Seznam diskusních fór - Pěstování :
------------> 4nDr3W <------------
Kontakty:
ICQ: 375-875-338
Skype: surikata007
Mobil: 775 303 226 (Vodafone)
E-mail: masozravka.doma@seznam.cz
Osobní stránky: [carnivorousplants.ic.cz]
Přesazování
Autor: Pavel Říčný (IP zapsáno)
Datum: 04.02.2008 10:21
Ahoj,
chtěl bych se zeptat, po jak dlouhé době přesazujete špirlice a rosnatky.
Do teď jesm kytky přesazoval každé jaro, spolu s přemístěním do foliáku zařízeného čistě pro MR, tak se ptám, jaké výhody má časté přesazování? Prostě po jak dlouhé době je nejlepší přesadit hlavně špirlice. Sbírka je již rozsáhlejší, rašelna dražší a času méně,...
( pokud se k tomu vyjádří třeba Mirek Srba, tak budu moc rád )
Děkuji
chtěl bych se zeptat, po jak dlouhé době přesazujete špirlice a rosnatky.
Do teď jesm kytky přesazoval každé jaro, spolu s přemístěním do foliáku zařízeného čistě pro MR, tak se ptám, jaké výhody má časté přesazování? Prostě po jak dlouhé době je nejlepší přesadit hlavně špirlice. Sbírka je již rozsáhlejší, rašelna dražší a času méně,...
( pokud se k tomu vyjádří třeba Mirek Srba, tak budu moc rád )
Děkuji
Volby: Odpovědět na tento příspěvek
Re: Přesazování
Autor: Mojmír Kavan (IP zapsáno)
Datum: 04.02.2008 10:55
Zdarw,
myslim, ze zalezi na tom, jakou zalevas voduou a jestli ti kytky nenapadl nejaky previt.. pokud ne a zalevas destilkou nebo destovkou, myslim, ze caste presazovani ma spis nevyhody. vyhodou je, ze muzes zkratit koreny a snadno se zbavit stariny. Jinak bych to zobecnil: pokud kytky vypadaji zdrave, neni duvod je presazovat.
myslim, ze zalezi na tom, jakou zalevas voduou a jestli ti kytky nenapadl nejaky previt.. pokud ne a zalevas destilkou nebo destovkou, myslim, ze caste presazovani ma spis nevyhody. vyhodou je, ze muzes zkratit koreny a snadno se zbavit stariny. Jinak bych to zobecnil: pokud kytky vypadaji zdrave, neni duvod je presazovat.
Volby: Odpovědět na tento příspěvek
Re: Přesazování
Autor: Petr Bílek 
(IP zapsáno)
(IP zapsáno)Datum: 04.02.2008 14:29
pokazdy za dva roky presazuju vse, protoze zalevam vodou z kohoutku a substrat se rychle zkazi ....
Mail : apac (za vi nac) centrum (te c ka) cz
mobil : 608 76 96 55
elektromasozravky.cz
Mail : apac (za vi nac) centrum (te c ka) cz
mobil : 608 76 96 55
elektromasozravky.cz
Volby: Odpovědět na tento příspěvek
Re: Přesazování
Autor: Jana Rubešová (IP zapsáno)
(IP zapsáno)Datum: 04.02.2008 15:11
ZDarwi,
my sice zaléváme vodou z osmózy, ale stejně přesazuji tak jednou za dva až tři roky. Důvod je, jak píše i pan Kavan, že aspoň rostlinu zbavím mrtvých tkání, případně zkrátím kořeny a celkově zkontroluji. Ovšem také s panem Kavanem souhlasím, existují i druhy, kterým přesazovaní vyloženě nedělá dobře (D. slackii apod.), takže u některých rostlin, pokud to není vysloveně nutné, tak je nechávám být.
Zase, když se kytce něco děje, chřadne a nemohu zjistit, co jí je i po důkladné prohlídce, tak přesazení je můj první krok.
Janina
my sice zaléváme vodou z osmózy, ale stejně přesazuji tak jednou za dva až tři roky. Důvod je, jak píše i pan Kavan, že aspoň rostlinu zbavím mrtvých tkání, případně zkrátím kořeny a celkově zkontroluji. Ovšem také s panem Kavanem souhlasím, existují i druhy, kterým přesazovaní vyloženě nedělá dobře (D. slackii apod.), takže u některých rostlin, pokud to není vysloveně nutné, tak je nechávám být.
