Darwiniana

Pomalu se mi pod vlivem jarního slunce rozvíjí víc a víc kytek, vkládám pár fotek těch, co mi dělají největší radost.

Drosera arcturi - vyrašila předčasně, ale daří se jí. Roste možná trochu pomaleji, ale tak výrazně pomalá, jak se u ní uvádí, mi nepřijde.

Darlingtonia, během posledních 14 dnů vyrašila list dvojnásob velký oproti loňským a přes hranu květináče rostou odnože. Brzo budu přesazovat

Drosera madagascariensis mi nečekaně obrašila z kořenů poté, co jsem ji loni na podzim ostříhal. Příjemně mě to překvapilo.

Moc hezké, jó, vegetační období se hlásí o slovo!

---

Michal

Moje dvě věrné rosnatky ze sekce Lasiocephala, první je Drosera broomensis a za ní ordensis, krásný to chlupáč.

Wow Adam krasne rosnatky a darina! (Teda hlavne nad tou D.arcturi slintam

Super!!!

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

Však s tou arcturi jsem se chtěl pochlubit nejvíc ty ostatní jsou tu napůl tak do počtu, řekl jsem si když už chci něco postnout, ať toho je víc

Zdar Adame,

no ta arcturi je pěkná, chystám se ji v budoucnu taky zařadit do své sbírky, nejradši bych ji zimoval venku jako ostatní temperárky.
Ale nepůjde to, protože jsem nedávno četl na CPUK o D. stenopetala, která prý přežije i -20°C, ale musí být pod vrstvou sněhu. No sníh v Praze asi není jistota, na kterou by se dalo spolehnout.

No ale stejnak je Drosera arcturi jedna z nejhezčích rosnatek, i když poněkud dražší v porovnání s ostatními.

Tak ať Ti roste!

Díky, já ji letos zimoval ve sklepě s ostatními, bylo tam v nejtužších mrazech kolem 5 stupňů. Taky vyrašila trochu dřív, než by měla, doufám, že z toho nebude ještě nějaký problém. Jinak by se určitě dala zimovat v lednici nebo za oknem, v tom až takový problém nevidím. Spíš se bojím přes léto - aby jí nebylo horko, na nejteplejší měsíce asi půjde do chlazené vitrínky k jihoamerickým horským kytkám.

Já D.arcturi letos zasadil na zahradní rašeliniště. Měli jsme tu letos cca. -24°C a je tady pořád okolo jednoho metru sněhu, tak uvidím, až to roztaje. Zatím to ale vypadá, že si ještě chvilku počkám.
S pozdravem Ondřej Sehnoutka

Pořád ještě metr sněhu? To máte zrovna u téhle rostliny celkem kliku, předpokládám, že jste z některého vyššího pohoří... U nás v předhůří Českomoravské vrchoviny máme touhle dobou už velké kulové

To musíte být nad 700mnm, spíš nad 800mnm, jinde metr ležet nemůže.

Ano, máme dům skoro 800 m.n.m. Bydlím v Jizerských horách, kde je každoročně více sněhu, než jinde v ČR ve stejné nadmořské výšce. Sníh tu často leží i přes půl roku.
S pozdravem Ondřej Sehnoutka

Tak to mě zajímá, jaké rostliny ti přežijí takové chladné prostředí. doufej, že ti to co nejdřív roztaje.
Jinak - letos napadlo nejvíc sněhu opravdu v Jizerkách a taky v Beskydech (v posledním únorovým týdnu, jsem byl u kamaráda v Beskydech, 830mnm a leželo tam dost přes 150cm ).

Hmm, ono jestli tam je přes metr sněhu, ty kytky to můžou přežívat bez problémů. Ve Velké kotlině v Jeseníkách prý přežívají tímhle způsobem (pod velkou vrstvou sněhu) kytky, které se u nás vyskytují jinak v teplých oblastech a jinde na horách nerostou, protože tam nejsou dost kryté.

