Darwiniana

Máte prosím někdo nějaké základní rady, jak pěstovat hlíznaté rosnatky a rosnatky z okruhu Petiolaris, o které byste se se mnou mohli podělit?
Děkuji za všechny příspěvky.
Zděnka

Oživuji tohle téma, fakt k tomu nikdo nemáte co říct?

---

Michal

mno petoilarisky potrebuji trochu vetsi vzdusnou vlhkost...a pres zimu i nizsi vlhkost substratu...nejlepe se asi pestuje D. paradoxa...s temi hliznatkami to je trochu horsi...dulezite je aby jsi hlizku nezasaziovala prilis hluboko...a take musis pamatovat, ze hlizku nezalevat drive, nez vyleze...jelikoz se ti muze stat ze hlizka pred tim nez vyrazi tak uhnije...a co mas za druhy?

Martin Spousta

Zdravím, mám teprve rok D. peltata a ta není zrovna typickým příkladem. Mám ji v elementce (25x20x20 cm) na dně mám asi 2 cm vrstvu hrubého písku a na ní tak 11cm vrstvu rašeliny s relativně jemným křemičitým pískem (je ho víc jak 50% poměru) Jemný jsem použil proto, že na fotkách z přírodních stanovišť je docela často vidět, jak rostou přímo z poměrně jemného písku. Získal jsem hlízky na podzim a to některé už začly klíčit. Jsou asi 6 cm hluboko. Z 5 hlízek 2 vyrašily a vytvořily přízemní růžice. Místo aby potvory vyhnaly květní stonek, tak začaly tvořit na jedné růžici mnoho růstových vrcholů. Tak to šlo celou zimu, jaro i léto. V létě jsem poctivě začal snižovat zálivku a akvárko pomalinku vysychalo ... jenže rostlinky nezatáhly, jen vytvořily zhuštěné malé listky bez lapacích ploch. Konzultoval jsem tento stav s jinými pěstiteli a bylo mi doporučeno nelámat to přes koleno a nenutit rostlinu násilím. Tak jsem zálivku začal pomalu zvyšovat. Rostlina začala růst. V této nadějné chvíli mi v nestřeženou chvilku při manipulaci s akváriem má rok a půlletá dcera akvárko "vyplela". Jednu růžici odtrhla a zůstaly jen 2 málé rostlinky, které rostlina stihla vyhnat (viz vegetativní množení hlíznatých rosnatek) ty pomalu rostou. Jestli zbytek mateřské hlízy něco vyžene nevím. Druho rostlinu kompletně "vyplela" i s hlízkami. Bleskurychle jsem ji rostlinu zabavil a znovu zasadil. Ta zatím moc nevadne, ale vůbec nerosí a nejeví známky růstu (je to už 14 dní). Odtržená růžice nepřežila ani 2 dny, což se ovšem dalo čekat ... Tak to jsou zatím mé jediné zkušenosti s pěstováním hlíznatých rosnatek. Docela rád bych prubnul jiné druhy, ale je docela problém je získat. Pokud by někdo měl tip, budu vděčný .. )



Upraveno 2 krát. Naposledy upravil MAR (29.09.2006 19:21)

Ahojda.
Zatím sice nemám nikterak veliké zkušenosti, ale mohu potvrdit vyšší vzdušnou vlhkost pro petiolaris. Mám asi 2 měsíce D.petiolaris. Když jsem ji koupil, zavřel jsem ji pod skleněné víko, aby se chuděra orosila. Asi po 3 dnech vypadala už mnohem zdravěji. Teď jsem ji měl asi necelý měsíc v otevřeným akvárku. Roste sice docela dobře, nové listy tvoří tak zhruba 1-2 do týdne, ale prakticky nerosí a staré listy ji docela rychle zasychají a odumírají. dneska jsem si ze sklenářství konečně přinesl poklop na akvárko, tak uvidím, jak se jí bude dařit

Jorge

Ahoj,
vždy, když čtu o hlíznatých rosnatkách, tak je upozorňováno na problém s ukončením vegetace, zejména v souvislosti se snižováním vlhkosti substrátu. Dá se tato vlhkost měřit (a jak?). Zkoušel to někdo? Časové rozpětí vysychání? Také bych je rád zkusil, ale příprava je příprava
Děkuji
Petr D.