Zase, když se kytce něco děje, chřadne a nemohu zjistit, co jí je i po důkladné prohlídce, tak přesazení je můj první krok.
Janina
Volby: Odpovědět na tento příspěvek
Re: Přesazování
Autor: Mirek Srba (IP zapsáno)
Datum: 04.02.2008 16:43
Dobrý den, Pavle,
pokud si přejete znát moje stanovisko, máte mi napsat rovnou, můj mail mám na tomto webu zveřejněný na více místech. Na tomto fóru jsem dva týdny nebyl... Ale k Vašemu dotazu:
Bohužel mé dosavadní zkušenosti nepodporují ani názor pana Kavana ani Jany Rubešové. Rostliny by se samozřejmě měly přesadit vždy když se nějakým způsobem zkazí substrát.
Nemohu potvrdit to, že by přesazování rostlinám nedělalo dobře. To platí u ojedinělých výjimek, např. trpasličí rosnatky a to jen některé citlivější druhy. Letos jsem například opět úspěšně přesazoval svoji 7 let starou D. sewelliae... Pochopitelně aby to takhle hladce fungovalo je třeba s rostlinami zacházet šetrně, nepotrhat jim kořeny, připravit vhodný nový substrát a při sázení kořeny nezlámat ale správně zapustit. K tomu je také vhodné mít adekvátní nástroje. Záleží na tom Vaše pracovní pohodlí, ale také preciznost provedení zahradnického zásahu.
S tím souvisí, že nevím jakou výhodu by pro rostliny mělo mít zkracování kořenů. Je to technika, která je zásadní pro pěstování bonsají, kdy je třeba udržet vitální kořeny v omezeném objemu substrátu. V případě MR lze doporučit pouze pro účely odebírání kořenových řízků (D. binata, D. regia, D. cuneifolia, D. capensis...)
V případě dospělých rostlin (Drosera, Dionaea, Sarracenia, Darlingtonia, Heliamphora, Utricularia, Brocchinia...) považuji za optimální přesazení jednou ročně v jarním období. Semenáče a mladé rostliny je možné podle potřeby přesazovat i vícekrát. S tím jak semenáče přirůstají v hromadných výsevech přesazujeme malé mucholapky 2x-3x během prvního roku, malé špirlice 1x - 2x a rosnatky zpravidla 2x. Například zmiňovanou D. slackii přesazujeme s mámou též dvakrát do roka: poprvé při zakořenění výhonků na listový řízcích, po 3-4 měsících kdy rostlinky zesílí jsou přesazeny znovu, již jednotlivě k přímému prodeji.
V případě krize vydrží špirlice i tři roky nepřesazené. V mých podmínkách se to občas stane, ale vede to k tomu, že špirlice začnou vylézat ze svých květináčů a zkouší kořenit u souseda, který už se ale taky nevejde a rovněž to zkouší někde jinde... Takhle zpustlou jsem měl např. do loňského roku kolekci Sarracenia leucophylla
Naštěstí už to není pravda.
Mé doporučení tedy zní: rostliny přesazovat jednou ročně, nejlépe na jaře, pokud to člověk zvládne. V případě že manipulujeme s rostlinami šetrně, není problém přesadit rostliny i v jinou roční dobu. Pokud má někdo problém s ujímáním rostlin po přesazování, bude tam nějaký problém, který by stálo za to objevit a napravit.
Pro tyto a jiné případy uvádím též novou možnost a sice on-line poradnu na stránkách [www.sarracenia.cz]
pokud si přejete znát moje stanovisko, máte mi napsat rovnou, můj mail mám na tomto webu zveřejněný na více místech. Na tomto fóru jsem dva týdny nebyl... Ale k Vašemu dotazu:
Bohužel mé dosavadní zkušenosti nepodporují ani názor pana Kavana ani Jany Rubešové. Rostliny by se samozřejmě měly přesadit vždy když se nějakým způsobem zkazí substrát.
Nemohu potvrdit to, že by přesazování rostlinám nedělalo dobře. To platí u ojedinělých výjimek, např. trpasličí rosnatky a to jen některé citlivější druhy. Letos jsem například opět úspěšně přesazoval svoji 7 let starou D. sewelliae... Pochopitelně aby to takhle hladce fungovalo je třeba s rostlinami zacházet šetrně, nepotrhat jim kořeny, připravit vhodný nový substrát a při sázení kořeny nezlámat ale správně zapustit. K tomu je také vhodné mít adekvátní nástroje. Záleží na tom Vaše pracovní pohodlí, ale také preciznost provedení zahradnického zásahu.