Ono nejde jen o to, aby neumrzly, ale hodně taky o to, aby měly během vegetačního období dost času vyrůst a nabrat sílu na zimu, aby tam mohly přežít. Pokud tam je sníh někdy i přes půl roku, rostliny nemají vegatační období nikdy delší než 6 měsíců a tudíž, i kdyby tam nebyly žádné holomrazy a rostliny by byly dobře izolované, tak přesto kytky, co v Brně rostou s vegetačním obdobím dlouhým průměrně snad skoro 9 měsíců, tam nemůžou prosperovat. (sněhová pokrývka v Brně je většinou, když se to sečte, 1-2 měsíce, po několika, několikatýdeních kusech, s oblevama mezi, kdy ještě kytky stagnují, ale třeba loni, či předloni tu byl sníh jen pár dní, loni jen na konci prosince, předloni jen v půlce ledna a tedy loni mohly kytky od půlky ledna, kdy bylo až 15°C, plně růst 10 měsíců do půlky listopadu, kdy poprvé mrzlo a trochu ještě, víc než další měsíc - v prosinci až do 25.12. nemrzlo).
Proto mě zajímá, které rostliny tam přežijí, protože pochybuji, že například vysoké šprlice, jako flava, které potřebují dlouhou dobu na to, aby nejdřív udělaly během jara láčky, v létě je využily a opotřebovaly a na začátku podzimu udělaly fillodia, pak teprv jsou schopné nechat se zakrýt chvojím, pak sněhem a přečkat českou zimu, by mohly zvládnou posperovat v takových podmínkách. (podle toho, co jsem vypozoroval u mě, tak když se po zimě S. flavy odkryjí, trvá jim skoro měsíc, než začnou tvořit první láčky, dašlí cca. 3-4 měsíce jim trvá, než jim narostu všechny láčky, další min. 2 měsíce se jim venku láčky plní hmyzem, tráví a pomalu se jim opotřebovávají, během toho vytvoří pár listů, které jsou něco mezi láčkami a fillodiemi (úzké láčky, s hodně velkým křídlem, které nejsou schopné přijmout skoro žádnou potravu). Zhruba po těchto dvou měsících začnou velké láčky schnout a začnou pořádně růst fillodia, kterých často naroste skoro 2x tolik, co láček, zatímco většina láček uschne. Toto trvá další zhruba 2 měsíce. teprve v tu chvíly, po cca. 8-9 měsících, začne podle mě rostlina stagnovat (a to jak když byla v teple doma, tak venku, ikdyž venku mnohem pěkněj dodržuje tyto roční růstová stádia, která zde píšu) a je plnohodnotně připravena na zimu. Možná se ale mýlím a kytky zvládnou i kratší období, proto se ptám).

Zdravím. Já bydlím v Rohatci(u Hodonína) tady je nejteplejší oblast v ČR. Sníh tady bývá spíš vzácnost Minulou zimu tu vydržel nejdéle 3 dny. Letos to bylo ale déle tak 10 dní. Sice tu může být vegetační období až 10 měsíců, ale co mi dělá starosti jsou vyjimečné silné mrazy, které jsou třeba i když tu není sníh. To asi přezimujícím masožravkám může uškodit že? Jak tomu kdyžtak zabránit?

Holomrazy opravdu můžou kytky zničit (snad kromě nijak nezničitejné S. purpurea ssp. purpurea ). Njjednodušší způsob, jak se tomu bránit, je zakrýt kytky na začátku prosince chvojím (kromě těch purpureí je zakrývám) a naházet na ně co nejvíc sněhu, když nějaký napadne.
Letos u nás na zahradě ležel v lednu a v únoru sníh dohromady 42 dní (2/3 z těch měsíců), ale když poprvé napadl, na rašelinště naházel co nejvíc, takže po 2 oblevách co byly, zůstala na rašeliništi vždy slušná vrstva, která je uchránila před holomrazy při ochlazeních a vždycky, když připadl sníh, jsem tam toho co nejvíc naházel - kolem 20.2., když mi na zahradě leželo skoro 20cm sněhu, bylo na rašeliništi cca. 60cm. Sníh tam sice ležel ještě 14 dní po jeho roztátí na zahradě (do 12.3.), ale to bylo naopak dobře, protože v těch 14 dnech ještě často mrzlo a takto byly kytky chráněné.

A to by ses, Honzo, divil, že i taková S. purpurea ssp. purpurea nemusí při holomrazu přežít.

Jo a jen malinké poupravení: ne fillodia --> jsou to fylodia.

Tobě někdy nepřežila? U mě letos, předtím než 2.1. napadl sníh, byly víc jak týden nepřetržité holomrazy až -10°C - většina kytek byla zakrytá, ale purpurea ne, a všech 12 rostlin bez problému přežilo.

Řekl bych, že taky záleží na daném klonu, z jaké oblasti pochází. Kytky původem ze severnějších částí areálu podle mě budou odolnější, buňky by například mohly být schopné větší produkce kryoprotektantů, a ty z jižnějších oblastí budou na chlad trochu háklivější.

No mně konkrétně ne, ale už jsem takové situace viděl.

