak pramení cosi jako spontánní občanská povinnost každého člena přispět alespoň nějakým tím příspěvkem do "T". Právě proto tomu teď zde na Fóru věnuju hodně času. Mou snahou je, aby členové všeobecně pochopili, jakou morálku DARWINIANA k dobrému chodu potřebuje. Volím metodu trpělivého přesvědčování, volím apel na rozumové složky členů i členů potenciálních a jsem přitom dalek jim cokoliv nařizovat.
Celý náš spolek je čistá amatérština a chceme-li ho udržet na dobré úrovni musíme spolupracovat všichni. Čím více pasiváků budeme mít, tím horší situace. Pokud se mi do povědomí členů výše uvedené pravdy dostat nepodaří, pak si dlouhodobou existencí jistý být nemohu.



Zdeněk Žáček