S tím souvisí, že nevím jakou výhodu by pro rostliny mělo mít zkracování kořenů. Je to technika, která je zásadní pro pěstování bonsají, kdy je třeba udržet vitální kořeny v omezeném objemu substrátu. V případě MR lze doporučit pouze pro účely odebírání kořenových řízků (D. binata, D. regia, D. cuneifolia, D. capensis...)
V případě dospělých rostlin (Drosera, Dionaea, Sarracenia, Darlingtonia, Heliamphora, Utricularia, Brocchinia...) považuji za optimální přesazení jednou ročně v jarním období. Semenáče a mladé rostliny je možné podle potřeby přesazovat i vícekrát. S tím jak semenáče přirůstají v hromadných výsevech přesazujeme malé mucholapky 2x-3x během prvního roku, malé špirlice 1x - 2x a rosnatky zpravidla 2x. Například zmiňovanou D. slackii přesazujeme s mámou též dvakrát do roka: poprvé při zakořenění výhonků na listový řízcích, po 3-4 měsících kdy rostlinky zesílí jsou přesazeny znovu, již jednotlivě k přímému prodeji.
V případě krize vydrží špirlice i tři roky nepřesazené. V mých podmínkách se to občas stane, ale vede to k tomu, že špirlice začnou vylézat ze svých květináčů a zkouší kořenit u souseda, který už se ale taky nevejde a rovněž to zkouší někde jinde... Takhle zpustlou jsem měl např. do loňského roku kolekci Sarracenia leucophylla
Naštěstí už to není pravda.
Mé doporučení tedy zní: rostliny přesazovat jednou ročně, nejlépe na jaře, pokud to člověk zvládne. V případě že manipulujeme s rostlinami šetrně, není problém přesadit rostliny i v jinou roční dobu. Pokud má někdo problém s ujímáním rostlin po přesazování, bude tam nějaký problém, který by stálo za to objevit a napravit.
Pro tyto a jiné případy uvádím též novou možnost a sice on-line poradnu na stránkách [www.sarracenia.cz]
Volby: Odpovědět na tento příspěvek
Re: Přesazování
Autor: Mojmír Kavan (IP zapsáno)
Datum: 04.02.2008 17:10
Zdarwim,
dekuji za reakci na muj nazor. stala se tu z toho zajimava debata a tedy vyuziji pritomnosti odbornika a zkusim polemizovat a rozsirit si obzory. Porad totiz nechapu v cem by melo byt presazovani rostlinam prospesne, pokud substrat zustane kvalitni (a myslim, ze kdyz se nezaleva vodou z kohoutku, vydrzi mnohem dele nez rok). Mam pocit, ze to je pro rostlinu pouze stres a korinky se musi po opetovnem zasazeni opet slozite rozprostirat. No a k tomu strihani korenu: myslim, ze to rostliny oceni zvlaste pokud mame neprilis hluboky kvetinac a koreny dorostou az na dno, ktere je vlhci nez zbytek substratu (hladina vody v podmisce), takze by snaze zacnou uhnivat. Toto je sice jen moje vedecky nepodlozena teorie, ale treba u capensisky mam vypozoravane, ze po zkraceni korenu (a zasazeni do stejneho substratu) po case roste lepe.
Jeste k presazovani: vzpomnel jsem si, ze ve "starem Studnickovi" (s. 117 ve vydani z r. 1984) je tabulka, kde je i doporucena perioda presazovani. To je jiste cenny zdroj pro tuto problematiku.
dekuji za reakci na muj nazor. stala se tu z toho zajimava debata a tedy vyuziji pritomnosti odbornika a zkusim polemizovat a rozsirit si obzory. Porad totiz nechapu v cem by melo byt presazovani rostlinam prospesne, pokud substrat zustane kvalitni (a myslim, ze kdyz se nezaleva vodou z kohoutku, vydrzi mnohem dele nez rok). Mam pocit, ze to je pro rostlinu pouze stres a korinky se musi po opetovnem zasazeni opet slozite rozprostirat. No a k tomu strihani korenu: myslim, ze to rostliny oceni zvlaste pokud mame neprilis hluboky kvetinac a koreny dorostou az na dno, ktere je vlhci nez zbytek substratu (hladina vody v podmisce), takze by snaze zacnou uhnivat. Toto je sice jen moje vedecky nepodlozena teorie, ale treba u capensisky mam vypozoravane, ze po zkraceni korenu (a zasazeni do stejneho substratu) po case roste lepe.
