Darwiniana

Ve škole jsme se učili o pohybech rostlin a učitelka nám řekla jako příklad rosnatku kopisťovitou. Chtěla jsem se zeptat co to je za rosnatku, přece jen v knížkách a na internetu jsou spíš latinské názvy, takže v těch českých se moc nevyznám.

Je to D.spathulata

Díky. (Sice nevim, jak podle ní rosnatka sklapává pasti ).

No tvrdí se že to je zrychleným růstem buněk na jedné straně listu - tím se list ohne. Jenom jsem nikdy nepochopil kam se ty buňky pak podějí, když se list vrátí do původní pozice .... žeby se zmenšily ?

Možná je to tím, že žádné buňky nepřibydou, ale jen narostou - nafouknou se. Pak se zase vypustí.
Je tu někdo, kdo se k tomu může fundovaně vyjádřit?

---

Michal

no, vysvětlovala nám to asi tak, že na jedný straně listu je víc růstových hormonů (nevim proč), takže buňky na té jedné straně rostou rychleji, tím se ta jedna strana vlastně prodlužuje a list se ohýbá na druhou stranu (tzn. když je víc růstového hormonu na pravé straně listu, list se ohýbá do leva). Ale proč to tak je, to nevim.

No, já nevím, ale jak byl na jaře sjezd , tak byla přednáška o lapaní rosnatek, atp. a přednášející ( nepamatuju se jméno ) říkal, že trpasličí rosnatky jsou schopny list ohnout za pár desítek sekund nebo i dřív, takže nevím, zda během tak krátké doby je rostlina schopna "narůst", aby se ohla. Nebo mucholapka popř. androvandka, tam se mi to zdá kór podivný ...

To není špatná úvaha. Třeba u tý mucholapky to je fakt divný.

Upozornuju, ze nejsem uplne odbornik na pasti MR, ale kdyz srovnam, jak je mozne ze citlivka (Mimosa) slozi listecky behem par sekund a jev je zpusobeny ztratou turgoru (tlak uvnitr rostlin a bunek), tak treba u mucholapky bych sazel na podobny mechanizmus, pri podrazdeni chlupu v pasti dostane rostlina impuls, ze ma snizit tlak bunecnych stav v listu a list se rychle zavre, protoze vznikne onen efekt, ktery jste se snazili vysvetlit prirustanim bunek.
To je muj laicky nazor jak by to mohlo mozna fungovat, pokud se pletu, tak se moc omlouvam za mystifikaci

Vašek Lenk
sasos@email.cz
ICQ 36461284

No, je fakt, že něco takovýho nám říkala taky, ale už jsem si na to prostě nevzpoměla. Takže je to možný, že to tak je. Dokonce to pravděpodobnější než to přirůstání buněk.

S tou mimosou a mucholapkou mas pravdu. U rosnatek to funguje co ja vim jinak u tentakuli a jinak u samotneho listu (pokud se list vubec hybe). Tentakule se ohybaji vlivem rozdilneho tlaku na 2 stranach, vznikleho precerpanim vody. Samotne listy se pak pohybuji rustem bunek (udava se ze muzou zafungovat cca 3x).

Měla bych ještě jeden dotaz ohledně znalostí naší biologářky o masožravých rostlinách. Je možné, aby rosnatka měla láčky? To mi příde jako úplná pitomost. teď jsme na to psali písemku a tam byla otáza, čeho je přeměna láčka masožravé rostliny + příklad rostliny. Řekla bych že většina třídy včetně mých kamarádek tam napsala rosnatku, protože o jiné masožravce se ani nezmínila. A představte si, že jim to uznala. Kdo má teda pravdu? Ona s tím, že rosnatka má láčky nebo já s tím, že je nemá?

Odpověď na první otázku zní: Ne, rosnatka nenmá láčky.

Pokud otázku "Čeho je přeměna láčka masožravé rostliny + příklad rostliny" chápu jako dvě na sobě nezávislé otázky, lze za správnou odpověď na druhou část otázky považovat i heřmánek pravý, protože je to rostlina. Pokud chtěla příklad jakékoliv masožravé rostliny, pak i rosnatka je správně. Pokud chtěla příklad rostliny s láčkami, pak třeba láčkovka.

Osobně se domnívám, že takto položená otázka se má chápat v kontextu, tedy rosnatku bych neuznal. Každopádně otázka do testu by měla být jednoznačná a srozumitelná, což se tady úplně nestalo.

Tedy buď:
Čeho je přeměna láčka masožravé rostliny a uveďte příklad rostliny s láčkami.
nebo:
Čeho je přeměna láčka masožravé rostliny.
Uveďte příklad masožravé rostliny.

---

Michal

Já už si to přesně nepamatuju, ale byl myšlen příklad masožravé rostliny s láčkami.