Darwiniana

Zdravím,
nevíte jestli má nějaký vliv délka fotoperiody na kvetení heliamfor a láčkovek ? Teoreticky by mít neměla, jelikož tyto rostliny rostou většinou kolem rovníku, kde se délka dne výrazně nemění ( 12h +-20 minut ), teplota je také zhruba stejná. Žeby v sobě měli kalendář ? A nebo v přírodě kvetou spíše náhodně, než pravidelně ?

Měl bys mít pravdu, na rovníku je delka dne téměř konstantní. Existují tzv. biologické hodiny, které organismu a každé bunce urcují jakoby generační čas, jeví se pak, že rostlina proste vycítí vhodnou dobu , kdy se jí daří a to by snad mohlo být indukcí kvetení no..je to hodne zajímavý, zatím o tom toho tolik nevím, neměl sem čas prostudovat literaturu,ale sám mám jednu knihu, která celá o techto biologických hodinách pojednává.Snad najdu cas to zkouknout.

Michal Porteš

Stáňa:
Míra říká, že některé láčkovky kvetou i náhodně, jiné ne (N. truncata kvete ve všech sklenících na jaře).
Ale heliamfory jsou kytky zkracujícího se dne... na fotoperiodě záleží, kytka vnímá i menší odchylky než jsou tady u nás v mírném pásu.

Je mi totiz zahadou, ze pod um. osvetlenim mi nikdy treba zadna lackovka nekvetla a to jsem tam mel N. x Ventrata a i dalsi docela velky kytky. Ale treba takova N.ventricosa, kterou mam na parapetu mi kvete pravidelne na podzim a nekdy i 2x. S těma heliamforama to zkusim, trosku jim zkratim cas tak o pul hodiny az hodinku a uvidim jaky to bude mit vliv.

A svitis zarivkou s podobnym spektrem jako slunce?

No tak to ty moje v tom mají teda pěknej čurbes. Délka svícení zářivkama a zvednutých žaluzijí se odvíjí od mé aktivity, která je značně nepravidelná.

Zdravím
Tet má v to zmatek.
Mé Heliamphory mají zhrba 16h světlo pěkně rostou ale jak píšete znamená to že mi hůře vykvetou?

Heliamphory určitě reagují na sezónní změnu - kvetou zásadně na jaře (aspoň u mne). Je otázka, jak dalece má na to vliv světlo a nakolik teplota. Jsou pod zářivkami 12h denně, při změně letního času na zimní a opačně posouvám dobu o hodinu a na rostliny to nemá žádný viditelný efekt.
Na jaře však začne svítat dříve než se rožnou zářivky, tak to můžou vnímat. Ale hlavně se změní teplota - přes zimu stabilně mezi 12-18C, na jaře však přes den dosahuje až 27C (pokoj je na jih) a v noci k 15C, což může mít nějaký vliv. Ono i v tropech není po celý rok stejně, ale je tam "chladnější" období dešťů a "teplejší" období menších dešťů.

Já to právě testuju teď jsem jim uměle vsugeroval zimní období tj. délka dne je 10hodin, během dneška to přepnu na 13h svícení a uvidím. Jinak je potřeba počítat, že fotoreceptory rostlin jsou velice citlivé, takže stačí světlo z venku, nebp vedlejšího pokoje a hned to může být jinak.

trochu mimo - na podzim dám amaryllis (cibule) do sklepa = konstantní teplota a tma po celý rok. Přesto na jaře začne najíždět na květ. Podle čeho to pozná? Odhaduji to na nějaký vnitřní budík (geny?).

A začne najíždět na květ už v tom sklepě nebo až zase na sluníčku (spíš na světle, ono když kvetou amarylisy, tak je sluníčko ještě daleko)?

DejF
[www.carniplants.cz]



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil David Frank (06.06.2007 09:16)

Předpokládám, že ve sklepě. Stejně jako cibule a česnek, případně brambory.

---

Michal

Jo rostliny mají v sobě jakejsi "budík" podle kterýho poznají , kdy se mají zhruba probudit ze spánku, kromě toho na to má asi i vliv teplota a nějaká fotoperioda u probouzení cibulovin žádnou roli podle mě nehraje, spíš bych to viděl na tu teplotu.

Mi napr. N. ventricosa vykvetla letos kolem unora pod umelym osvetlenim v rohu mistnosti. Venkovni svetlo na to vliv muselo mit minimalni, protoze jsem svitil od tmy do tmy cca 13 hodin denne.

Stáňa:
S tím "vnitřním budíkem" je to tak, že spánek daného rostlinného útvaru (cibule, hlízy, semena) je závislý na koncentraci fytohormonů. Kyselina abscisová (ABA) je inhibitor a vpodstatě "udržuje" danou rostlinnou část ve stavu dormance. Opačně než kys. abscisová pak působí gibereliny, které podněcují klíčení, rašení, prostě konec spánku a začátek růstu. Semeno či hlíza má v sobě na začátku dormance vysokou hladinu kys. abscisové a nízkou hladinu giberelinů; kys. abscisová se postupně odbourává, mění se poměr ABA/gibereliny a jakmile je hladina ABA tak nízká, že se již může projevit účinek giberelinů, začne samo od sebe klíčení/rašení/pučení. Proto se taky v určitých případech na klíčení používají jako stimulanty gibereliny... semena nebo hlízy se ošetří a ačkoli by sama o sobě ještě dále spala, tak tyto námi aplikované gibereliny je vybudí k aktivitě dřív, než by v nich došlo k samovolnému převážení koncentrace giberelinů nad kys. abscisovou. To načasování klíčení hlíz a cibulí které máme ve sklepě je dané rychlostí odbourávání ABA (kterážto je u cibulovin ovlivňována třeba tím ochlazením atd.). O koncentraci kys. abscisové jde i při stratifikaci (chlad + vlhká semena, určité druhy rostlin ji pro klíčení vyžadují), protože stratifikace způsobuje rychlé odbourávání kys. abscisové.