Darwiniana

Tak se s vami chci podelit o informaci, ktera by vam mohla byt uzitecna. Minuly podzim jsem ziskal par druhu trpaslicich rosnatek. Nektere se chytily lepe, nektere hure a nektere vubec. Mezi ty o ktere jsem prisel byla i D. platystigma. Nez rostliny stacila udelat nejake gemmy, tak je od korinku beznadejne rozebraly smutnice a pak jeste nejaka plisen. V zachvatu smutku, jsem pinzetou rozebral zbytky ruzic a po substratu jsem rozprostrel par zelenych listku (cely listek i blanitou supinkou u baze), ktere z ruzic zustaly. Ted v predjari jsem pri foceni kytek zjistil, ze mi v mechu a rasach asi neco klici. Nic neklicilo, jen asi 3 nebo 4 listecky se rozhodly udelat novou rostlinku, coz me velice potesilo. Kazdopadne pro me je to tak trochu objeveni Ameriky, protoze literatura se zminuje pouze o mnozeni gemmy.

Vašek Lenk
sasos@email.cz
ICQ 36461284

Tak to je dobrý! To jsem ještě neslyšel. Jestli se to podaří rozchodit u jiných druhů tak by to byla fakt pecka.

Mirek

Nemůže to být jen nějaká anomálie ,která se jindy nevyskytuje?
PN

Nezbývá než vyzkoušet! Ale bylo by to super!
FM

Chtěl bych se zeptatc co? (Jaká látka, gen) zajišťuje schopnost listu množit se tímto způsobem ,který je typický pro pralesní rosnatky?
PN

Je to schopnost dediferenciace buněk listu. A ta je dána velkým množstvým faktorů.

Jakých faktorů?
PN

Pavle, metylace DNA, acetylace chromatinu, vlastnosti BS, endogenní hladiny FH, struktura cytoskeletu a další věci do kterých ani pořádně není vidět.

Především genetických, některé buňky se dovedou diferenciovat a některé prostě ne. Některé rostliny při evoluci prostě investovali energii do genetického kódu buněk, které jsou pak schopny po oddělení z rostliny přeměnit se zpět na buňku embryonální..? ( teď nevým jestli nekecám ), která pak může diferenciovat v celou rostlinu ( je to buňka, která je schopna vytvořit jakoukoliv jinou buňku rostliny např. epidermis, chlorofyl atd. ). Některé buňky to však nedovedou např. přijdou li při diferenciaci o jádro nebo jiný důležitý orgán.

Šlo by tuto vlastnost předat nějaké jiné rostlině? Např. klonováním?
PN

No podle meho sledovani dochazi k vyvinuti nove rostlinky uprostred pasti, takze nic noveho, timto zpusobem ted zkousim mnozit napr. D. communis a zretelny vyvoj noveho utvaru je videt uz mesic po oddeleni listu od materske rostliny. U te D. platystigma tento vyvoj trval radove asi 3-4 mesice, ale to jsem uz objevil celou rostlinku, takze ta rychlost je mozna srovnatelna s D. communis (po mesici je videt uprostred listu asi 0,5 mm cervene zbarveny kulovity utvar, nez z nej bude mala listova ruzice, tak to ty 3-4 mesice mozna taky da)

Vašek Lenk
sasos@email.cz
ICQ 36461284