Zdravím, nám se teď s Patrikem podařilo zdárně dokončit u cčtyřech druhů hlíznatých rosnatek k tomu, aby vytvořily hlízky, a k velkému překvapení byly i některé mnohem větší nebo při nejmenším stejně velké. Chce to jen být ostražitý v době, kdy rostlina přestane rosit, a začne chřednout a usychat. V té době je nutno pozvolna ubrat zálivku, kterou později zcela oddělíte, a jen čas od času porosíte, k´dyž se stane, že trochu více, neděje se vůbec nic. Nyní máme zataženou D. stolonifera, bicolor, rupicola, ramispina a očekáváme i D. erythrorhiza ssp. squamosa, tubaestilis, lowriei...myslím, že těmto rosnatkám se daří velice dobře pod umělým osvětlením, jelikož je nutné i zachovat po dobu vegetace trochu nižší teploty.

Martin Spousta

Chtěl bych se ještě jednou zeptat na petiolarisky. Pěstoval jsem je (konkrétně dvakrát D. paradoxa), jak zde bylo již psáno - substrát rašelina s pískem a perlitem 2:1:1 (klasika), vitrína, 70-90% vzdušná vlhkost, umělé osvětlení v kombinaci s přirozeným, celkem asi 11 hodin denně. Zkoušel jsem to dvakrát, ale po měsíci se jim vždycky začlo nedařit až úplně zhnědly a uschly. Co jsem udělal špatně. Nemám to srdce to zkoušet dál. Poradíte prosím?

Vít Chudoba

Dobrý den,
a byly opravdu uschlé? Nešlo o nějakou plíseň? Já měl podobné problémy po přesazování malých D.petiolaris - pravděpodobně vlivem nízké vlhkosti (alespoň pro petiolaris nízké) jim zasychaly konce nových listů. Odumřelé listy následně napadla plíseň a zkáza byla dokonána. Pokud byly opravdu uschlé, zkusil bych celý květník přiklopit třeba vrškem od PETky. Takto teď nově zkouším další rosnatky z okruhu petiolaris. Pokud se zadaří, chtěl bych sepsat nějaký malý článek do CHRAMSTU.

D. paradoxa je ze všech petek nejméně náročná na světlo. Je schopna bez problémů růst na parapetu západního okna i v zimě a bez přisvětlování. Co však vyžaduje je vysoká vzdušná vlhkost. V plně uzavřeném prostoru se jí daří nejlépe. O paradoxe se říká, že je mezi petkami capensiskou a udolat ji je opravdu problém, ale není to zas tak úplně pravda. Bude ve velké míře záležet na původu rostliny a vitalitě daného klonu. V žebříčku náročnosti bych dále, jako snázeji pěstovatelnou zařadil D. broomensis, fulvu, petiolaris, derbyensis, pak někdy vrtošivou lanatu, s odstupem D.ordensis, darwiniensis , kenneallyi vyžaduje nejvíce tepla a slunce a na závěr falconeri. Květináč volit raději vyšší / D. lanata o průměru růžice 2cm umí udělat kořínek delší než 10cm/ a substrát spíše písčitý - rašelina písek 1:1 - 1:1,5. Všem dopřát vysokou vlhkost a přisvětlovat zářivkou. Sice po roce a půl, ale pár postřehů pro Zdenku.
Michal.

Zdravim. Netvrdil by som, že sú petiolarisky nejak zvlášť náročné na RVV. Ja ich mám po celý rok v akváriu z polovice zakrytým sklom, juhovýchodná strana, v lete zcela bez prisvietenia, v zime pod neónom. RVV varíruje v priebehu dňa od 50-80%. Takto pri sebe pestujem bežne drosery, petiolarisky, cephalotus, heliamphora minor...Takže s tou PET fľašou by som bol radšej opatrný, aby to nebolo na úkor intenzity svetla a zvlášť v zime pri vysokej RVV by sa mohli vyskytnúť plesne. Substrát radšej trocha vzdušnejší, rašelina:perlit 1:1, prípadne piesok. D. petiolaris a paradoxa možu stáť po celý rok vo vode, radšej používam ale väčšie kvetináče. Pri ostatných ako fulva. lanata... to isté, akurát že sú trocha suchomilnejšie a viac náročné na svetlo, po celý rok ich treba vodou iba prelievať aby sa zamedzilo hnilobám koreňov.