Darwiniana

Ahoj,
měl bych jeden dotaz, který se týká toho, zda lze pouhým okem poznat, jestli právě sklizená semena špirlic jsou klíčivá nebo ne. Doposud mám větší zkušenosti jen se semeny S. purpurea. Letos jsem se pokusil vyrobit několik kříženců, ale získaná semena jsou drobnější než ta od purpurei a hlavně mají zcela odlišnou-takovou nažloutlou medovou- barvu. Má smysl je vůbec vysévat?

No ony se liší velikostí i barvou. Já zatím vysévala botanickou flavu cupreu- pěkná velká semena a žlutomedová a teď budu dělat botanickou rubru jonesii a její semena jsou malá a spíš došeda....takže podle barvy bych to fakt neposuzovala. Ale pokud ti nějaké semeno přejde placaté, tak skoro 100% je prázdné a nevyklíčí, takže je zbytečné ho i stratifikovat.... já tedy mám tak malá množství semínek, že mohu přebírat jednotlivé kusy.....

Dá se to poznat. Jak pravila jitka, pokud jsou placatá, že by se do nich nic nevešlo, tak v nich taky nic není a tudíž nevyklíčí. Abych Ti mohl poradit, musel bych je mít asi v ruce, fotka to zřejmě nespraví. Ale určitě to vysej. Já jsem třeba předloni dělal křížence S. purpurea ssp. venosa var. burkii x flava var. ornata, sklidil jsem asi 100 semen, o kterých bych řekl, že z nich nic nebude, ale nakonec jich 6 vyklíčilo. Klíčivost tedy opravdu mizerná, ale 6 kytek mě plně uspokojuje.

Mimochodem - jaké křížence jsi dělal? Taky budu mít z letoška asi 20 nových kříženců.

Celkem nic zvláštního. Mám tam S. flava x S. rubra ssp. rubra, dále S. rubra ssp. gukfensis x S. rubra ssp. rubra a S. flava x S (alata x minor - mnou -nevím nakolik dobře- určený kříženec).
Otázka ještě bude, nakolik budou po vzklíčení životaschopné. Vůbec i spousta čistých druhů mi přijde po vyklíčení jako takoví neduživí chcípáčci, kteří někdy i 3-4 roky setrvávají v juvenilním stádiu a pak zajdou. Takhle už třeba asi 5 rokrm opatruju jednu S. mitchelianu, která ať ji dám do sebelepšího substrátu vyžene každý rok tak 3 nové listy, které jsou maximálně o 1 cm větší než ty loňské. Asi nějaká masožravková bonsai.

Tak to nezoufej...

1) Křížence mezi flava a rubra se mi podařilo udělat na sedmý pokus a výsledkem byly dva semenáčky, z nichž jeden zašel. Takže křížit tyto dva druhy není úplně jednoduché. Získávat semena z S. rubra se mi zatím moc nedařilo, i když letos jsem byl v tomto směru naopak mimořádně úspěšný. Takže pokud Ti tento (první?) pokus nevyjde, tak si z toho nic nedělej, v těchto konkrétních případech jsem taky moc úspěšný nebyl.

2) To s tím růstem semenáčů znám přesně od sebe. Podle prvotních doporučení jsem pěstovat od začátku špirlice v čisté rašelině. Velké kytky rostly, kvetly, vše bylo v pohodě, jen ty semenáče nechtěly přirůstat. Přesně to co ty popisuješ. Když jsem poprvé sklidil větší množství semen (1200 semen leucophylla x minor), tak jsem je téměř všechny zasadil s tím, že budu zkoušet a konečně přijdu na to, jak semenáčky "vyrůst". Objev přišel náhodou. Rašelinu z výsevu jsem po přepíchání vzešlých rostlinek recykloval i s nevzešlými semeny. Smíchal jsem ji s pískem a nasázel do ní mucholapky. Po půl roce si jedno semeno vzpomnělo, že vyklíčí a semenáček u mucholapek rostl a rostl a rostl... Chyběla ta příměs písku. Zkus tedy revidovat Tvůj substrát, jestli není moc slehlý, nebo ho zkus namíchat z něčeho jiného.