Jeste k presazovani: vzpomnel jsem si, ze ve "starem Studnickovi" (s. 117 ve vydani z r. 1984) je tabulka, kde je i doporucena perioda presazovani. To je jiste cenny zdroj pro tuto problematiku.
Volby: Odpovědět na tento příspěvek
Re: Přesazování
Autor: Michal Rubeš správce webu (IP zapsáno)
(IP zapsáno)Datum: 04.02.2008 19:23
Dřív jsme přesazovali kytky jednou za rok. Na substrátu se dělaly usazeniny, rosnatky přestaly rosit. Co jsme přešli na osmotickou vodu, přesazujeme minimálně. Substrát je pořád v kondici, žádné usazeniny, ani nezahnívá a nezapáchá.
Zkracování kořenů je například u D. capensis docela nutnost. Pokud má několik let, udělá "palmičku" a její růžice se zmenšuje a zmenšuje až chcípne. Její kořenový systém je přitom mohutný a obvykle vyplňuje celý květináč. Osvědčilo se mi tak jednou za tři roky, kdy kapenziska začne vytahovat, přesadit ji níž a kořínky zkrátit na polovinu. Když jsem kořínky nezkrátil, kytka se vzpamatovávala mnohem déle.
Každé přesazení je pro kytku stres. Záleží na zručnosti pěstitele a také na druhu kytky a její kondici. Například zmiňovaná D. slackii se mi po přesazení vzpamatovávala půl roku a teprve po dalším roce vypadala zase k světu. Jo a zkuste si pravidelně přesazovat rosnolist...
Ono asi nejde paušalizovat, každá kytka chce jiný přístup.
Michal
Zkracování kořenů je například u D. capensis docela nutnost. Pokud má několik let, udělá "palmičku" a její růžice se zmenšuje a zmenšuje až chcípne. Její kořenový systém je přitom mohutný a obvykle vyplňuje celý květináč. Osvědčilo se mi tak jednou za tři roky, kdy kapenziska začne vytahovat, přesadit ji níž a kořínky zkrátit na polovinu. Když jsem kořínky nezkrátil, kytka se vzpamatovávala mnohem déle.
Každé přesazení je pro kytku stres. Záleží na zručnosti pěstitele a také na druhu kytky a její kondici. Například zmiňovaná D. slackii se mi po přesazení vzpamatovávala půl roku a teprve po dalším roce vypadala zase k světu. Jo a zkuste si pravidelně přesazovat rosnolist...
Ono asi nejde paušalizovat, každá kytka chce jiný přístup.
Michal
Volby: Odpovědět na tento příspěvek
Re: Přesazování
Autor: Mirek Srba (IP zapsáno)
Datum: 04.02.2008 19:27
Dobrý den,
polemizovat samozřejmě můžeme, ale obávám, se že zabředneme do nicotných detailů a hlavní smysl sdělení se v nich ztratí. To je ostatně můj hlavní důvod, proč jsem rezignoval na systematické rady na tomto fóru.
Vezmu-li to od konce. Pěstitelské instrukce v první knize Dr. Studničky jsou bezesporu velmi cenné. Nicméně je třeba vzít v úvahu, že právě pěstitelské instrukce jsou to jediné co v této knize do značné míry zastaralo a co pěstitelská praxe překonala. Troufnu si říci, že třetina rostlin je dnes rutinně pěstována podle jiných postupů než je ve zmiňované knize uváděno. To však nemění nic na tom, že tato kniha je mimořádně kvalitní a zvlášť s ohledem na podmínky za kterých vznikala se před autorem hluboce skláním. Je obdivuhodné s jakým nadhledem autor zpracoval vzácné a strohé informace, které měl v té době k dispozici. Nejvíce si cením toho, že například ony pěstitelské rady jsou odvozovány ze znalosti ekologie druhů a tím mají velkou teoretickou váhu. Ostatně proto jsme tuto knihu zařadili mezi 4 základní učebnice naší katedrové přednášky a společně s knihou B.A.Rice ji pro výuku studentů preferujeme:
[is.cuni.cz]
Důvodem, proč je vhodné rostliny přesazoval pravidelně, u většiny druhů častěji než jednou za tři roky je rašelina, která je majoritní složkou substrátů pro většinu MR. Rašelina je taková přírodní konzerva, která v přírodě vzniká a je dlouhodobě udržována za třech podmínek. 1) Jsou z ní vyplaveny bazické ionty, které chybí mikroflóře, dojde k celkovému okyselení a tak je další rozklad této biomasy bržděn. 2) Výskyt rašeliny je vázán především na celkově klimaticky chladná místa. 3) Rašelina je v přírodě uložena téměř v bezkyslíkatém prostředí, zpravidla převrstvená vodou nebo příslušnou vegetací.