Já bych řekl, že u rostlin, které byly už dlouho pěstováni v kultuře záleží nejvíc na tom, v jakém prostředí byly pěstované. Pokud je purpurea, léta zvyklá na podmínky v teplém bytě, tak ať je to sebeodolnější klon, má podle mě ona, i její oddělky (které třeba pěstitel prodá někomu na zahradní rašeliniště) menší šanci na překonání mrazů, než klon, který sice možná původně pochází z teplejší oblasti, ale už je léta pěstovaný venku na zahradním rašeliništi.
Já mám všechny rostliny S. purpurea od pěstitele, který je už mnoho let pěstuje na zahradním rašeliništi, docela vysoko v podhůří hor, kde jsou zvyklé na daleko větší mrazy, než v Brně, takže si o ně nedělám vůbec starosti.

Ahoj, já byl v sobotu lyžovat v Jeseníkách, byl jsem na běžkách. Jel jsem z Ovčárny na Červenohorské sedlo a zpět...všude bylo hodně sněhu a teplota nevystoupila nad -6 st ( v Opavě byl jen ráno poprašek a přes den byla teplota vysoko nad nulou ). A to v Jeseníkách rostou MR ( přímo ve Velkém kotli, kde je mnohdy několik metrů sněhu díky sněhovým sesuvům...) sníh se na Ovčárně pravidelně drží min. do května ( ve velkém kotli místy až do prázdnin ) a první padá nejpozději v říjnu, tak jak dlouhou tam mohou mít MR vegeteční sezónu?=)

Jenže tam rostou D. rotundifolia a možná ještě nějaký český masožravky. Těm opravdu těch několik měsíců stačí - rostou i daleko severněj, než je ČR.
Já mluvil o S. flava a jiných šprlicích než S. purpurea ssp. purpurea. Ta flava potřebuje, podle toho co jsem vypozoroval, minimálně 8 měsíců dlouhé vegetační období, aby mohla zvládnout celý roční cyklus jejího růstu. Proto jsem se ptal Ondřeje, jaký kytku mu to tam přežijou. Třeba už u té S. purpurea vidím, že poslední láčky mi udělala někdy na konci září, pak začala pomalu stagnovat, takže ta by podle mě to 6-ti měsiční vegetační období zvládla bez problémů (už proto, že v Kanadě kde roste, někde vegetační období ani těch 6 měsíců myslím nemá).

Jak se to vezme, ve Velké kotlině rostou hlavně tučnice obecné a když jsme tam byli na exkurzi, našli jsme je víceméně jenom v horní části na prameništích a vlhkých skalkách. Dole, kde se sníh akumuluje víc, jsme je nenašli, ale tam se zase vyskytují některé ty teplomilné a nížinné... prostě kytky jsou přizpůsobivé a někdy víc, než bychom čekali. Řekl bych, že i kytky, u kterých by to člověk ani nečekal, stihnout narůst, vykvést a vysemenit se během relativně krátkého období bez mrazů a sněhu.

Jo, je to možný. Ale řekl bych, že žádný kytky rozhodně nebudou tak prosperovat, pokud budou mít výrazně kratší vegetační období, než je tam, odkud pochází (budou se pomalej rozrůstat a budou měnší).
Pro ty tučnice platí to stejný, jako pro rotundifolie - jejich přirozené rozšíření je i v oblastech o dost chladnějších, než jsou nižší polohy v česku, kde je my nacházíme nejčastěj.

Určitě je to všechno o zvyku a adaptace rostlin na podnebí během několika let. Teď mám zatím na rašeliništi jen jednu S. purpureu, ale ta zažila celkem nepříjemné věci: úplné zatopení stoupající vodou v jezírku a nasledné úplné zamrznutí. Prostě masožravka v ledu. Chudina. Doufám, že to přežije. Jo a to chvojí. Máte tím na mysli větvičky smrku? Když přece je mráz a není sníh a mám tam to chvojí a foukne, tak to musí přece profouknout. Nebo jak je to?

Já jsem letos použil větve jedle, která je hustší a naskládal jsem na ně (kromě těch purpureí) pořádnou vrstvu. To neprofouklo.

No to je dobré. Tady žádné jedle nejsou. Jo a jaký rašeliník je vlastně nejlepší na rašeliniště. Někdo říká že takový a další zase takový. Nebyly by nějaké fotky prosím?

Rašeliník je nejlepší takový, který tam roste. Někomu se daří ten, jinému onen, v ČR roste spousta obtížně odlišitelných druhů, prostě sázej co seženeš a snad ti nějaký vydrží. V nouzi nepotřebuješ nutně mít rašeliník - na rašeliništích rostou i jiné mechy a i v těcho meších rostou MR stejně dobře a vypadají taky hezky.