Dík za tip, ale řekl bych, že v té příměsi písku u mě asi problém nebude. Já ho používám i do substrátu pro dospělé rostliny a to v poměru skoro 1:1. Do toho ještě přimíchám trochu sekaného rašeliníku a popela(našimi pěstiteli řekl bych dost podceňovaná složka substrátu) z borového dřeva a jehličí. Dospělé kytky (zvlášť pozitivně reagují S. rubra) ale i některé semenáčky pak přímo chrochtají blahem. Ale jsou prostě takové, které můžeš přesadit do čeho chceš a oni spíš ubývají než rostou.



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Georg (09.11.2005 12:21)

No, já používám rašelinu s mírnou příměsí písku a perlitu (4:1:1) a semenáčky i velké kytky mi rostou. Popel tedy asi neocením.

Ten popel není ani zdaleka z mé hlavy, četl jsem, že ho do substrátu přidávají někteří pěstitelé z USA, kteří(aspoň to tvrdí) tím dosahují velmi dobrých výsledků. Přesněji řečeno jde o směs popela s dřevěným uhlím. Pokud se nad tím člověk zamyslí selským rozumem, není to zas až tak nelogické. Oheň je přece, jak známo, v savanách jihovýchodu USA velmi častý a přispívá mimo jiné k likvidaci rostlin, které špirlicím konkurují( trávy, křoviny). O přítomnosti popela v tamější půdě tedy není pochyb. Navíc by měl vylepšovat ph substrátu tím, že jej okyseluje a zpomaluje tak jeho přirozenou degradaci. V neposlední řadě obsahuje docela slušné množství draslíku a dalších prvků, takže funguje jako bilogické hnojivo.
Abych byl objektivní, zaznamenal jsem při jeho používání v substrátech i jednu negativní vlastnost. Pokud se popel dostane na povrch substrátu, velmi rychle se na něm mohou rozrůstat nežádoucí mechy, což může být nebezpečné pro drobné semenáčky.
Chtělo by, aby někdo udělal dlohodobější objektivní pokus, při kterém by se srovnal růst a kvetení špirlic v různých substrátech za jinak stejných podmínek (teplota, osvětlení, zálivka, atd.). Mohl by z toho být zajímavý článek.

Georg: Tvoje vysvetleni zni docela logicky, jen jsi malinko ustrelil s tim, ze by popel rovnal pH do kyselych hodnot. Dreveny popel totiz obsahuje potas, coz je po chemicke strance K2CO3 a to je zasadita sloucenina. To jen tak na upresneni. Jinak nevylucuji, ze to muze byt rostlinam prospesne, ale sam to odzkousene nemam.

Vašek Lenk
sasos@email.cz
ICQ 36461284

to Sasos:Tak to pardon za mystifikaci s tím pH. Já měl ve škole z chemie vždycky trojku. Tenhle údaj jsem nalezl kdysy na jednom zahraničním diskuzním fóru o MR. Člověk aby už dneska nevěřil ničemu. Faktem ale je, že to mým kytkám fakt prospívá.

Ano, údaje na internetových fórech nebývají příliš důveryhodné. Kde například bereš jistotu v tom, že popel dělá Tvým špirlicím tak dobře, že si až pomlaskávají? Máš pocit že bez něho Ti rostou hůř? Zvlášť s ohledem na to co jsi napsal výše o mladých rostlinách, mě zaráží Tvá jistota. Toto fórum čte řada začínajících pěstitelů, co si z toho mají odnést?

Na to bylo se dalo odpovědět takhle: Kde bereš jistotu, že to rostlinám neprospívá? Zkoušel jsi to někdy? Myslím, že to není tak moc dávno, kdy Kamil Pásek pochyboval o tom, zda je možné dosáhnout uspokojivých výsledků při pěstování špirlic na parapetním okně a dalo hodně práce přesvědčit jej, že tak lze vypěstovat kytky plně srovnatelné s těmi skleníkovými.
Ten popel(přesněji směs popela a dřevěného uhlí) skutečně funguje. Já ho používám už asi 4 roky s tím, že zpočátku jsem část rostlin sadil do klasického substrátu (rašelina+písek) a ke zbývajícím kytkám jsem dal asi jednu polévkovou lžíci popela na květináč. Výsledky jsem už tady na fóru jednou uváděl.Zaznamenal jsem vždy rychlejší růst, rostliny produkují větší množství láček, výrazně se zrychlilo samovolné dělení starších trsů. Dnes už proto popel přidávám do všech substrátů. To, co jsem psal o mladých rostlinách, se týkalo semenáčků pěstovaných v obou typech substrátu. Svůj názor nikomu nevnucuji, každý ať si vybere vlastní způsob pěstování, který mu vyhovuje.