Darwiniana

Zdravím Vás. Mám pár otázeček,nad kterýma už delší dobu přemýšlím.Jestli je správná teorie, že se masožravky vyvinuly z nemasožravých rostlin, kdy během miliónů let své listy proměnily v pasti k lapání hmyzu,musí existovat celá řada fosilních nálezů rostlin v různých stádiích proměny listů v pasti. Zajímalo by mě, jakým způsobem například mucholapka postupovala, když své listy měnila v čelisti s dvěma detektory pohybu. Jak si vlastně může rostlina uvědomit existenci hmyzu a to, že by se dal chytat a jíst? Nemluvě o tom, že musela taky změnit své trávicí ústrojí. To, že to trvalo milióny let není žádná odpověď, protože když bude na můj fíkus milion roků sedat komár, tak to bude pořád jenom fíkus. Nemáte někdo odkaz na stránky, kde bych našel fotky zkamenělých masožravých rostlin postupně seřazených podle vývoje pastí?

Fosilní záznam je velmi neurčitý a roztrhaný. Kdyby existovaly tyto řady fosilií, které by nám ukázaly vývoj pastí, vědci by skákali radostí (alespoň někteří). Bohužel je to tak, že i od velmi rozšířených skupin rostlin máme jen velmi omezený počet fosilií a obávám se, že takové řady v podstatě neexistují. Vždyť masožravých rostlin je dnes jen pár stovek druhů a pravděpodobně nikdy nebyly příliš rozšířené. Fosilní záznamy jsou chabé i u rostlin, které ve své době tvořily dominanty vegetace (pravděpodobně tvořily), natož u takto vzácných rostlin.
Z mladších dob lze analyzovat pylové spektrum druhů v sedimentech rašelinišť, z toho lze usuzovat na výskyt některých druhů v minulosti, několik fosilií pravděpodobně existuje, ale obávám se, že takováto řada zatím neexistuje a není jisté, zda někdy existovat bude. Fosílie prostě nemusely vzniknout nebo se nezachovaly... příroda je k lidem takto krutá a škodolibá, že nám nenechává o sobě záznamy.

Navíc evoluce je poněkud nevyzpytatelná dáma, postupná přeměna listů v pasti nemusí být vůbec pravda. Mohlo to probíhat (a spíše probíhalo) skokově. Náhlá mutace jednoho nebo několika genů podpořila vznik žláznatých trichomů na listech rostlin na nějakém mokrém stanovišti, rostlina má vody dost a dost, může si dovolit plýtvat jí na lepkavou tekutinu, kterou chlupy produkují. Bum, populace těchto rostlin prosperuje, škůdci ji méně žerou, protože neprojdou přes žláznaté chlupy. A ejhle, ony chlupy začaly produkovat enzymy, rostlina tedy nalepené hmyzáky rozkládá a na mokrém a chudém stanovišti se jí daří víc a víc, protože si zajistila více nedostatkových prvků. Teď už stačí jen udělat nějaké kosmetické úpravy a máme tu dnešní rosnatky.

Tohle jsem si samozřejmě vycucal právě teď u počítače z prstu, chtěl jsem jen ilustrovat možnosti evoluce ve skocích, která se zdá být pravděpodobnější než evoluce postupná. Tím vším chci říct, že odkaz nemám a obávám se, že možná ani takový neexistuje Ale taky by mě to zajímalo, kdyby existoval, rád se podívám na fosilie MR.

tak mnoho fotek na stránkách není, ale nějaký ten text jsem po chvíli našel:
[www.sarracenia.com]
[en.wikipedia.org]
[www.bestcarnivorousplants.com] - u toho posledního se zmiňují i o ČR

Dalibor

dalkan@dalkan.cz
icq 110-483-417

Dík za odpověď, ale jak to bylo ve skutečnosti se už asi nedovíme.

Možná jednou, ale z fosilií to asi nebude. Spíš bych věřil na možnost alespoň částečně poskládat obrázek o jejich historii z výzkumu genomu a podobných věcí na molekulární úrovni.

Jednou se třeba objeví gen masožravosti, a pak bude přenášen do jiných rostlin. Byla by zajímavá taková masožravá jabloň nebo třešeň

jako bylo by to hezké, ale co by jsi pak pálil? By nebyl ani kalvados, ani třešňovice protože by to neměl kdo opylovat Stačilo by se přiblížit a ...

Dalibor

dalkan@dalkan.cz
icq 110-483-417

Pokud by se jednalo o geny rosnatek, pasti by se tvořily na listech. No a tyhle ovocné stromy nejdříve kvetou, pak se olisťují.
Příroda to má vymakaný.

---

Michal

Ovšem také si dovedu představit jabloň, která má na kořenech měchýřky.

---

Michal

takže spojením bublinatky a jabloně by vlastně vznikla "bubloň" nebo "jablinatka".

Dalibor

dalkan@dalkan.cz
icq 110-483-417

Měchýřky na kořeny nenamontujete, pamatujte, že jsou to vlastně přeměněné listy a zbytek těla bublinatky je "prýt", na takovéhle kejkle jsou bublinatky moc specializované. Teda jestli stále platí tato teorie
Ovšem co to vzít z jiné strany? Nedávno tu byl příspěvek o využití MR jako producentů různých látek (geneticky modifikované láčkovky produkovaly různé látky do láček a podobně), co takhle udělat GM láčkovku s genem pro tvorbu ethanolu a z láček potom stáčet jen "láčkovici", či spíše "láčkovkovici", což je přesnější, ale zas to tolik nejde přes pusu...

A vhodně pěstované či modifikované bublinatky by mohly tvořit antistresové fólie.

---

Michal

Kendy web