(takový kyselý okurky, nebo kyselý zelí...)
Pokud se bavíme o kytce zasazené v květináči a stojící doma za oknem, pak všechny tyto tři podmínky, které rašelinu v přírodě udržují porušujeme. 1) Se zálivkovou vodou do ní zpět vnášíme bazické ionty (K, Ca, Mg ...) To je důvod, proč nám kohoutková voda rašelinu ničí a destilka šetří. 2) Doma za oknem máme vždycky tepleji než na rašeliništi. A co teprve když nám na květináč posvítí sluníčko? 3) Rašelina v květináči je vzduchu vystavena mnohem víc než v přírodě. Ačkoliv můžeme bod č.1 s vynaložením určité energie ovlivnit, se zbývajícími toho moc nenaděláme. Proto je snaha rašelinový substrát odlehčit pískem nebo perlitem, aby tam toho vzduchu bylo co nejvíce a když už k tomu rozkladu rašeliny dochází, tak aby to byl "čistý", aerobní rozklad a ne anaerobní kvašení. Asi většina zná, jak to vypadá, když v květináči dojde k tomu druhému...
(... taky si sklenici s okurkami nebo zelí nepostavíme otevřenou na parapet)
Proč by tedy mělo rostlinám dělat přesazení dobře? Při obměně rašeliny vracíme rostlinám podmínky zpět do stavu, na který jsou přibližně zvyklé z přírody. Z výše uvedených důvodů se postupně chtě nechtě mění její chemismus a ještě mnohem více mikroflóra, což jde ruku v ruce. Navíc tím rostlinám doplníme přiměřenou nabídku živin, protože ani MR nejsou zvědané na sterilní substrát. A navíc dobře rostoucí kytka se nám za chvíli do původní nádoby nevejde. To je důvod proč třeba mladé kytky s mámou přesazujeme i 2x a u mucholapek 3x do roka. Na začátku ušetříme prostor, když jednoho květináče dáme nejdřív 16 semenáčků, za půl roku se tam vejdou už jen 4 a za dalších půl roku jsou ve stejných kontejnerech jednotlivě. Též příklad se špirlicemi, který jsem uváděl výše a na který se Pavel Říčný původně ptal.
Nemyslím si, že kořeny si zalezou dospod květináče kde následně uhnijí a toto je důvod proč živé konečky kořenů při přesazování ostříhat. Řada studií demonstruje právě opačnou povahu kořenů a sice zalézt si a nejvíce se rozvětvit tam kde je kořenům nejlépe. Bylo ukázáno, že kořeny takto hledají nejen vodu, ale i živiny a třeba i konkrétní stopové prvky a dokonce i zmiňovaný kyslík. Krásně je to vidět na láčkovkách, které v substrátu koření chabě, ale jakmile narazí na nějakou vzduchovou kapsu, okamžitě tam vytvoří celý chomáč kořenů. Prostě je jim tam nejlíp, tak to tam rozjedou. Kolik z vás zaznamenalo, jak ochotně vylézají rostlinám kořeny z květináčů do podmisek? Nakonec při přesazování zjistíme, že kytka měla víc kořenů v podmisce než v květináči a je to proto, že bylo kořenům líp v tenké vrstvě vody, než v malém bobku pomalu se rozkládající rašeliny.
Tato schopnost kořenů aktivně hledat pro rostlinu optimální podmínky vedla skupinu fyziologů vedených slovensko-německým profesorem Ferem Baluškou k vytvoření moderní a dost kontroverzní koncepce "neurobiologie rostlin". V kostce řečeno je tato koncepce založena na faktu, že kořeny sofistikovaně směrují vývoj celé rostliny optimálním směrem. Kořenové špičky produkují hormony podobně jako některá naše mozková centra apod.
