Darwiniana

Po nějaké době jsem se vrátil domů, koukám na kytky a vidím, že jedna D. rotundifolia už kvete. Ostatní zatím nic, tak koukám na květenství zblízka a ono má v sobě masožravé listy. Zatím to vypadá, že došlo ke zvětšení palistů a narostly na nich tentakule, alespoň tak mi to přijde, ale počkám ještě jak se budou květy dál rozvíjet (jestli se rozvinou).
Ačkoli si dovedu představit, že se prostě z nějakého důvodu rostlina zbláznila a došlo k tomuto jevu, nevzpomínám si, že bych se s ním setkal a přijde mi to zajímavé. Jen si nejsem jistý, jestli tahle moje zrůdička je zrovna k chlubení

Zrůdička je to pěkná ... kvete ti poprvé? Chci jen vypátrat, jesti to náhodou nedělá pravidelně.

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

Mě se tohle stalo u D. capensis

Mail : apac (za vi nac) centrum (te c ka) cz
mobil : 608 76 96 55

elektromasozravky.cz

Jo, jo to je pěkný, dělala mi to moje bináta...tomuto jevu se říká "adélovatění"

Kvete už poněkolikáté, pravidelně to nedělá (škoda, třeba bych měl úspěch s novou varietou ).

Ke spontálním mutacím dochází poměrně často. V těchto oblastech je dost aktivních meristematických buněk a za pokus to stojí. Na okvětních lístcích i stoncích se mohou objevovat jednotlivé tentakule, lístek nebo i celý prýt. Umí to i mucholapka. Udělala mi to jak uprostřed stonku, tak i z okvětního lístku. Na D. rotundifolii jsem tyto abnormality květu také zaznamenal. Podnět může být jak chemický, tak fyzikální. Pokud ve vitru vyvolám mutace chemicky, tak nejsou trvalé a v dalším růstu rostlina tyto změny v DNA opraví. /bohužel, zatím /
Michal

Já bych si u tohoto typu mutace orgánů nebyl ani jistý, že jde o změny DNA - to by potom šly odpreparovat zmutované buňky a pěstovat na agaru jako zmutovaná rostlina, vegetativně množená. Spíš bych řekl, že na to mají vliv hladiny rostlinných hormonů, ovlivněné různými vnějšími faktory, které neovlivní přímo DNA, ale expresi některých genů a díky tomu se z dělící se buňky vyvine jiné pletivo než by se normálně vyvinulo. Upravením podmínek do normálu se upraví hladiny hormonů a dalších látek, tím se buňky navrátí k běžné funkci a rostlina roste normálně. Na mutace DNA by to chtělo opravdu mutagenní látky, které by DNA měnily trvale. Ovšem změny by asi málokdy byly k užitku a navíc jsou takové látky dosti často nebezpečné i pro člověka (můžou být třeba karcinogenní).

Podívej na tento příklad. Tato celkem zajímavá mutace rosnatky se mi po umístění na standardní médium opět vracela k normálu. Zde bych se za změny DNA přimlouval. Na ustálení se průběžně pracuje.
Michal





Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Michal Rubeš (19.05.2009 13:27)

Když jsme u těch zrůdiček, mám tu něco pro náročné opylovače...





_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook



Upraveno 2 krát. Naposledy upravil Jakub Štěpán (19.05.2009 17:12)

Právě ten fakt, že se na umístění na normální médium vrací k normálu mě přesvědčuje spíše o tom, že se nejedná o mutaci přímo na DNA. Kdyby totiž došlo přímo k mutaci primární struktury DNA (tzn. změna v pořadí bazí na nukleové kyselině), zmutovaná rostlina by se už nemohla jen tak vrátit k normálu. Jedna věc je, že na DNA dojde k některé z možných změn (řekněme zjednodušeně například, že dojde k deleci, vystřihne se kousek DNA, čímž se změní struktura a výsledkem bude jiný vzhled), ale těžko si lze představit, že by v buňce došlo k opětovné nápravě DNA do původního stavu (i kdyby došlo ke zpětné inzerci našeho vystřiženého kousku, je málo pravděpodobné, že se začlení zpět na své místo).
Kdyby došlo k mutaci DNA, všechna pletiva a rostlinné orgány vzniklé ze zmutované buňky by byly také mutantní. Buď by vznikla celá mutantní rostlina (zmutovala by vaječná buňka) nebo chiméra, kde by část rostliny byla normální a část mutantní.

Rosnatka na fotkách je velmi zajímavá (fakt pěkný pazgřivec Michale ), ale právě pokud se její vzhled mění v závislosti na vnějších podmínkách, DNA se přitom nemění, jen dochází k ovlivnění fenotypu vnějšími podmínkami. Dovedl bych si představit, že třeba vysoké dávky rostlinných hormonů probouzí dělivé buňky ve spících pupenech na listech a ty se pak projeví těmito výrůstky, teoreticky by mohlo docházet také k jiným jevům, třeba endopolyploidii v některých buňkách listu a podobně. Druhou možností je, že máš v ruce právě chiméru a ještě se ti nepodařilo přenést zmutovanou buňku. Ovšem chiméra by zůstala chimérou i po přenesení celé rostliny na normální médium, změny by se k normálu nevracely.

Přidávám se taky s jednou zrůdičkou . Poznáte co je na obrázku?





Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Michal Rubeš (25.05.2009 11:24)

že by D.schinzarda?

ne, ale obojí je stejná kytka

Drosera rupicola

---

Michal

Je to Patrikova tubaestyliska.

Kendy web

Alespoň jsem to zkusil.

---

Michal

No ta bude asi o hladu,
když je kapr lysec co by nebyla rosnatka lysec, jen poněkud ztrácí svou výhodu a stává se z ní obyčejný salát.

Ale ne, na tom jednou lístku jsou vidět nějaké dvě tentakule Bude se krmit brčkem tekutou stravou.

je to prvni vlastovka, ale nevzpominam si, ze by mi kdy vzeslo takove holatko