Darwiniana

Zdravím všechny arwiniance!
Tento rok už maturuju a na naší škole máme takovou jednu část maturity a ta je z výpočetní techniky. Finta je však v tom, že je to vlastně dlouhodobá práce na určité téma a po rozsáhlém vypracování se potom obhajuje v Powerpointu.
No, a já jsem si samozřejmě nevybral nic jiného, než mé nejoblíbenější krásky a to masožravé rostliny!
Má to být cca 30-40 stran....v tom by nebyl problém, protože mám něco už nastudované, ale problém je ten, že jsem se nikde nedočetl o tom (jen něco na fóru), jak dokáží masožravé rostliny zpracovávat látky z lapeného hmyzu. Připadá mi, že to nikdo až tak moc do detailů nezkoumal. Také se tam něco zmíním o tom, jak jsem kdysi objevil pravděpodobně nějaký ten druh baktérií v různých druzích rosnatek a dokonce i v žlázách rosnolistu(viz. téma NOVÝ OBJEV). (Mimochodem, konečně jsem objevil člověka, který mi je ochotný pomoci. Je to k mému údivu náš nový učitel, u kterého dělám tuto práci a prý byl dříve nějaký kontrolér potravin a že tam u nich mají laboratoř se vším všudy viz. NOVÝ OBJEV)

Takže tedy:
1. Jak dokáží masožravé rostliny přijímat látky z lapeného hmyzu?
2. Jaké látky používají k rozkládaní hmyzu?
3. Jaké látky popř. enzymy používají k trávení a zpracování hmyzu?
4. Moc by se hodily i nějaké chemické vzorce.

Předem moc děkuji za odpověď

Ahoj, Tome,

do takovýchto detailů jsem osobně nikdy moc nezabrušoval, není to můj šálek čaje... nicméně doporučím Ti knížky pana Studničky. V nich toho mnoho k tomuto tématu najdeš .

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

Ahoj Tome,
shodou okolností jsem se hospodařením s živinami u MR nedávno trochu věnoval, četl jsem pár zajímavých článků, jestli chceš, ozvi se, pošlu Ti je z knihovny. Jako člen máš na to nárok
Na otázku č. 1 nevím přesnou odpověď, předpokládám, že buňky žlázek prostě transportem přes buněčnou stěnu přenesou potřebné látky z roztoku, ve kterém je kořist třávena.
č. 2 a č. 3 jsou prakticky totožné otázky, v obou případech je odpověď "enzymy, případně bakterie" - tabulku s tím, jaké enzymy který rod má, najdeš ve Studničkově knize "Masožravé rostliny, objekt badatelů, dobrodruhů a snílků".
č. 4: chemické vzorce jsou Ti na prd. Enzymy jsou tak složité, že jsou nepřehledné. Mrkni třeba na tohle: [cs.wikipedia.org]

Za mnohem zajímavější považuji to, jaké látky MR z kořisti získávají a co s nimi dělají - třeba to, že nevstřebávají pouze minerální látky, ale celé aminokyseliny - obchází tak zdlouhavý proces jejich rozkladu a znovuvytváření. Ve článku, kde o tom psali, to nazvali zkratem koloběhu uhlíku.

Procesem zpracování látek máš na mysli pouze vstřebání nebo i jejich další osud v rostlinách? Samotné vstřebávání asi moc zkoumané není - patrně se považuje za vysvětlené. Alespoň si na toto téma nepamatuji jediný článek. Zato osudem látek v rostlině, jejich využití, o tom, jak co je pro kterou kytku důležité a podobně, se zabývá článků celkem dost.