Jinak to omlazení u D. capensis je dáno jednak tou obměnou substrátu, ale hlavně zmlazením stonku, který nění koncipován na nekonečnou délku. V přírodě mají tyto rosnatky omezenou životnost, ale když jim spodní část zastřihneme, zkrátíme je, znovu se ujmou a rostou výrazně lépe. Vodivá pletiva mají omezenou životnost a kytky které neumí "druhotné tloustnutí" jsou pak chudinky.
Tolik mé zkušenosti a to co mám načteno.
polemizovat samozřejmě můžeme, ale obávám, se že zabředneme do nicotných detailů a hlavní smysl sdělení se v nich ztratí. To je ostatně můj hlavní důvod, proč jsem rezignoval na systematické rady na tomto fóru.
Vezmu-li to od konce. Pěstitelské instrukce v první knize Dr. Studničky jsou bezesporu velmi cenné. Nicméně je třeba vzít v úvahu, že právě pěstitelské instrukce jsou to jediné co v této knize do značné míry zastaralo a co pěstitelská praxe překonala. Troufnu si říci, že třetina rostlin je dnes rutinně pěstována podle jiných postupů než je ve zmiňované knize uváděno. To však nemění nic na tom, že tato kniha je mimořádně kvalitní a zvlášť s ohledem na podmínky za kterých vznikala se před autorem hluboce skláním. Je obdivuhodné s jakým nadhledem autor zpracoval vzácné a strohé informace, které měl v té době k dispozici. Nejvíce si cením toho, že například ony pěstitelské rady jsou odvozovány ze znalosti ekologie druhů a tím mají velkou teoretickou váhu. Ostatně proto jsme tuto knihu zařadili mezi 4 základní učebnice naší katedrové přednášky a společně s knihou B.A.Rice ji pro výuku studentů preferujeme:
[is.cuni.cz]
Důvodem, proč je vhodné rostliny přesazoval pravidelně, u většiny druhů častěji než jednou za tři roky je rašelina, která je majoritní složkou substrátů pro většinu MR. Rašelina je taková přírodní konzerva, která v přírodě vzniká a je dlouhodobě udržována za třech podmínek. 1) Jsou z ní vyplaveny bazické ionty, které chybí mikroflóře, dojde k celkovému okyselení a tak je další rozklad této biomasy bržděn. 2) Výskyt rašeliny je vázán především na celkově klimaticky chladná místa. 3) Rašelina je v přírodě uložena téměř v bezkyslíkatém prostředí, zpravidla převrstvená vodou nebo příslušnou vegetací.
(takový kyselý okurky, nebo kyselý zelí...)
Pokud se bavíme o kytce zasazené v květináči a stojící doma za oknem, pak všechny tyto tři podmínky, které rašelinu v přírodě udržují porušujeme. 1) Se zálivkovou vodou do ní zpět vnášíme bazické ionty (K, Ca, Mg ...) To je důvod, proč nám kohoutková voda rašelinu ničí a destilka šetří. 2) Doma za oknem máme vždycky tepleji než na rašeliništi. A co teprve když nám na květináč posvítí sluníčko? 3) Rašelina v květináči je vzduchu vystavena mnohem víc než v přírodě. Ačkoliv můžeme bod č.1 s vynaložením určité energie ovlivnit, se zbývajícími toho moc nenaděláme. Proto je snaha rašelinový substrát odlehčit pískem nebo perlitem, aby tam toho vzduchu bylo co nejvíce a když už k tomu rozkladu rašeliny dochází, tak aby to byl "čistý", aerobní rozklad a ne anaerobní kvašení. Asi většina zná, jak to vypadá, když v květináči dojde k tomu druhému...
(... taky si sklenici s okurkami nebo zelí nepostavíme otevřenou na parapet)
Proč by tedy mělo rostlinám dělat přesazení dobře? Při obměně rašeliny vracíme rostlinám podmínky zpět do stavu, na který jsou přibližně zvyklé z přírody. Z výše uvedených důvodů se postupně chtě nechtě mění její chemismus a ještě mnohem více mikroflóra, což jde ruku v ruce. Navíc tím rostlinám doplníme přiměřenou nabídku živin, protože ani MR nejsou zvědané na sterilní substrát. A navíc dobře rostoucí kytka se nám za chvíli do původní nádoby nevejde. To je důvod proč třeba mladé kytky s mámou přesazujeme i 2x a u mucholapek 3x do roka. Na začátku ušetříme prostor, když jednoho květináče dáme nejdřív 16 semenáčků, za půl roku se tam vejdou už jen 4 a za dalších půl roku jsou ve stejných kontejnerech jednotlivě. Též příklad se špirlicemi, který jsem uváděl výše a na který se Pavel Říčný původně ptal.
