Darwiniana

Ahoj, dnes jsem dostala vytouženou mucholapku ale nejsem si jista jestli jí moje vyčtené znalosti nějak pomůžou ve vývoji. Ma hodně pastí a je přízemní takže se blbě kontrolují plísně. Potřebovala bych nějake zakladní rady např. jak pomoct rostlině zvětšit past, hnojit, zazimovat zkratka něco co byste v me situaci považovali za potřebne vědět. Předem vám moc děkuju

ještě jeden dotaz... když nechci aby mucholapka dál lapala hmyz mám jí zakrýt konstrukcí se sítí nebo se přestane krmit a lapat sama když má dost?
Většina mích pastí je ted zavřená nebo spíš přivřená je to převozem nebo to mucholapka udělá aby zabránila hmyzu k chloupkům které past spustí? Děkuju

Je to převozem. Pokud se s mucholapkou třese, tak se jí pasti zavřou. Pasti rostou spolu s rostlinou.(můžeš je také zkusit zvětšit skřipcem)
Masožravky se nehnojí a do zimy je docela daleko.

PN

Zvětšit skřipcem? Vubec nemam představuj jak se zvětšujou skřipcem... A roste mi na ní strašně moc novejch listu s pastičkama. Ztracim přehled. V odborných literaturách se nepíše nic o tom jak zvednout listy do výšky nebo zjednodušit počet listů. Děkuju za pomoc, cokoliv co bych měla jako začátečnice vědět prosím napište,věřim tomu že až se otrkám nebudu tu mucholapku nijak týrat.




Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Susuqva (23.08.2005 23:20)

Maximum světla, čerstvý vzduch! Nedávat do akvárka, to je špatné, taky jsem to kdysi dělal a je to volovina, kytky byly bledé a řapíky široké, poléhavé, to nemá smysl. Na polici ve skleníku jsou akorát, možná že venku byly ještě pevnější, ale tam se mi všechny pasti vždy zavřely! (moc much, mravenců, a jiné havěti.(takže nic nového).Zdarec.

S tím skřipcem to byl vtip, prosím Tě! To že Ti roste velké množství listů je jedině dobře. To značí že rostlina je v kondici a jede. Jestli tvoří přízemní růžici nebo vystoupavé listy záleží jednak na ročním období ale také na náladě kytky. Říká se že přízemní listy jsou zimní a tenké vystoupavé letní. Ale toto pravidlo moc nefunguje, takže je to hodně o té náladě. Co sepěstování týče, můžeš projít informace na mých stránkách, které jsou z větší části nedodělané, ale jako první pomoc by Ti mohly posloužit texty i bez obrázků.

Pěstování máš zde:
[sarracenia.cz]

Obecnější informace jsou zde:
[sarracenia.cz]


Když si je projdeš důkladněji možná narazíš i na něco dalšího.

Děkuju moc a moc

Chtěla se ještě zeptat jestli mám vyndavat mouchy, když se pasti po lovu otevřou. Dnes se mi jedna past mírně otevřela ale stale je v ní středně velká moucha, nechci aby z toho chytla plíseň. Děkuju moc

Co já vím tak se to normálně nedělá. Pokud ji máš normálně na parapetu nebo na balkóně, kde není příliš velká vlhkost tak k tomu není důvod.Až list odumře tak ho odstřihneš i s mouchou.

Tak tak. Ve větší vlhkosti je to velice dobrý důvod k tvorbě plísně. Pak je vhodné zbytky odstranit, ale jak píše Miloš, v sušším prostředí není důvod.

V přírodě vaše starosti zažehná vítr, nestrávený zbytek totiž vítr většinou odfoukne z pasti ven. Já osobně většinou nestrávené zbytky nevyndavám, ale určité riziko, že se tu rozbují plíseň, tu je. Takže např. pinzetou ty zbytky můžete opatrně vyjmout.

MUDr.Jaroslav Liška
[www.foxcpg.com], [www.mujweb.cz]

Ja je vyndavam pinzetou ALe musite se trefit tak,abyste nezavadili o chloupky na cepelich

Já ty mouchy vyhodím klacíkem nebo stéblem trávy, na jeden pokus. Pak se pasti nezavřou. Při jednom podráždění jsou ještě v klidu, navíc použitá past není tak citlivá, a mě ty mouchy štvou hlavně z estetického hlediska,a taky když to zalévám shora odplaví se ty torza much na substrát...
. Takže rychle ven Při větším množství rostlin je to ale asi volovina

Hmm...

Já je mám celé léto venku a za mě to dělá déšť. pokaždé když silněji zaprší, mám pasti zase volný

Já si myslím,že když past chytne mouchu a stráví ji tak moucha většinou zůstane přilepená(často dost festovně) na jednom patře(rozumějme čepeli) a je velmi malá pravděpodobnost,že by se nepřilepila i na onen chloupek.Jelikož středně velká moucha zakrývá 2/4 - 3/4 pasti(podle velikosti pasti a mouchy) je tedy skoro jasné,že leží na více chlupech tzn,že při manipulaci s mouchou se past musí zákonitě opět uzavřít.ALE jak už tu bylo napsáno past je použitá a neni už 100% funkční proto sou reakce zpožděné a kolikrát i past nereaguje vůbec.....V přírodě to dělá vítr a déšť?No tak to by musel být asi dost silný vítr a nezavřela by se past?(neberte to jako atak na vaší osobu Pane MUDr. Liško,ale jako mojí hloupost a neznalost terénu ) ....A déšť?nezavřeli by se opět pasti.Stalo se mi když jsem zaléval,že jsem omylem nalil vodu na kytku(né že by jí prolití snad vadilo ba naopak)a co se asi tak stalo....klap klap klap palk ....samozřejmě,že kytka pozná plachý poplach,ale koliktát.....čus all berte to s humorem..

Smrtihlav - moderátor
Než položíte dotaz zkuste použít nástroj HLEDAT.Ulehčíte práci nám a najdete daleko víc informací.
icq :199871213
email:jakubfiser@seznam.cz
[www.testament.unas.cz]

No s tím deštěm záleží na intenzitě. Když prší jako když se "pes pase" -tedy jedna kapka za půl hodiny na půl kilometru, tak samozřejmě to hmyz nevyplaví, ale prudší déšť ano. Asi před týdnem byla u nás prudká bouřka a vypláchla mi nejen mucholapky, ale totálně mi očistila tučnici, že jí zbyl jeden jediný mravenec! Jinak dokonale čisté listy! Jinak mně se tedy mucholapka deštěm nezavírá,pozná vodu, snad jen kroupy by mohly mechanicky podráždit past, to se ovšem kytky snažím schovat,pokud jsem doma. Jednou jsem to nestihla a kroupa mi přerazila vejpůl past mucholapky o hranu květináče.....

já jsem je už nestačil před kroupama schovat a vůbec nic se jim nestalo, kupodivu. Už jsem se s nimi začínal loučit

To, že mucholapky "poznají" vodu je potřeba brát trochu s rezervou. Zkuste kapat do otevřené a funkční pasti vodu? Přirozeně se zavře. Otázka je, jak moc velký by musel být déšť, aby neustále a rychle za sebou dopadaly kapky na stejné místo. Takže při průtrži se pravděpodobně pozavírají, při mírném dešti nikoliv. Myslím si, že to nemá co dělat s "poznáním" vody... Voda v tekutém stavu se chová jinak než šutr v pevném stavu, anebo moucha ve stavu neustále se pohybujícím