Nemyslím si, že kořeny si zalezou dospod květináče kde následně uhnijí a toto je důvod proč živé konečky kořenů při přesazování ostříhat. Řada studií demonstruje právě opačnou povahu kořenů a sice zalézt si a nejvíce se rozvětvit tam kde je kořenům nejlépe. Bylo ukázáno, že kořeny takto hledají nejen vodu, ale i živiny a třeba i konkrétní stopové prvky a dokonce i zmiňovaný kyslík. Krásně je to vidět na láčkovkách, které v substrátu koření chabě, ale jakmile narazí na nějakou vzduchovou kapsu, okamžitě tam vytvoří celý chomáč kořenů. Prostě je jim tam nejlíp, tak to tam rozjedou. Kolik z vás zaznamenalo, jak ochotně vylézají rostlinám kořeny z květináčů do podmisek? Nakonec při přesazování zjistíme, že kytka měla víc kořenů v podmisce než v květináči a je to proto, že bylo kořenům líp v tenké vrstvě vody, než v malém bobku pomalu se rozkládající rašeliny.
Tato schopnost kořenů aktivně hledat pro rostlinu optimální podmínky vedla skupinu fyziologů vedených slovensko-německým profesorem Ferem Baluškou k vytvoření moderní a dost kontroverzní koncepce "neurobiologie rostlin". V kostce řečeno je tato koncepce založena na faktu, že kořeny sofistikovaně směrují vývoj celé rostliny optimálním směrem. Kořenové špičky produkují hormony podobně jako některá naše mozková centra apod.
Jinak to omlazení u D. capensis je dáno jednak tou obměnou substrátu, ale hlavně zmlazením stonku, který nění koncipován na nekonečnou délku. V přírodě mají tyto rosnatky omezenou životnost, ale když jim spodní část zastřihneme, zkrátíme je, znovu se ujmou a rostou výrazně lépe. Vodivá pletiva mají omezenou životnost a kytky které neumí "druhotné tloustnutí" jsou pak chudinky.
Tolik mé zkušenosti a to co mám načteno.
Volby: Odpovědět na tento příspěvek
Re: Přesazování
Autor: Mojmír Kavan (IP zapsáno)
Datum: 04.02.2008 20:14
Dekuji Mirku Srbovi za obsahle pojednani. Velmi zajimave a logicke.
Volby: Odpovědět na tento příspěvek
Re: Přesazování
Autor: Pavel Říčný (IP zapsáno)
Datum: 06.02.2008 16:02
Připojuji další otázky...
Co s znehodnoceným substrátem, má nějaké druhotné využití? Popř. jak jej recyklujete? A co řeknete na smíchání rok starého nezapáchajícího substrátu s novým v poměru 1:1 nebo je o dost lepší použít jen zcela nový lepší substrát?
Děkuji
Co s znehodnoceným substrátem, má nějaké druhotné využití? Popř. jak jej recyklujete? A co řeknete na smíchání rok starého nezapáchajícího substrátu s novým v poměru 1:1 nebo je o dost lepší použít jen zcela nový lepší substrát?
Děkuji
Volby: Odpovědět na tento příspěvek
Volby: Odpovědět na tento příspěvek
Re: Přesazování
Autor: Pavel Říčný (IP zapsáno)
Datum: 06.02.2008 16:29
Do popelnice? Asi blbá otázka, ale zajímá mě, jak to řeší ostatní pěstitelé...
Volby: Odpovědět na tento příspěvek
Re: Přesazování
Autor: Ondřej Zakopal (IP zapsáno)
Datum: 06.02.2008 16:32
Já to prostě vyhodím na jednu opravdu velkou hromadu použité rašeliny (zprovozněna od začátku minulého roku). Myslím si, že s pouzitou rašelinou jedině do někam pryč... ?
------------> 4nDr3W <------------
Kontakty:
ICQ: 375-875-338
Skype: surikata007
Mobil: 775 303 226 (Vodafone)
E-mail: masozravka.doma@seznam.cz
Osobní stránky: [carnivorousplants.ic.cz]
). Myslím si, že s pouzitou rašelinou jedině do někam pryč... ?------------> 4nDr3W <------------
Kontakty:
ICQ: 375-875-338
Skype: surikata007
Mobil: 775 303 226 (Vodafone)
E-mail: masozravka.doma@seznam.cz
Osobní stránky: [carnivorousplants.ic.cz]
Volby: Odpovědět na tento příspěvek
Re: Přesazování
Autor: Michal Rubeš správce webu (IP zapsáno)
(IP zapsáno)Datum: 06.02.2008 16:32
Do popelnice, případně si to bere máma na chatu na záhonky. Tomu jílu to trochu pomůže...
Michal
Michal
Volby: Odpovědět na tento příspěvek
Re: Přesazování
Autor: Ondřej Zakopal (IP zapsáno)
Datum: 06.02.2008 16:33
Aha, taky to zkusím na moji zahrádku k růžím na přilepšení .
------------> 4nDr3W <------------
Kontakty:
ICQ: 375-875-338
Skype: surikata007
Mobil: 775 303 226 (Vodafone)
E-mail: masozravka.doma@seznam.cz
Osobní stránky: [carnivorousplants.ic.cz]
.------------> 4nDr3W <------------
Kontakty:
ICQ: 375-875-338
Skype: surikata007
Mobil: 775 303 226 (Vodafone)
E-mail: masozravka.doma@seznam.cz
Osobní stránky: [carnivorousplants.ic.cz]
Volby: Odpovědět na tento příspěvek
Re: Přesazování
Autor: Pavel Říčný (IP zapsáno)
Datum: 06.02.2008 16:38
Ruže ale nejsou kyselinomilné, ne?
Volby: Odpovědět na tento příspěvek
Re: Přesazování
Autor: Ondřej Zakopal (IP zapsáno)
Datum: 06.02.2008 16:40
No, já to dělám každý rok a půl, že dám kolem růží (ne) použitou rašelinu (asi 4 cm kopeček). Ono se to promíchá s naší úrodnou Moravskou půdou. Potom se mi zdá, že lépe rostou a déle kvetou.
------------> 4nDr3W <------------
Kontakty:
ICQ: 375-875-338
Skype: surikata007
Mobil: 775 303 226 (Vodafone)
E-mail: masozravka.doma@seznam.cz
Osobní stránky: [carnivorousplants.ic.cz]
Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Ondřej Zakopal (06.02.2008 16:41)
------------> 4nDr3W <------------
Kontakty:
ICQ: 375-875-338
Skype: surikata007
Mobil: 775 303 226 (Vodafone)
E-mail: masozravka.doma@seznam.cz
Osobní stránky: [carnivorousplants.ic.cz]
Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Ondřej Zakopal (06.02.2008 16:41)
Volby: Odpovědět na tento příspěvek
Re: Přesazování
Autor: Jakub Štěpán člen správní rady (IP zapsáno)
(IP zapsáno)Datum: 06.02.2008 16:46
já to vyhazuju na kompost, stejně tak jako pilinovou podestýlku od činčily - vlastně tam u nás končí všechen organický odpad ...
_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook
_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook
Volby: Odpovědět na tento příspěvek
Re: Přesazování
Autor: Pavel Říčný (IP zapsáno)
Datum: 06.02.2008 16:49
Já vyhazuji podestýlku od morčete do popelnice.... Ale ta rašelina nejspíš nemá žádné druhotné využití, že?
. Ale ta rašelina nejspíš nemá žádné druhotné využití, že?
Volby: Odpovědět na tento příspěvek
Re: Přesazování
Autor: Jakub Štěpán člen správní rady (IP zapsáno)
(IP zapsáno)Datum: 06.02.2008 16:54
do popelnice
...na kompostě přece nádherně klíčí nesežrané zrní
_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook
...na kompostě přece nádherně klíčí nesežrané zrní_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook
Volby: Odpovědět na tento příspěvek
Re: Přesazování
Autor: Jakub Štěpán člen správní rady (IP zapsáno)
(IP zapsáno)Datum: 06.02.2008 16:54
...to je to pak samá pšenice
_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook
_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook
Volby: Odpovědět na tento příspěvek
Re: Přesazování
Autor: Ondřej Zakopal (IP zapsáno)
Datum: 06.02.2008 18:06
------------> 4nDr3W <------------
Kontakty:
ICQ: 375-875-338
Skype: surikata007
Mobil: 775 303 226 (Vodafone)
E-mail: masozravka.doma@seznam.cz
Osobní stránky: [carnivorousplants.ic.cz]
Volby: Odpovědět na tento příspěvek
Toto fórum je dočasně otevřeno pouze ke čtení. Prosím, zajděte sem zase později.
